Vytváření vzdělávacích materiálů v rámci akce EU peníze školám

Vydáno:

V rámci projektu EU Peníze školám si škola může vybrat z široké nabídky šablon klíčových aktivit. Jedním typem šablon jsou takové, které umožňují vytváření nových vzdělávacích materiálů.

Vytváření vzdělávacích materiálů v rámci akce EU peníze školám
Dr. Ing.
Jaroslav
Kuba
PhD.
MBA, vrchní ředitel sekce operačních programů MŠMT
Tyto šablony mohou být zaměřeny na
čtenářskou, matematickou, přírodovědnou nebo finanční gramotnost, vzdělávání v cizích jazycích a dále vzdělávací materiály podporující využití ICT ve výuce.
Ředitel školy je odpovědný za množství a kvalitu vzdělávacích materiálů, které na jeho škole vznikají. Součástí Monitorovací zprávy je pak prohlášení statutárního zástupce o tom, že byly vytvořeny sady vzdělávacích materiálů v požadovaném množství a kvalitě.
Množství vzdělávacích materiálů je stanoveno v každé šabloně, v části Výstupy. Jak je to ale s kvalitou vzdělávacích materiálů?
Kvalita vzdělávacích materiálů
bude posuzována při hodnocení monitorovacích zpráv a je úzce spojena s hodnocením efektivnosti a účelnosti vynaložených prostředků z programu EU Peníze školám.
Na pomoc ředitelům škol a pedagogickým pracovníkům, kteří vzdělávací materiály připravují, slouží několik hodnotících otázek:
1.
Vznikly vzdělávací materiály v souladu s projektovým záměrem školy?
2.
Je jasné, kdo bude vzdělávací materiály ve škole připravovat?
3.
Vznikly vzdělávací materiály jako výsledek inovované přípravy na hodinu?
4.
Je příprava vzdělávacích materiálů v souladu s autorským zákonem?
5.
Jsou vzdělávací materiály unikátní pro školu, která je vytvořila?
6.
Byly vzdělávací materiály ověřeny při hodině?
7.
Jsou vzdělávací materiály kvalitní?
8.
Slouží vzdělávací materiály ke zkvalitnění výuky?
9.
Slouží vzdělávací materiály k dosažení výsledku, který byl stanoven v projektovém záměru?
10.
Jsou vzdělávací materiály sdíleny mezi pedagogickými pracovníky nebo veřejností?
V tomto čísle se budu zabývat prvními třemi:
1. Soulad s projektovým záměrem školy
Soulad s projektovým záměrem školy je důležitý pro
posouzení účelnosti
vytvářených šablon, například při kontrole na místě. Kontrola může posuzovat, zda byly prostředky využity účelně: tedy zda slouží k dosažení vytyčeného cíle a stanovených výsledků projektu, který je popsán v projektovém záměru.
Vzdělávací materiály slouží také k
dosažení cíle klíčové aktivity:
tento cíl je popsán v každé šabloně klíčové aktivity.
Výběr šablon navazuje na připravený
projektový záměr
a vybrané šablony by měly sloužit k tomu, aby škola dosáhla plánovaného rozvoje. Projektový záměr vychází z hodnocení stavu, ve kterém se škola nachází a popisuje cílový stav - cíl a výsledky, ke kterým projekt spěje. Zjednodušeně řečeno, projektový záměr říká: „kde jsme a kam se chceme dostat“. Šablony jsou následně vybírány tak, aby dokázaly školu k potřebnému cíli a výsledkům posunout. Klíčem, ze kterého vychází projektový záměr, je tedy vyhodnocení současného stavu školy. K tomu mohou školy využít autoevaluaci školy, která umožňuje podívat se na stav školy z více úhlů, zahrnující například nejen kvalitu výuky, ale i připravenost vyučujících a potřebu dalšího vzdělávání nebo sociální klima školy.
To vše jsou informace důležité proto, aby škola uměla
identifikovat problémová místa
a dokázala
popsat, co by se mělo zlepšit. Následně si do projektové žádosti může vybrat šablony, které jsou vhodné pro zlepšení stavu. Na konci projektu bude moci škola pomocí stejných technik autoevaluace zjistit, zda projekt přispěl ke
zlepšení počátečního stavu.
V této souvislosti bychom chtěli upozornit na jednu důležitou věc. Většina škol si do svých projektů vybírá šablony zaměřené na využití ICT pro individualizaci výuky, inovaci a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT, nebo vzdělávání pedagogických pracovníků pro oblast digitálních technologií.
