V tomto příspěvku bych chtěla ukázat další možný pohled na práci zástupce ředitele, a sice jako manažera organizace, který zastupuje ředitele v práci s učiteli a žáky, podporuje vizi školy a vede učitele ke splnění vytýčených cílů. Jeho postavení legislativa příliš nespecifikuje, proto jsou jeho činnosti v různých školách často odlišné. Zaměřme se na základní školství, kde velmi často přetrvává rozdělení zástupce pro 1. stupeň, 2. stupeň, případně pro ekonomiku nebo informační systémy. Role zástupců lze rozdělit ale i na jiné dvě oblasti -pedagogickou a výchovnou, přičemž každý má na starosti celou školu. Příspěvek přináší zkušenosti se zaváděním této praxe, její přínosy a úskalí.
Rozdělení činností zástupce ředitele a jejich role v řízení školy
Mgr.
Martina
Thumsová
ředitelka ZŠ Praha 4, Mendelova 550
ÚVOD
Funkce
zástupce ředitele
je jednou z nejdůležitějších pozic v hierarchii školy. Zástupce je vedoucím pracovníkem, je manažerem, jehož základní činností je
vedení lidí
- pedagogických pracovníků. Spoluvytváří s ředitelem vizi školy. Jeho pracovní nasazení je veliké, musí zvládnout mnoho činností, které mu jako učiteli byly vzdáleny. Kvalitním zástupcem se zaměstnanec stává nejdříve po dvou až třech letech výkonu práce, což je doba poměrně dlouhá a je potřebné s ní počítat.Příspěvek je zaměřen na základní školství, na školy
se dvěma, případně s více zástupci
ředitele. Povinnou školní docházku navštěvuje nejvíc žáků, dětem se během této doby utvářejí nejen kompetence, ale formují se i jejich životní postoje. Učitelé zde pracují s dětmi v nejproblematičtějším věku - v pubertě. Nemají možnost žáky z povinné školní docházky vyloučit. Proto považuji péči o jejich „duši“ za nesmírně důležitou. Je pochopitelné, že menší školy, které mají pouze jednoho zástupce, nemohou příliš rozšiřovat jeho kompetence. Mohou však najít inspiraci pro dílčí změny v jeho práci.Inspirací k napsání tohoto textu se mi stal při manažerské praxi v bakalářském
studiu školského managementu v English College in Prague
tamní systém.LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ FUNKCE ZÁSTUPCE ŘEDITELE
Pozice zástupce ředitele není v současné legislativě upravená. Zástupce ředitele je vedoucím pracovníkem, jehož postavení je dáno především § 302 a § 122- 124 zákoníku práce v platném znění, vztahují se na něj všechny povinnosti vedoucího pracovníka, má nárok na příplatek za vedení. Školský zákon nijak pozici zástupce ředitele školy neupravuje, vyhlášky pro příslušné typy škol a školských zařízení také ne.
V nařízení vlády č. 75/2005 Sb.
v platném znění je vymezen jeho úvazek přímé pedagogické činnosti, a to podle počtu tříd, oddělení, studijních skupin, kurzů, výchovných skupin nebo dětí, žáků či studentů ve škole. V konečném důsledku nemusí být pozice zástupce ředitele ve škole nebo školském zařízení vůbec vytvořena.Podle § 33odst. 3 zákoníku práce v platném znění
může být zástupce jmenován ředitelem příspěvkové organizace jako vedoucí organizačního útvaru
příspěvkové organizace. Organizační útvar je dle důvodové zprávy a výkladu MPSV pojem široký. Podle důvodové zprávy se v podstatě jedná o každého zaměstnance na konkrétním stupni řízení. Je tedy možné zástupce ředitele jmenovat, zde bychom však museli dodržet organizační útvary základní školy - 1. stupeň, 2. stupeň. Proto je flexibilnější, aby zástupce ředitele pracoval i v jiné struktuře na základě dodatku ke smlouvě, kde bude vymezena jeho činnost prostřednictvím druhu práce.Někdy ředitel rozhodne přidat některé oblasti, na něž může přijmout zaměstnance i jiné profese, než je profese učitele. Pak je schéma
dělení kompetencí
např. zástupce pro vzdělávání, zástupce pro ekonomiku a zástupce pro informační systémy.Vzhledem k tomu, že rozdělení kompetencí zástupců je plně na rozhodnutí ředitele, jsou nastíněné modely jen ilustrační.
ZÁSTUPCE ŘEDITELE PRO „DUŠI“ DÍTĚTE
Často slýcháváme nářky na zhoršující se kázeň dětí, na obtížnost zjednání si respektu, na nezájem rodičů o školní práci jejich dětí. To vše přináší změna životního stylu, i když určitě i v minulosti se učitelé potýkali s podobnými jevy. Dnes se však vyskytují ve větší míře.
