Zakotvení problematiky HIV v českém právním řádu

Vydáno:

Problematika HIV/AIDS je v dnešní době velmi diskutovaným tématem především v souvislosti se sexuální výchovou a neustále se zvyšujícím počtem HIV pozitivních osob jak ve světě, tak v naší zemi.

Zakotvení problematiky HIV v českém právním řádu
Mgr.
Petr
Mach
 
odborník v oblasti poskytování sociálních služeb
JUDr. Mgr.
Eva
Janečková
 
odborník v oblasti poskytování sociálních služeb
Samotná problematika HIV/AIDS není regulována pouze jednou právní normou, ale právními normami v oblastech, které se jí bezprostředně dotýkají. Jedná se především o oblast veřejného zdraví (včetně jeho ochrany) a oblast trestněprávní.
VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A JEHO OCHRANA
Regulace v oblasti veřejného zdraví se týká především určení povinností osobám HIV pozitivním, podmínek testování na HIV infekci a testování lidské krve včetně preventivních a sankčních mechanismů k ochraně veřejného zdraví. Tato regulace je stanovena především v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášce č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejich složek, ve znění pozdějších předpisů.
Osoby infikované virem HIV mají zákonem taxativně stanovené povinnosti
uvedené v ustanovení § 53 zákona o ochraně veřejného zdraví, a to zejména:
 
podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; podrobit se léčení se nevztahuje na osobu ve stavu těžkého onemocnění (léčba probíhá ve specializovaných AIDS centrech u fakultních nemocnic po celé ČR),
 
dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění,
 
nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
 
informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství,
 
sdělit své nosičství při přijetí do zařízení sociální péče.
V důsledku nedostatečných znalostí a edukace jak odborné, tak laické veřejnosti a neustálé existence předsudků může zmíněná informační povinnost způsobovat v praxi určité problémy, a to především při potřebě akutního ošetření (např. na běžné pohotovosti) nebo při přijetí do zařízení sociální péče1) (existují i případy, kdy chování k těmto osobám bylo zcela jiné nebo jim bylo ošetření odmítnuto), i když se situace v posledních letech alespoň postupně zlepšuje.
Avšak ve všech zmíněných institucích by měli přistupovat ke všem osobám stejným způsobem (není zde přítomen objektivní důvod - u všech by měly být použity stejné ochranné prostředky při ošetření atd.), neboť pouze osoba, která byla diagnostikována jako HIV pozitivní, musí zmíněnou informační povinnost dodržovat.
Laboratorní vyšetřování
na virus lidského imunodeficitu může být prováděno pouze na základě povolení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Primárně zákon stanovuje, že
osobě může být proveden test na základě jejího souhlasu
2) (tj. informovaného souhlasu - dle doporučení mezinárodních organizací by mělo být součástí testování také předtestové a potestové poradenství).
Avšak
zákon
dále stanovuje určité výjimky. První výjimkou je situace, kdy bez provedení testu není možné provést dárcovství krve, tkání, orgánů, spermatu a mateřského mléka. Dále je možné bez souhlasu osoby provést test u: těhotných žen; osoby, která má poruchu vědomí a u níž je vyšetření na HIV významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví; osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané HIV nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosům této nákazy na jiné osoby; osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc.3)
Některé z výše uvedených výjimek mohou vést k problematice sdělování výsledku, kdy je test proveden bez souhlasu - např. u těhotné ženy. Po samotném prvotním testu (screeningovém) s reaktivním výsledkem je třeba provést konfirmační (tj. potvrzující) test, který může provádět pouze Národní referenční laboratoř4) (bez provedení tohoto testu není možné sdělit výsledek). Dále zákon také stanovuje podmínky pro sdělení výsledku testu (např. podmínky sdělení pozitivního výsledku, rozsahu poučení osoby, která byla diagnostikována jako osoba HIV pozitivní).
Před každým dárcovstvím („odběrem“) je proveden rozhovor a posouzení dárce, které má za účel, aby se v rámci dostupných údajů zamezilo poškození zdraví dárce a poškození zdraví příjemce (např. před HIV infekcí). Při každém odběru jsou vzorky testovány také na HIV.
TRESTNĚPRÁVNÍ PROBLEMATIKA
Trestněprávní problematika navazuje na povinnosti HIV pozitivních osob
(především na povinnost nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob, a dodržovat poučení lékaře). I po rekodifikaci trestního práva hmotného bylo klasifikováno určité jednání HIV pozitivní osoby jako trestné. Tato oblast je upravena v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), a nařízením vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, rostlin a škůdce užitkových rostlin, ve znění pozdějších předpisů.
HIV
je obecně považováno za pohlavně přenosnou chorobu, ale z perspektivy trestního práva se jedná o nakažlivou lidskou nemoc.5) Proto jednání osoby, která si je vědoma své HIV pozitivity a nerespektuje ochranná opatření při pohlavním styku (např. při něm nepoužije kondom), může vykazovat zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci. I v případě, že se u poškozeného neprojevily konkrétní účinky nákazy virem HIV v podobě onemocnění AIDS, lze již s ohledem na specifický charakter a průběh tohoto onemocnění samotné infekce virem HIV pokládat toto jednání za bezprostředně směřující ke způsobení těžké újmy na zdraví. Trestní zákoník za těžkou újmu na zdraví považuje „vážnou poruchu zdraví nebo jiné vážné onemocnění“ a vzhledem ke specifikům této infekce je splněna i podmínka „delší doby trvající poruchy zdraví“.6)
Závěrem by bylo dobré ještě zmínit, že samotný proces dokazování v trestním řízení je velmi složitý, a to vzhledem k možnosti prokazatelnosti, kým byla osoba infikována (tj. určení pachatele -„původce infekce“). Z tohoto důvodu se v praxi může také stávat, že oběti trestného činu se tento čin bojí oznámit, neboť se obávají ztráty soukromí, stigmatizace a medializace ve svém okolí.
ZDROJE
 
