Cílem následujícího článku je shrnout základní momenty spolupráce školy a školského zařízení s OSPOD a vyčlenit novinky, které přinesly níže uvedené novely zákona. Jestliže se dále uvádí pojem „škola“, vztahuje se text i na školské zařízení.
Spolupráce školy a školského zařízení s OSPOD
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Spolupráci školy a školských zařízení s orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále „OSPOD“) upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,v platném znění. Tento zákon byl v poslední době
novelizován zákonem č. 401/2012 Sb.
(novela nabyla účinnosti 1. 1. 2013) a
zákonem č. 103/2013 Sb.
(novela nabyla účinnosti 1. 5. 2013).OSPOD A JEHO ČINNOST
Jednoduše řečeno, OSPOD (lidově tzv. „sociálka“) je
odbor péče o děti a mládež obecního úřadu obce s rozšířenou působností
(tzv. obce III. stupně). Obvykle se jedná o odbor městského úřadu. „Svůj“ obecní úřad obce s rozšířenou působností si lze vyhledat ve vyhlášce č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v platném znění.Podle § 1 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí se sociálně-právní ochranou rozumí zejména
a)
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
b)
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění,
c)
působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
d)
zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.
Děti, které zákon vyčleňuje
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí hovoří o „dětech“. Význam pojmu „dítě“ není totožný s významem, který známe ze školského zákona (např. děti mateřské školy nebo děti dětského domova). „Dítětem“ se v tomto případě rozumí nezletilá osoba, tj. i nezletilí žáci střední školy.
Ve škole určitě intuitivně určíme dítě, které ochranu a pomoc potřebuje z nejrůznějších důvodů (záškoláctví, šikana, kyberšikana, týrání, prostituce, znásilnění atd.). Často se však sami potřebujeme ujistit, že postupujeme správně, nebo o náležitosti našeho postupu chceme pádnými argumenty přesvědčit ostatní. Proto je užitečné vědět,
na které děti se zákon o sociálně-právní ochraně dětí zaměřuje
(§ 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí):Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
a)
jejichž rodiče
1.
zemřeli,
2.
neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo
3.
nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti;
b)
které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
c)
které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
d)
které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
e)
na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
f)
které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
g)
které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
h)
které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu [nové znění písmene h) nabylo účinnosti 1. 5. 2013].
Výše uvedené skutečnosti jsou důvodem pro sociálně-právní ochranu dětí, pokud trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že
nepříznivě ovlivňují vývoj dětí
nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.Formy spolupráce školy s OSPOD
Škola a školské zařízení spolupracuje s OSPOD ve dvou základních formách:
na výzvu OSPOD je povinností školy nebo školského zařízení sdělit bezplatně potřebné údaje podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí [§ 53odst. 1 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]; ve školském zákoně najdeme pasáž opravňující školu ke sdělení údajů z dokumentace a školní matriky v § 28 odst. 4 (
školy a školská zařízení jsou údaje z dokumentace a údaje ze školní matriky oprávněny poskytovat osobám, které svůj nárok prokáží oprávněním stanoveným tímto zákonem nebo zvláštním zákonem
);škola ze své iniciativy oznámí OSPOD skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (viz dále „oznamovací povinnost školy“).
Dítě má právo požádat o pomoc školu i bez vědomí rodičů
Podle zákona může dítě požádat o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv řadu orgánů (samozřejmě i přímo Policii ČR nebo OSPOD). Mezi těmito orgány jsou uvedeny školy a školská zařízení (§ 8 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
V některých případech (např. týrání dítěte rodičem) je nepředstavitelné, aby dítě žádalo o pomoc s vědomím rodiče. Na to zákon pamatuje. Dítě má právo požádat o pomoc
i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte
(§ 8 odst. 1 zákona o sociálněprávní ochraně dětí).Je důležité, aby škola o tomto právu dítěte věděla. Dále je vhodné, aby
v rámci prevence o tomto právu děti informovala.
