Zvažujete etickou výchovu?

Vydáno:

Kritici říkají, že se rojí mnoho výchov. O současném jádru etické výchovy v podobě vzorového konceptu ze Španělska a Slovenska se ale v České republice diskutuje od změny režimu po roce 1989. V některých školách v České republice se etická výchova vyučuje od roku 1999. Její včleňování do českého školství se vyvíjí zdola, od učitelů a rodičů. Je to včleňování pozvolné, nikoliv překotné. Často s přešlapováním, abychom si nedejbůh nezadali, avšak s využitím toho, co se v praxi osvědčilo.

Zvažujete etickou výchovu?
PhDr.
Linda
Taláčková
učitelka a lektorka etické výchovy
Učitelé, proškolení dvouletým Kurzem etické výchovy – výchovy k prosociálnosti, ji po deset let učili na základě obsahu shodného s obsahem celostátních vzdělávacích dokumentů, ale
chyběla „škatulka“ – oficiální název oboru.
Také
chyběla celostátní informace školám o možnosti tento předmět do školních programů zařadit.
Po dvacetileté debatě byla etická výchova včleněna do vzdělávacích dokumentů pro gymnázia (2007, RVP G) a konečně také pro základní školy (2009, RVP ZV).
O tuto ministerskou podporu etické výchově je zájem také mezi pedagogy mateřských a středních odborných škol. Spontánně s tím přišli do debaty např. účastníci posledních krajských konferencí o etické výchově, které se letos v květnu a červnu konaly v Brně, Jihlavě a Českých Budějovicích. Zájem o etickou výchovu v mateřských a středních odborných školách vyplývá též z průzkumu v kraji Vysočina, kterého se zúčastnilo 303 ředitelů/ek škol (viz Řízení školy č. 7/2010).
TIPY PRO ZAVEDENÍ ETICKÉ VÝCHOVY
1. Ukázka vyučování etické výchovy.
Jedná se o čtyřhodinové akreditované školení, které vám a vašim učitelům může pomoci lépe se rozmyslet, zda etickou výchovu jako předmět u vás zavést.
Školení je určeno pro vedení školy a pro malou skupinu zainteresovaných učitelů, pro koordinátora ŠVP, výchovného poradce, preventistu, pro učitele, kteří zvažují svoje dvouleté studium etické výchovy.
Školení zahrnuje ukázku vyučovací hodiny přímo se žáky ve škole a didaktickou diskusi. Následuje se zúčastněnými pedagogy SWOT analýza případného včlenění etické výchovy do ŠVP. Metodou skupinového řešení problému kompetentně prodiskutujete společně s učiteli nejlepší možnou variantu pro vaši školu. Školení vede lektor Etického fóra České republiky (dále jen „ČR“) a zároveň zkušený učitel etické výchovy z praxe.
Poznámka
Hodiny etické výchovy vyžadují zkušenosti s prožitkovou výukou. Příprava se šije na míru každé třídě, z hodiny na hodinu. Výuku typicky provází improvizace podle rozpoložení třídy a jednotlivců. Náročná je zodpovědnost za dohru v mysli jednotlivých žáků a ve vztazích ve třídě i po skončení výuky, mimo přítomnost učitele.
2. Etickou výchovu má vyučovat učitel proškolený v prožitkové etické výchově.
Význam dvouletého kvalifikačního studia, které vychází z původního projektu Roberto Roche Olivara a Ladislava Lencze, spočívá v tom, že se
učiteli dostane pod kůži výchovný styl etické výchovy, který vychovává účinně, ale i bezpečně.
Naopak, bude-li učit etickou výchovu učitel nevzdělaný v prožitkové mravní, sociální a osobnostní výchově, může ublížit jak dětem, tak oboru.
Při studiu učitel sám na sobě zažije aktivity, které pak využívá ve třídě.
Žáci nejsou pokusnými králíky sociálních experimentů, když je učitel jen vyčte z publikací prožitkové pedagogiky. Etické fórum ČR a Univerzita Hradec Králové nabízejí již řadu let toto akreditované studium pod názvem
Kurz etické výchovy – výchovy k prosociálnosti.
Do budoucna možná také Národní institut dalšího vzdělávání (dále jen „NIDV“) a některé vysoké školy zatím jako postgraduální studium, později snad i jako součást pedagogickopsychologické přípravy všech učitelů.
Poznámka
Nutno říci, že studium etické výchovy je pro učitele časově a emočně náročné - jde o sebezkušenostní, prožitkové učení. V kurzu učitel pracuje na své osobnosti, na svých sociálních vztazích, na svých mravních hodnotách a postojích. Dojíždí do krajského města, obvykle v přesčasové době, o sobotách a prázdninách? Absolventi kurzů však v naprosté většině říkají, že námaha stála za to. Studium jim pomohlo v práci s dětmi, ale také v jejich osobnostním růstu a vlastních vztazích.
