Alergická rýma není jen nemoc nosu

Alergická rýma má však významný dopad na kvalitu života, kterou negativně ovlivňuje. Dítě s chronickou alergickou rýmou je unavené, nedokáže se ve škole soustředit, má bolesti hlavy. Snížená schopnost koncentrace zhoršuje jeho studijní výsledky. Horší je i kvalita spánku, což celou negativní situaci ještě umocňuje. Chronické onemocnění vyčleňuje dítě mimo kolektiv v důsledku nemožnosti účastnit se různých sportovních a rekreačních aktivit. Alergická rýma prostě není jen nemocí nosu! Je zajímavé, že u nejmenších dětí, u kterých se alergická rýma vyskytuje vzácně, rodiče potíže s ucpaným nosem řeší a často se dotazují na možný alergický původ, zatímco ve věku školním je problémy způsobené chronickou rýmou tolik nezajímají. Správně léčená alergie by přitom napomohla k lepším studijním výsledkům jejich dětí.

Rýma má více podob. Nejčastější je rýma infekční, často virová, ale i bakteriální, jejíž součástí bývá i zánět vedlejších nosních dutin. Ta se vyléčí do 10 až 14 dnů. Existují ale neinfekční rýmy, alergické nebo nealergické, jejichž vyvolavatelů je nepřeberné množství. Z nealergických to může to být psychický podnět, reakce na léčivo a také podnět hormonální, neurogenní či fyzikální. Pacienti popisují stav, kdy ráno po probuzení stoupnou bosou nohou na chladnou podlahu, začnou kýchat a spustí se jim rýma. To je jeden z příkladů fyzikálním podnětem vyvolané rýmy. Jindy ji může vyvolat náhlá změna teploty (z tepla do zimy nebo naopak), tabákový kouř, venkovní prašnost nebo prašnost v interiéru. Důvodem mohou být i anatomické změny nosního septa (vybočení nosní přepážky), dráždění z vedlejších dutin nosních či nosní polypy (ty mohou být příčinou nealergické rýmy, ale i následkem rýmy alergické). Chronickou rýmu u dětí může způsobovat také zvětšená adenoidní vegetace (nosní mandle), vzácně pak cizí těleso v nose (korálek, kousek stavebnice či tužky atp.).

Alergická rýma patří k nejrozšířenějším projevům alergie vůbec. V Evropské unii žije více než 130 milionů lidí sužovaných chronickou alergickou rýmou, jejíž projevy se opakovaně vracejí. Dlouhodobý zánět nosní sliznice vede mimo jiné k poruše, až ztrátě čichu.

Trápí vás často kýchání, míváte nevysvětlitelný kašel, stavy dechové tísně či vodnatou rýmu, i když nemáte virózu? Máte pocit ucpaného nosu, svědění a šimrání v nose, v krku? Otékají a slzí vám oči, míváte nevysvětlitelné svědění kůže, vyrážky, suchou kůži, praskliny a otoky rtů, otoky jazyka a současné bolesti břicha? Pak je velká pravděpodobnost, že váš slizniční imunitní systém reaguje na vnější podněty jinak, jaksi více, než je zdrávo, a že výše popsané příznaky jsou projevem alergie, přecitlivělosti organismu - v tomto případě alergické rýmy, u níž je zánět nosní sliznice výsledkem alergické reakce spuštěné kontaktem s alergenem vnějšího prostředí.

K nejčastějším alergenům patří pyly, prach, roztoči a vzdušné plísně. Nelze opomenout ani potravinové alergeny a spouštěče latexové alergie, které mohou pylovou alergii komplikovat. Pacienti přecitlivělí pouze na sezonně se vyskytující alergeny (bříza, olše, líska, trávy a plevelné rostliny, pelyněk) jsou mimo vegetační období těchto rostlin zcela bez obtíží (pokud nemají zkříženou alergii na některé druhy ovoce, zeleniny a koření). Pacienti přecitlivělí na celoročně se vyskytující alergeny, nejčastěji na alergeny vnitřního prostředí (roztoči, plísně a domácí zvířata), mají dlouhodobé potíže, především s ucpaným nosem. Svědění nosu a postižení oční u nich není tak výrazné jako u skupiny pacientů s přecitlivělostí na sezonní pyly.

Alergická onemocnění se prolínají a kombinují. Jedna forma alergie může přecházet v druhou. Kojenec, který měl ekzém a alergii na bílkovinu kravského mléka, začne v batolecím věku mléko tolerovat, ekzém se mu zlepší a přesune do menších lokalizací v loketních a podkolenních jamkách. Rodiče mají radost, že z toho vyrostl. Jaké je však překvapení, když má toto dítě ve školním věku celé jaro ucpaný nos, slzí a někdy se až dusí, když se projede na kole podél řepkového pole. V závislosti na věku dítěte jeden projev alergie vyhasíná, ale může ho nahradit a také často nahrazuje projev jiný. Alergická rýma dominuje staršímu školnímu a dospívajícímu věku a řadíme ji mezi rizikové stavy pro vznik astmatu. Jde vlastně o fenomén tzv. alergického pochodu - u geneticky disponovaných jedinců je ekzém i senná rýma rizikem pro astma a astma je zároveň rizikem pro alergickou rýmu.

Základem pro určení, že jde o alergickou rýmu, je samotné zhodnocení potíží pacienta čili lékařem správně a pečlivě odebraná anamnéza. Pak následují vyšetření včetně kožních (tzv. prick) testů na alergie a funkční vyšetření kapacity plic (spirometrie).

Léčba se skládá jednak z ochranného protialergického režimu (vyhýbání se nejčastějším alergenům - u pylové alergie lze v praxi obtížně dodržovat) a jednak z podávání léků tlumících pohotovost sliznic k zánětlivé reakci (antihistaminik) a léčby vlastních potíží způsobených otokem a sekrecí sliznic. Zde se v poslední době velmi osvědčují inhalační kortikosteroidy, které po aplikaci na nosní sliznici snižují i otoky a pálení očí. Dobrý podpůrný a preventivní efekt mají i léky, které blokují leukotrieny, mediátory zánětu.

Jak už bylo řečeno, alergická rýma není jen nemoc nosu. Je jedním z projevů alergie a může se snoubit nebo střídat s projevy jinými, ať už jde o ekzém, nebo dušnost při astmatu, vyrážky, otoky úst, bolesti břicha a zažívací potíže při potravinové alergii. Péče o dítě s alergickou rýmou vyžaduje komplexní léčebný a preventivní program. Rodiče by neměli brát na lehkou váhu trvale ucpaný nos dítěte a měli by včas vyhledat pomoc alergologa.