Cílem článku je okomentovat některé časté nebo aktuální dotazy, na které rodiče hledají odpovědi právníka, a tím přispět k lepší komunikaci školy a rodičů.
Rodič v „džungli“ školských a školních předpisů 2
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
SPLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
Dotaz
Syn jednou propadl, v září půjde znovu do 8. třídy, takže se bude vzdělávat devátý školní rok. Může dokončit povinnou školní docházku v 8. ročníku?
Odpověď
V souladu s ustanovením § 36 odst. 1 školského zákona je
školní docházka povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku.
Dále školský zákon v § 43 uvádí:
Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky.
V době opakování 8. ročníku žák absolvuje devátý školní rok školní docházky. To znamená, že
školní rok, ve kterém opakuje 8. ročník, je pro žáka posledním rokem povinné školní docházky,
dnem 30. 6. daného školního roku splní povinnou školní docházku.
Komentář
Z dotazu je zřejmé, že někteří rodiče hledají jednoznačnou odpověď na vztah „devět školních roků“ a „splnění povinné školní docházky v nižším ročníku, než je 9. ročník základní školy (v 8., resp. 7. ročníku základní školy).
Uvedený vztah je určitě jasný zaměstnancům školy. V rámci efektivní komunikace s rodiči (i žáky základní školy) je jistě vhodné rodiče žáků, kteří opakovali ročník základní školy a kteří proto splní povinnou školní docházky v nižším ročníku, než je 9. ročník základní školy, s dostatečným předstihem jasně a srozumitelně informovat o situaci žáka a o možnostech dalšího postupu.
V této souvislosti je účelné se zaměřit na následující souvislosti:
Splnění povinné školní docházky není totožné s dosažením
stupně vzdělání
„základní vzdělání“;
stupeň základního vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře. Stupeň základního vzdělání se získá po splnění povinné školní docházky rovněž úspěšným ukončením kursu pro získání základního vzdělání uskutečňovaného v základní nebo střední škole (§ 45 odst. 1 školského zákona).
Proto mimo jiné ročníkové vysvědčení žáka, který splnil povinnou školní docházku např. v 8. ročníku základní školy, není opatřeno doložkou o získání stupně základního vzdělání (§ 54 odst. 1 školského zákona).Splnění povinné školní docházky neznamená, že by zaniklo žákovo
právo pokračovat v základním vzdělávání.
Podle ustanovení § 55 odst. 1 školského zákona ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.Při komunikaci s rodiči je důležité zdůraznit, že pokračování v základním vzdělávání není „automatickou“ záležitostí. O pokračování v základním vzdělávání
musí
požádat a škola na základě uvedené žádosti vystaví rozhodnutí. Stejně tak je případně vhodné podtrhnout, že ředitel školy povolit pokračování v základním vzdělávání může, ale nemusí (samozřejmě pokud má k tomu důvody).Okamžik, kterým žák přestává být žákem školy, je jednoznačně stanoven školským zákonem.
Žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku
(§ 54 odst. 1 školského zákona).Pro účely
zdravotního pojištění
se použije ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Stát je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění prostřednictvím státního rozpočtu za nezaopatřené děti. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Podle § 11 se za nezaopatřené dítě považuje především dítě do skončení povinné školní docházky a poté (nejdéle do 26. roku věku), jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (§ 11 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb.).Pro účely
důchodového pojištění
se použije ustanovení § 20 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., podle kterého se za nezaopatřené dítě pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání. Dále se po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci (§ 20 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb.).Dle § 20 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., se za povinnou školní docházku pro účely zákona o důchodovém pojištění považuje též
pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání, desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální, pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání,
období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školy.
V souvislosti s
pracovněprávními vztahy
je nutné si uvědomit změnu, kterou od 1. 1. 2014 přinesl nový občanský zákoník.Do 31. 12. 2013 byla způsobilost fyzické osoby stát se
zaměstnancem
upravena v § 6 zákoníku práce:
Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.
Od 1. 1. 2014 ustanovení § 35 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem je zákoník práce. Negativně vyjádřeno: nezletilý, který dovršil 15 let věku, nemůže od 1. 1. 2014 uzavřít pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ, jestliže dosud plní povinnou školní docházku. Den nástupu do práce může být nejdříve v den ukončení povinné školní docházky.