3. Ve škole mají etickou výchovu učit alespoň dva pedagogové, kteří jsou v etické výchově vzdělaní.
Tedy pokud stojíte o to, aby měla etická výchova a její učitel/ka ve škole autoritu. Z opakovaných zkušeností jednotlivých učitelů etické výchovy totiž plyne, že
výuka etické výchovy je jedna náročná věc a zavádění etické výchovy do školy je druhá náročná věc.
Na samojediného učitele etické výchovy je obojí příliš velký náklad. Nad to se zbytečně vyčerpává tím, že je ve sboru exotickým elementem. Budí větší respekt a je dlouhodobě udržitelné, je-li
předmět záležitostí týmové práce, ne jednoho školního nadšence.
Už dva kolegové v etické výchově se mohou ve škole radit, zastupovat se, jsou si oporou. Pokud zvažujete etickou výchovu v pokračovacích ročnících, myslete na to, že
jeden učitel etické výchovy vztahově pojme jen několik málo tříd.
Poznámka
V ČR dokonce existuje několik škol, které nechaly v etické výchově proškolit značnou část učitelského sboru. Je to např. soukromá ZŠ Integra Vsetín, ZŠ Nad Plovárnou v Jihlavě, Církevní ZŠ Orbis-Pictus v Táboře, Církevní ZŠ ve Veselí nad Moravou nebo také ZŠ Strážnice a ZŠ Volyně.
4. Je dobré, aby učitelský sbor okusil ještě ve stadiu úvah o etické výchově, o co v etické výchově jde a co při ní žáci zažívají.
K tomu je připraveno
pětihodinové akreditované školení „Praktická aplikace etické výchovy“.
Jeho smyslem není naučit se etickou výchovu učit, ale porozumět, v čem učitelům může být zavedení předmětu etické výchovy dobré, i když sami k tomuto předmětu svým naturelem netíhnou nebo tento předmět vyučovat nebudou. Může jim např. pomoci lépe udržet kázeň, vzájemný respekt a dobré vztahy. Školení vede lektor Etického fóra ČR a zároveň zkušený učitel etické výchovy z praxe.
V první hodině představí komplexní program etické výchovy a v dalších hodinách umožní, aby učitelé získali praktickou představu.
Na vlastní kůži prožijí příklady výuky napříč tématy.
Debata sboru je pak kompetentnější. Učitelé mohou poznat, že jejich učitel etické výchovy není nadšený moralizátor v jejich středu, který chce ostatním vzít úvazky, ale že je
výuka etické výchovy prospěšná pro všechny jako účinný a komplexní nástroj výchovy ve škole.
Poznámka
Učitel etické výchovy bývá středem zvýšeného kritického pozorování od kolegů. Očekávají od něj logicky osobnostní a sociální vyzrálost, uspokojivé mravní jednání. Leckdy až nadlidskou bezchybnost.
5. Na začátku školního roku je vhodné setkání učitele etické výchovy s rodiči třídy, která s etickou výchovou začíná.
Rozmluvou s rodiči a jejich účastí při výuce na začátku roku se předejde nepochopení –
porozumí, co etická výchova jejich dětem přinese, seznámí se s učitelem etické výchovy a způsobem jeho práce.
Je pravděpodobné, že nikdy takovou výuku nezažili. Setkání s rodiči je také začátek konkrétní spolupráce.
Etická výchova spojuje konkrétními úkoly rodinu a školu. Respektuje při tom rodiče jako hlavní nositele výchovy a využívá toho.
Poznámka
Nejlepší je několikadenní výjezdní pobyt pro rodiče s dětmi na začátku startovacího ročníku etické výchovy, např. v 1. či 6. třídě. Přítomní rodiče jsou častokrát překvapeni, když po prvním dni na kurzu vidí, jak se jejich dítě v kolektivu projevuje.
6. Název předmětu v rozvrhu může znít Etická výchova.
Ale také jinak – podobně: typu
Mravní, sociální a osobnostní výchova, Osobnostní rozvoj a mezilidské vztahy, Rodinná a občanská výchova
atd. Záleží na směřování vaší školy, zda chcete etickou výchovu jako předmět výhradní nebo jako předmět sloučený s jiným příbuzným.
Mnohem důležitější je, aby
obsah doplňujícího vzdělávacího oboru etická výchova byl pevně ukotven ve vyučovacím rozvrhu žáků, zůstával v jádru stejný a zejména, aby ho vyučovali v etické výchově kvalifikovaní učitelé.
Poznámka
Učitel etické výchovy má s dětmi přátelský, ale náročný a důsledný vztah. V tomto vztahu je stále, ať je hodina, přestávka, odpoledne, prázdniny - požadavky na vztahy trvají.
7. Podpora oboru a jejímu učiteli ve škole je potřebná stále, nejen na začátku.
Je dobré
nezaměstnávat učitele etické výchovy jinými nadstandardními povinnostmi, často bývá mnoho naloženo na ty nejangažovanější ve sboru. Vhodný by naopak byl
snížený úvazek
podobně jako třeba u školních IT koordinátorů.
