Jak jsme popsali minule, kvůli restriktivním opatřením dnes školy stojí před řadou otázek a problémů, které dříve nemusely řešit. A jelikož víme, že protiepidemická opatření budou v různých formách pokračovat i v roce 2021, jistě bude zajímavé zaměřit se především na to, které problémy vyvstávají zejména během online výuky, respektive během vzdělávání distančním způsobem. Tuto formu vzdělávání totiž zákonodárce nařídil i v novém roce většině českých žáků. Navíc je velkou neznámou, jak dlouho ještě budeme těmto restrikcím čelit.
2. část
V
Řízení školy
1/2021 jsme se věnovali části otázek souvisejících s distanční výukou. Zmínili jsme, které problémy ve školské oblasti vyvstávají, a komentovali jsme především zavření škol a zákaz prezenčního vzdělávání a dále různé podoby vzdělávání distančním způsobem. Přiblížili jsme také, v kterých případech může ombudsman využít svých zákonných možností a v kterých může zasáhnout výhradně soud.Protože jsme i počátkem roku 2021 svědky dalších protiepidemických opatření, která v důsledku omezují některá práva a ovlivňují také vzdělávání, budeme se jim věnovat v této části příspěvku. Úlohou školy a kompetencemi jejího vedení při epidemiologických omezeních jsme se již zabývali, nyní pozornost zaměříme na některé sporné momenty distanční výuky a také srovnáme specifika předškolního vzdělávání se vzděláváním základním.
Jak jsme zmínili už v předešlé části příspěvku, novela č. 349/2020 Sb. včlenila do školského zákona1) nové ustanovení § 184a nazvané „zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách“ a zavedla tak povinnost realizovat vzdělávání distančním způsobem, leč přinesla také řadu problémů. Pojďme se na některé z nich podívat.
Spory při distančním vzdělávání: odmítání online výuky žáky/rodiči
Samozřejmě se, a nejen v Kanceláři veřejného ochránce práv, objevila řada stížností proti dalším opatřením souvisejícím s distanční výukou, hlavně proti povinnému nošení roušek ve školách. Počty takových stížností rapidně rostly i během posledních měsíců roku 2020. Tehdy se množilo rozporování nošení roušek poté, kdy se otevřely nejprve první a druhé třídy základních škol. Rodiče prvňáků a druháků namítali, že nošení roušek považují za nepřiměřené, že děti s těmito ochrannými prostředky neumějí nakládat a špatně se jim vyslovují slova, která se teprve učí číst. Zejména pro tento odborný pedagogický rozměr dané otázky se domnívám, že prostor k vyjádření by měla dostat také Česká školní inspekce, potažmo ministerstvo školství. Obecně by však mělo být odborným gestorem epidemiologických opatření ministerstvo zdravotnictví. Stížnosti se objevily také jak na nejednotný režim poskytování vzdělávání v mateřských, základnícha speciálních školách, tak na nejednotnost a neodůvodněnost postupů – v mateřských školách děti mít roušky nemusí, zatímco p