Vnímání odlišností žáky základních škol

Od podzimu 2012 do jara 2013 probíhal průzkum mezi žáky 6. a 9. ročníků českých základních škol. Průzkum byl realizován v rámci projektu Multipolis, zajišťovaného společností Scio za spolufinancování z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Do průzkumu se zapojilo (vyjma Prahy, na kterou se financování projektu nevztahuje).

Projekt Multipolis se zaměřuje na základních a středních školách. Nejde ovšem o předávání „poznatků“ o odlišných kulturách, nýbrž o rozvíjení empatie a přemýšlení o druhých lidech. Hlavním prostředkem je metodická pomůcka ve formě deskové hry, v níž hráči prožívají příběhy a musí se rozhodovat v herních situacích.

Obdobně byl pojat i průzkum. Nebylo cílem zjišťovat například názory žáků na Romy, nýbrž obecněji jejich Pokud se tedy etnicita jako téma v průzkumu objevila, zpravidla ji do odpovědí spontánně přinášeli žáci samotní. Respondenti měli například doplnit vlastními slovy větu z nich doplnilo, že by se nikdy nekamarádilo s Romem. Šlo zároveň o nejčastější odpověď. Až v druhé řadě žáci odpovídali, že by se nikdy nekamarádili s někým, kdo ubližuje nebo šikanuje, a to v případů. Dále by se nekamarádili

Obdobná úloha se týkala doplnění věty „Kdyby se u nás ve městě konal pochod proti Romům, tak ...“. respondentů uvedlo, že by se tohoto pochodu zúčastnilo nebo by ho podpořilo. Oproti tomu pouze respondentů by proti pochodu protestovalo nebo by s ním nesouhlasilo. Čtvrtina žáků uvedla, že by se nezúčastnila.

Část dotazníku se týkala vnímání mediální reality. Žáci si přečetli dva fiktivní články pojednávající o přepadení chlapce neznámými útočníky. Jeden ze článků byl spíše „seriózní“, pojednával o události věcněji. Druhý článek byl „bulvárnější“, s větším důrazem na konflikt, citové zabarvení a předkládal nepotvrzenou domněnku, že útočníci byli Romové. Respondenti si nejprve přečetli jeden článek, odpověděli na otázku po jeho hlavním sdělení, následně si přečetli druhý článek a opět odpovídali na otázku po hlavním sdělení. Respondenti přitom byli rozděleni na dvě skupiny, z nichž jedna si nejprve přečetla „bulvární“ článek a poté „seriózní“, druhá skupina naopak.

Překvapivé výsledky byly v případě respondentů, kteří nejprve četli „seriózní“ článek. Ten se totiž vůbec nezmiňuje o Romech, je v něm informace pouze o přepadení. Hned po jeho přečtení odpovídali na otázku po hlavním sdělení. Nadpoloviční většina respondentů z této skupiny zvolila odpověď „Chlapec byl přepaden neznámými útočníky“,ovšem 23 % vybralo jako hlavní sdělení článku a 6 %

Tyto výsledky by mohly svědčit o jisté etnizaci kriminality, kterou přebírají i žáci základních škol. Žáci totiž i v případě, pokud k tomu nemají faktický podklad. Zkrátka pokud dojde k přepadení, je pro určitou část žáků pravděpodobné, že útočníci byli Romové, i když to jistě nevědí. Paralelu můžeme vidět v nedávném případu z Břeclavi, kde chlapec vypověděl, že byl přepaden skupinou Romů. Na tuto konstrukci snadno přistoupila veřejnost i média, ačkoli se později ukázalo, že chlapec vůbec přepaden nebyl. Zarážející ovšem je, proč si chlapec vybral jako údajné útočníky právě Romy.

Z výsledků průzkumu samozřejmě nelze přímo vyvozovat, jak by se žáci chovali ve skutečných situacích. Ovšem samotný fakt, že žáci deklarují podporu protiromskému pochodu nebo tvrdí, že by se nikdy nekamarádili s Romem, je alarmující.