Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 ve veřejné diskuzi

Vydáno:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje nový koncepční dokument stanovující postupy, které by měly vést k širšímu a smysluplnějšímu využívání digitálních technologií v učení a vzdělávání. Strategie digitálního vzdělávání byla v září 2014 publikována k veřejné diskuzi a připomínkám.

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 ve veřejné diskuzi
PhDr.
Ondřej
Neumajer
 
lektor a didaktik ICT, katedra informačních technologií a technické výchovy PedF UK v Praze
NOVODOBÁ HISTORIE STÁTNÍCH AKTIVIT
Novodobá historie státních snah o
podporu využívání digitálních technologií ve vzdělávání
čítá dvě hlavní aktivity. První začala být připravována na přelomu tisíciletí a do paměti pedagogické veřejnosti vstoupila pod názvem
Státní informační politika ve vzdělávání
v roce 2001.
Projekt, který byl vnímán veřejností minimálně v první části své realizace značně kontroverzně (centrální řešení, generální dodavatel, rozdělení škol na vybavené vlastním přičiněním a ty, které vybavil stát v rámci této akce zdarma, atp.), přinesl do škol ve větší míře
množství počítačů, výukového softwaru
a zavedl
strukturované vzdělávání učitelů.
Projekt skončil s nástupem nové vlády, v roce 2007 byl stejnojmenný odbor na MŠMT zrušen, a ukončil tak například možnost škol vytvářet vlastní rozvojové projekty v oblasti digitálních technologií.
Druhá centrální aktivita státu je učitelům spíše neznámá. Nesla název Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v období 2009–2013,ale stát nakonec na jejích osm programů
nebyl schopen věnovat finanční prostředky ze státního rozpočtu.
Ve finále tak realizace této koncepce doznala od prvotního návrhu značných změn a pod její křídla byl z aktivit, které se přímo a významněji dotýkají škol, zařazen pouze program
EU peníze školám
financovaný především z peněz EU. Závěrečná zpráva o plnění úkolů vyplývajících z koncepce byla vládou přijata v červnu 2014 a sama konstatuje, že
„... realizace dalších projektů, jejichž návrhy vznikly během Koncepce jako důsledek rozpočtových omezení a změn politicko-strategického směřování ministerstva (...), byla zastavena“.
Aktuální vládní návrhy
20. března 2013 schválila vláda České republiky koncepci Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice.Součástí usnesení vlády k této koncepci je soubor opatření, z nichž se opatření č. 16 týká problematiky vzdělávání a ukládá MPSV ve spolupráci s MŠMT vypracovat
strategii pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů.
16. října 2013 schválila vláda usnesení ke strategickému záměru Digitální vzdělávání – Touch your future. Obě tato vládní usnesení dala vzniknout právě připravovanému materiálu Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020.
Digitálním vzděláváním v kontextu tohoto dokumentu rozumíme ve stručnosti takové vzdělávání, které reaguje na změny ve společnosti související s rozvojem digitálních technologií a jejich využíváním v nejrůznějších oblastech lidských činností. Cílem strategie je
nastavit podmínky a procesy ve vzdělávání, které toto digitální vzdělávání umožní realizovat.
VIZE DIGITÁLNÍ STRATEGIE
Strategie digitálního vzdělávání tedy vzniká na základě zkušeností s předchozími aktivitami MŠMT v této oblasti a zároveň vychází z nedávno přijaté Strategie vzdělávací politiky do roku 2020.Vize digitálního vzdělávání, která vznikla na základě společných pracovních jednání širší pracovní skupiny (přes 60 odborníků z různých oblastí a segmentů vzdělávání), byla formulována takto:
„Vzdělávací systém bude zajišťovat výbavu každého jedince bez rozdílu takovými kompetencemi, které mu umožní se uplatnit v informační společnosti a využívat nabídky otevřeného vzdělávání v průběhu celého života.“
Aktuální verze dokumentu se primárně věnuje počátečnímu vzdělávání, v centru pozornosti tedy stojí žák, který se s pomocí školy a dalších aktérů vzdělávání vně školy musí stát všestrannou osobností připravenou pro život a uplatnění v době, jejíž mnohé charakteristiky v současnosti neznáme.
Strategie digitálního vzdělávání se zaměřuje na vytvoření vhodných podmínek a nastavení procesů, které povedou k cílům, metodám a formám vzdělávání odpovídajícím současnému stavu poznání, požadavkům společenského života i trhu práce, ovlivněných rozvojem digitálních technologií a informační společnosti vůbec. Posláním strategie je iniciace změn nejen v oblasti metod a forem vzdělávání, ale i v oblasti cílů vzdělávání. Změn bude potřeba celá řada a nelze očekávat, že všechny proběhnou do roku 2020. V této fázi si dokument klade za cíl zmapovat situaci a podniknout první kroky, které odstraní hlavní překážky na cestě naplňování popsané vize digitálního vzdělávání.
Prioritní cíle
Pro naplnění výše uvedené vize byly formulovány tři prioritní cíle, ke kterým budou směřovat první intervence:
 
otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií,
 
zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi,
 
rozvíjet informatické myšlení žáků.
Uvedených cílů nelze dosáhnout, aniž by bylo podpořeno budování a rozvoj infrastruktury ve školách, což napomůže rovněž k nediskriminačnímu přístupu k digitálním učebním zdrojům, a to jak ve škole, tak mimo ni. Bude rovněž nutné podpořit
modernizační a inovační procesy
ve školách a současně s tím rozvíjet také postupy sledování a hodnocení těchto procesů. Vše zmíněné bude nutné podpořit aktivitami, které umožní porozumění procedurám začleňování digitálních technologií do vzdělávání širší veřejností.
Směry intervence
Návrh Strategie seskupuje opatření do sedmi hlavních směrů intervence. Detailní popis jednotlivých opatření je nad rámec možností tohoto článku, proto zde uvádíme pouze jejich stručnou charakteristiku:
 
Nediskriminační přístup k digitálním vzdělávacím zdrojům
Z podstaty charakteru elektronických materiálů oproti hmotným statkům mohou být digitální zdroje bez dalších nákladů využívány všemi zájemci, kteří o ně projeví zájem. První směr intervence směřuje k tomu, aby mohly být digitální zdroje dále šířeny a využívány, nebránila tomu ochrana duševního vlastnictví a autorská práva a zájemci měli o existenci a o vlastnostech a zkušenostech s používáním takových materiálů k učení možnost se jednoduše a rychle dozvědět.
 
Podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení žáků
Pro plnohodnotné uplatnění jedince ve společnosti 21. století jsou nezbytné schopnosti účelně a efektivně pracovat s digitálními technologiemi a chápat základní principy, na kterých tyto technologie fungují. Ve světě, ve kterém jsme stále více obklopeni a ovlivňováni technologiemi, je důležité již od útlého věku rozvíjet a napomáhat chápání způsobu „uvažování“, které používají počítače. Opatření v této oblasti intervence směřují v tomto směru k aktualizaci a modernizaci kurikula – Rámcových vzdělávacích programů základního a středního vzdělávání. Zároveň je jejich cílem propojování formálního a neformálního vzdělávání a informálního učení a zajištění možnosti uznávání předchozích výsledků učení, včetně zkušeností z pracovního života.
 
Podmínky pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení učitelů
Máme-li rozvíjet u žáků digitální kompetence, je nutné, aby stejnými kompetencemi vládli i učitelé. Opatření v této oblasti intervence směřují ke vzniku standardu dovedností a kompetencí učitele pro uplatnění digitálních technologií, k integraci technologií do pregraduální přípravy učitelů a ke vzniku nabídky dalšího vzdělávání, vzdělávacích materiálů a podpory učitelů v této oblasti.
 
Budování a obnova vzdělávací infrastruktury
 
Aby bylo možné využívat digitální technologie v každém okamžiku, kdy to učitel i žák považují za vhodné, je nutné mít školy a školská zařízení vybaveny pestrým prostředím digitální infrastruktury a vysoce kvalitním připojením k internetu. Má-li být škola připravena na stav, kdy každý žák pracuje s digitálním zařízením (1:1), musí být tento poměr nejdříve nastolen mezi učiteli. Na tato opatření se soustředí čtvrtý směr intervence.
 
Inovační postupy, sledování, hodnocení a šíření jejich výsledků
Změny ve školách dnes vznikají zejména díky zavádění technologií do oblastí, ve kterých dříve využívány nebyly. Aby se jednalo o skutečné inovace vedoucí ke zkvalitnění učení, musí spolu veřejný, soukromý a neziskový sektor spolupracovat. Zároveň musí český pedagogický výzkum problematiku digitálních technologií inkorporovat do svých aktivit, instituce zabývající se zjišťováním a monitoringem situace ve školách musí této problematice věnovat větší pozornost a kromě vybavení sledovat také způsoby využívání digitálních technologií, postoje aktérů a další jevy. Zjištěné informace musí být pravidelně zveřejňovány a poskytovány k diskuzi a pro další analýzy a interpretace. Musí být legislativně ošetřeno, že data, která vznikají při práci žáků s počítači a počítačovými sítěmi, nebudou zneužívána a nestanou se předmětem obchodu. Do této oblasti intervence patří i další různé podpory inovačních postupů ve vzdělávání.
 
Systém podporující rozvoj škol v oblasti integrace digitálních technologií do výuky a do života školy
 
Pro úspěšné prosazení klíčových kroků navrhovaných touto strategií je nutné celý proces její realizace monitorovat, vyhodnocovat a řídit kvalifikovanými odborníky. Dosavadní zkušenosti ukazují, že tohoto kroku nelze dosáhnout bez jednoznačné gesční zodpovědnosti příslušných pracovníků MŠMT, kteří mají digitální agendu na starosti, a jejich úzké spolupráce s dalšími odborníky v oblasti vzdělávání. Po vzoru úspěšného modelu a online aplikace
Profil Škola21
je nutné zahájit práce na modelu Profil Učitel 21, který bude metodickým nástrojem napomáhajícím integraci digitálních technologií do práce učitele, rozvoji jeho dovedností a kompetencí v této oblasti. Klíčovou skupinou čelních učitelů jsou ICT metodici na školách, jejichž práci je nutné podpořit souborem provázaných opatření, z nichž nejnáročnější je vznik pozice ICT metodika na úrovni každého kraje. Další opatření tohoto směru intervence se věnuje absenci metodických doporučení učitelům pro integraci digitálních technologií do výuky (šíření příkladů dobré praxe), ale i zřizovatelům škol.
 
Porozumění veřejnosti cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání
Největší překážkou inovací ve vzdělávání jsou zastaralé představy mnoha aktérů na poli školství (úředníků, zřizovatelů, učitelů, rodičů...). Cílem je zvýšit porozumění cílům a procesům integrace technologií do vzdělávání a přiblížit potřebnost a nezbytnost dalších kroků na tomto poli.
VEŘEJNÁ DISKUZE
Strategie digitálního vzdělávání je v době vzniku tohoto článku ve veřejném připomínkovém řízení na
Metodickém portálu RVP.CZ
v modulu Diskuze. Po zapracování připomínek a mezirezortním připomínkovém řízení bude v říjnu 2014 postoupena ke schválení vládě.