Učitel potřebuje zastání a podporu ve svých rozhodnutích.
Je pravdou, že žák si dovolí jen to, co mu dovolí jeho učitel. Přesto se setkáváme s rozpačitostí učitelů zaujmout jasný postoj k urážkám dětí, které přicházejí nejen z intaktní skupiny, ale též od žáků s nějakými problémy. Občas se učitel setká s invektivami i od rodičů a je potřebné hledat cesty ke vzájemné komunikaci.Dnešní škola je mnohdy jediným institutem, který dává dítěti řád. Pro některé děti je jedinou jistotou. Ve škole si spoluvytvářejí základní postoje a kompetence nezbytné k životu. Proto je potřebné, aby ve škole vznikl
institut, který bude výchovné záležitosti sledovat a pomáhat řešit.
Do jisté míry je toto v kompetenci
výchovného poradce
. Výchovný poradce má nezastupitelnou roli ve škole, jeho možnosti jsou však velmi omezené. Podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění, se mu snižuje úvazek přímé pedagogické práce podle počtu žáků o 1 až 5 hodin týdně. Např. ve škole s 500 žáky jsou to tři hodiny týdně, nad 800 žáků 5 hodin.Počet problémů žáků se však zvyšuje, toto snížení úvazku je proto nedostatečné.
Zástupce ředitele pro „duši“ dítěte může daleko více a operativněji řešit vzniklé problémy. Učitelé v jeho osobě cítí podporu, mohou s ním daleko častěji konzultovat problém. Na druhou stranu mají i rodiče daleko větší možnosti kontaktu se školou a též děti mohou kdykoli přijít požádat o radu nebo sdělit své problémy.ROZDĚLENÍ KOMPETENCÍ ZÁSTUPCŮ
Jedna z možností rozdělení práce zástupců je proto následující:
zástupce pro vzdělávání
zástupce pro výchovné záležitosti
První z uvedených zástupců má na starosti
vedení učitelů, sledování vzdělávacího procesu, pedagogickou dokumentaci, zastupování, matriku, rozvrh, úvazky učitelů.
Druhý se zaměřuje na „duši“ dítěte. Sleduje
problémy žáků, zajišťuje psychologickou pomoc, dohlíží na vypracovávání individuálních vzdělávacích a výchovných plánů, spolupracuje s týmy učitelů, kteří plní tyto plány, spolupracuje s rodiči, pedagogickou poradnou, odborem péče o dítě.
Pracuje s dětmi po celou dobu jejich docházky, umí reagovat na změny v jejich chování, zná dřívější problémy.
Jeho činnost je ve škole velmi potřebná. Po zavedení této praxe si učitelé v naší škole chválili rychlost vyřizování problémů, svolávání pracovních týmů k řešení vzniklých situací, pomoc při zvládání nevhodného chování žáků a hlavně zastání před rodiči i žáky. V některých případech fungoval zástupce ředitele jako
katalyzátor mezi učitelem a rodičem.
Zástupce ředitele posuzuje situaci z pohledu třetího člověka, dokáže zaujmout
objektivní řešení.
Zástupce ředitele se zabývá i
integrací žáků se specifickými vzdělávacími potřebami.
Vytváří týmy, které pracují na individuálních plánech dětí s nadáním i dětí s handicapem. Pomáhá při vytváření individuálních plánů, sleduje výsledky dětí při vyučování.Zástupce ředitele také zpracovává hodnocení dětí, které provádíme pololetně. Dává důraz na poskytování zpětné vazby a na rozvíjení interakce mezi učitelem, dítětem a rodičem.
Náplň práce zástupce ředitele pro „duši“ dítěte
Tento nástin je orientační, týká se nastoleného problému a každý jej doplní podle potřeb školy:
koná hospitace u pedagogů s rozborem hodiny (zaměřuje se na hospitace ve třídách, v nichž jsou žáci nadaní nebo s problémy, sleduje působení pedagogů na tyto žáky, navrhuje výchovné postupy při práci s těmito dětmi, sleduje práci asistenta pedagoga, koordinuje práci školního psychologa a speciálního pedagoga)
účastní se hodnocení práce pedagogů v oblasti výchovného působení na žáka
zajišťuje péči o děti s problémy a o děti nadané, vede jejich evidenci
zpracovává požadavky na zajištění péče o tyto děti (materiální, mzdové, personální)
zodpovídá za správnost a včasnost vypracování individuálních vzdělávacích plánů a individuálních výchovných plánů, kontroluje a vyhodnocuje jejich plnění
koordinuje činnost pracovních týmů pedagogických pracovníků
svolává jednání o chování dětí, spolupracuje s ÚMČ, odborem sociálních věcí a zdravotnictví, případně s odborem školství a kultury
spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, speciálně pedagogickým centrem, střediskem výchovné péče
sleduje projevy sociálně patologických jevů a navrhuje jejich řešení
připravuje a zpracovává pololetní hodnocení žáků
Přínosy
Hlavním přínosem pro školu je skutečnost, že
vedoucí pracovníci mají v řízení všechny pedagogické pracovníky.
