Mýtus pátý: Dvojka z chování to vyřeší!
Šikana: mýty a realita
PhDr.
David
Čáp
psycholog, lektor projektu Minimalizace šikany
Trest neodmyslitelně patří k provinění. O tom asi nikdo z nás nepochybuje. O čem ale někdy pochybujeme nebo na co zapomínáme, je pomoc provinilci. Představím následující příběh. Pepa (snad všichni nositelé jména Josef prominou) je „vtipálek“, občas je drzý, občas vulgární. Ve třídě to má složité, když slovně útočí na vyučující, třída mu fandí. Když se ale ve třídě něco rozbije, za pachatele je spolužáky hned označen on. Vyučujícími je vnímán jako průšvihář. Poslední dobou ale opakovaně útočí na žáky z nižších ročníků. Tři už surově zbil. Jistě si řeknete, že zaslouží potrestání. Ano, ubližovat ostatním se nemá, natož mladším a slabším. Důtka, dvojka nebo trojka z chování ho asi nemine. Ale opravdu Pepovy
průšvihy dvojka z chování vyřeší?
Tento příběh nepopisuje šikanu. Spíše složitější vztahy ve třídě, kdy vtipálek zesměšňuje vyučující proto, aby byl ostatními vnímán jako „frajer“. A možná, že mladším a slabším ubližuje ze stejného důvodu. A možná, že je k tomu nucen chytřejším a vlivnějším spolužákem. A možná, že to po něm vyžaduje celá třída. Zdá se vám divné, jak nad ním uvažuji? Snažím se porozumět důvodům jeho chování. Potrestán by samozřejmě měl být, ale také bychom se měli postarat o to, aby už neměl důvod k takovému chování.
Pepíků s podobnou historií jsem měl v péči mnoho. Sedm let jsem pracoval ve středisku výchovné péče a i nyní se snažím pomáhat malým či větším zlobilům. Rozhodně bych o nich
neřekl, že jsou to lumpové a rostou pro kriminál, ačkoliv to o sobě slyšeli mnohokrát. Často
to byli kluci, kteří chtěli mít své místo ve třídě a chtěli ukázat, že jsou v něčem dobří.
Mnohokrát se mi svěřovali s tím, že
nevědí, jak se ve třídě chovat jinak a jak se bránit tlaku mocnějších.
Ti, kteří absolvovali dvouměsíční preventivně výchovný pobyt u nás ve středisku a získali náhled na své chování, občas říkali, že
se obávají návratu do třídy.
Prý z toho důvodu, že ostatní budou chtít, aby se chovali jako před tím.Šikana je velmi složitý sociální jev a aktéry není možné vnímat černobíle.
Otřít slzy oběti a potrestat agresora nestačí. Je důležité porozumět vztahům mezi spolužáky.
Agresor může být zároveň i obětí manipulace někoho v pozadí.
Určitě jste si všimli, že
„při činu“ vidíte jen někoho.
U někoho jiného máte podezření, ale nelze mu nic dokázat. Takhle to opravdu může vypadat. Někdo nenápadně ovlivňuje dění tak, aby někdo jiný plnil jeho vůli. A ostatní si ani nevšimnou, že už v tom jedou také. Právě z toho důvodu pouze dvojka z chování nic nevyřeší.A pak je tu ještě jedna věc. Ve škole jste zodpovědní za bezpečí VŠECH žáků, nejenom těch ubližovaných. Budeteli vyšetřovat šikanu nebo vlastně i cokoliv jiného, nikdy nesmí dojít k tomu, aby někdo „v duchu spravedlnosti“ ubližoval provinilcům.To je také jedním z důvodů, proč je
po odhalené šikaně nutné pracovat s celou třídou a znovu pro všechny a se všemi nastavit pravidla chování.
Dvojka z chování toto nedokáže.