Rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný

Vydáno:

Patříte mezi ty, kteří si myslí, že odbory školství na městských úřadech měst s rozšířenou působností jsou tak nějak navíc? Zvláště působíte-li na škole, která není obcí III. stupně zřizovaná, může být vaše přesvědčení hodně silné. Nemusí tomu tak však být vždy. Příkladem může být královské město Slaný.

Rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný
Mgr.
Petr
Došek
 
ředitel ZŠ Velvary
O projektu obecně
Odbor školství města Slaný podal v lednu roku 2014 v rámci 46. výzvy OP
Vzdělávání pro konkurenceschopnost v prioritní ose 7.1. Počáteční vzdělávání, oblasti podpory 7.1.1. Zvyšování kvality ve vzdělávání
žádost o poskytnutí finanční podpory ze sdružených prostředků strukturálních fondů EU, konkrétně z prostředků ESF prostřednictvím OP VK a státního rozpočtu ČR, na projekt
Rozvoj škol na území obce s rozšířenou působností Slaný, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/46.0011.
Do projektu se zapojilo 10 škol na území ORP Slaný. Hlavním cílem projektu je
rozvoj a zkvalitnění počátečního vzdělávání s ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce
a motivovanost k dalšímu vzdělávání u žáků základních škol. K tomu bylo rozpracováno 5 klíčových aktivit rozdělených do dvou okruhů. Vnitřní okruh je zaměřen na individuální podporu žáků ohrožených školní neúspěšností, tzv. hraničním žákům. Prostřednictvím individuálních podpůrných plánů a z něj vyplývajících aktivit (konzultace, asistence, mimoškolní příprava apod.) je žákům zapojeným do projektu věnována speciální péče, která má zlepšit jejich školní úspěšnost. Na tuto činnost navazuje profesní příprava a orientace na trhu práce. Vnější okruh je pak zaměřen na
přípravu pedagogů na nové prvky
a aspekty v jejich běžné pedagogické praxi, související s hlavním cílem projektu, a to prostřednictvím dalšího vzdělávání a výměny zkušeností.
Jednotlivé klíčové aktivity
1. Aktivní individuální přístup, tvorba a realizace individuálních plánů - vnitřní okruh
 
V této aktivitě dojde k výběru dvou žáků ze všech ročníků jednotlivých škol, pro které bude připraven plán na jejich podporu. Ta potrvá jeden rok, poté bude zpracována případová studie vývoje podpory a především posunu výsledků vybraných žáků.
 
Bude vytvořena role koordinátorů individuální podpory a vzdělávání na zapojených školách, supervizora a sítě konzultantů individuální podpory.
 
V závěru projektu proběhne multiplikační workshop, kde se budou prezentovat nově nabyté zkušenosti, informace a poznatky, jakož i výstupy projektu individuální podpory žáků.
2. Asistence při výuce, mimoškolní příprava - vnitřní okruh
 
Na základě zpracovaných individuálních plánů bude probíhat podpora v oblasti asistence při výuce a bude též podporovaná mimoškolní příprava.
 
Dojde k vytvoření pozice asistenta/ů vybraných žáků v každé zapojené škole.
 
Dojde k vytvoření pozice mimoškolního lektora/ů vybraných žáků v každé zapojené škole.
 
Budou vytvořena mobilní a pevná pracovní místa pro možnost mimoškolní přípravy a v případě 3 škol se toto pracoviště následně stane součástí nově zřízeného školního klubu.
3. Podpora zájmu o další vzdělávání, profesní orientace žáků ZŠ - vnitřní okruh
 
Exkurze u vybraných zaměstnavatelů v rámci projektového dne pro žáky 1. stupně ZŠ.
 
Exkurze u vybraných zaměstnavatelů a na středních školách s navazující moderovanou diskuzí v rámci projektového dne pro žáky 2. stupně ZŠ.
 
Zpracování tematických vzdělávacích materiálů (profesní oblast).
 