Vzájemně se dobře znají. Dále zástupci zajišťují plynulou návaznost stupňů, koordinují spolupráci učitelů, vytvářejí hodnotící systém za jednotlivé oblasti pro celou školu.Pro dítě je hlavním přínosem, že je mu věnovaná
komplexní kontinuální péče.
Velkým přínosem je toto zaměření zástupce ředitele i pro rodiče. Mnoho z nich řeší se zástupcem ředitele problémy svých dětí i po skončení jejich docházky do školy. Je však také pravdou, že ne vždy je škola úspěšná. Naším cílem ale není přetvářet hodnoty dnešní rodiny, nýbrž nabídnout rodičům pomoc. Velmi úzká je též spolupráce s kurátory a sociálními pracovníky.Úskalí
Zástupce ředitele pro „duši“ dítěte se musí velmi dobře orientovat v poradenství. Studium speciální pedagogiky je také přínosné. V jeho činnosti mu pomáhají i různé kurzy a školení v komunikaci. Asertivní chování, emoční inteligence a zvládání stresu jsou podmínkou. Dalším aspektem, který je důležitý pro úspěšnost tohoto záměru, je přesné vymezení kompetencí. Zástupci se nesmějí v činnostech překrývat.
Dále se zvyšuje
finanční náročnost
na platy, neboť např. při 23 třídách má zástupce pro 1. stupeň 15 tříd, tj. 9 hodin úvazku, zástupce pro 2. stupeň 8 tříd, tj. 11 hodin úvazku. Vyjdeme-li z navrhovaného řešení, má každý zástupce na starosti 23 tříd, z čehož plyne, že je jim možné určit pouze 7 hodin přímé pedagogické práce. Navrhované řešení je náročné i na mentalitu zástupců (učitel 1. stupně vs. učitel 2. stupně). Každý není schopen takto integrovanou činnost zvládnout.ZÁVĚR
Život ve škole se stále mění a my musíme na tyto změny reagovat. Je proto potřebné měnit i struktury, které nám k řešení pomohou. Počet zástupců ředitele je do značné míry otázkou financí. Rozdělení jejich kompetencí je plně na uvážení ředitele a na jeho znalosti prostředí školy, kterou vede.
Pozornost často soustřeďujeme na dodržování předpisů a na plnění formálních požadavků. To je také velmi často kontrolováno. Čas, který věnujeme dítěti samému, nám nikdo nezkontroluje, ale je to hlavní deviza našeho snažení.
Perspektiva tohoto rozdělení práce zástupců ředitele je v kontinuitě
sledování vývoje dítěte, podchycení možných rizik
od prvního ročníku a návaznost na znalost problémů dítěte ve vyšších třídách.Kariérové poradenství
může být součástí práce zástupce ředitele, může zůstat i v náplni práce výchovného poradce. Pak je však potřebné správně určit rozsah přímé pedagogické práce ve smyslu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění.Dnes velmi často diskutované
téma inkluzivní školy
dostává v této roli zástupce ředitele novou podobu. Inkluzivní škola by neměla znamenat jenom vytvoření společného výchovného prostředí, ale též znalost problémů žáků, kteří se v něm mají pohybovat a reagovat na jejich potřeby. A to samozřejmě i s ohledem na děti, které patří do skupiny intaktních žáků, kteří nemohou ve škole pracovat na úkor těch druhých. Zástupce ředitele pro „duši“ by měl tyto snahy koordinovat a poukazovat na hranice a možnosti inkluzivního vzdělávání.ZDROJE
LHOTKOVÁ, I. Střední management a jeho úloha. In: Koncepce rozvoje školy. B 1.8. Praha: RAABE, 2006
PLAMÍNEK, J., FIŠER, R. Řízení podle kompetencí-[Management by competencies]. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 179 s. Expert. ISBN 80-247-1074-9.
SLAVÍKOVÁ, L. Systém přípravy řídících pracovníků ve školství. Praha: UK, Pedagogická fakulta, 2003. 158 s. ISBN 80-7290-150-8.
SVĚTLÍK, J. Marketing školy. Vyd. 1. Zlín: EKKA, 1996. 382 s. ISBN 80-902200-8-8.
TROJAN, V. Kompetence řídících pracovníků ve školství. Praha: CŠM PedF UK Praha, 2008.