Téma standardů prožilo v posledních měsících v České republice vývoj opravdu raketový. V prosinci byl v Řízení školy otištěn rozsáhlý článek, který vysvětloval, jaké typy standardů ve světě existují, a pokoušel se odhadnout, co by možné zavedení evaluačních standardů v našem školství znamenalo pro práci ředitele školy. To, co se před Vánocemi jevilo jako vzdálená možnost, nabylo do konce školního roku velmi konkrétní podoby.
Standardy dostávají konkrétní podobu
RNDr.
Dominik
Dvořák
člen pracovní skupiny pro tvorbu standardů ve spolupráci s MŠMT
Ještě v zimě proběhla veřejná diskuse o tom, jakou podobu by měly mít standardy, a vyjasnily se některé základní otázky. Bylo stanoveno, že v tuto chvíli se bude usilovat o vytvoření minimálních evaluačních standardů stanovených pro uzlové body základního vzdělávání - tedy pro 5. a 9. ročník.Tyto
standardy budou vycházet z platného Rámcového vzdělávacího programu,
který tak do značné míry sehraje roli
„obsahového standardu“.
Standardy budou nejdříve vytvořeny pro
vzdělávací obory český jazyk a literatura, matematika a její aplikace a pro obor anglický jazyk. Intenzivně se však pracuje i na problematice standardů pro ostatní vzdělávací obory (zatím na úrovni 9. ročníku). Evaluační standardy rozpracují každý očekávaný výstup uvedených vzdělávacích oblastí do jednoho či více konkrétních
„indikátorů“ - tedy konkrétnějších popisů žákova výkonu.
Tyto indikátory budou dále ilustrovány prostřednictvím
modelových úloh
(viz ukázka na konci článku). V budoucnu by měly být doplněny
i ukázkami žákovských odpovědí na otevřené otázky, respektive žákovskými řešeními úloh vyžadujících tvorbu odpovědi.
Již kolem Velikonoc se
pedagogové i rodiče mohli prostřednictvím druhého kola veřejné diskuse seznámit s první ucelenou klíčovou částí evaluačních standardů - s úplným souborem indikátorů pro tři vzdělávací obory.
Tato rychlost jistě není sama o sobě optimálním způsobem zavádění standardů, je však důsledkem dlouhodobého zanedbání této části kurikulární reformy. Zavádění standardů žákovských výsledků bylo možno v posledním desetiletí sledovat v rozvinutém i rozvojovém světě a i u nás byla potřeba nástrojů pro hodnocení úspěšnosti reformy a kvality vzdělávacího systému již řadu let známa. Pokud se dnes spěchá, pak je to proto, že nám v této oblasti začal ujíždět vlak.Učitelskou i rodičovskou veřejnost v souvislosti se standardy snad nejvíce zajímá to,
jak bude vypadat testování žáků, jež má na vytvoření standardů navazovat, a k čemu budou získaná data o výsledcích žáků sloužit.
Nepochybně připravované testování výrazně zasáhne do života našich škol.Už jen rozhodnutí provádět testování, na rozdíl od státních maturit,
zcela bez papírových testů - tedy pouze na počítači (prakticky on-line)
- se zpočátku zdálo přinášet nepřekonatelné problémy. Dnes však jsou už vidět i výhody této strategie a možnosti, které to do budoucna přináší. Přesto, anebo právě proto, že testy jsou nejdiskutovanější otázkou, bych rád upozornil na další dopady, jež zavedení standardů v zahraničí mělo pro práci učitelů a ředitelů škol.Stanovení standardu
není snadný úkol, ale - jak se právě ukázalo -
dá se zvládnout poměrně rychle.
Tím není řečeno, že stávající podoba standardu je definitivní. Spíše naopak - teprve zkušenosti, které přinese ověřování úrovně výsledků žáků (testování, ale i běžná práce učitelů se standardy a úlohami v hodinách),
umožní upřesnit úroveň požadavků na absolventy prvního a druhého stupně základního vzdělávání. Standardy by měly být dostatečně náročné, ale při tom dosažitelné pro naprostou většinu žákovské populace.
Otázky, jak standard stanovit a jak měřit úroveň jeho dosahování, však mohou být řešeny poměrně malou skupinou odborníků a učitelů. Jak jsem právě uvedl, nabývají odpovědi na tyto otázky velmi rychle konkrétní podobu.
Zbývá však ještě zásadní otázka - jak zajistit, aby poměrně náročných standardů dosahovalo co nejvíce žáků. Narážím tady na problém, který jsme důvěrně poznali již v dosavadním průběhu kurikulární reformy. Změny je snadnější naplánovat než implementovat. Vytvořit standardy jde relativně rychle, vytvořit kulturu školy orientovanou na vysoké vzdělávací výsledky každého žáka trvá mnohem déle. Bude to vyžadovat od ředitelů a učitelů, aby se dobře seznámili se standardy. Dalším krokem bude asi zhodnocení, jak dobře ŠVP školy, užívané učebnice i reálná výuka pokrývají požadavky standardů. Žáci by měli ve výuce opakovaně dostávat příležitosti vyzkoušet si, nakolik dokážou plnit požadavky standardů. To neznamená zavádět nácviky na test, ale užívat širokou škálu úloh, včetně otevřených a nestandardních.
Nedávno jsem
díky Fulbrightově nadaci měl možnost seznámit se s praktickými zkušenostmi amerických učitelů, kteří již delší dobu vyučují na základě systému státních standardů mateřský jazyk a matematiku. Seminář ukázal,
kolik pedagogické profesionality vyžaduje práce se standardy od učitele.
Myslím, že bylo jasně zřetelné, že ani dobrého učitele standardy neomezují, ale naopak představují výzvu pro uplatnění jeho odbornosti i tvořivosti.