Stres a komunikace

Vydáno:

To, že je základem dobrého školního vzdělávání otevřená a obousměrná komunikace mezi učiteli a žáky, příp. jejich rodiči, je dnes jasné každému ve škole. Ale méně už se mluví o roli komunikace mezi samotnými zaměstnanci školy - rozumní dospělí lidé se spolu vždy nějak domluví. Proč tedy chtít něco měnit a pouštět se na dlouhou cestu hledání, jak by se komunikace dala ještě vylepšit? Existuje jeden pádný důvod, proč se přesto do auditu a vylepšování vnitřní komunikace ve škole vrhnout: správně nastavená organizační komunikace mj. snižuje stresovou zátěž zaměstnanců. A spokojený zaměstnanec je přece výkonný, kreativní a méně unavený.

Stres a komunikace
Ing.
Jana
Fučíková
asistentka, katedra personalistiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
NĚKOLIK ČÍSEL NA ZAČÁTEK
Podle statistik
Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
se v Evropské unii (dále jen „EU“)
více než polovina pracujících lidí potýká se zdravotními problémy, které mají svůj původ v pracovním klimatu.
Nejčastěji udávanými zdravotními komplikacemi je
stres, celková únava, bolesti hlavy a zad, podrážděnost
či
poruchy spánku, přičemž míra problémů celkem logicky kopíruje ekonomický cyklus. Zároveň je třeba podotknout, že
celkově jsou zdravotními obtížemi více postiženi obyvatelé nových členských zemí.
V roce 2002 vyčíslila EU ekonomické náklady způsobené pracovním stresem na 20 miliard eur, a to jen v tehdejších členských státech EU-15.
Čeští učitelé se v posledních letech potýkají s pořádnou dávkou psychické zátěže:
demografický vývoj nahrává propouštění
(změna tohoto trendu pomalu nastává zatím jen na 1. stupních základních škol),
nové přístupy ke vzdělávání
a změny pramenící z Rámcových vzdělávacích programů i státních maturit
nutí učitele stále měnit a poupravovat své přípravy, mnohé školy se potýkají s
kázeňskými problémy
nebo nezájmem žáků o výuku atd.
Jednotlivé výzkumy sledující stresovou zátěž u pedagogů ukazují, že
více než tři čtvrtiny učitelů jsou vystaveny vysoké psychické zátěži a nadměrné či alespoň zvýšené míře stresu.
PŘÍČINY STRESU
Jako obecné
příčiny pracovního stresu
(bez ohledu na typ povolání) se uvádějí
následující:
 
přílišné požadavky na pracovníka, ať už se jedná o pracovní zátěž, tempo práce či nutnost vyrovnat se s pracovním prostředím (např. hluk či nedostatek soukromí ve sdílených kancelářích);
 
příliš malá či příliš velká
zodpovědnost a kontrola nad vlastní prací;
 
nedostatečná podpora
ze strany spolupracovníků, nadřízených či organizace;
 
osobní
nesváry či napětí
mezi spolupracovníky;
 
nejasně vymezená role pracovníka
v organizaci;
 
nedostatečně připravené, či dokonce chaotické
změny v organizaci, včetně nejistoty pracovních míst.
To, zda bude pracovník vystavený těmto podmínkám skutečně pociťovat psychické či zdravotní obtíže, ovšem záleží i na jeho osobnosti či mechanismech, kterými se vyrovnává se stresem.

ROLE KOMUNIKACE

Přestože zmíněné příčiny pracovního stresu pramení spíše z manažerských chyb při řízení lidských zdrojů, právě
komunikace je nástrojem, který by měl vedoucího pracovníka na problémy upozornit, pomoci mu tyto problémy odstranit a který může zároveň zmírnit dopady stresové situace na psychiku jednotlivců. K tomu je ale
třeba nastavit kulturu komunikace i komunikační kanály tak, aby byly funkční a sloužily svému účelu.
 
Zaměstnanec by neměl mít obavy svěřit svému nadřízenému, že se obtížně vyrovnává se svou prací, s některými požadavky, nejasnostmi či změnami.
Často chybí jen málo k tomu, aby zaměstnanec svou práci zvládal bez problémů. Někdy dokonce stačí v klidu si o celé situaci popovídat a ujasnit si role. K tomu je ale nutné, aby měl zaměstnanec jistotu, že jej takový rozhovor nepostaví do špatného světla a že si jím „pod sebou nepodřeže větev“. Právě takové, pro obě strany přínosné, rozhovory by měly být součástí pravidelných pohovorů se zaměstnanci (tzv. hodnocení zaměstnanců), ale nejen jich.
 
