Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v datech

Především novela zákona neruší možnost vzdělávání ve speciální škole či třídě. Rodiče dětí s postižením nenutí ani zákon ani vyhláška k přechodu do běžné školy. Pokud je vzdělávání ve speciální škole pro dítě tou nejlepší volbou, bude se v ní moci vzdělávat i nadále. Také děti, které do vzdělávání teprve vstupují, budou mít zachovány obě možnosti - vzdělávání v běžné i speciální škole. Rozhodně tedy nehrozí, že by skokově narostl počet dětí s postižením v běžných školách.

V konfrontaci s údaji ze školních matrik a statistických ročenek školství musíme konstatovat, že vzdělávání dětí s postižením v běžných školách je již mnoho let realitou. Právo na vzdělávání v běžné škole mají děti s postižením garantováno již 12 let, stejně tak dlouho mají běžné školy povinnost těmto dětem poskytovat podporu. Doposud však stát dětem ani školám příliš nepomáhal. Sehnat prostředky na asistenta pedagoga, doučování či jiná podpůrná opatření byl každoročně složitý byrokratický proces s nejistým výsledkem. Ředitelé škol často museli psát projekty, pořádat benefice či žádat příspěvky od rodičů na to, aby mohli dětem s postižením poskytnout alespoň základní podporu. Tento dlouhodobě nevyhovující stav novela školského zákona zásadním způsobem mění, neboť přináší nároková podpůrná opatření. Pokud bude mít dítě v doporučení ze školského poradenského zařízení navrženo určité podpůrné opatření (např. asistenta pedagoga, reedukaci, doučování či tlumočení ze znakového jazyka), škola na jeho poskytnutí obdrží prostředky v plné výši. Školy by tedy měly získat větší jistotu, že budou mít prostředky na to, aby zvýšená zátěž spojená se vzděláváním dětí s postižením nebyla výhradně na učitelích.

Vraťme se ale k počtům dětí s postižením v českých školách. Počet dětí s postižením v běžných školách trvale roste, tato skutečnost platí jak pro předškolní, tak pro základní vzdělávání. V minulém školním roce individuálně integrovalo dítě s postižením 1 239 běžných mateřských škol, celkový počet dětí s postižením v těchto mateřských školách činil 2 484 dětí. 259 běžných mateřských škol vzdělávalo 4 587 dětí s postižením ve speciálních třídách. V minulém školním roce v České republice působilo celkem 114 speciálních mateřských škol, ve kterých se vzdělávalo 3 241 dětí. Z celkového počtu 10 312 dětí s postižením v mateřských školách se jich formou individuální či skupinové integrace v běžných školách vzdělávalo 69 %. Celkový počet předškoláků byl 367 603, jedno dítě ve speciální mateřské škole tedy připadá na 113 dětí v běžné mateřské škole.

V základních školách bylo v uplynulém školním roce celkem 854 137 žáků. Z celkového počtu 4 106 základních škol v ČR individuálně integruje žáky s postižením 3 175 škol. Tyto základní školy individuálně integrovaly 45 853 žáků s postižením. Ve speciálních třídách běžných základních škol se vzdělávalo 6 118 žáků. Dle údajů ze statistických ročenek školství v minulém školním roce v České republice působilo 383 základních škol zřízených pro žáky s postižením. V těchto školách se vzdělávalo 23 877 žáků s postižením. Z celkového počtu 75 848 žáků s postižením, vykázaných v základním školství se jich formou individuální či skupinové integrace v běžných školách vzdělávalo 68 %.

V souvislosti s novelou školského zákona je nejčastěji zmiňována skupina dětí s lehkým mentálním postižením. Novela zákona ani prováděcí vyhláška však v souvislosti s touto cílovou skupinou žádné změny nepřináší, školy zřízené pro tyto žáky se od září 2016 plošně neruší. Je skutečností, že vzdělávání dětí s touto diagnózou v běžných školách bývá náročnější než vzdělávání dětí s jinými druhy postižení, proto je jejich individuální integrace méně častá. Údaje ze školních matrik ale i v případě těchto žáků dokládají, že jejich počet v běžných školách roste. V základním školství se podle zpřesněných údajů ze školních matrik v minulém školním roce vzdělávalo 13 961 žáků s lehkým mentálním postižením (LMP). 809 běžných základních škol individuálně integrovalo 1 428 žáků s LMP. Dalších 1 774 žáků s LMP bylo vzděláváno formou skupinové integrace ve speciálních třídách běžných základních škol. 2 329 žáků s LMP se vzdělávalo v transformované základní škole praktické, která má běžné i speciální třídy, či v běžné škole, která byla v minulosti sloučena se základní školou praktickou. Podíl žáků s LMP je v případě těchto škol vyšší - 25 až 50%. Ve školách zřízených pouze pro žáky s lehkým mentálním postižením se vzdělávalo 8 430 žáků. Jeden žák školy zřízené pro žáky s LMP tak připadá na 100 žáků běžné ZŠ. Vzdělávání pro žáky s LMP nabízí 267 speciálních škol, tento počet zahrnuje i školy zřízené pro jiný druh postižení. Právě skutečnost, že počet běžných základních škol vzdělávajících žáky s LMP je násobně vyšší než počet základních škol praktických, byla jedním z důvodů, proč došlo k úpravě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a zrušení samostatné přílohy pro žáky s LMP. Připomeňme, že očekávané výstupy ze vzdělávání zůstávají pro žáky s LMP stejné jako v příloze. Rozhodně nedochází k tomu, že by na tyto žáky byly nově kladeny vyšší požadavky než doposud. Nově bude ale jednodušší poskládat rozvrh žáka s LMP tak, aby nemusel navštěvovat výuku některých předmětů s žáky jiných ročníků.

Na základě analýzy statistických dat můžeme konstatovat, že běžné školy děti a žáky s postižením již většinově vzdělávají a počty žáků speciálních škol jsou natolik nízké, že pro běžné školy nejsou žádnou fatální hrozbou. Opět je však třeba zdůraznit, že speciální školy novela neruší a plošný přesun dětí z těchto škol není v následujícím školním roce reálný.