Zapojení vybraných pedagogů do klíčové aktivity.
4. Multidisciplinární spolupráce organizací - setkání, návštěvy; vzdělávání pedagogů - vnější okruh
 
Společná setkání s diskuzí zaměřená na identifikaci klíčových témat pro rozvoj základního vzdělávání v ORP Slaný, na oblast prevence školní neúspěšnosti, předčasné opouštění vzdělávacího systému, profesní orientaci žáků ZŠ a celkový inkluzivní přístup a jeho rozšíření do prostředí základních škol v ORP Slaný.
 
Dílčí setkání pracovních skupin dle klíčových témat pro tvorbu
Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání
(dále též „LSRZV“) v lokalitě Slaný.
 
Vzdělávání v kurzech pro pedagogy.
5. Tvorba návrhu Lokální strategie základního vzdělávání v ORP Slaný - vnější okruh
 
Vznikne návrh
Lokální strategie základního vzdělávání
v ORP Slaný, která bude vycházet z vytvořené vize, legislativního rámce, SWOT analýzy a bude zakončena plánem rozvoje, kde bude vytyčen základní cíl, cesty a opatření vedoucí k jeho naplnění v určitém časovém období a měřitelný výstup, dle kterého bude možné sledovat naplnění cíle.
Projekt je realizován v období od 1. 7. 2014 do 30. 6. 2015.
Celkové způsobilé výdaje projektu byly vyčísleny na 7 829 976 Kč (ESF 6 655 479,60 Kč; státní rozpočet 1 174 496,40 Kč).
Vnitřní okruh v praxi
Přestože význam tzv. vnějšího okruhu není jistě malý, budeme nadále sledovat tzv. okruh vnitřní. Ten se zabývá pedagogickou prací s žáky.
Každá škola do projektu zapojila po dvou žácích z ročníku, kterým byl vytvořen individuální plán podpory. Do tohoto plánu jsou dle potřeby žáků zapojeni asistenti žáka, lektoři mimoškolní přípravy, speciální pedagogové i psychologové a rodinní terapeuti. Každý měsíc plnění plánu vyhodnocují se všemi zainteresovanými konzultanti, kteří o celé záležitosti vedou odbornou pedagogickou dokumentaci. Aktivity projektu řídí na každé škole koordinátor.
Bylo-li při sepisování plánu shledáno jako přínosné, aby se žákovi věnoval asistent žáka, byl mu přidělen. Pokud bylo nutné zlepšit přípravu zapojeného žáka na vyučování, je mu k dispozici
lektor mimoškolní přípravy. Speciální pedagog
navrhuje metody práce, volí vhodné pomůcky, přebírá odpovědnost za diagnostické šetření, popřípadě zprostředkovává komunikaci s poradenskými pracovišti. Praxe ukázala, že v některých případech je nutné do práce s žákem zapojit psychologa. Ten se zabývá zjištěním příčin problému a jejich odstraněním. Je-li to možné, pracuje také s rodinou žáka.
V prvním pololetí školního roku 2014/2015 bylo
přímo podpořeno 157 žáků
(87 chlapců a 70 dívek).
Není bez zajímavosti, že nejméně podpořených žáků navštěvuje 9. ročník, nejvíce naopak 5. ročník. Důvodem může být menší ochota ze strany deváťáků pomoc přijímat nebo lépe přijmout povinnosti vyplývající z individuálních plánů podpory. Naopak mentalita páťáků je k takovéto pomoci senzitivní. Bez povšimnutí nemůže zůstat ani sedmý, respektive osmý ročník, a to především v poměru mezi podpořenými chlapci a dívkami. Zatímco v předcházejících ročnících převažují podpoření chlapci nad dívkami, zde se situace otáčí. Na otázku proč nám může odpovědět vývojová psychologie. Období tzv. středního nebo staršího školního věku je vzhledem ke komunikaci s autoritami velice složité. Časté vztahové konflikty, zažívání neúspěchu a zklamání je hodnoceno jako zhoršující se kázeň, a to v neprospěch chlapců. Projekt neřešil důsledné dodržení genderového rozložení, a proto bylo v tomto období do projektu zařazeno více dívek.