Zaměstnanec musí mít k dispozici všechny informace, které mu organizace může poskytnout a které jsou důležité pro jeho práci
–ať už se jedná o potřebné informace o žácích, o výuce na škole obecně, o příslušných zákonech či vyhláškách a jejich změnách, nebo dokonce o škole samotné a jejích postojích či možnostech. Pokud je v organizaci správně nastaven alespoň základní znalostní management, nemusí pracovník vynakládat tolik energie na získání těchto informací a může se plně věnovat jádru své práce či novým nápadům a zlepšování výuky. Pokud by naopak pracovník necítil tuto podporu, vedla by taková situace nejen k demotivaci a zvýšené stresové zátěži, ale také k
rezignaci na aktivní zapojení do života organizace, což je dnes jeden z největších manažerských problémů
– a nejen ve škole.
 
Komunikace musí být otevřená a její kanály vícesměrné tak, aby bylo možné je v případě potřeby navzájem částečně nahradit, vypadne-li dočasně některý článek nebo je-li nutné jej přeskočit. K takové otevřenosti přispívají nejen jednoduchá pravidla komunikace, ale také
vstřícný postoj vedení školy a jeho komunikační otevřenost, neformální setkání (nejen pedagogických) zaměstnanců z různých oborů mezi sebou či zodpovědnost jednotlivců za komunikaci. Zároveň je nutné sledovat neformální kanály komunikace a důležité informace v nich obsažené vracet zpět do formalizované informační struktury, aby nedošlo k jejich ztrátě a byly přístupné všem členům organizace.
 
I přes otevřenost komunikace
nesmí mít zaměstnanec pocit, že je zahlcen informacemi.
Spíše je vhodné diverzifikovat komunikační kanály a
pečlivě rozdělovat informace podle míry jejich důležitosti
– ty méně důležité by měly být sice pasivně nabízeny a kdykoli k dispozici, ale nesmí být zaměstnancům aktivně vnucovány (např. prostřednictvím celoškolních e-mailů). Každý pracovník má totiž jinou hranici pro rozlišení účelných a neúčelných informací pro svou práci, a vedení organizace proto musí tento fakt respektovat. Tím také zajistí, že budou opravdu důležité informace náležitě vnímány všemi zaměstnanci.
To, že
má komunikace obrovskou preventivní úlohu ve zvládání stresu, hraje nezastupitelnou roli i při
předcházení syndromu vyhoření
. Ten vzniká nejčastěji u jedinců, kteří často komunikují s lidmi a jejichž práce je výrazně duševního charakteru – učitelé jsou tedy učebnicovým příkladem ohrožené skupiny lidí.
Mezi spouštěcí momenty syndromu vyhoření patří právě nadměrná stresová zátěž a frustrace, tedy dlouhodobá nemožnost dosáhnout vytyčených cílů. Po propuknutí se projevuje apatií, nezájmem o práci a později i o soukromý život, pocity marnosti a zbytečnosti, v pozdějších fázích depresemi a chronickou únavou. Cílená komunikace pomáhá snižovat jak stresovou zátěž, tak i pocity frustrace tím, že člověku ukazuje alternativy, poukazuje na dosažené dílčí úspěchy, pomáhá mu stanovovat reálné cíle, jichž je možné v rozumném časovém horizontu dosáhnout.
Vnitřní organizační komunikace tedy není jen nástrojem pro výměnu informací, ale velmi výrazně pomáhá kultivovat vztahy a atmosféru ve škole, je určitým terapeutickým nástrojem při práci se zaměstnanci nejen v oblasti motivace, ale také v oblasti řízení stresu. A jako s takovou by se s ní mělo zacházet.

Související dokumenty

Pracovní situace

Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Konflikt se žákem. Postup při řešení problémů se žáky
Schéma posuzování návratu ze zahraničí školami podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví
Komisionální zkouška žáka střední školy
Nastavení komunikačních toků při komunikaci s rodiči
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení
Co je to whistleblowing?
Může škola požadovat peníze za opotřebení učebnic?
Kdo může být oznamovatelem ve školách podle zákona o ochraně oznamovatelů?
Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Doprovod žáka do nemocnice
Odborová organizace
Žákovská a studentská samospráva
Komunikace školy s veřejností na internetu a uživatelské testování www stránek
Novela nařízení o platových poměrech zaměstnanců - Důležité změny pro oblast školství
Změna ve vyplňování záznamů o úrazech
Návštěva lékaře
Práce přesčas
Účast na školení během víkendu
Hodnocení pedagogického pracovníka

Poradna

Podání léku dítěti s epilepsií
Výuka Aj
Problémy ve třídě
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Dozor při odvozu do nemocnice - odborná poradna, odpověď na dotaz
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Absence učitelů - studium
FKSP a očkování
Počet žáků ve třídě
Prezenční porady
Úvazek školní jídelna
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Poplatky za ŠD při rotační výuce
Vedoucí učitel odborného výcviku
Přijetí dítěte zaměstnance do MŠ
Pracovnělékařské prohlídky
Kvalifikace