Tato směrnice není povinnou směrnicí školy nebo školského zařízení. Svým obsahem však navazuje na povinnost zaměstnavatele určit dobu čerpání dovolené podle písemného rozvrhu čerpání dovolené s předchozím souhlasem odborové organizace (§ 217 odst. 1 zákoníku práce).
Směrnice o čerpání dovolené
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Pro
zaměstnavatele
proto může být užitečným nástrojem, kterým se jednoznačně určují pracovní povinnosti zaměstnanců na konkrétních pracovních pozicích v souvislosti např.s včasným vypracováním podkladů písemného rozvrhu čerpání dovolené a jednáním s odborovou organizací,
s průběžnou kontrolou čerpání dovolené,
s přípravou podkladů určení čerpání dovolené s dostatečným předstihem,
s přípravou řešení situací, které jsou předmětem častých dotazů zaměstnanců.
Z obsahového hlediska je vhodné směrnici členit např. na následující části:
dovolená za kalendářní rok a její poměrná část, dovolená za odpracované dny
délka dovolené,
krácení dovolené,
pravidla vypracování písemného rozvrhu čerpání dovolené,
pravidla čerpání dovolené.
Závisí na řediteli školy, zda směrnici pojme jako rozsáhlejší informační materiál a ve směrnici uvede jak obecné klíčové pasáže zákoníku práce, tak situace specifické pro školu, nebo se omezí pouze na vyčleněné specifické situace.
DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST, DOVOLENÁ ZA ODPRACOVANÉ DNY
Z „informačních“ důvodů je vhodné, aby směrnice obsahovala pasáže zákoníku práce, ve kterých jsou
vymezeny podmínky, při jejichž splnění zaměstnanci přísluší dovolená
za kalendářní rok, její poměrná část (§ 212 zákoníku práce) a dovolená za odpracované dny (§ 214 zákoníku práce).Závisí na zaměstnavateli, zda do směrnice zapracuje odpovědi na typické dotazy zaměstnanců nebo řešení některých problémových situací. Může se jednat o následující doplnění:
Pokud má zaměstnanec sjednáno několik pracovních poměrů, splnění podmínek a vznik práva na dovolenou se posuzuje
v každém pracovním poměru samostatně.
Nepřetržitost trvání pracovního poměru musí existovat
k témuž zaměstnavateli.
Právo na dovolenou za kalendářní rok je spjato s konkrétním kalendářním rokem, nelze sčítat dny odpracované v různých kalendářních letech.
Doba, kterou zaměstnanec reálně neodpracoval, ale pro účely dovolené se posuzuje jako výkon práce, je uvedena v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1 zákoníku práce.
Zaměstnanec, který pracuje po
kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu
(tzv. kratší úvazek) a jehož pracovní doba není rozvržena na 5 pracovní dnů v týdnu, se pro účely dovolené neposuzuje, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů. Např. zaměstnanec pracuje pouze 3 dny v týdnu po 6 hodinách. Pro účely dovolené se mu započtou pouze uvedené 3 dny.Poměrná část dovolené se poskytuje
za každý celý kalendářní měsíc
nepřetržitého trvání pracovního poměru. Jestliže např. pracovní poměr vznikl 2. května a trval do 31. prosince, vznikne zaměstnanci právo na 7/12 celoroční dovolené.DÉLKA DOVOLENÉ
Část směrnice kopírující zákoník práce je obvykle věnována délce dovolené (v případě pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce, v případě nepedagogických pracovníků veřejné školy 5 týdnů v kalendářním roce, v případě nepedagogických pracovníků neveřejné školy nejméně 4 týdny v kalendářním roce).
Směrnice splní svou úlohu vyčerpávajícím způsobem, pokud si díky principům a příkladům v ní uvedeným zaměstnanec zkontroluje (tj. sám vypočítá) počet dnů dovolené.