I větší počet zapojených chlapců v prvních až třetích ročnících můžeme hledat v psychologickém vývoji. Ostatně i dlouhodobější statistiky, ve kterých MŠMT sleduje odklady školní docházky, ukazují na menší mentální připravenost chlapců na školní docházku.
Toto tvrzení je možné ještě doplnit procentuálním rozložením dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v tomto období. I zde převažují chlapci. Toto uvědomění může mít vliv na kvalitu pedagogické práce v jednotlivých školách, s čímž souvisí vytvoření přátelského klimatu při výuce.
Díky projektu mohli pedagogické sbory jednotlivých škol posílit noví pracovníci. Jejich potřebnost vychází z četnosti jejich začlenění do péče u jednotlivých žáků zapojených do projektu.
Praxe ukazuje, že pro skupinu žáků, která je ohrožena školní neúspěšností, je mimořádně potřebný asistent mimoškolní přípravy. Ten úzce komunikuje s vyučujícími a pracuje s žákem tzv. na zakázku. Požadavek může vzniknout ze strany vyučujícího (to je obvyklé především u mladších dětí) nebo ze strany samotného žáka. Jak název pozice napovídá, lektor mimoškolní přípravy pomáhá zapojeným žákům s přípravou do školy. Nemusí se jednat přímo o vypracovávání domácích úkolů, ale také o radu týkající se systému přípravy, opětovné vysvětlení nepochopeného učiva nebo orientace v elektronických informacích na internetu. Často je žáky navštěvován před důležitými kontrolními testy nebo s žádostí o pomoc při vypracovávání referátů. Lektor mimoškolní přípravy poskytuje jednotlivým vyučujícím mimo jiné zpětnou vazbu, například co přesně v dané látce žák nepochopil nebo co mu nebylo jasné v zadání úlohy. Díky tomuto projektu může na škole pracovat další pomocný pedagogický pracovník. Nejlépe se na této pozici osvědčují pracovníci, kteří mají pedagogické zkušenosti, ale nesplňují podmínky zákona o pedagogických pracovnících.
Asistent žáka
je v trochu jiném postavení než dnes již všeobecně známý asistent pedagoga. Již z názvu pracovní pozice vyplývá, že podstatnou část své práce věnuje žákům, nikoli pedagogům. Často, vyžaduje-li to situace, během jedné hodiny navštíví více žáků. Obavy z toho, že svými přechody bude rušit ostatní žáky, se ukázaly být bezpředmětné. I ti vyučující, kteří zpočátku asistenta žáka striktně odmítali, záhy začali vyžadovat jeho přítomnost na svých hodinách. Zajímavostí je, že projekt nepočítá s tím, že by pracovní doba asistenta žáka byla rozdělena na přímou a nepřímou pedagogickou činnost. Proto plný úvazek zahrnuje
40 hodin přímé činnosti v pedagogickém procesu.
Vzhledem k charakteru jeho práce se ukázalo jako efektivní úvazek rozdělit a zaměstnat dva pracovníky na poloviční úvazek. Jejich finanční ohodnocení z prostředků projektu je ve srovnání s asistentem pedagoga nadstandardní.
Speciální pedagog
a
psycholog / rodinný terapeut
nejsou na každé škole. Projekt zde reaguje na potřebnost těchto odborníků ve školství. Jejich procentuální vytíženost je dána především přijímáním jejich pomoci. Zatímco práce speciálního pedagoga na školách ve slánském regionu je v podvědomí škol, ačkoliv ne na všech působí, k aktivitám psychologů měly školy zpočátku nedůvěru. Je velice pravděpodobné, že se ve druhém pololetí jejich vytíženost minimálně vyrovná. Již v závěru loňského kalendářního roku se jejich spolupráce se školami dostala do povědomí rodičů i učitelů, a proto vzrostl zájem o jejich služby. Tyty pozice jsou obsazeny kvalifikovanými pracovníky.
