"Déčka" v běžných třídách

Vydáno:

Výběr střední školy či středního odborného učiliště představuje v životě dítěte významný mezník. S tím souvisí i co nejméně problematický přechod na třetí stupeň škol. Proto je nutné děti na tuto skutečnost postupně připravovat.

 

"Déčka" v běžných třídách
Mgr.
Markéta
Krčmářová,
výchovná poradkyně na ZŠ Kolín IV., Prokopa Velikého, matka dítěte s VFA a ADHD
Naše škola je běžnou základní školou se 600 žáky. V každém ročníku (kromě 1. a 2. ročníku) zřizujeme dva typy tříd: běžnou třídu a třídu podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti se specifickými poruchami učení. Omezeně v těchto třídách inkludujeme i děti s jinými handicapy a naplňujeme je do počtu 14 žáků. Jejich výhodou je nízký počet žáků, možnost vzdělávat individuálně a používat speciální metody a pomůcky; velmi často v nich pracuje asistent pedagoga, resp. více asistentů. Neboť jsme si vědomi, že děti ze speciálních tříd budou na středních školách a učilištích zapojeny do výuky společně se spolužáky bez specifických potřeb, uskutečňujeme pro ně krátkodobé pobyty v běžných třídách. Tento projekt směřujeme především na 9. ročníky.
Za cílovou skupinu jsme zvolili děti ze speciální třídy, které chtějí studovat maturitní obor, tedy musejí projít jednotnou přijímací zkouškou, což znamená novou stresovou zátěž. Pravidla pobytu jsme nastavili následovně:
1.
Pobyt v běžné třídě je dobrovolný a žák ho může kdykoli ukončit.
2.
O projektu jsou podrobně informováni zákonní zástupci a musejí s pobytem souhlasit.
3.
Pobyt trvá minimálně týden.
4.
Do běžné třídy budou žáci umístěni po dvojicích či trojicích, aby měli vzájemnou oporu.
5.
Hodnocení, která žák obdrží při pobytu v běžné třídě, si může ponechat či nikoli.
Celkem se pobytu zúčastnilo pět žáků - čtyři chlapci a jedna dívka. Všichni si budou podávat přihlášku na střední školu. Rodiče byli na třídní schůzce informováni a s pobytem souhlasili. Považovali ho za skvělou příležitost k nácviku sociálních dovedností.
Nyní předkládáme stručnou speciálně pedagogickou diagnostiku cílové skupiny.
M.
má diagnostikovánu dyslexii a dysortografii. Jsou u něho pozorovány výkyvy ve výkonnosti. Nerad pracuje s časově limitovanými úlohami. Pomáhají mu přehledy a tabulky učiva. M. by rád studoval střední vojenskou školu. Věnuje se sportovní střelbě a svět vojenství ho velmi zajímá.
T.
byla diagnostikována dyslexie, dysortografie a syndrom ADHD. Má také sníženou kvalitu grafického projevu. Při ověřování znalostí je nutné navyšovat časovou dotaci či krátit cvičení a ověřovat zapamatování instrukcí. T. by rád studoval požární ochranu na střední odborné škole.
A.
má též diagnostikovanou dyslexii a dysortografii. Je u ní nutné zohledňovat poruchu paměti, poruchu fonologického povědomí a též výkyvy ve výkonnosti. A. se zajímá o chemii a ráda by studovala aplikovanou chemii na střední odborné škole.
P.
má také dyslexii, dysortografii a syndrom ADHD. Vázne fonologické povědomí, ale jazykový cit i prostorová orientace jsou plně rozvinuty. U P. je potřeba upevňovat analýzu úkolů, poskytovat dostatečnou časovou dotaci a oporu prvního kroku. Nutně vyžaduje klidné vedení. P. by rád studoval chemii na odborné škole, ale též by chtěl pracovat jako umělecký kovář. Oba obory jsou maturitní.
R.
byla diagnostikována dyslexie, dysortografie a dysgrafie jako symptom vývojové dysfázie. U R. je patrná narušená komunikační schopnost, je oslabena krátkodobá sluchová paměť. Pozorujeme u něho kolísání ve výkonnosti. R. má jasnou představu (též jedinou) o studiu - odborná škola stavební, obor stavebnictví.
