Pro většinu pedagogů je množství programů, které učí studenty diskutovat, poněkud nepřehledné. Debatní poháry, debatní liga (obyčejná, romská i v angličtině), Eurodebaty organizované Evropským parlamentem. V čem je Studentská Agora podobná a v čem se liší? Má sice podobu debatní soutěže studentských týmů, která začíná na středních školách a končí závěrečným kolem v parlamentu, především však jde o způsob, jak propagovat metodiku, kterou může použít každá škola bez ohledu na chuť soutěžit.
Studentská Agora jako výuka argumentace
Tomáš
Feřtek
novinář, aktivista, dramaturg a scenárista, spoluzakladatel obecně prospěšné společnosti EDUin
Studentská Agora
V souvislosti s proměnou středoškolského kurikula se ukazuje, že jde o velmi vhodný nástroj pro výuku mediální gramotnosti, využitelný je však dnes téměř ve všech předmětech. Mezinárodní srovnávací studie opakovaně konstatují u českých žáků a studentů nízkou schopnost zaujmout k nějaké otázce jasný a podložený názor. Toto je způsob, jak naučit studenty zaujímat postoje, ale také pochopit pozici a argumenty protistrany. Tento nástroj mohou použít i školy, které se samotné soutěže neúčastní. Kromě jiného proto, že Agora CE nabízí metodickou podporu v podobě přehledné příručky.
CO MUSÍ UMĚT UČITEL
Pravidelný kalendář
soutěžní
Studentské Agory
začíná první etapou od ledna do března, kdy se na přihlášených školách konají debatní seminářeza přítomnosti lektorů. Další měsíc probíhá výběr a příprava desetičlenného studentského družstva, v dubnu pak krajská kola. Vítězové se utkají na konci června v parlamentu. Na podzim roku 2012 se celý letošní cyklus uzavře šesti veřejnými debatamistudentů s místními politiky, úředníky a odborníky, které připraví členové vítězných týmů krajských kol.Jaké nároky to klade na učitele? Debata je jednou z relativně často používaných forem skupinového a kooperativního vyučování, kterými se na školách doplňují běžnější postupy, především frontální vyučování. „Pro většinu učitelů ale tahle změna role ve výuce nebývá jednoduchá,“ komentuje své zkušenosti Ivana Bursíková, ředitelka Agora CE.
„Jsou zvyklí říkat v hodině všechno podstatné sami, zatímco při debatování je třeba studenty spíše vést a nechat na nich, k čemu dospějí.“
Při debatě je pedagog především moderátorem a rozhodčím, který hlídá dodržování pravidel. V metodické příručce, kterou Agora CE školám nabízí, se píše, že v průběhu diskuseby měl učitel vyslovovat sám co nejméně vlastních názorů, názory druhých nehodnotit, a to ani neverbálně.
Studentská Agora
přináší do zavedených postupů ještě jeden detail, který je sice v podobných soutěžích běžný, ale ve školách se obvykle nepoužívá. Studenti si zjistí o tématu co nejvíce, vytváří si vlastní názor, ale při samotné debatě si družstvo vylosuje, zda například k tvrzení Eutanazie má být legalizovánabudou zastávat stanovisko PRO či PROTI. Tahle nutnost „převléknout“ se do kůže názorového oponenta je velmi dobrá pro pochopení jeho postojů a přijetí faktu, že oponent nemusí být osobní nepřítel.RIZIKA STUDENTSKÉ SOUTĚŽE
Pro školy je výhodné, když se do soutěže
Studentské Agory
přihlásí, protože učitel může při úvodním semináři, kdy lektor pracuje s celou třídou, odezírat, jak správně debatu vést. Dosavadní zkušenosti – obvykle se jednoho ročníku účastní osm škol ze čtyř krajů, většinou jde o gymnázia – ale ukazují i slabiny projektu. Na rozdíl od ostatních studentských soutěží, které se zaměřují především na elitní studenty, by chtěla Studentská Agora pracovat se všemi typy škol.
„V praxi se ukázalo, že zatím není možné srovnávat gymnaziální týmy se studenty obchodních akademií, o odborných školách nemluvě. Není to rovný zápas. Na těchto školách je úroveň schopnosti diskutovat mnohem nižší a opakovaný neúspěch studenty spíš demotivuje,“
říká Ivana Bursíková.Opakuje se tedy obvyklý problém našeho vzdělávacího systému. Pracujeme s těmi nadanými, u nichž je dosažení kompetencí a dovedností relativně jednoduché, a ty, jejichž vzdělávání vyžaduje více námahy, necháváme raději stranou.
