TALIS 2013 - Spokojenost učitelů v zaměstnání

V šetření TALIS 2013 byly sbírány a jako takové si šetření neklade za cíl prozkoumat, jak podmínky vyučování a učení souvisejí s efektivitou učitelů nebo s výsledky žáků. Vytváří však důležitý a s danou problematikou související indikátor vypovídající o subjektivně vnímané vlastní zdatnosti učitelů, které byl věnován předchozí článek. Kromě toho jsou učitelé i ředitelé dotazováni na spokojenost v zaměstnání, neboť důležitou politickou prioritou je zvýšit atraktivitu učitelské profese a učinit z ní žádané povolání, kam nastupují motivovaní jedinci a ve kterém dobří učitelé setrvají.

Jak je uvedeno v mezinárodní zprávě z šetření TALIS 2013, koncept spokojenosti v zaměstnání vychází „z pocitu naplnění a uspokojení z práce v daném zaměstnání (Locke, 1969)“, přičemž v rámci spokojenosti učitelů v zaměstnání se rozlišuje zejména mezi spokojeností s povoláním učitele a spokojeností s pracovním prostředím. Mezinárodní zpráva též odkazuje na výzkumy, které naznačují, že a odkazuje na důkazy, že (OECD 2014, přeloženo VK).

Přitom, jak dále mezinárodní zpráva uvádí, jsou k dispozici empirické důkazy, že (OECD 2014, přeloženo VK)

Z šetření TALIS 2013 vyplývá, že ve všech zemích souvisí větší spokojenost učitelů v zaměstnání do jisté míry a naopak. Šetření TALIS 2013 tedy podporuje výše uvedené zjištění o úzkém vztahu těchto dvou charakteristik. Zároveň byly identifikovány další zajímavé vztahy. V Národní zprávě šetření TALIS 2013 jsou kromě prezentací odpovědí učitelů uvedeny některé zjištěné souvislosti mezi celkovou spokojeností učitelů v zaměstnání a dalšími charakteristikami.

V tomto článku je porovnána míra souhlasu učitelů v ČR a v mezinárodním průměru s jednotlivými výroky o spokojenosti učitelů v zaměstnání (mezinárodní průměr je průměr z výsledků za jednotlivé země v šetření TALIS 2013), a sice po tematických oblastech - bylo rozlišováno mezi spokojeností s pracovním prostředím a spokojeností s povoláním učitele, navíc pak byla sledována spokojenost učitelů se svým výkonem v dané škole a nakolik si učitelé myslí, že si společnost povolání učitele váží. Zároveň jsou představeny některé souvislosti s vybranými dalšími zjištěními z šetření TALIS 2013.

Ačkoli byl v ČR oproti mezinárodnímu průměru menší podíl učitelů ve škole „rozhodně spokojený“, odpověď či (neboli „spokojenost“) v souhrnu vyjádřilo 95 % učitelů v ČR a 93 % v mezinárodním průměru. Přitom, jak bylo uvedeno v minulém článku, učitelé v ČR vnímali svou profesní zdatnost relativně hůře. Celkově menší subjektivně vnímanou zdatnost vyjádřili pouze učitelé v Japonsku, kde byl zároveň ze všech zemí se svým výkonem v dané škole spokojen nejmenší podíl učitelů (tj. 50 %).

Z průměrného výsledku za všechny země zapojené do šetření TALIS 2013 lze usuzovat, že si většina učitelů nemyslí, že by si (69 %), přičemž v ČR jsou učitelé v tomto ohledu ještě skeptičtější (88 %). Zde lze identifikovat značné rozdíly mezi zeměmi. Pocit, že si společnost povolání učitele váží, sdílí nejmenší podíl učitelů ve Francii (5 %), na Slovensku (4 %) a ve Švédsku (5 %); naopak v Malajsii dosahuje podíl takových učitelů 84 % a kolem dvou třetin takových učitelů lze nalézt i v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty; 67 %), v Korejské republice (67 %) a v Singapuru (68 %).

Přitom v ČR se kloní častěji k názoru, že si společnost povolání učitele váží, než učitelky (ženy). Souvislost s délkou praxe učitelů se v ČR neprokázala.

V ČR (stejně jako i ve většině ostatních zemí v TALIS 2013) byla dále shledána pozitivní souvislost mezi pocitem učitelů, že si společnost jejich povolání váží, a příležitostmi, které mají zaměstnanci školy k podílení se na

Učitelé v ČR i v mezinárodním průměru v naprosté většině uváděli, že jsou spokojeni. Od mezinárodního průměru se ČR odlišuje zejména menším podílem učitelů, kteří by rádi přešli na jinou školu, kdyby to bylo možné (ČR patří mezi země s nejnižším podílem souhlasných reakcí na tento výrok), a dále nižším podílem odpovědi „rozhodně souhlasím“ z celkového podílu souhlasných reakcí na ostatní výroky.

(78 %, resp. 74 %) a kteří by (62 %, resp. 66 %).

Co se týče, v ČR i v mezinárodním průměru učitelé v naprosté většině uváděli, že (92 %, resp. 91 %). Téměř třetina učitelů v ČR i v mezinárodním průměru si však říká, jestli by nebylo lepší, (30 %, resp. 32 %), a jen přibližně tři čtvrtiny uvedly, že kdyby si měly znovu vybrat, (73 %, resp. 78 %). Oproti tomu na Slovensku je podíl učitelů, kteří si říkají, zda by nebylo lepší, kdyby si bývali zvolili jiné povolání, nadprůměrný (45 %) a nejvyšší podíl takových učitelů byl zaznamenán ve Švédsku (50 %).

