Také oblast školního stravování si zaslouží inovace a nové hravé projekty

Vydáno:

Nikdy jsem se nesmířil s tradičními negativními mýty okolo stravování ve školních jídelnách. Místo neustálého, a po pravdě řečeno stejně zbytečného, vysvětlování faktů těm, kteří je stejně nechtějí přijmout, jsme společně s řediteli zvolili cestu otevřenosti a hledání nových cest k lepšímu stravování v našich školách.

Také oblast školního stravování si zaslouží inovace a nové hravé projekty
Bc.
Daniel
Štěpán
 
zástupce starosty MČ Praha 7 pro školství
Jsem samozřejmě přesvědčen o dobré úrovni stravování, které v našich školách poskytujeme. Zároveň ale zastávám názor, že se nelze spokojit s dosaženým. Že bychom měli stále hledat možnosti, jak se více přiblížit těm, kterým své služby poskytujeme. Proto jsme začali společně s řediteli našich škol budovat prostředí inspirace a spolupráce, které umožňuje dětem získávat kvalitní vzdělávání za rovnocenných podmínek, v přátelském prostředí a bez nutnosti platit si draze kvalitu v soukromých školách. A
školní jídelny
nelze z tohoto prostředí vynechat. Hlavními projekty v oblasti stravování, které jsme v Praze 7 zahájili, proto byly
Jídelna snů, Obědové konto
a
Zdravá škola.
ZDRAVÁ ŠKOLA
Prvním projektem zaměřeným na odpovědný přístup dětí a rodičů ke stravovacím návykům byla
Zdravá škola
na ZŠ T. G. Masaryka. V první fázi se projekt soustředil na přiblížení základních informací z oblasti stravování a životního stylu žákům i rodičům; vše srozumitelnou a zábavnou formou. Tento projekt probíhal pod vedením
MUDr. Kateřiny Cajthamlové
a soustředil se na školní svačiny dětí, jejich význam v rámci denního jídelníčku a na jejich vhodné složení. Doktorka Cajthamlová vedla besedy s žáky a rodiči o tom, jak se zdravě stravovat, a stala se také patronkou průzkumu zaměřeného na hodnocení stravovacího a pohybového režimu žáků během školního týdne. Výsledky nás překvapily, proto jsme pro jejich potvrzení a větší validitu celý průzkum zopakovali na několika dalších školách na Praze 7 a díky pochopení a podpoře kolegů z MČ Praha 3 a 4 také u nich. Tím jsme vyřešili hlavní námitku, že se jedná o působení místních vlivů a potvrdili si, že jde o trend, přinejmenším v rámci Prahy.
A nebyla to příjemná zjištění. Průzkum nám mj. potvrdil, že 10 % dětí doma skutečně nesnídá a 20–25 % dětí si nenosí svačiny. Alarmující však bylo zjištění, že 2 % dětí mají pouze jediné jídlo denně, většinou teplou večeři, a přes den že vůbec nejí. Dvě procenta se mohou zdát málo, ale v rámci Prahy může jít o více než jeden tisíc dětí ve věku 6 až 14 let!
Vynechávání zeleniny a ovoce v dětských jídlech je zlozvyk, který je v naší společnosti bohužel dlouhodobě zakořeněn, a tak se nelze divit, že ovoce má k snídani jen 6 žáků ze 463, kteří se průzkumu zúčastnili. Naopak se potvrdilo, že v jídelníčku dětí převládá konzumace pochutin a tučných sladkostí, které jsou kombinovány u mladších ročníků se šťávami a soft drinky (Coca Cola, Sprite), u starších i s kávou a energetickými nápoji. Co nás ale nejvíc znepokojilo, bylo zjištění, že 10 % dětí ve škole vůbec neobědvá, což iniciovalo později třetí projekt tzv. obědového konta.
JÍDELNY SNŮ
Mezitím jsme se však stali součástí mezinárodního projektu
 Jídelna snů
, zaměřeného na kvalitní stravování, který jsme – jako první v ČR – organizovali na státní škole. Projekt funguje už v devíti zemích Evropy a aktivně jej podporuje Evropská unie. Na Praze 7 se nám ho podařilo spustit ve spolupráci s organizací Slow Foods v ZŠ Tusarova v první polovině roku 2013. Letošní rozšířená verze bude pokračovat v ZŠ Umělecká. Projekt se snaží nabídnout jídelnám použití čerstvých sezonních potravin, pokud možno lokálního původu, a jejich pracovníkům umožnit větší porozumění tomu, co vaří, z čeho vybírají a jak optimalizovat chuťové kombinace.
Hlavním cílem projektu
Jídelna snů
je budovat
pozitivní vztah dětí k vyvážené stravě.
Vážit si jídla, poznávat různorodé chutě a začít s gastronomickou výchovou, založenou na chutích bez přídavku dochucovadel, barviv a práškových polotovarů. Projekt demonstroval, že jídlo ve školních jídelnách může být lahodné, odpovídat zásadám vyvážené stravy, splňovat zásady Slow Food, a to vše v rámci stanovených cenových normativů.
Součástí programu projektu je úsilí o to, aby provozovatelé, vedoucí jídelen a vedení škol více uplatňovali
zásady vyváženého a zdravého stravování a kooperovali s místními producenty
zeleniny, mléka, masa, pekaři atd. Velkou radostí bylo sledovat, jak projekt během tří měsíců postupně pronikal do všech koutů školy.
Jídelna snů
tak iniciovala například nejen zavedení čerstvých svačinek, ale i snídaní, dala vzniknout kurzům vaření pro rodiče, podnítila zájem o etiketu stolování a inspirovala řadu školních soutěží.
Nejpozoruhodnější přínos projektu se ale zrodil z prohlídky kuchyňského provozu, který kuchařky dětem představily a vysvětlily. V tom okamžiku se změnil vztah žáků ke kuchařkám. Už to pro ně nebyly anonymní „paní v zástěře“, co za výdejním pultem nakládají jídlo na talíř, ale tety, které pracují s úžasnými a mohutnými přístroji a musejí toho hodně o vaření znát. Je zbytečné konstatovat, že od té doby je v jídelně mnohem větší klid a pohoda a děti mají zájem o to, co bude na talíři.
OBĚDOVÉ KONTO
Fakt, který vyplynul z anonymní ankety pěti pražských škol, že až 10 % školních dětí neobědvá, stál konečně za zrozením našeho třetího projektu, kterým je tzv.
obědové konto.
Nejprve jsme samozřejmě analyzovali, proč je počet dětí, které neobědvají, tak vysoký. Zjistili jsme, že ve většině případů jídlo ze školní jídelny děti odmítají samy. Některým žákům ale rodiče obědy neplatí, protože si to nemohou dovolit. Proto jsem se jako zástupce zřizovatele škol na Praze 7 rozhodl osobně zasadit o vznik veřejné sbírky, která dostala název
Obědové konto.
Peníze z něj jsou určeny – jazykem práva – primárně jako pomoc zákonným zástupcům dětí, kteří se dostali do ekonomicky tíživé situace, i když jen na krátkou dobu; těm, kteří těsně nesplňují kritéria pro přidělení finanční pomoci úřadem práce a nedosáhnou na státní podporu; anebo potřebují najít řešení v období mezi podáním žádosti na Úřad práce o finanční pomoc a jejím rozhodnutím. Výhodou je, že oproti vyřízení si státní podpory, které může trvat až tři měsíce, umožňuje naše konto poskytnout dítěti okamžitě ve školní jídelně oběd.
Po šesti měsících existence konta dosáhla celková výše finančních darů 46 896 Kč a průběžně pomáhá prvním pěti dětem měsíčně. Děkuji touto formou všem, kteří doposud přispěli.
A CO BUDE DÁL?
Mohu říci, že všechny tři projekty se nám plně osvědčily. Díky nim máme dnes mechanismy, jimiž můžeme zajistit pro všechny naše děti ve všech našich školách rovný přístup nejen ke vzdělání, ale i k zdravému stravování. Začínají se na nás obracet i další představitelé školských zařízení z Prahy, Plzně, Znojma a dalších, abychom jim pomohli organizovat obdobné akce.
Abychom naše znalosti šířili a rozvíjeli dál, zařídili jsme, aby byl do našich školských kulatých stolů na Praze 7, které jsme zavedli k setkávání a sdílení společných zkušeností, vřazen i kulatý stůl o stravování. U něj dnes sedí kuchařky bok po boku s řediteli škol a řeší problémy kvality a rozsahu stravovacích služeb.
Mě osobně pak nejvíce překvapilo, kam až mohou ve školách tyto projekty proniknout a co všechno ovlivní. Velmi rád bych proto do budoucna rozšiřoval nejen stávající projekty do našich ostatních škol, ale zachoval i do dalších let sociální solidárnost v podobě obědového konta, abychom umožnili i do budoucna přístup do školní jídelny a k poznatkům o správných stravovacích návycích všem našim dětem v Praze 7.

