Čtyři desetiny žáků přijatých letos na víceletá gymnázia vykazují jen slabé měkké dovednosti (soft skills). Třetina žáků 5. ročníků, kteří naopak disponují rozvinutými měkkými dovednostmi, se na víceletá gymnázia vůbec nehlásila. Pokud bychom ke gymnaziálnímu studiu měli přijmout jen 11% nejlepších žáků -měřeno měkkými dovednostmi, potom čtyři pětiny, jež letos uspěly u přijímacích zkoušek, by měly zůstat na základních školách. Tyto a další zajímavé skutečnosti odhalilo výzkumné šetření studentek 3. ročníku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v dubnu 2015.
Znalosti jsou jen jedna strana mince
PhDr.
Jan
Voda,
Ph. D.,
katedra primární pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitel školy
O úspěchu člověka v pracovním i osobním životě často rozhoduje nekognitivní složka (tzv. non-cognitive skills) neboli měkké dovednosti (soft skills). Jedná se o schopnost úspěšné komunikace a spolupráce s různými typy lidí, schopnost přesvědčit, vcítit se a zvládat konflikty, schopnost vést a motivovat jiné lidi. Kromě této mezilidské složky měkké dovednosti zahrnují i schopnost řízení a organizace sebe samého, sebejistotu, odolnost vůči stresu, orientaci na výsledek, sebemotivaci, zodpovědnost či připravenost zvládat rizika. Třetí část měkkých dovedností se vztahuje ke zvládání úkolů, týká se přesvědčivé prezentace a vyjednávání, kreativního řešení problémů, efektivního zacházení s časem, zpracování informací či přípravy rozhodnutí. (Mühleisen, Oberhuber, 2008)
Ve srovnání s kognitivní složkou osobnosti se měkké dovednosti dají daleko hůře měřit a jsou méně hmatatelné, přitom jsou neméně důležité. Člověk, který má tyto vlastnosti, je výkonnější, efektivnější a má lepší vztahy s lidmi. V dnešní době má takový člověk velkou šanci uspět a je velmi žádaný na trhu práce. Firmy kladou velké požadavky právě na soft skills, které si prověřují již během přijímacího řízení.
My jsme se obdobně soustředili na přijímací řízení na víceletá gymnázia. V našem výzkumu nás zajímalo, (1) jakou mírou měkkých dovedností disponují žáci 5. ročníku ZŠ, (2) jak si z hlediska měkkých dovedností stojí žáci, kteří se hlásí na víceletá gymnázia, a (3) zda jsou žáci přijatí na víceletá gymnázia současně vybaveni měkkými dovednostmi.
Měkkými dovednostmi rozumíme v našem případě trojici dovedností: zvládání problémů, sebeřízení a kreativitu. Jsme přesvědčeni, že tyto dovednosti patří k žádoucímu profilu gymnaziálního studenta. Současně jsme si vědomi, že se jedná o dílčí výseč z celkového úhrnu měkkých dovedností, avšak jelikož se jedná pouze o orientační sondu do problematiky, věříme, že se můžeme dopustit určitého zjednodušení v podobě neúplného modelu.
Samotné zkoumané dovednosti jsou nicméně definovány poměrně přesně:
-
Zvládání problémů: znamená, že člověk je schopen vyhledat a posoudit všechny možné informace, které se problému týkají, a poznat jeho hlavní příčinu. Vůči problému zachovává aktivní přístup, tj. hledí na problém jako na příležitost, zvažuje rizika i šance na úspěch, chápe se řešení problému a nečeká, že se problém „vyřeší sám“. Zvažuje více možných řešení, které porovnává a vyhodnocuje, a dokáže si stát za řešením, pro které se nakonec rozhodl, se všemi jeho důsledky.
-
Sebeřízení: představuje soustředěnost na to, k čemu jsme se zavázali, koncentraci na jediný úkol, udržovat si motivaci k jednou započaté činnosti, připomínat si její smysl. Dále schopnost rozvrhnout si úkoly v čase, umět si určit priority, stanovovat si osobní cíle a včas a správně se o nich rozhodnout. Vědomě vystupovat ze zóny svého pohodlí a zkoušet něco nového, co posouvá naše hranice.
-
Tvořivost: je určována postojem, kdy zkoušíme nové věci a způsoby a nebojíme se improvizovat a riskovat, i když si nejsme jistí úspěchem. Věříme sami sobě a svým schopnostem, nepodceňujeme se. Dokážeme se na věc podívat z různých úhlů pohledu, kombinovat různé myšlenky a přístupy, i když spolu zdánlivě nesouvisí, testovat hranice. Patří sem také schopnost hodnotit nejrůznější nápady a věnovat se těm nejlepším, nebát se je měnit a dopracovávat i v průběhu činnosti.
Výzkumným nástrojem byl dotazník čítající 3 x 3, celkem 9 položek, čili trojici pro každou kategorii. V každé položce jsme žákům předložili scénář určité situace s návrhem 4 možných odpovědí, z nichž si žáci vybírali. Žádoucí odpověď (vzhledem k charakteristikám uvedeným výše) byla bonifikována 2 body, akceptovatelná volba byla za 1 bod a zbylé dvě byly nulové. Na základě celkového skóre žáka jsme stanovili jeho osobní míru měkkých kompetencí. Znovu připomínáme, že se jednalo o orientační šetření bez nároků na vyčerpávající analýzu. Dotazník jsme na jedné škole pilotovali.