O tom, že výhody učitelského povolání jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, je rozhodně přesvědčeno 22 % učitelů v mezinárodním průměru oproti 5 % v ČR a celkově s tímto výrokem souhlasilo v mezinárodním průměru 77 % učitelů oproti 53 % v ČR. V tomto ohledu zaznamenala ČR nejnižší podíl souhlasu ze všech zemí.

Do více než do sebehodnocení zdatnosti učitelů promítá vliv charakteristiky školy (například dle přístupu vedení školy, ale též vliv daný odlišným složením učitelů, lokalitou apod.) - do rozdílů v se vliv školy promítá 45 %, do se promítá vliv školy 53 % a do 31 %. V rámci téže školy se tedy učitelé liší zejména ve své spokojenosti s povoláním učitele.

V ČR a v dalších 12 zemích jsou než učitelky (ženy), ve dvou zemích (v Japonsku a Abú Dhabí) tomu bylo naopak.

Stojí také za zmínku, že (bylo provedeno porovnání průměrné hodnoty indexu spokojenosti s pracovním prostředím za všechny učitele s hodnotou indexu ředitele téže školy). Přitom míra spokojenosti učitelů konkrétní školy nemá téměř žádnou souvislost se spokojeností jejich ředitele. Korelace mezi indexem ředitele a průměrem indexů učitelů stejné školy je jen 0,12 - tedy velmi nízká.

S vyšší celkovou spokojeností učitelů v zaměstnání v ČR a v mnohých dalších zemích také statisticky významně souvisí vyšší míra a vykonávání následujících profesních činností pětkrát ročně a častěji: ostatních učitelů a poskytování zpětné vazby, zapojování se do (např. do projektů) a

Ve všech zemích byla zjištěna negativní souvislost mezi spokojeností učitelů v zaměstnání a názorem učitelů, že je

Učitelé, kteří jsou v zaměstnání spokojenější, navíc ve všech zemích kromě Japonska a Slovenska častěji uváděli, že zpětná vazba má ve třídách. Přitom v ČR byla zaznamenána silná pozitivní souvislost mezi spokojeností učitelů v zaměstnání a názorem, že zpětná vazba má vliv na to, jak učitelé vyučují, a naopak není prováděna pouze za účelem splnit administrativní požadavky. Kromě toho byla silná pozitivní souvislost v ČR také identifikována mezi spokojeností učitelů v zaměstnání a

Má-li učitel v ČR i v mnohých dalších zemích ve třídě více než 10 % žáků s problémy v chování či žáků se slabšími studijními výkony a/nebo stráví více času ukázňováním žáků, jeho spokojenost v zaměstnání bývá nižší.

Spokojenost učitelů zároveň ve všech zemích v šetření TALIS 2013 souvisí se

Jak bylo v úvodu tohoto článku uvedeno, spokojenost učitelů v zaměstnání představuje důležitou politickou prioritou, neboť může zvýšit a učinit z ní žádané povolání, kam nastupují motivovaní jedinci a ve kterém dobří učitelé setrvají. Jak ukázaly výsledky šetření TALIS 2013, naprostá většina učitelů nelituje svého rozhodnutí zvolit si toto povolání, nicméně si většina z nich nemyslí, že by si společnost povolání učitele vážila, a jen zhruba polovina vnímá výhody tohoto povolání jako jednoznačně převažující nad nevýhodami. Jak bylo uvedeno v předešlém článku, učitelé v ČR zároveň dosáhli relativně nízké míry subjektivně vnímané zdatnosti, a to zejména v oblasti motivace žáků. Zároveň byla ve všech zemích zjištěna souvislost mezi subjektivně vnímanou zdatností učitelů a jejich spokojeností v zaměstnání.

Jak tedy zvýšit spokojenost učitelů v zaměstnání? Z výsledků šetření TALIS 2013 lze usoudit, že zčásti je tomu možné dopomoci tím, že bude učitelům dána a podpoří se ve školách Zároveň je možné skrze profesní vzdělávání a vedení učitelů podpořit jejich spolupráci ve škole a pomoci jim s potížemi při řízení výuky, zejména ve třídách s vyšším počtem žáků s problémy v chování, aby neztráceli mnoho času ukázňováním žáků. Šetření také ukázalo, že je důležité, aby byla učitelům poskytována zpětná vazba, zejména v oblasti chování žáků a vedení třídy, a aby tuto zpětnou vazbu učitelé vnímali jako užitečnou a nikoliv prováděnou pouze s cílem splnit administrativní požadavky. Kromě profesního vzdělávání, zpětné vazby a spolupráce učitelů (např. formou týmové výuky, která byla v ČR oproti mezinárodnímu průměru méně běžná a 58 % učitelů ji vůbec nevyužívá) může být schopnost učitelů řídit třídu žáků podpořena také v rámci jejich počátečního vzdělávání, zejména formou praxe výuky ve třídě. Mezi doporučeními v mezinárodní zprávě je možné nalézt též radu, aby ředitelé vytvářeli (tj. mezi učiteli a žáky i mezi učiteli navzájem), neboť i ty významně přispívají ke spokojenosti učitelů v zemích v šetření TALIS 2013. Zároveň je důležité pracovat na prestiži učitelského povolání, např. pomocí vyzdvihování příkladů dobré praxe a ocenění učitelů (od slovního až k finančnímu).