Školy plánují využívat ICT při vytváření vzdělávacích programů na podporu základních gramotností.
Těmto školám bychom chtěli doporučit, aby pro svůj projektový záměr využily nově vytvořený
autoevaluační nástroj
Profil Škola21
.
Je to pomůcka sloužící jako podklad pro vytvoření ICT plánu školy - tento ICT plán školy může být zároveň projektovým záměrem, nebo jeho součástí. Tento nástroj může pomoci škole vyhodnotit stanovené oblasti využití informačních a komunikačních technologií (ICT) na škole a umožní reálně posoudit, do jaké míry se daří ICT začleňovat do života celé školy a dá návod - plán, kam využívání ICT směrovat. K realizaci tohoto plánu pak můžete využít šablony.
Výhodou tohoto nástroje je také to, že Vám umožní
hodnotit školu průběžně, tak jak jsou digitální technologie do školy zaváděny a umožní také vyhodnocení na konci projektu. Nástroj naleznete na stránkách http://skola21.rvp.cz/
2. Jasná zodpovědnost za zpracování
Již při přípravě projektového záměru a při výběru šablon rozhodujete o tom, jaké vzdělávací materiály jsou pro vaši školu potřeba, v jakém množství a zda máte kapacitu na jejich zpracování. Na zpracování vzdělávacích materiálů se může podílet více pedagogických pracovníků.
Přidělení konkrétního úkolu pedagogickému pracovníkovi, forma odměňování a výše odměn je v kompetenci ředitele školy.
3. Vznikly vzdělávací materiály jako výsledek inovované přípravy na hodinu?
V popisu šablon klíčových aktivit je vždy uvedeno, jaké aktivity jsou podporovány. Ve všech šablonách na podporu gramotností je vždy inovovaná příprava pedagogických pracovníků na vyučovací hodinu.
V šabloně zaměřené na vytváření digitálních učebních materiálů jsou takové aktivity, které zvyšují dynamiku, originalitu, názornost, interakci mezi pedagogem a žákem, které směřují ke zvýšení motivace žáků a ke
zlepšení studijních výsledků.
Vítáme a doporučujeme, aby učitelé při přípravě nových vzdělávacích materiálů využívali digitální technologie a software. Je však potřeba, aby byla vždy
dodržována pravidla spojená s licencemi, které umožňují použití takovýchto nástrojů.
Jinými způsoby inovace přípravy pedagogických pracovníků může být například:
využití nových poznatků získaných v oblasti pedagogiky, didaktiky, podpory klíčových kompetencí, projektové vyučování, zavádění průřezových témat do výuky a podobně. Protože ředitel odpovídá za kvalitu vzdělávacích materiálů, a tedy i za způsob přípravy, měl by vždy vědět, jaké nové postupy, přístup, technologie učitel při přípravě vzdělávacího materiálu využil.
Při přípravě je možné také vycházet z cizích zdrojů nebo literatur, ale vždy je nutné původní zdroje správně citovat.
Školy se často setkávají s nabídkami mnoha společností, které nabízejí zpracování vzdělávacích materiálů, nejčastěji spolu s dodávkou výpočetní techniky. V těchto případech je potřeba opravdu pečlivě promyslet, zda nabídka přispěje k rozvoji školy. Dalším problémem je to, že dodavatelé zpracovávají shodné výukové materiály do všech škol, se kterými spolupracují. To ohrožuje samotné školy, protože vzniká dvojí financování, kdy shodné vzdělávací materiály jsou zaplaceny několikrát. Bohužel
v těchto případech budou postiženy školy, a to vrácením dotace na tyto vzdělávací materiály.
OP VK doporučuje ředitelům škol, aby v případě, že se rozhodnou vzdělávací materiály nakoupit, udělali dvě opatření: zajistili,
aby smlouva s dodavatelem obsahovala ustanovení o výhradní licenci k použití pro školu a dále, aby pedagogičtí pracovníci školy dodané vzdělávací materiály využili jako vzor - formu - pro vytváření vlastních vzdělávacích materiálů školy.