Poznámka
Z osmnácti let zkušeností ze Slovenska plyne, ze vztahy s žáky a příprava na etickou výchovu bere učiteli mnohem více času a energie než v jeho druhém aprobačním předmětu.
Velká podpora spočívá ve snaze získat více vyškolených učitelů etické výchovy, v ukotvení předmětu v povinném rozvrhu žáků, v seznamování rodičů a ostatních učitelů ve škole s etickou výchovou, v jejich zapojení do diskuse ještě před včleněním etické výchovy.
Poznámka
Zavádění předmětu má sice autoritu, když má škola učitele etické výchovy zároveň ve vedení školy, ale přetrvává problém se zastupitelností. Zkušenosti mají např. na ZŠ Dukelská v Českých Budějovicích, na ZŠ Jílové u Prahy, na víceletém Letohradském soukromém gymnáziu, na Církevní ZŠ Přemysla Pittra - Ostrava.
Podpora spočívá též v
oceňování práce učitele etické výchovy zájmem, sympatiemi, finančně.
Vzdělání a zkušenosti učitele etické výchovy jsou nyní zajímavé a nedostatkové pro některé další školy. Přímo prestižní jsou pro instituce, např. pro NIDV nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které etickou výchovu do škol v ČR zavádí.
Na jejich vzdělávacích akcích můžete zkušenosti vašeho učitele a vaší školy s etickou výchovou dobře prezentovat.
Poznámka
Podle informací z ministerstva školství je možné získat finance na podporu rozvoje etické výchovy ve škole z tzv. šablon jak pro základní školy, tak pro střední školy v rámci OPVK. V následujících dvou letech se také chystají další podpůrné projekty z ESF. Sledujte do budoucna informace na www.etickavychova.cz.
8. Nejlepší způsob včlenění etické výchovy je pravidelné ukotvení v povinném rozvrhu po celý školní rok s návazností etické výchovy v dalších ročnících.
Realizace tohoto bodu je obtížná, zato zásadní.
Etická výchova potřebuje značný čas, protože je plná sociálních interakcí, nácviků dovedností a hodnotových reflexí.
Nabízí se disponibilní hodiny, spojení s obsahem rodinné výchovy, občanské výchovy, výchovy ke zdraví atp. Jde o systematičnost, která v etické výchově umožní důvěru a otevřenost žáků. Umožní, aby se vůbec dělo to, co je smyslem obsahu etické výchovy.
Nárazová etická výchova na výletech, kurzech a projektových dnech je výborný doplněk celoroční etické výchovy.
Malý princ se setkává s liškou...
„Pojď si se mnou hrát,“ navrhl jí Malý princ. „Jsem tak smutný...“ A tu řekne liška něco zvláštního:
„Nemohu si s tebou hrát,“
namítla liška.
„Nejsem ochočena.“
Je jasné, že nemůžeme jen tak z ničeho nic udělat z jiného člověka svého přítele a aktivně s ním prožívat čas... Malý princ chce vědět, co to je:
„Co to znamená ochočit?“
Chytrá liška mu prozradí mystérium přátelství: „Je to něco, na co se moc zapomíná... Znamená to vytvořit pouta... Ty jsi zatím pro mne jen malým chlapcem podobným statisícům malých chlapců.
Nepotřebuji tě a ty mě také nepotřebuješ... Ale když si mě ochočíš, budeme potřebovat jeden druhého.
Budeš pro mne jediným na světě a já zase pro tebe jedinou na světě...
zatímco kroky ostatních mě zahánějí...“
... Tentokrát se ukazuje, že je Malý princ přece jen poněkud nezralý. Na opakovanou liščinu prosbu o ochočení odpovídá:
„Velmi rád, ale nemám moc času. Musím objevit přátele a poznat spoustu věcí.“ A liška mu řízně odpoví
slovy, která bychom si všichni měli opsat a pověsit nad pracovní stůl našeho workoholismu:
„Známe jen ty věci, které si ochočíme,“
řekla liška.
„Lidé už nemají čas, aby něco poznávali. Kupují u obchodníků věci úplně hotové.
Ale poněvadž přátelé nejsou na prodej, nemají přátel. Chceš-li přítele, ochoč si mne!“...
... Malý princ chce vědět, co by měl konkrétně dělat.
Liška vysvětluje: „Musíš být hodně trpělivý... Sedneš si nejprve kousek ode mne, takhle do trávy. Já se budu na tebe po očku dívat, ale ty nebudeš nic říkat... Každý den si však budeš moci sednout trochu blíž...
Bylo by lépe, kdybys přicházel vždycky ve stejnou hodinu,“
řekla liška.
„Přijdeš-li například ve čtyři hodiny odpoledne, již od tří hodin budu šťastná...
Ve čtyři hodiny budu už rozechvělá a neklidná;
objevím cenu štěstí! Ale budeš-li přicházet v různou dobu, nebudu nikdy vědět, v kterou hodinu vyzdobit své srdce...“
„Je třeba zachovávat řád.“
„Co je to řád?“ řekl malý princ.
„To je také něco moc zapomenutého,“
odpověděla liška...
 
