Rizikové i nutné: technologie ve vzdělávání

O tom, že (dále „ICT“) mají na děti negativní vliv, je přesvědčena většina učitelů.²⁾ Časté hraní počítačových her, hrbení se nad monitorem, nedostatek pohybu, závislost na neustálém online kontaktu s vrstevníky, přístup k nevhodným nebo vyloženě škodlivým informacím na internetu... Podobných ohrožení existuje celá řada.

Mnozí učitelé docházejí pod vlivem výše uvedeného k závěru, že by se nebo jen ve velice omezené podobě. Takovýto přístup ale vytváří neřešitelný problém, který komplikovanost situace ještě prohlubuje. Kde jinde se mají děti naučit s novými technologiemi než ve škole? Kdo jiný jim má ukázat, jak technologie přeměnit na nástroj pro učení, než učitel?

Oblast ICT je jednou z mála, v níž se nelze spoléhat na pomoc rodičů. Jen nemnozí tito digitální přistěhovalci jsou v ICT gramotní natolik, aby mohli svým dětem pomoci s podporou technologií pro jejich učení a vzdělávání. Malí pak u rodičů nemohou najít takovou oporu, jako tomu je třeba při řešení domácích úkolů z matematiky. Tato situace, označovaná jako generační inverze, panuje ostatně i v případě cizích jazyků. Útěchou snad může být, že situace se postupně s mladšími rodiči stále zlepšuje.

Čím lépe a dříve se děti naučí ICT ovládat a využívat, tím méně jimi budou samy ovládané. Nebudou technologie vnímat především jako prostředek zábavy, ale také jako

Na jednom semináři jsem učitelům předváděl, že dnešní chytrý telefon obsahuje až desítku čidel (např. akcelerometr, gyroskop, digitální kompas, světelné čidlo, teploměr, mikrofon, fotoaparát, GPS), kterými je možné prozkoumávat svět kolem nás. Ukázal jsem jim, jak se zdarma stahují do telefonu aplikace, které s těmito čidly pracují, a předvedl několik možných výukových aktivit pro práci se žáky. Když jsme se viděli po dvou měsících znovu, vyprávěli mi, jak s těmito aplikacemi seznámili své žáky, kteří plni nadšení chodili po škole a zkoumali, co by mohli ještě měřit či objevovat. Takové nadšení z bádání prý již dlouho u dětí neviděli. Předtím mnozí žáci (ale ani učitelé) vůbec netušili, co jejich chytrý telefon umí.

Pokud chceme reagovat na převažující negativní mínění o vlivu technologií na mladou generaci, jednoznačně to znamená, že musíme technologie zkoumat, hovořit o nich a dávat dětem příklady, jak je smysluplně využívat.

Poslední Vánoce byly pro mnoho dětí značně radostné. Ve velké míře nacházely pod vánočním stromkem zabalené počítačové tablety.Tato nová technologie, která slaví teprve třetí narozeniny od svého uvedení v podobě tabletu iPad firmou Apple v roce 2010, se v masové míře dostává do rukou malým dětem, které často ani do školy ještě nechodí. Ovládání tohoto lehkého přenosného počítače pomocí gest či naklápění dělá z tabletu skvělou učební pomůcku nejen pro předškoláky. Obrovské množství atraktivních her a výukových programů, ale také přístup na internet je s tímto přístrojem všude k dispozici.

Zároveň ale přinášejí tato mobilní zařízení do domácností jistý problém, který byl dosud ve větší míře spojen až s dětmi staršími. Ve snaze ochránit děti od nebezpečí ulice upřednostňují mnozí rodiče jejich přítomnost doma. Mnohdy netuší, že dětský pokoj, ve kterém si dítě ve zdánlivém klidu hraje s tabletem, netbookem či smartphonem, podobně jako část města, kam by své dítě nikdy sami nepustili. Přenést se na obsah na internetu, který pro dítě není vhodný nebo je přímo škodlivý, je zpravidla otázka několika málo klepnutí. A vůbec nemusí jít o zlý úmysl, často se tak stane náhodou či nedopatřením. Jak například v únoru 2013 upozornil britský deník Guardian na základě čerstvě zveřejněné studie Kaspersky Lab,³⁾ děti sledující na YouTube dětský pořad jsou průměrně jen tři klepnutí od nevhodného, explicitního obsahu.

Práce s tablety je jiná než práce se stolním počítačem. V mnoha ohledech jednodušší. Přesto by bylo chybou říkat, že uživatelé nepotřebují žádné vzdělání v této oblasti. Ve skutečnosti je to dokonce tak, že nová zařízení vyžadují od svých uživatelů nové dovednosti. Různým nástrahám a nebezpečím lze dobře čelit osvětou a vzděláváním.

a si jsou této problematiky vědomi. A čím dál častěji se snaží zapojovat do nezištných řešení, která lidem pomáhají. V říjnu 2012 nastartoval European Leadership & Academic Institute (ELAI) společně s hlavním partnerem, firmou Google, a dalšími partnery pod záštitou MŠMT projekt IN(ternet) Generationna podporu internetové gramotnosti v oblasti základního školství v České republice, který si především klade za cíl podporovat bezpečné a efektivní užívání internetu.

Projekt by měl mít první výstupy v květnu 2013 a je především Hlavním tématem projektu je právě bezpečný pohyb po internetu. Zvláštním specifikem projektu je zaměření nejen na žáky, ale i na jejich rodiče a učitele. Projekt poskytne na adrese informace, soutěže, hry a další aktivity, učitelům nabídne metodicky zpracované materiály a další podklady pro samostatnou výuku. Taková řešení jsou zatím spíše ojedinělá.

skutečně nejsou neutrální, jak si stále mnozí lidé myslí. Žijeme v době, kdy technologie určují, co děláme, jak přemýšlíme a jak žijeme. Pokud si toto připustíme, a to společně se skutečností, že návrat do světa bez technologií není možný, dojde nám, že se společně musíme snažit maximalizovat pozitivní dopad technologií na náš život, na vývoj a vzdělávání našich dětí.

Nejen dítě, ale i učitel a rodič musí být dostatečně znalý problematiky, být seznámen s pravidly používání internetu, opatřeními pro eliminaci nebezpečných situací. Internet je úžasné místo pro vzdělávání, nenechme se odradit.