Zajímavé je rozložení péče o žáky z pozice jednotlivých odborníků. Zatímco v první a třetí třídě je asistent žáka a speciální pedagog žádaný téměř stejně, ve druhém a čtvrtém ročníku je tomu naopak. Tento fakt může souviset s charakterem učiva. Vyučující ve druhém a čtvrtém ročníku, podobně jako ve vyšších ročnících druhého stupně, mají větší potřebu konzultovat metody práce se sledovanou skupinou žáků. Nejvyrovnanější, i když procentuálně nejnižší podporu poskytuje psycholog.
Zapojení žáci jsou dle své potřeby
podpořeni v jednom či ve více předmětech.
Následující tabulky ukazují rozložení podpory v jednotlivých předmětech, počty chlapců a dívek v jednotlivých ročnících a sumární součty za jednotlivá období dle rozdělení výstupů učiva v RVP.
Nejvíce podpořeným předmětem se stal český jazyk, a to především na prvním stupni. Z tabulky je patrné, že podporu potřebují zejména chlapci, což potvrzuje již výše uvedené úvahy. Nevýznamně nižší hodnota je vykázána u matematiky. Zde je podpora
chlapců a dívek
vyrovnanější. V obou případech je mnohem více zastoupen první stupeň než druhý, což je způsobeno reálně větším počtem zastoupených tříd (dvě zapojené školy jsou malotřídky pouze s prvním stupněm).
Od českého jazyka a matematiky se liší anglický jazyk. Jeho celková podpora je mnohem nižší. To je pravděpodobně zapříčiněno tím, že výuka jazyka je na mnohých školách dělena do menších skupin. Méně početné skupiny podporovaným žákům všeobecně vyhovují. Je zde také patrný nárůst podporovaných žáků na druhém stupni.
Dalšími předměty, ve kterých bylo nutné žáky podpořit, byly
fyzika, chemie, přírodopis, prvouka a vlastivěda.
V každém tomto předmětu je podporováno okolo 10 žáků. Malou nepodstatnou výjimkou je fyzika. K důkladnějšímu rozboru by bylo třeba provést analýzu školních vzdělávacích programů na jednotlivých školách. Je totiž možné, že větší počet podpořených žáků ve fyzice v sedmém ročníku je dán tím, že se jedná o nový předmět a všeobecně žáci ohrožení školní neúspěšností nové předměty přijímají obtížně.
Za zmínku stojí také to, že se mezi podporovanými předměty neobjevil dějepis ani zeměpis. Přitom o kvalitě výuky v těchto předmětech probíhá řada odborných diskuzí. Také společenskovědní předměty a výchovy zůstaly bez podpory.
Negativa projektu
Přestože se projekt jeví jako zdařilý a smysluplný, také má svá negativa a nebezpečí, která zapojené školy vnímají. Ve SWOT analýze, kterou provedla nezávislá firma, se jako největší negativum objevu
náročná administrativa
s evidováním jednotlivých individuálních plánů podpory (šablona individuálního plánu je přílohou tohoto článku). Kromě vyčerpávající administrativy projektu se také setkáváme se selháním rodičů, kteří v některých případech ztratí o podporu zájem nebo jsou nedůslední.
Materiální a technická podpora
Předkladatel projektu myslel i na tuto stránku. Na každé zapojené škole byla vytvořena pracovna mimoškolní přípravy, která byla vybavena PC technikou včetně dotykových zařízení. Na základě požadavků jednotlivých zapojených žáků byly pořízeny speciální výukové a kompenzační pomůcky. Školy jsou podporovány také administrativním materiálem.
Co bude dál?
Velkou neznámou je budoucnost. Zapojené školy poukazují na krátkodobost projektu. Velké obavy vyjadřují především nad omezenými finančními možnostmi, a tedy nad možnostmi nadále zaměstnávat jednotlivé odborníky. Zde můžeme doufat v podporu jednotlivých zřizovatelů zapojených škol, kteří sice také mají omezené možnosti, ale dle průběhu projektu a rozhovorů s nimi je možné, že si potřebnost právě těchto odborníků v současném trendu inkluzivního vzdělávání uvědomují.