Rozvoj vzdělávání

Výzkumného šetření se z řad zákonných zástupců zúčastnilo 253 respondentů ze dvou mateřských a osmi základních škol a jedné školy střední. Vzhledem k tomu, že základní školy jsou spádové, odpověď na otázku, odkud respondenti pocházeli, vyspecifikovala podrobnější mapu MAS. K sídlům škol v Kralupech, Veltrusech, Nelahozevsi, Chvatěrubech, Postřižíně a Dolanech přibylo 19 okolních obcí.

Výzkumného šetření se z řad žáků se zúčastnilo 1357 respondentů, ale jen 999 jej dokončilo. Dotazník vyplnilo 53,8 % chlapců a 46,2 % dívek. Nejméně respondentů bylo ve věkové kategorii 6-8 let (10,8 %) a nejvíce v kategorii 9-11 let (36,9 %). Respondenti navštěvovali plně organizované základní školy v Kralupech a Veltrusech a dále základní školy, které mají pouze 1. stupeň, a sice z Nelahozevsi, Chvatěrub, Hostína, Ledčic, Úžic a Dolan.

Alfou a omegou každého procesu a vzdělávacího obzvlášť jsou informace - jejich , předávání a práce s nimi. Naučit děti informace, třídit je na podstatné a nepodstatné a s těmi důležitými dále pracovat je jedním z nejdůležitějších úkolů školy.

Jak to však zařídit, když si jen 3 % respondentů z řad zákonných zástupců samy aktivně vyhledávají informace na vývěskách a nástěnkách ve školách a 97 % rodičů si vybralo jako nejlepší možnost předávání informací jejich zasílání pomocí e-mailu? Na otázku, zda jsou informace, které školy zveřejňují na svých webových stránkách, aktuální a dostačující, přitom 83 % respondentů odpovědělo, že ano. V námětech na inovaci webových stránek škol se nejčastěji objevoval požadavek na častější aktualizace stránek, které by především měly obsahovat rozvrhy tříd, domácí úkoly, aktuální denní plány činností a informace všeho druhu.

Vzhledem k tomu, že informace je možné předávat i jinou formou, ptali se zadavatelé dotazníku i na další možné podoby setkávání školy a rodiny. 60 % respondentů by mělo zájem o individuální konzultace s pedagogem, 31 % by se rádo setkávalo neformálně, v rámci jedné třídy školy a 23 % by přivítalo skupinové konzultace, např. podle jednotlivých předmětů.

Více než polovina (59 %) respondentů projevila zájem o účast na vzdělávacím programu, kterým by byla přednáška z oblasti logopedie, poruch učení, poruch chování, kriminality a závislostí anebo nových trendů ve výuce i domácí přípravě dětí, žáků a studentů.

Možná to tak nevypadá, ale děti samy chodí do školy rády. Alespoň 85,5 % z těch, které se shora uvedeného dotazníkového šetření zúčastnily, odpovědělo na hlavní a nejdůležitější otázku kladně. Jen pro 14,5 % není škola hrou a místem pro život. Jiná věc je, co se dětem ve škole líbí. 46,7 % respondentů má nejraději sportoviště a 41,9 % se líbí škola jako taková, tzn. hodnotili její vzhled. Na pomyslném třetím místě se s 33,2 % umístili vyučující. Kolonka "jiné", která dávala možnost vyjmenovat ostatní oblíbené činnosti nebo věci, pak obsahovala kamarády, zábavu v době přestávek, školní jídelnu a počítače.

Na druhém pólu, tedy na straně nejméně oblíbených věcí nebo činností, se pro 56 % respondentů umístilo nevyhovující sociální zařízení, ačkoliv na většině kralupských škol prošlo nedávno rekonstrukcí. 29,2 % respondentů uvedlo jako nevyhovující šatny a 20,2 % poukazovalo na vzhled tříd. Z dalších uvedených negativ vnímaných respondenty a uváděných obvykle v kolonce "jiné" stojí za zmínku nespokojenost s úrovní vaření ve školních jídelnách.

Hlavním smyslem školy přesto zůstává vzdělávání, a autory dotazníků proto zajímalo, které vzdělávací oblasti patří mezi nejoblíbenější. Na prvním místě se umístila tělesná výchova (60,5 %), na druhém matematika a její aplikace (37,9 %) a "bronzovou pozici" obsadily hned dvě různé vzdělávací oblasti, a sice umění a kultura, konkrétně výtvarná výchova (36,9 %), společně s jazykovou komunikací v podobě cizího (anglického) jazyka (36,0 %).

Mezi nejméně oblíbené vzdělávací oblasti patří jednoznačně český jazyk se 46,8 %, dále matematika se 41,7 %, anglický jazyk se 31,1 % a fyzika s 26,2 % .

