„Hallo children. Please line up. The first person will take the ball, dribble to the circle and back. Pass the ball to the next person who will dribble to the circle and back. After you come back and pass the ball sit down on the green line. The first team with everyone sitting is the winner...“ I tak může vypadat hodina tělocviku v 1. a 2. ročníku v rámci projektu RUNNING AND JUMPING INTO ENGLISH, který si naše škola zařadila do svého ŠVP.
Rodilý mluvčí nemusí učit jen cizí jazyk...
PhDr.
Jan
Voda,
Ph. D.,
ředitel Základní školy s rozšířenou výukou jazyků Magic Hill, Říčany
Výuka takto pojaté tělesné výchovy vychází z metody CLIL (Content and Language Integrated Learning). Při ní si žáci osvojují jazykové kompetencev angličtině prostřednictvím učiva tělocviku a naopak. Obecným cílem projektu je rozvíjet řečové dovednosti žáků v přirozeném, autentickém kontextu. Žáci cvičí, jsou exponováni cizímu jazyku (instrukce apod.), tělocvičnými činnostmi jsou motivováni ke spontánnímu používání jazyka, a ani si neuvědomují, že se vlastně učí anglicky. Zařazení angličtiny do tělocviku právě v 1. a 2. ročníku je výhodné i z toho důvodu, že se jedná o začátečníky, pro které je typické tzv. tiché období, ve kterém již řadě pojmů rozumějí, ale ještě nejsou schopni samostatné řečové produkce. Právě v této fázi učení se cizímu jazyku se s úspěchem využívá metody TPR (Total Physical Response), kdy žáci aktivně komunikují pohybem.
Je vskutku překvapivé, jak širokou slovní zásobu lze během tělocviku uplatnit. Žáci si osvojují názvy sportovního náčiní (např. ball, rope, cones), činností (slovesa throw, catch, kick, run, jump, jog...), cviků (push up, squats, high knee, butt-kicks), sportů (basketball, football), ale samozřejmě i pojmenování částí těla, čísla, časové údaje, orientace v prostoru (front, back, left, right, turn to right...) a mnoho dalšího. Jedinečnou výhodou spojení angličtiny a sportu je skutečnost, že nepotřebujete žádný slovník - všechno můžete žákům jednoduše ukázat nebo se mohou snadno učit sami od sebe nápodobou.
Druhým významným pozitivem je nenásilné memorování - řada cviků, a tím i slov se častokrát během hodiny opakuje (one-two-three-one-two-three...). A konečně spojení učení a pohybu je důležité a vhodné pro žáky tzv. kinestetického učebního stylu. Angličtinu využívají žáci i při sociálních interakcích - např. při rozdělování hráčů do týmů, povzbuzování soutěžících (go-go-go!), při oslavování vítězství (hurray!), vyjednávání pravidel atd.
Ovšem angličtina přijde ke slovu ještě před samotnou výukou, už v šatně a při nástupu do tělocvičny, kdy vyučující uděluje řadu pokynů a otázek (Do you have your shoes/clothes/drink? Get a drink. Sit down in the circle. Line up for running...). A samozřejmě během výuky, kdy jsou vysvětlována pravidla her a soutěží. Je úžasné sledovat, jak se v neuvěřitelně krátkém čase několika týdnů začnou děti orientovat. První hodinu v září přijdou do tělocvičny a jsou „ztracené“ v tom, co mají dělat. Již po krátké době však lze vysledovat, jak si děti osvojují rutinní činnosti (a s nimi i slovní zásobu), stávají se více organizovanými, začínají spontánně komunikovat s vyučujícím, a hlavně i mezi sebou navzájem! To vše se odehrává v atmosféře radosti a zaujetí. Sport stírá jazykové bariéry, žáci mají naopak možnost seznámit se i s kulturními reáliemi anglicky mluvících zemí (americký fotbal, baseball, kriket...).
Vyvrcholením projektu je v červnu mezinárodní atletický víceboj. Kompletně celá akce se pochopitelně odehrává v angličtině, od registrace soutěžících přes účast v jednotlivých disciplínách až po vyhlašování výsledků a předávání medailí. Projekt tak směřuje k naplnění olympijských hodnot „tělesné krásy a duchovní dokonalosti“: vede žáky k radosti z pohybu, fair-play a zároveň úspěšnému, aktivnímu zvládnutí prvních anglických vět.