JUNG, M. Malý princ v nás. 1. vyd. Praha: Portál, 2008. 120 s.
 
DE SAINT-EXUPÉRY, A. Malý princ. 13. vyd. Praha: Albatros, 2010. 96 s.
ETICKÁ VÝCHOVA PRŮŘEZEM?
Bylo by jistě krásné a blahodárné, kdyby všichni učitelé věnovali část každé vyučovací hodiny výchovným prožitkovým aktivitám a jejich reflexi. Kdyby přitom měli bezprostřední zpětnou vazbu od všech žáků, třeba sedících pospolu v kruhu. Jenže od II. stupně základní školy a na střední školese učitelé oborově specializují, a tak jim ve výuce chybí na něco jiného než na vlastní obor čas.Tedy pravidelně. Vždyť toho mají tolik k probrání ve svém předmětu! Na skupinový prožitek a jeho reflexi se průřezově dostane jen málokdy, i když by se dobrý učitel snažil sebevíc.A ne každý učitel k tomuto způsobu výuky tíhne. Ba co víc, většina učitelů ve sboru takovým typem vzdělávání zatím neprošla. Ani v dospělosti, ani v dětství.
Poznámka
Kdyby učitelský sbor dané školy prošel takovým vzděláváním, byla by průřezovost etické výchovy všemi předměty ještě možná v mateřských školách a v některých alternativních základních školách. Jejich vyučování je totiž přímo postavené na přirozeném prolínání oborů.
Částečně je průřezovost etické výchovy možná na I. stupni běžných základních škol, kde má jeden učitel celý týden jednu třídu. Některým učitelům etické výchovy na I. stupni dokonce vyhovuje větší volnost a možnost přiřadit v rámci týdne etickou výchovu tu více ke čtení, tu k matematice, tu k pracovním činnostem.
Někteří naopak říkají, že i na I. stupni základní školy je lepší vyhradit etické výchově samostatnou hodinu, protože to vytvoří systematický a legitimní prostor.
Pravidelná hodina či dvě umožní nenechávat etické výchově až okrajový čas, pokud nějaký v týdnu zbude.
LETMÝ POHLED ZPĚT
 