Třetím z činitelů působících v procesu vzdělávání je - vedle vlastního potenciálu jedince a erudovaného pedagoga - prostředí, které prvním dvěma činitelům pomáhá v záměrném a cíleném působení. 81 % respondentů není spokojeno se současným stavem prostor pro výuku a jejich vybavením. Když se respondenti měli vyjádřit na téma, co jim v současném materiálně-technickém vybavení škol nevyhovuje, byl to zejména nedostatek učeben, tělocvičen, hřišť a sportovišť, zastaralé nebo nevyhovující vybavení tříd, jejich , někdy i neestetický a omšelý vzhled, nedostatečný počet sociálních zařízení a jejich kvalita, nedostatečná kapacita školních družin a jídelen a mnohdy i zastaralý nábytek a didaktické pomůcky. Není proto překvapivé, že odpovědi respondentů na otázku, co je nutné ve škole změnit a zlepšit, kopírovaly odpovědi na předchozí otázku, a sice co je ve školách nevyhovující.

Základy demokraticky fungující společnosti by měl žák získat ve škole, a to třeba formou žákovského parlamentu. 72 % respondentů o tom ví a potvrdilo, že taková samospráva v jejich škole funguje. Stejný počet žáků odpověděl, že mají možnost vyjádřit svůj názor na školu a její fungování, a to především formou projednání s třídním učitelem (38,8 %), prostřednictvím zmiňovaného žákovského parlamentu (38,2 %) anebo s pomocí rodičů (37,6 %).

Kapacita a náplň práce školních , které doplňují vzdělávání a pečují o děti mimo něj, byly další z oblastí dotazníkového šetření. Hlavní připomínky respondentů se týkaly následujícího:

Z dotazníku vyplynulo, že jen 10 % respondentů má požadavky na individuální upravování provozní doby a režimu podle každého jednotlivého rodiče. Vzhledem k tomu, že se podobné problémy většinou řeší pomocí stížností, bylo by dobré, aby je školy identifikovaly a podchytily a zabránily tak zbytečným a neopodstatněným kontrolám.

Základní školy nabízejí i mimoškolní aktivity. 57,4 % respondentů uvedlo, že o takovýchto volnočasových akcích ví, ale jsou, podle jejich názoru, organizovány jen zřídka. 25,3 % respondentů uvedlo, že je to minimálně jednou za měsíc, a 17,4 % uvedlo, že o takovýchto aktivitách neví. Mezi oblíbené akce pořádané školou mimo vyučování patří především akce sportovní (53,3 %), zábavné (35,0 %) a kulturní (21,9 %). 20,6 % žáků se neúčastní žádných akcí a jen 16,4 % má zájem o akce vzdělávací.

Pokud měli žáci navrhnout, které akce by se jim nejvíce zamlouvaly, uváděli v první řadě události sportovního charakteru, především fotbal, florbal a plavání. Často se jako návrh objevovaly výlety a výjezdy do zahraničí nebo školy v přírodě. Mnoho respondentů také odpovídalo, že nevědí nebo by nic neměnili. Ostatní nápady spadaly spíše do aktivit rodiny a jsou školou nerealizovatelné.

Oblast uměleckého vzdělávání je samostatnou kapitolou, a to jednak proto, že se ho podle výsledků dotazníkového šetření zúčastňuje přibližně jedna čtvrtina zkoumaného vzorku, a jednak proto, že je tak specifická, že jí většina respondentů patrně nerozumí nebo ji nepokládá za životně důležitou. Toto tvrzení vychází z výsledků šetření, které prokázalo, že 46 % účastníků se domnívá, že nabídka uměleckého vzdělávání v ORP Kralupy nad Vltavou je dostačující, a 45 % respondentů neví, zda tomu tak je. Téměř všichni respondenti, tedy 90 %, jsou spokojeni s nabídkou oborů v základním uměleckém vzdělávání.

Pokud se jedná o zájmové aktivity, které v ORP Kralupy nad Vltavou nabízejí různé organizace, největší oblibě (63 %) se těší sportovní kroužky. To koresponduje s požadavkem zákonných zástupců na hojnější sportovní aktivity v družinách a školních klubech. 62 % respondentů upřednostňuje - především vzhledem k dopravní dostupnosti - zájmové kroužky ve školách. 21 % účastníků šetření využívá zájmové útvary v ostatních zařízeních neziskového charakteru, 10 % zájmové útvary v domově dětí a mládeže a jen 16 % žádné. Většina aktivit je dostupná v místě bydliště, i přesto ale 72 % dotázaných dováží dítě do zájmových aktivit vozem. Jen 28 % žáků dochází pěšky nebo využívá veřejnou dopravu.

S množstvím a kvalitou nabízených volnočasových aktivit jsou respondenti spokojeni. A podle čeho si je vybírají? Nejdůležitějším kritériem je obsah zvolené aktivity, její časové rozvržení a dostupnost místa jejího konání. Na čtvrtém místě uváděli respondenti cenu, dále personální zajištění a posledním kritériem byla materiální náročnost. S nabídkou jednorázových vzdělávacích akcí jsou respondenti spokojeni a většinou (77 %) nemají zájem zapojit se do přípravy nebo realizace takových akcí.