Související dokumenty

Pracovní situace

Mimoškolní akce školy – ubytování a stravování
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Přijímání ke vzdělávání cizinců, vzdělávání cizinců, ukončování vzdělávání cizinců
Školní stravování „předškoláka“ – vymáhání úhrady a prominutí dluhu
Poskytování dietního stravování v MŠ
Tematická zpráva ČŠI 2017
Novela vyhlášky o školním stravování
Nákup potravin do školských stravovacích zařízení ve světle připravované
Řízení zařízení školního stravování (školní jídelny, vývařovny, výdejny)
Školní stravování
Přihlašování ke stravování a odhlašování ze stravování
Dietní stravování
Závodní stravování
Stravování „cizích strávníků“
Správní řízení související s poskytováním školního stravování
Podmínky vzniku pracovního poměru, BOZP, hygienické požadavky (v zařízení školního stravování)
Objednávky pro zařízení školního stravování z hlediska zákona o registru smluv
Elektronická evidence tržeb (EET) ve školských zařízeních poskytujících školní stravování a ubytování
Docházka do školy po ukončení posledního ročníku
Spotřební koš

Poradna

Nevyzvednutý přeplatek stravného ve školní jídelně
Stravování české školní inspekce
Ochranné pomůcky učitelky MŠ při stravování
Zdravotní průkaz
Soukromá škola - stravování
Příspěvek na stravné u pedagogů s různou odpracovanou dobou
Povinnost plnění spotřebního koše v soukromé MŠ, pokud nepobíráme dotace na stravu
Daňová uznatelnost výdajů na stravování při školní akci
Odpis zboží ze skladu