Doplnění uvedené ve směrnici může spočívat v následujících informacích:
Dovolenou pedagogických pracovníků
nelze prodloužit kolektivní smlouvou ani vnitřním platovým předpisem.Dovolenou nepedagogických pracovníků veřejné školy
nelze prodloužit kolektivní smlouvou nebo vnitřním platovým předpisem.Učitel bude pracovat v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby 3 dny v týdnu od 2. září 2012 do 30. června 2013. U tohoto učitele je třeba právo na dovolenou posuzovat zvlášť za dobu trvání pracovního poměru v roce 2012 a zvlášť za dobu trvání pracovního poměru v roce 2013. Jestliže uvedený zaměstnanec v roce 2012 odpracuje 51 dnů, nevznikne mu právo na dovolenou za kalendářní rok, protože neodpracoval v tomto roce alespoň 60 dnů. Při odpracování 51 dnů mu však vzniklo právo na dovolenou za odpracované dny ve výši 2/12 dovolené za kalendářní rok, což při osmitýdenním právu na dovolenou a třídenním pracovním týdnu činí 4 dny. Za rok 2013 vznikne zaměstnanci pravděpodobně (jde o odhad do budoucna) právo na poměrnou část dovolené ve výměře 6/12 dovolené za kalendářní rok (při odpracování alespoň 60 dnů), tj. při právu na osm týdnů celoroční dovolené a třídenní pracovní týdnu na 12 dnů.1)
KRÁCENÍ DOVOLENÉ
V souvislosti s uvedením pravidel krácení dovolené je vhodné zdůraznit:
Zákoník práce zaměstnanci ukládá povinnost
vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu
za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo (§ 222 odst. 4 zákoníku práce).Zaměstnavatel je oprávněn
srazit zaměstnanci ze mzdy nebo platu náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, nebo na niž mu právo nevzniklo
[§ 147 odst. 1 písm. e) zákoníku práce].PRAVIDLA ČERPÁNÍ DOVOLENÉ
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce).
Ke
specifickým pravidlům čerpání dovolené ve škole
obvykle patří:právo zaměstnavatele (nikoli zaměstnance) určit čerpání dovolené i bez předchozího splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou (§ 217 odst. 2 zákoníku práce),
přednostní čerpání „staré dovolené“ v době vedlejších prázdnin,
školou zavedené pravidlo čerpání dovolené a poskytování dnů samostudia,
výjimečné čerpání dovolené pedagogickými pracovníky v době mimo hlavní a vedlejší prázdniny.
Jako doplňující informaci je účelné uvést:
V případě vyčerpání dovolené v daném kalendářním roce je zaměstnanci přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou. Zaměstnanec může požádat o „neplacené volno“. Zaměstnavatel nemůže „neplacené volno“ nařídit.
V době čerpání dovolené může zaměstnanec vykonávat pro stejného zaměstnavatele práci na základě dohody o provedení práce. Nesmí se však jednat o druh práce totožný s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě.
Dovolenou je možné čerpat i v průběhu výpovědní doby.
Jestliže dojde k přerušení čerpání dovolené z důvodu pracovní neschopnosti, zaměstnanec po skončení pracovní neschopnosti nemá automaticky nárok na čerpání zbytku dovolené. Čerpání zbývajících dnů dovolené určuje zaměstnavatel.
ZÁVĚR
Směrnice věnovaná dovolené zajišťuje
určení povinností zaměstnanců spojených s vypracováním písemného rozvrhu čerpání dovolené,
včasné jednání s odborovou organizací spojené s písemným rozvrhem čerpání dovolené,
plánování běžných činností v čase (včetně kontroly),
informování zaměstnanců.
1 Viz SCHMIED, Z. a E. ŠPUNDOVÁ. Dovolená: a její aplikace v praxi s praktickými příklady. 2., aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 151 s. ISBN 978-80-7263-753-9. S. 51. Příklad výpočtu může být ještě podrobnější.