Po roce 1989
byla v ČR projednávána možnost vyučovat etickou výchovu, ale návrh neprošel.
 
Četná vynikající vystoupení k etické výchově měli za posledních dvacet let mnozí naši přední vysokoškolští i empiričtí badatelé. Mezi nimi zejména specialisté na mravní výchovu prof. Petr Piťha, prof. Vladimír Smékal, prof. Jan Sokol, doc. Pavel Vacek, ale i odborníci v oblasti dorostového lékařství , např. doc. Jana Hamanová, v oblasti psychologie a pedagogiky doc. Soňa Hermochová, prof. Pavel Říčan, doc. Rudolf Smahel a další. Někteří z nich jsou též garanty kurzu etické výchovy nebo přímo členy Etického fóra ČR.
 
V roce 1999 bylo
založeno Etické fórum ČR, které se od začátku svého působení zaměřuje na zavádění etické výchovy do škol v ČR.
 
Následně byl v roce 2004
založen Kabinet etické výchovy
při katedře pedagogiky a psychologie na Pedagogické fakultě Univerzity Hradci Králové, který rovněž pořádá akreditované dvouleté kurzy etické výchovy pro vychovatele a učitele.
 
Roku 2005 podepisovali občané ČR
Petici za výuku etické výchovy v našich školách
a další rok Parlament ČR tuto Petici projednával.
 
Při vzniku
rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, v roce 2007, do něj byla
zařazena i etická výchova jako doplňující vzdělávací obor.
 
V roce 2009 vyhlásil Výzkumný ústav pedagogický na Metodickém serveru rvp.cz o etické výchově několikaměsíční
veřejnou diskusi.
 
V prosinci 2009 byla etická výchova včleněna jako doplňující vzdělávací obor do Rámcového vzdělávacího plánu pro základní vzdělávání, odvážným ministerským podpisem Miroslavy Kopicové.
 
V letech 2009 až 2011 následovalo pět
celostátních konferencí
ministerstva školství ve spolupráci nejprve s Etickým fórem ČR a posléze s Národním institutem dalšího vzdělávání. Poslední dvě celostátní konference v Praze proběhly v listopadu 2010 za podpory a přítomnosti ministra školství, pana Josefa Dobeše.

Související dokumenty

Pracovní situace

VP, středisko výchovné péče a OSPOD
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Jak na modrou velrybu
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Přerušení vzdělávání (§ 66 odst. 5 školského zákona)
Přerušení vzdělávání žákyně dle § 66 odst. 6 školského zákona
Vzdělávání v soukromých a církevních základních a středních školách
Školní vzdělávací program
Revize RVP
Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2014/2015
Bezplatné poskytování učebnic
Metodické doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků
Výchovná opatření a jejich zveřejňování
Vzdělávání koordinátorů EV
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Finanční gramotnost - modelové úlohy
Pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Vzorové situace při žádosti rodiče o informace o průběhu vzdělávání dítěte
Smlouva o úplatném vzdělávání v soukromé a církevní škole

Poradna

Výuka Aj
Třídní důtka - odpověď na dotaz
Lesní školka
Ukončení předškolního vzdělávání
Výkaz práce
Povinné předškolní vzdělávání
Úhrada konference Škola jako místo setkávání ze šablon