„Jsme si toho nedostatku vědomi. V soutěžní Studentské Agoře určitě budeme pokračovat, ale zároveň chceme oslovovat všechny střední školy a nabízet jim naši metodiku. Je vyzkoušená, zcela jistě lze podle ní pracovat v hodinách a použít ji i při organizování školních debat. Kultivovat schopnost argumentovat a respektovat oponenta u studentů na učilištích a odborných školách, to je v současné společenské situaci jednoznačně úkol číslo jedna. Rádi bychom v tom pomohli,“
dodává Bursíková.Na stránkách
www.agora-ce.cz
a v příručce, která je zde k dispozici ke stažení, naleznete informace, jaká vybírat témata, jak zní
Deset přikázání Studentské Agory
a další.Co umí Studentská Agora
Posiluje kritické myšlení studentů
– protože studenti musí v soutěži zastávat vylosovaný postoj k danému tvrzení a musí si vyhledat argumenty na podporu obou stran argumentace.Rozvíjí schopnost práce s informacemi
– studenti pracují s různými informačními zdroji (současné znění zákonů, příklady ze zahraničí; novinové nebo internetové články, internetové diskuse, statistické údaje).Učí studenty formulovat své názory a argumentovat, navíc před širším publikem
– při hledání informací k aktuálním tématům si studenti vytváří svůj vlastní informovaný postoj.Podporuje zájem studentů o veřejné dění
– krátké debaty s jasnými rolemi, tedy zjednodušení zdlouhavé a komplikované veřejné debaty, jsou nástrojem, jak motivovat studenty středních škol k zájmu o veřejná témata.Učí studenty týmové spolupráci a vzájemnému respektu
– studenti se na soutěž připravují jako tým a ve dvou ze tří formátů debat také jako tým vystupují. Musí si tedy umět rozdělit práci a naplánovat týmovou strategii.Deset přikázání Studenské Agory
Jako debatér víte jednu věc jistě: mít pravdu ještě neznamená „dostat za pravdu“. Může to být těžký boj a těchto deset přikázání má napomoci k tomu, aby byl boj férový a také zajímavý.
Každý názor se počítá.
Svoboda vyjádřit vlastní názor stojí v této debatě na prvním místě.Argument je teprve tehdy argumentem, když je odůvodněný.
Kdo nedokáže své argumenty opřít o nic jiného než o formulace typu „prostě to tak je“ nebo „to ví přece každý“, nemá šanci. Argumenty musíte odůvodnit čísly a příklady.Nesmíte zaměňovat argumenty a osoby.
Je nepřijatelné soupeře osobně napadat. Například poznámkami typu: „tvůj otec je určitě nějaký úředník“ nebo „tohle může říct jen holka“.Klít, nadávat, podplácet a dělat obscénní gesta je přísně zakázáno.
Pokud v debatě utečete k rušivému (non)verbálnímu chování, budou to porotci považovat za nedostatek argumentů a nesportovní chování.Strany musejí v debatě dostat stejnou šanci.
Musí být umožněno uvedení všech argumentů jak zastánců, tak odpůrců. To vyžaduje neutrálního moderátora, který čas rozdělí rovnoměrně mezi jednotlivé strany.Mluvíte teprve tehdy, když vám moderátor udělí slovo.
Kdo dostane slovo, určí moderátor. Tímto druhem zdvořilosti se předchází tomu, aby se debata zvrátila v kakofonii různých (překřikujících se) názorů.Udělejte všechno pro to, abyste zaujali publikum i porotu.
Dobrý debatér umí sebe i své argumenty relativizovat, neměl by ale překročit rozumnou míru, aby nakonec nezpochybnil vlastní argumenty víc než argumenty soupeře.Porotce má vždycky pravdu.
S porotci se o výsledku nedebatuje. Když publikum nebo porotce označí (dle vašeho názoru) za vítěze toho nepravého, je nutno to umět přijmout a respektovat.Nedovolte, aby rivalita pokračovala i po skončení debaty.
Ať jsou již zájmy jakékoli a vzájemná rivalita různě silná, potřeste si před zahájením a po skončení debaty přátelsky rukou. Projevíte tak respekt vůči soupeři i vůči publiku.Mějte radost z každé debaty.