Pokud by patnáctiletý nezletilý uzavřel pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ před ukončením povinné školní docházky, došlo by k právnímu jednání, ke kterému nezletilý nemá způsobilost. Toto právní jednání (pracovní smlouva, DPP, DPČ) by bylo absolutně neplatné.1)
Dotaz
Jak mám jako ředitelka základní školy postupovat? Maminka žáka mi řekla, že se stěhují do Anglie, a na papírku mi předala tento text: „Odhlašuji svého syna z povinné školní docházky.“
Odpověď
Podle § 36 odst. 1 školského zákona je školní docházka po dobu devíti školních roků povinná. Nelze se z ní odhlásit. To, že se rodina žáka stěhuje do Anglie, znamená, že žák bude plnit povinnou školní docházku v zahraničí [§ 38 odst. 1 písm. a) školského zákona].
Komentář
Z uvedeného dotazu vyplývá, že někteří rodiče zaměňují plnění povinné školní docházky obecně a plnění povinné školní docházky v konkrétní škole.
V souvislosti s výše uvedeným případem je vhodné rodiče upozornit na jejich povinnost vyplývající z ustanovení § 38 odst. 4 školského zákona. Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí, adresu místa pobytu žáka a adresu příslušné školy, a to nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
Dále je účelné rodiče informovat o tom, že
žák je stále žákem školy v ČR
(§ 38 odst. 3 školského zákona). V případě, že se žák vrátí ze zahraničí a začne plnit povinnou docházku v ČR, v této škole má „garantováno místo“.2)OMLOUVÁNÍ NEPŘÍTOMNOSTI - CO ŠKOLA MUSÍ A MŮŽE VYŽADOVAT PO RODIČÍCH?
Dotaz
Dcera přišla letošní rok ze školy s novinkou, že rodiče nemohou do omluvenky napsat rodinné důvody, ale třeba pohřeb atd. A do vlastních ŽK si do kolonky podpis nechali natisknout: rodič nebo lékař.
Odpověď
Ustanovení § 50 odst. 1 školského zákona stanoví:
Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Podmínky pro uvolňování žáka z vyučování a omlouvání neúčasti žáka ve vyučování stanoví školní řád.
U uvedeného je zřejmé, že
škola může vyžadovat dodržování určitého pravidla
při dokládání důvodu nepřítomnosti žáka a omlouvání nepřítomnosti, jestliže toto pravidlo vymezí ve školním řádu.Škola může ve školním řádu uvedené pravidlo definovat například tak, že uvedení důvodu nepřítomnosti žáka musí být přiměřeně (dostatečně) konkrétní (nestačí např. rodinné důvody, vyžaduje se upřesnění - např. v dotazu uvedený pohřeb). Často bývá důvodem uvedené podmínky dokládání důvodů nepřítomnosti žáka snaha školy eliminovat skryté záškoláctví.
Z výše uvedeného ustanovení školského zákona plyne, že důvody nepřítomnosti žáka dokládá a nepřítomnost žáka omlouvá zákonný zástupce.
Roli lékaře při dokládání důvodů nepřítomnosti žáka a omlouvání nepřítomnosti lze popsat pomocí pasáže z materiálu MŠMT z února roku 2014
Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (v dohodě se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost) vydalo Metodický pokyn č. j. 10 194/2002-14 k problematice uvolňování a omlouvání žáků z vyučování a prevenci záškoláctví (tento dokument má pouze doporučující povahu, resp. je závazný pouze pro školy zřizované MŠMT). Dle jeho čl. II. odst. 2 může škola požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci lékařem jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka v případě, že nepřítomnost žáka přesáhne 3 dny školního vyučování. Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (zejména v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení lékaře i při nepřítomnosti kratšího trvání. Cílem takové úpravy je zabránit negativním jevům v rodinném zázemí žáka, kdy by zákonní zástupci neplnili své povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti a zanedbávali péči o jeho školní docházku (omlouvali jeho neodůvodněnou nepřítomnost).