JELÍNEK, J. Trestní právo hmotné. Obecná část, zvláštní část. 2. vyd. Praha: Leges, 2010, 904 s. ISBN 978-80-87212-49-3.
 
MACH, P. Regulace problematiky HIV v Českém právním řádu. PrímaLEX, 2011
 
MACH, P. Sociální a právní aspekty nemoci u HIV-pozitivních osob. In JILICH, D., KULÍŘOVÁ, V. a kol. HIV infekce. Praha: Mladá fronta, 2014. 978-80-204-3325-1.
 
Metodický návod k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v České republice
. Č. j. HEM-3769-3.2.03. Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 8, srpen 2003.
 
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 8 Tdo 1172/2005.
 
Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů.
 
Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi), ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 

1) Za zařízení sociální péče jsou považovány zařízení sociálních služeb poskytující služby sociální péče - jedná se např. o domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory.
2) Ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
3) Ustanovení § 71 odst. 1 a 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
4) Ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Více informací o Národní referenční laboratoři je možné nalézt na: http://www.szu.cz/narodni-referencni-laborator-pro-aids.
5) Rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve sbírce pod č. 44/2006. MACH, P. Sociální a právní aspekty nemoci u HIV-pozitivních osob. In JILICH, D., KULÍŘOVÁ, V. a kol. HIV infekce. Praha: Mladá fronta, 2014. 978-80-204-3325-1.
6) Ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. JELÍNEK, J. Trestní právo hmotné. Obecná část, zvláštní část. 2. vyd. Praha: Leges, 2010, 904 s. ISBN 978-80-87212-49-3.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Krizový plán jako součást interní dokumentace školy
Bezpečnostní plán jako součást interní dokumentace školy
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Ochrana pedagogů
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Lyžařský výcvik
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče

Zákony

258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
40/2009 Sb. trestní zákoník