PŘÍKLAD
Příklad položky v dotazníku:
V hodině paní učitelka zadala slovní úlohu, kterou jste nestihli vyřešit. Co teď?
a)
Nevadí mi, že je přestávka, svůj úkol chci dokončit. (2 body)
b)
Úkol dodělám odpoledne doma. (1 bod)
c)
Zítra se zeptám spolužáků, jak to vyřešili. (0 bodů)
d)
Nechám to být, když jsme to nestihli. (0 bodů)
Výzkum byl realizován na PedF UK v dubnu 2015 v rámci předmětu Pedagogický výzkum a participovalo na něm 22 studentek 3. ročníku učitelství pro 1. stupeň základní školy. Každá studentka si zajistila vstup do jedné školy (převažovaly školy v Praze) a jedné páté třídy. Celkem se tak výzkumu zúčastnilo 508 žáků. Z nich si 132 (čili 26%) podalo přihlášku na víceleté gymnázium a 63 (čili 12% z celkového počtu a necelá polovina z hlásících se na gymnázium) bylo přijato.
Při statistickém vyhodnocování v aplikaci MS Excel jsme korelovali skóre každého žáka v dotazníku a jeho status „hlásil se / nehlásil se“ a „přijat/nepřijat“. Maximálního počtu 18 bodů v dotazníku dosáhl jediný žák, který se na gymnázium nehlásil. Nejvyšší skóre přijatých žáků bylo 15 a dosáhly ho 3 děti. Z nepřijatých žáků dosáhli skóre 15 bodů tři žáci a skóre 16 jeden žák. Naopak 22 žáků, kteří se na gymnázium nehlásili, dosáhlo skóre 15 až 18 bodů (18 - 1 žák, 17 - 2 žáci, 16 - 8 žáků, 15 - 11 žáků). Z těchto čísel tedy vyplývá, že žáci s nejvíce rozvinutými měkkým dovednostmi se na gymnázia spíše nehlásili.
Pro další třídění výzkumného vzorku jsme stanovili medián z bodového skóre v dotaznících za všechny děti ve vzorku, tj. přijaté na gymnázium i ty, které zůstávají na druhém stupni. Jinými slovy, seřadili jsme děti podle jejich výsledků v dotazníku od nejvyššího k nejnižšímu; medián je vyjádřením půlící čáry v tom smyslu, že vznikly dvě stejné skupiny, kdy v jedné jsou hodnoty menší nebo rovny mediánu a v druhé větší nebo rovny mediánu. Tímto způsobem jsme rozhodli o skupině dětí s rozvinutými měkkými dovednostmi (nad úrovní mediánu) a s málo rozvinutými měkkými dovednostmi (pod úrovní mediánu). Jelikož je medián našeho vzorku na hodnotě 11, jako skupinu žáků s rozvinutými měkkými dovednostmi jsme označili pro účely našeho výzkumu ty, kteří dosáhli v dotazníku skóre 12 a vyšší.
Identifikovali jsme tedy skupinu 222 žáků s rozvinutými měkkými dovednostmi, z nichž 37 žáků bylo přijato, 32 žáků se hlásilo, ale přijato nebylo, a 153 žáků se nehlásilo. Co tyto výsledky znamenají? Že z celkového vzorku žáků s rozvinutými měkkými dovednostmi bylo přijato jen 17% dětí. Pokud se podíváme na skupinu s málo rozvinutými měkkými dovednostmi (skóre 11 a nižší), pak 26 z nich bylo na víceletá gymnázia přijato, 38 se hlásilo, ale přijato nebylo, a zbytek se nehlásil. Tato čísla tedy poskytují zcela odlišný obraz, než když žáky přijímáme ke studiu pouze na podkladě testů v kognitivní oblasti.
Znovu připomeneme, že měkké dovednosti se měří velmi obtížně a bylo by naivní se domnívat, že dotazník o devíti položkách nám poskytne dostatečně přesné výsledky. Jakkoli je však naše sonda pouhou orientační diagnostikou žáků v oblasti soft skills, otevírá znepokojivé otázky:
-
Jsou měkké dovednosti žádanou složkou vybavenosti gymnaziálního studenta? Jak si povede v gymnaziálním studiu 42% přijatých žáků, jejichž měkké dovednosti lze označit jako nízké?
-
Proč se 30% žáků z celkového vzorku, jež disponují vyššími než průměrnými měkkými dovednostmi, nehlásilo na gymnázia? Jak by mohli/měli být tito žáci vyhledáváni a motivování ke studiu na gymnáziu?
A v obecné rovině:
-
Jakým způsobem by bylo možné zohlednit u přijímacího řízení na víceletá gymnázia jak kognitivní, tak nekognitivní složku?
Zamyšlení nad nimi přenecháváme realizátorům přijímacích řízení na víceletá gymnázia a našemu navazujícímu výzkumu.
ZDROJE
-
MÜHLEISEN, S., OBERHUBER, N. Komunikační a jiné měkké dovednosti. Soft skills v praxi. Praha: Grada Publishing, 2008.