Důvody nepřítomnosti žáka tedy nedokládá lékař, stejně tak lékař neomlouvá nepřítomnost žáka. V odůvodněných případech je
potvrzení lékaře
součástí omluvenky, kterou vystavuje zákonný zástupce žáka.Komentář
Z dotazu je zřejmé, že rodiče jsou často pobouřeni požadavky školy, které považují za „byrokratické“. Není nutné opakovat, že
pravidla dokládání důvodu nepřítomnosti
a
pravidla omlouvání
nepřítomnosti žáka škola stanovit musí, a to ve školním (resp. vnitřním) řádu.Stejně tak není nutné zdůrazňovat, že
vlastní obsah těchto pravidel
určuje opět škola (s tím, že pravidla jsou odsouhlasena školskou radou). Podle mého právního názoru škola může (nemusí) jako součást pravidel stanovit uvedení určité konkrétnosti důvodu. Jestliže však škola pravidla takto stanoví, jsou pro rodiče závazná.Předpokládám, že žádná škola nestanovuje pravidla dokládání důvodu nepřítomnosti žáka nebo pravidla omlouvání žáka naprosto svévolně a s cílem rodiče „zavalit“ byrokratickými požadavky. Většinou se za „zpřísněním“ pravidel omlouvání skrývá již zmíněný problém
skrytého záškoláctví
některých žáků. Jak však víme, škola musí stanovit základní pravidla dokládání důvodů nepřítomnosti jednotně. Pouze některé postupy by měly být pro určité skupiny žáků stanoveny odlišně (např. potvrzení lékaře jako součást omluvenky). Je proto úkolem školy věnovat komunikaci s rodiči náležitou pozornost a případné změny dostatečně zdůvodnit.Orgánem, který by měl mimo jiné zajistit v této souvislosti efektivní komunikaci s rodiči, by měla být školská rada. Podle § 168 odst. 1 písm. c) školského zákona školská rada schvaluje školní řád a povinnou součástí školního řádu jsou i pravidla dokládání důvodů nepřítomnosti a pravidla omlouvání žáka.
PODÁNÍ ŽÁDOSTI - CO ŠKOLA MUSÍ A MŮŽE POŽADOVAT PO RODIČÍCH?
Dotaz
Je škola oprávněna vyžadovat podpis obou rodičů u přihlášky ke stravování? Co když je druhý rodič třeba v zahraničí nebo ve vězení? Ještě bych to pochopila u přihlášky do MŠ, ale ke stravování?
Odpověď
Většina škol se snaží vyjít rodičům vstříc a připravuje jim základní text žádosti, do které rodiče doplní potřebné údaje (např. přihláška k předškolnímu vzdělávání, přihláška k základnímu vzdělávání). Jak je známo, z žádosti musí být patrno, kdo ji činí (§ 45 odst. 1, § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění).
V případě většiny žádostí spojených s činností školy žádost podává
zákonný zástupce
nezletilého dítěte nebo nezletilého žáka (zastupuje nezletilé dítě, nezletilého žáka, protože nezletilé dítě nebo nezletilý žák nejsou procesně způsobilí).Otázkou zůstává, zda musí žádost podávat oba zákonní zástupci (tj. musí být například na přihlášce podepsaní oba zákonní zástupci), nebo postačuje, že dítě zastupuje jen jeden ze zákonných zástupců (na přihlášce je uveden podpis pouze jednoho zákonného zástupce).
Seznamme se postupně s některými
ustanoveními občanského zákoníku
a jejich komentáři, která jsou věnovaná rodičovské odpovědnosti a zastupování nezletilého rodiči.Z množství uvedených ustanovení občanského zákoníku plyne jednoduchý závěr: v případě podání žádosti postačuje, pokud ji podá (podepíše) pouze jeden z rodičů. Škola je v dobré víře, že rodič jedná se souhlasem druhého rodiče.
Jestliže škola nebude v dobré víře, pokud jde o stanovisko druhého rodiče, tj. bude jí známo, že „druhý“ rodič s jednáním „prvního“ rodiče (který podal žádost) nesouhlasí, je škola povinna rodiče vyzvat k tomu, aby se dohodli, nebo aby se jeden z rodičů obrátil na soud a záležitost rozhodl soud.
Komentář
Některé školy vytvářejí vzory tak, že se vyžaduje podpis obou rodičů. Důvod je zřejmý. Školy se chtějí dopředu „pojistit“, předejít případnému soudnímu sporu rodičů a přímo v žádosti (přihlášce) mít prokázanou vzájemnou shodu rodičů.
Záleží na škole, zda setrvá na vzoru žádosti (přihlášky) sestaveného tak, že v textu žádosti budou uvedeny odkazy na podpis obou rodičů. V tomto případě je vhodné, aby škola text žádosti (přihlášky) doplnila vysvětlením, ze kterého vyplyne, že podpisy obou rodičů nejsou povinné a podpis jednoho rodiče postačuje.
1) Podrobnějšímu výkladu absolutně neplatného právního jednání je věnován článek Nový občanský zákoník a pracovněprávní vztahy (2. část), který byl publikován v Řízení školy č. 11/2014, s. 7.
2) Pro školu to samozřejmě znamená, že žáky, kteří plní povinnou školní docházku v zahraničí, musí počítat do kapacity školy.