Pobyt v běžné třídě proběhl v listopadu a prosinci. Všichni účastníci absolvovali týdenní pobyt v běžné třídě o počtu 24 žáků. Po skončení projektu jsme provedli zhodnocení, jehož se účastnili jak děti, tak učitelé, kteří v této běžné třídě učili. Dětem jsme k hodnocení nabídli stupnici jako ve škole - 1 až 5.
Hodnocení z pohledu cílové skupiny
M.
S kolektivem jsem neměl problém, bylo více učiva, podrobnější výklad. V mnoha předmětech byla zajímavější forma podání učiva. Měl jsem větší klid na práci. Měl jsem pomalejší tempo psaní. Celkově hodnotím 1.
T.
Měl jsem větší klid na práci, vyhovovalo mi znovu vysvětlení učiva. S kolektivem jsem neměl problémy - skoro všechny znám. Byl jsem hodnocen z učiva, které jsem neměl probráno. Nezvládal jsem rychlý výklad v českém jazyce. Celkově hodnotím 2.
A.
Pobyt byl příjemný, nutilo mě to více se učit, tempu jsem stačila, ale nemám takové znalosti jako oni. Nestačila jsem se sžít s kolektivem. Celkově hodnotím 1.
P.
Více jsem se naučil, byl odlišný výklad, metody práce i přístup učitelů. Větší důraz se klade na samostatnost. Velmi odlišné je trávení přestávek, intelektuálské - sedí a kultivovaně se baví. Cítil jsem se pohodově. Netolerovaly se odchylky chování. Celkově jiné - neumím úplně porovnat. Celkově hodnotím 2.
R.
Hodnotím velmi pozitivně dobré chování třídy o přestávkách. Třída měla vyšší výkon. Tempu jsem stačil, dostal jsem více informací. V kolektivu jsem neměl problém. Učivo nebylo tak detailně vysvětlováno. Některé zápisy byly delší, než jsem zvyklý. Celkově hodnotím 1.
Hodnocení z pohledu učitelů1)
M.
Potřebuje více času na práci, málo aktivní, ale vše sledoval.
T.
Nestíhal pracovní tempo, nepozorný, neprojevuje zájem, neaktivní.
A.
Tempo zvládala, málo aktivní, místy nejistá.
P.
Potřebuje pomalejší tempo, byl vesměs aktivní.
R.
Tempo zvládal, neaktivní, minimálně se zapojoval.
Z výše uvedeného vyplývá, že:
1.
Všem účastníkům cílové skupiny byl pobyt příjemný. Projekt děti obohatil, přinesl jim nové zkušenosti. Byly schopny se flexibilně přizpůsobit požadavkům a bezproblémově přijaly nové podmínky.
2.
Účastníci byli schopni uvědomit si své nedostatky a též rozdíly v osvojování si dovedností.
3.
Účastníci si uvědomili i rozdíl v sociálním klimatu třídy.
4.
Učitelé nedokázali dostatečně reflektovat prožívání žáků.
Po skončení hodnocení byla pro učitele, kteří se projektu zúčastnili, uspořádána pracovní dílna, jejíž náplní bylo seznámení s výsledky projektu a vyvození závěrů pro další práci s dětmi se SVP. Bylo zjištěno, že někdy chyběl individuální přístup a osobní zájem o dítě. Na této skutečnosti budeme intenzivně pracovat.
Při rozhodování, kam nastoupit po základní škole, byl projekt významný pro T., neboť se rozhodl přihlášku podat též na učební obor truhlář. Účastníci projektu byli přijati na tyto střední školy a střední odborná učiliště a pokračují úspěšně ve studiu:
M.
SOU stavební, obor truhlář;
T.
SOŠ dopravní, obor požární ochrana;
A.
SPŠ chemická, obor aplikovaná chemie;
P.
SOŠ umělecko-průmyslová, obor umělecký truhlář;
R.
SPŠ stavební, obor stavebnictví.
S neúspěchem v přijímacím řízení se setkal jedině M., kterého nepřijali na střední vojenskou školu. Zvolil učební obor truhlář.
Projekt splnil vytčené cíle, mezi něž patřily:
1.
inkluze dětí se SVP v běžné třídě;
2.
seznámení se s výukovými metodami, se stylem práce v běžné třídě;
3.
sebepoznávání dětí, vzájemná kooperace;
4.
nácvik sociálních dovedností.
Mnozí z nás se díky tomuto projektu naučili efektivněji pracovat s dětmi se SVP, hledat různé formy práce a nacházet alternativní řešení situací v edukaci.
1 Musíme konstatovat, že učitelé byli ve svých hodnoceních struční a málo popisní.