K velkým výhodám českého školství patří jeho nerozlučné spojení s výchovou ke správným stravovacím návykům pomocí školního stravování. Na druhou stranu je oblast školního stravování velmi snadno kritizovatelnou složkou, která se nemůže zavděčit chuťovým pohárkům všech strávníků. 40,3 % respondentů uvedlo, že na školní obědy chodí, ale chtělo by to změnu. 20,5 % uvedlo, že na obědy chodí, ale nechutná jim, a poměrně překvapivých 20,1 % naopak uvedlo, že na obědy chodí a nic by neměnili. Na otázku, co by se mělo ve školním stravování změnit, neodpovědělo 439 z 999 respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, že by se měla upravit kvalita jídla (58,9 %) a jídelníček (56,6 %).

Nejvíce respondentů uvedlo, že tráví volný čas díváním se na televizi, sledováním videí na Youtube (50,6 %) nebo setkáváním se s přáteli (50,1 %). Třetí místo zaujímají se 47,1 % hry na počítačích, tabletech a mobilech. Nejméně respondentů uvedlo, že se ve volném čase učí nebo si čte.

Požadavky respondentů na individuální poskytování informací pomocí elektronických (SMS nebo e-mailových) zpráv jsou vzhledem k počtu zákonných zástupců a kapacitě pedagogů nereálné a navíc jsou v rozporu z filozofií škol, které mají děti, žáky a studenty učit informace si vyhledávat, a ne je dostávat předpřipravené až "na stůl". Navíc tak, jako nelze zákonně ošetřit každé lidské jednání, není ani možné vyhovět všem požadavkům zákonných zástupců.

Respondenti cítí potřebu, aby s nimi školy spolupracovaly při výchově dětí i jinou formou než prostým vzděláváním. Narážejí ale na možnosti škol, které pro to nejsou vybaveny ani prostorami, ani odborníky. Vše, co v současné době nabízejí, nabízejí ze svých vlastních kapacit, které nejsou neomezené. Edukativní prostředí, podstatný činitel vzdělávacího procesu, už dávno dosáhlo svých prostorových, materiálních a ekonomických limitů, a jeví se tedy - ve většině případů - jako nevyhovující.

Do rámce mimoškolních aktivit pořádaných školami by se podle respondentů mělo vejít úplně vše, co je možné a dostupné, aby dítě, žák nebo student přicházeli ze školky nebo školy vzděláni, zájmově zaktivizováni, vysportováni a umělecky nasměrováni. Základní umělecké vzdělávání je, jak ukázaly výsledky ankety, v ORP Kralupy nad Vltavou na výborné úrovni. Volnočasové aktivity se jeví jako vhodné, pokud nezabírají mnoho času a konají se nejlépe ve školách nebo v jejich blízkém okolí. Pokud by bylo potřeba pomoci s jejich přípravou a realizací, představovalo by to pro většinu respondentů překážku.

Respondenti, kterými byli v převážné většině rodiče nebo zákonní zástupci dětí, žáků a studentů, ale také samotní žáci a studenti, požadují i ve volnočasových a zájmových aktivitách. Vzhledem k stávajícím prostorovým, stavebnětechnickým, materiálním, personálním (těm obzvláště) a ekonomickým podmínkám to ale není v silách a možnostech většiny (především školních) organizací.

Děti chodí do školy poměrně rády. Nejvíce se jim líbí taková škola, která je vybavená sportovištěm. Její celkový vzhled je vesměs nezajímá. Kantoři jsou až na pomyslném bronzovém místě, ale stále "na stupních vítězů".

Velmi zajímavou zpětnou vazbu poskytlo dotazníkové šetření ohledně odpovědi na otázku, co se žákům ve škole nelíbí. Paradoxně je to sociální zařízení, kterému ale školy a zřizovatelé v poslední době věnovali maximální pozornost a ve většině případů je zrekonstruovali. A právě tyto prostory bývají nejčastějším terčem vandalismu ze strany žáků.

S oblibou školy, která je dobře vybavena sportovním zázemím, koresponduje nejoblíbenější vzdělávací činnost, kterou je - podle výsledků ankety - tělesná výchova. S určitou nervozitou, která se momentálně vyskytuje u plánované maturity z matematiky, jsou výsledky dotazníku v rozporu. Podle žáku základních škol je matematika a její aplikace druhou neoblíbenější vzdělávací oblastí. Ani světa a jeho případných jazykových bariér se děti neobávají, když uvádějí na třetím místě oblíbenosti výuku angličtiny. Zato nad metodami a formami výuky mateřského jazyka by se měly školy patrně více zamýšlet, aby neoblíbenost češtiny nedosahovala téměř 50 %.

Občanská společnost je ve škole budována a rozvíjena a děti mají důvěru v pedagogy, protože se neobávají sdělit jim svůj názor a řešit jejich prostřednictvím případné potíže. Ve volnočasové nabídce škol opět zvítězily aktivity sportovního charakteru, takže ani o fyzickou zdatnost dnešní mládeže se nemusíme obávat. Pro školní stravování, které musí dodržovat předepsané spotřební koše, normy a respektovat požadavky na zdravou, pestrou a finančně přijatelnou službu, je těžké konkurovat rychlému občerstvení a nabídce trhu. Masmediální kultura, která pohlcuje celou společnost, se nemůže vyhnout ani dětem...