Diskuse o školství nabývají na síle, politici se předhánějí v zaručených receptech, na sociálních sítích unavení a roztrpčení učitelé ventilují své zklamání, znervóznělí rodiče vyjadřují tu a tam svou hlubokou nespokojenost. Operuje se s fakty vytrhanými ze souvislostí, tisk hledá senzační titulky.
Slovo do pranice aneb Jak na učení, na dělení do skupin a inkluzi
PaedDr.
Růžena
Preissová
generální ředitelka Gymnázia Evolution
Přitom řada škol funguje nejen normálně, ale i vzorně, učitelé – občas posměšně zvaní idealisté – dál přemýšlejí a hledají nejlepší způsob předání učiva svým svěřencům, připravují neotřelé hodiny a žáci je za to milují. Nezlehčuji obecně špatnou situaci ve školství, ale nemohu souhlasit s výkřiky typu: „Dostane-li učitel více peněz, zlepší se výuka, stane se z něj výborný učitel.“ Ne, takto to nefunguje. Mohu souhlasit, že jakmile škola dostane víc peněz na modernizaci výuky, může ji vylepšit. Ale dobrý učitel je dobrým učitelem, ať bere cokoli, a špatný učitel zůstane špatný i kdyby bral sto tisíc.
Nechci radit politikům ani expertům na školství, ale pro uklidnění situace je potřeba napravit staré křivdy rychlým splněním starých slibů.
Než se dají politici a experti do tzv. nových programů pro školství, nechte prosím učitelům čas vydechnout. Navštívila bych výborně hodnocené školy a podívala se, proč to tam klape, proč jsou rodiče spokojeni. Dbala bych o co nej