Odchod do důchodu znamená opuštění profesní role, ztrátu společenské prestiže a také ekonomickou závislost na společnosti. Mnohem větší problémy však musí člověk řešit při ztrátě partnera, při výskytu nemoci, při zhoršení hybnosti a jiných okolnostech. Druhý domov tito lidé nalézají v centrech sociálních služeb, kde jsou často odkázáni na pomoc druhých. Mnoho těchto klientů, kteří zde žijí, už například nemá žádné příbuzné. Proto je pro ně potěšující přítomnost kohokoliv, s kým si mohou popovídat, a velikou radost mají, když jsou to právě děti. Děti ze ZŠ Majakovského v Prostějově se na takové návštěvy těší. Vědí, že udělat radost svojí přítomností někomu jen tak, je pro člověka moc důležité. A že to není pouze ledajaká návštěva, o tom jsou všichni kolem přesvědčeni.
„Zpátky do školy“
Naděžda
Kalábová,
Základní škola Prostějov, ul. Vl. Majakovského 1
A PROČ „ZPÁTKY DO ŠKOLY“?
Babičky a dědečkové často při návštěvě dětí vyprávěli o tom, jaké to bylo, když byli mladí a chodili do školy. Někdo měl přísnou paní učitelku, jiný zase hodného pana učitele. V jedné třídě se učilo třeba i několik ročníků najednou. Děti neměly takové pomůcky jako dnes. Žáci nesměli vyrušovat a seděli s rukama za zády. Nikdo nesměl chodit jen tak po třídě, všichni museli dávat pozor, co pan učitel či paní učitelka říká. Vyrušování v hodině bylo zakázáno. Po škole se děti scházely a společně si hrály, aniž by potřebovaly drahé míče či hry. Stačily třeba obyčejné skleněné nebo hliněné kuličky.
Dnešní děti těmto vyprávěním tiše naslouchaly. Až se jedna babička zeptala: „A jaká je ta vaše škola?“ A tak se zrodila nová myšlenka. Děti babičky a dědečky pozvaly do školy, aby si dokázali představit, jak to v dnešní škole vypadá.
Po dohodě se sociálními pracovnicemi jsme naplánovali den příjezdu a připravili ostatní děti na to, že čekáme vzácnou návštěvu. Předtím jsme ale vytvořili pozvánku, kterou jsme poslali našim milým seniorům.
Během dvouhodinového programu se seznámíte s průběhem vyučování v naší školičce, dle možností můžete, ale nemusíte přispět svými poznatky do výuky, předat svoje zkušenosti dětem, ale můžete si také vyzkoušet stát se znovu alespoň na chvíli žáčkem nebo nově zastupujícím učitelem naší školy. Volná lavice čeká na každého, kdo si chce vyzkoušet napsat třeba zkušební diktát, zahrát si hry s čísly, popovídat si o přírodě, zazpívat společně s dětmi písničku, přečíst pohádku, vyzkoušet si jednoduché, nenáročné pohybové aktivity, případně si zkusit vyrobit dle návodu paní učitelky jednoduchý výrobek nebo jen tak tiše posedět mezi dětmi. Všichni jste srdečně vítáni.
Ve Vrahovicích u kostela stojí naše krásná škola.
Stojí tam již mnoho let, každý mohl by nám ji závidět.
Děti zde chodí do školy a každý den s úsměvem řeší zajímavé úkoly.
Jednoho dne napadlo je radost starým lidem rozdávat a hledaly odpověď na otázku, proč je na návštěvu nepozvat?
Rozhodly se, že seznámí je, jak probíhá dnešní výuka, protože interaktivní tabule, to je novodobá technika.
Babičky a dědečkové pozvání dětí přijali a sociální pracovnice je autem do školy přivezly.
Význam problematiky stárnutí populace se jeví nejen jako společenský, ale i jako celosvětový jev. Příprava na stáří a stárnutí je ve společnosti zatím málo diskutovaným tématem a zasluhovala by si daleko větší informovanost pro širokou veřejnost, protože se osobně dotýká každého člověka.
S touto základní myšlenkou se děti ze Základní školy Majakovského v Prostějově-Vrahovicích snaží zpříjemňovat volné chvíle seniorům, kteří žijí v Centru sociálních služeb v Prostějově. Společné aktivity obohacují obě strany. To znamená, že ze společných akcí mají radost nejen klienti Centra sociálních služeb, ale i samotné děti.
Zažít něco neobvyklého, to není jen tak, a zvláště potom, když někomu uděláte radost a potěšíte ho svojí přítomností, vlídným slovem, nasloucháním, pochopením, drobným, vlastnoručně vyrobeným dárkem, květinou ze zahrádky nebo zajímavým vystoupením. Zůstat na stáří sám, opuštěný, případně odkázaný na pomoc ostatních, to není nic příjemného a zcela jistě tato skutečnost ovlivňuje lidskou psychiku. Proto se snažíme vtáhnout starší spoluobčany mezi nás a zpříjemnit jim volný čas. Znamená to, že i když nejsme dospělí, snažíme se a chceme pomáhat.
Aktivní styl života prokazatelně oddaluje psychické i fyzické změny, které jsou přirozenou součástí stárnutí, oddaluje sociální závislost a zamezuje sociální izolaci. Kvalitu stáří lze do nezanedbatelné míry ovlivnit a žít plnohodnotný život do pozdního věku. A proto jsme měli všichni velikou radost, když jsme mohli u nás ve škole přivítat babičky a dědečky. Abychom je mohli přivítat mezi námi, zavedli jsme je do tříd s bezbariérovým přístupem.
U normálního stárnutí odpovídá zdravotní a funkční stav, sociální role, míra zdravotního a funkčního omezení stárnoucího člověka jeho vrstevníkům.
S přibývajícím věkem dochází ke zhoršování kvality smyslových funkcí, člověk bývá více nemocný. Zpomaluje se aktivita mozkových buněk, pomalejší bývá i duševní činnost, chybí chuť a motivace k jakékoliv činnosti. Proto návštěva dětí mezi klienty Centra sociálních služeb má pro obě strany obrovský význam. Děti jsou rády mezi babičkami a dědečky, protože naslouchají jejich celoživotním zkušenostem, a babičky a dědové jsou rádi, když mezi ně děti přijdou. Mají si s kým popovídat, předávat své zkušenosti. Rádi vzpomínají na dobu, kdy byli mladí, chodili do školy, ale také často vzpomínají na své příbuzné a známé.
Děti rády pozorně naslouchají vyprávění seniorů, kteří mají nejrůznější životní zkušenosti a umí poutavě vyprávět o tom, co prožili. Své myšlenky zajímavým způsobem předávají zvídavým dětem.
Jsme moc rádi, že můžeme společnými aktivitami účelně naplnit volný čas seniorům a máme radost z toho, že i když jsme malí, můžeme rozdávat radost a pomáhat lidem, kteří mají nejen obdiv, ale úctu nás všech.