Jestliže dítě požádá školu o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv a současně nechce, aby o tom byli informováni rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu, škola toto přání dítěte
musí uznat
a skutečně rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu o tomto neinformovat. Škola se musí vymanit z určitého „stereotypu“ a uvědomit si, že v tomto případě nelze postupovat podle § 21 odst. 2 písm. b) školského zákona (
zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků mají právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání
).Povinnost školy poskytnout dítěti pomoc
Na právo dítěte požádat školu navazuje
povinnost školy pomoc dítěti poskytnout
(§ 9 zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Pomoc, kterou může škola dítěti reálně poskytnout, jepostoupení žádosti o pomoc dítěte dalším orgánům (nejčastěji OSPOD nebo Policii ČR),
zprostředkování kontaktu dítěte s těmito orgány.
Oznamovací povinnost školy
Podle § 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou školy a školská zařízení povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tj. OSPOD)
skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí,
a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví.
Ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí jsou (a mají být) obecná. Rychlá a efektivní pomoc školy předpokládá, že se v případě potřeby konkrétní postup nehledá a nevytváří a je již zformulován. Je vhodné, aby interní dokument (na jehož vypracování se podílí zejména výchovný poradce) obsahoval
demonstrativní výčet příznaků, které nasvědčují tomu, že dítě potřebuje sociálně-právní ochranu,
označení OSPOD, na které se škola obrací,
určení osoby (nebo osob), které budou OSPOD informovat.
Škola nebo školské zařízení se dopustí správního deliktu tím, že
nesplní povinnost podle § 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že se dověděla o dítěti uvedeném v § 6, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana. Za tento správní delikt se uloží pokuta až 50 000 Kč
(§ 59k zákona o sociálněprávní ochraně dětí).Jednou z novinek, které přinesla novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí s účinností od 1. 1. 2013, je
právo školy informovat se o tom, zda její oznámení bylo důvodné:
...pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6 (§ 10 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).
Uvedené informování, které se stalo od 1. 1. 2013 povinností OSPOD, jistě přispěje k efektivnější činnosti školy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Interní dokumentací školy by mělo být stanoveno, komu je tato informace poskytnuta a jak je s ní dále naloženo.
Účast školy v případových studiích pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí
Od 1. 1. 2013 je účinné nové ustanovení § 10 odst. 3 písm. e) zákona o sociálně-právní ochraně dětí:
...obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob.
Uspořádání případové konference pro řešení konkrétních situací souvisí s tím, zda byl podán návrh soudu
na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují zájem o své dítě,
na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu,
na nařízení ústavní výchovy,
na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,
na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,
na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení,
na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení.
Uvedený návrh může podat i obecní úřad obce s rozšířenou působností. Před podáním návrhu je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen
1)
v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné
[§ 14 odst. 2 písm. b) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění],2)
uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení
[§ 14 odst. 2 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění].Je pravděpodobné, že pokud OSPOD případovou konferenci uspořádá, pak přizve zástupce školy. Zástupce školy se případové konference
nemusí, ale může zúčastnit.
Jestliže se zástupce školy případové studie zúčastní, pak se jedná o jiný úkon v obecném zájmu [§ 14 odst. 2 písm. e), § 38 odst. 7 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění].ZÁVĚR
Spolupráce školy s OSPOD nabývá obvykle formu
povinného bezplatného sdělení OSPOD potřebných údajů o dítěti
(na výzvu OSPOD) nebo formu
povinné oznamovací povinnosti školy vůči OSPOD
(aktivní je škola).Od 1. 1. 2013 získala škola oprávnění požádat OSPOD o informaci o tom, zda OSPOD na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě, na které se zaměřuje zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Současně od 1. 1. 2013 OSPOD vznikla
povinnost školu informovat
ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel.Od 1. 1. 2013 vznikla OSPOD za určitých podmínek povinnost pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to i ve spolupráci se zástupci školy. Dobrovolná účast zástupce školy na případové konferenci je jiným úkonem v obecném zájmu.
Konkrétní postup spolupráce školy s OSPOD je vhodné zapracovat
do interní dokumentace školy.