Zlepšeme vnitřní prostředí škol pro žáky i učitele

"Špatná kvalita vnitřního prostředí je obecně velmi rozšířeným problémem, se kterým se potýká naprostá většina českých škol. V rámci projektu měření ve školách chceme na tuto skutečnost upozornit a zároveň zúčastněným školám prostřednictvím svých odborníků a členských společností nabídnout konkrétní řešení, jak vytvořit lepší podmínky pro výuku. Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy, a to ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, ve kterých jsme po dobu čtyř dnů sledovali množství CO2, kvalitu osvětlení a hladinu hluku. Oba vzdělávací subjekty svým vstřícným postojem a zapojením do projektu ukázaly svou snahu pečovat o zdraví dětí a pedagogů. Velmi si ceníme jejich zájmu a přístupu, který může být inspirací pro další školy, u nichž je zlepšení kvality prostředí nasnadě," vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Vnitřní prostředí zohledňující požadavky na správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplotu a potřebnou obměnu vzduchu v místnosti je stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů. Pokud tyto parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé prostor trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i zdravotními obtížemi, souhrnně označovanými jako syndrom nezdravých budov. Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. "Aktivitu Rady vnímáme jako velice záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování unavené a roztěkané. Zdravé prostředí pro práci si samozřejmě zaslouží i samotní učitelé," uvádí ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop. Nabídku Rady přivítala i ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová: "Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejen v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl." Potřebné úpravy tříd realizovaly členské společnosti Rady již v létě a během podzimních měsíců provádějí v obou školách opětovná měření a monitorují dosažená zlepšení.

Nedostatek čerstvého vzduchu je hlavní příčinou špatného vnitřního prostředí učeben. Zvýšená koncentrace CO2 vede k pocitům dusna, únavě a bolestem hlavy. Množství CO2 ve vnitřním vzduchu proto nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj¹ překročit 1 500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1 000 ppm. "Z měření provedených v obou školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu a maximální povolené hranice ve výši 1500 ppm dosahuje již po 18 minutách od začátku výuky. V tomto ohledu je nutné uvést, že ani pravidelným větráním okny se hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm. V těchto prostorech je proto potřeba instalovat systémy řízeného větrání," komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov.

Pro kvalitní výuku je důležité i vyhovující denní osvětlení, které je možné doplnit umělým osvětlením. Podle normy ČSN EN 12464-1 musejí být učebny pro denní studium osvětleny 300 luxy a prostor tabule 500 luxy. Z výsledků měření společnosti Zumtobel Group, světového výrobce a dodavatele komplexních řešení osvětlení, však vyplývá, že ve většině případů je osvětlenost třídních tabulí nedostatečná a normám nevyhovuje. "V ZŠ ve Slavkově jsme zaznamenali nedostatek denního světla, a proto je zde vždy nutné použít kombinaci denního a umělého osvětlení. Bez adekvátního dosvětlení může být zrak žáků nadměrně namáhán, což snižuje jejich soustředěnost a výkon. Obě školy by také měly před tabulemi umístit dodatečná svítidla s asymetrickým vyzařováním a ta používat i při dostatku denního světla," doporučuje Vladan Jesenský, viceprezident prodeje v zemích Beneluxu a východní Evropy společnosti Zumtobel Group.

Série měření se dále vztahovala na akustické podmínky a míru hluku ve třídách. Během nich byla v obou školách zaznamenána vysoká míra odrazivosti, překračující optimální dobu dozvuku stanovenou na 0,7 s. "Důsledkem hluku a špatně řešené akustiky je často únava a ztráta koncentrace, což může vést i ke zhoršenému prospěchu dětí. Tento hluk neprospívá ani pedagogům, kteří se nejrůznější zvukové šumy snaží překřičet, a vzniká tak začarovaný kruh způsobený vysokou odrazivostí hladkých ploch v místnosti," uvádí Jiří Gina z firmy Armstrong, jež je předním světovým výrobcem stropních systémů a prováděla akustická měření tříd ve Slavkově. "V ZŠ Mikoláše Alše v Praze měření prokázalo, že velký vliv má vybavení tříd - zatímco v učebně fyziky byly zaznamenány vysoké hodnoty odrazivosti, družina, ve které byl umístěn koberec a nábytek s knihami, měla znatelně lepší odrazivost v maximální hodnotě 1,1 s," vysvětluje Jiří Strnad ze společnosti Saint-Gobain Ecophon, která vyrábí a dodává akustické systémy.

Výsledky měření akustických podmínek v družině ZŠ Mikoláše Alše, Praha-Suchdol

"Začlenění do projektu Rady nám velmi pomohlo v našich plánech na zlepšení vnitřního prostředí učeben. Díky měření provedenému profesionálními firmami jsme získali odborná doporučení, která chceme postupně s poradenstvím Rady realizovat. Spolu se zřizovatelem budeme hledat i možnosti využití dotací," hodnotí přínosy programu Vladimír Soukop. Právě dotační programy jsou kromě aktivit Rady jednou z možností, které mohou školy využívat pro zkvalitnění vnitřního prostředí svých budov. Slouží jim k tomu Operační program Životní prostředí²pro roky 2014-2020 v rámci prioritní osy 5, energetické úspory. Na jejím základě mohou zřizovatelé škol žádat o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 % ze způsobilých výdajů. Příspěvky mohou čerpat pro zateplené i nezateplené budovy, ovšem u nich je potřeba zateplení dořešit (žádost o se podává zvlášť na zateplení a zvlášť na vzduchotechniku).