První čtvrtletí školního roku

Vydáno:

V průběhu hlavních prázdnin již ředitelé škol dokončují plánování následujícího školního roku. V prvním čtvrtletí školního roku často základní školy pro žáky druhého stupně a žáky střední školy organizují adaptační kurzy. Do období prvního čtvrtletí školního roku také spadají podzimní prázdniny. Cílem článku je ozřejmit povinnosti školy při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků (dále jen „BOZ“) v průběhu adaptačních kurzů nebo podobných akcí organizovaných školou pro žáky a podmínky organizace školení pedagogických pracovníků v době podzimních prázdnin.

První čtvrtletí školního roku
Některé právní aspekty zajištění BOZ žáků a realizací školení v době vedlejších prázdnin
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph. D.,
specialista na školskou problematiku
POVINNOSTI ŠKOLY PŘI ZAJIŠTĚNÍ BOZ ŽÁKŮ V PRŮBĚHU ADAPTAČNÍCH KURZŮ
Po celou dobu akce pořádané školou (např. po celou dobu trvání adaptačního kurzu) zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků škola (škola ve smyslu právnické osoby). Vyplývá to z ustanovení § 29 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění (dále jen „školský zákon“), podle kterého školy zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.
Další otázkou je, kým (jakými fyzickými osobami) škola (ve smyslu právnické osoby) BOZ žáků zajistí. Při řešení této otázky využijeme prováděcí právní předpisy - vyhlášky.
Pro základní školy je určení fyzických osob, kterými škola (ve smyslu právnické osoby) zajišťuje BOZ žáků, vymezeno jednoznačně. Ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, v platném znění zakotvuje následující pravidlo: „Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole, při vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, a při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje právnická osoba, která vykonává činnost školy, svými zaměstnanci, vždy však nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.“
Z daného ustanovení jednoznačně plyne, že BOZ žáků na akci školy (např. adaptačním kurzu) zajišťuje škola (ve smyslu právnické osoby) pouze svými zaměstnanci, nikoli jinými osobami (osobami, které nejsou zaměstnanci školy a které jsou zaměstnanci např. určité agentury).
Dále je vhodné zdůraznit, že vyhláška č. 48/2005 Sb. v platném znění je ještě „přísnější“ a požaduje zajištění BOZ žáků základní školy vždy nejméně jedním pedagogickým pracovníkem. Je tedy možné, aby škola uzavřela s rodičem žáka dohodu o provedení práce a aby uvedený rodič jako zaměstnanec školy zajišťoval na adaptačním kurzu BOZ (nejčastěji - vykonával dohled). Jestliže však uvedená dohoda o provedení práce není uzavřena tak, že na jejím základě se určitá osoba stává pedagogickým pracovníkem, musí současně s daným zaměstnancem BOZ žáků základní školy zajišťovat alespoň jeden pedagogický pracovník.
Ve vyhlášce č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění není obsaženo pravidlo vymezující osoby, kterými škola zajišťuje BOZ žáků střední školy nebo konzervatoře. V podmínkách veřejné střední školy a konzervatoře se použije pravidlo definované § 6 odst. 6 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: „Dohled může vykonávat vedle pedagogického pracovníka i jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení, jestliže byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O tomto poučení se provede záznam.“
Záleží na řediteli střední školy nebo konzervatoře, jak bude interpretovat pojem „vedle“. Zda bude chápat pojem „vedle“ jako vymezení místa, prostoru a bude trvat na tom, aby prostorově „vedle“ pedagogického pracovníka (tj. současně s ním) vykonával dohled nepedagogický zletilý zaměstnanec školy, nebo bude vykládat pojem „vedle“ ve smyslu „kromě“ (kromě pedagogického pracovníka) a bude považovat BOZ žáků střední školy nebo konzervatoře za zajištěnou, pokud bude dohled vykonávat pouze nepedagogický zletilý zaměstnanec školy.
ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ V DOBĚ VEDLEJŠÍCH PRÁZDNIN
Prázdniny a některé pracovněprávní souvislosti
S trochou nadsázky lze konstatovat, že dobou, na kterou se již od 1. 9. těší jak žáci, tak pedagogičtí pracovníci základních a středních škol, je doba podzimních prázdnin. Ve školním roce 2015 připadají na čtvrtek 29. října a pátek 30. října 2015.
Někteří ředitelé na dobu prázdnin plánují činnosti, které by jinak nežádoucím způsobem narušily provoz školy, např. současné proškolení všech pedagogických pracovníků. V této souvislosti mohou jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance vzniknout dotazy: Je pedagogický pracovník povinen se školení zúčastnit? Co když zaměstnanec řediteli sdělí, že si již koupil zájezd? Pokud bude školení probíhat jako „výjezdní akce“ mimo školu, bude se jednat o pracovní cestu?
V následujícím textu se zaměříme pouze na základní a střední školy a na pedagogické zaměstnance v pracovním poměru (kteří uzavřeli pracovní smlouvu nebo byli jmenováni na pracovní místo vedoucího zaměstnance). Pasáže týkající se volna na samostudium a povinností vyplývajících z vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, se vztahují pouze na veřejné školy.
Účast na školení jako výkon práce v době prázdnin
Připomeňme elementární skutečnost: pedagogičtí pracovníci nemají prázdniny. Pokud zaměstnavatel neurčí jinak (např. zaměstnavatel určí zaměstnanci čerpání dovolené1) nebo zaměstnavatel určí dobu čerpání volna k samostudiu) nebo nenastanou překážky v práci, je doba prázdnin pro pedagogické pracovníky dobou, ve které vykonávají pro zaměstnavatele práci v souladu
a)
s pracovní smlouvou,
b)
s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby a
c)
s pracovní náplní.
V pracovní smlouvě zaměstnavatel a zaměstnanec sjednali určitý druh práce (např. učitel 2. stupně základní školy). Práci v rámci sjednaného druhu práce vykonává zaměstnanec (tj. i pedagogický pracovník) ve své pracovní době.
Každý zaměstnavatel je dle § 84 zákoníku práce „povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena.“2) Písemný rozvrh týdenní pracovní doby je chápán jako uvedení dnů, ve kterých zaměstnanec pro zaměstnavatele pracuje, a stanovení začátku a konce pracovní směny.
Jak stanoví § 22a odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících“) „pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a)
přímou pedagogickou činnost,
b)
práce související s přímou pedagogickou činností.“
V rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby je do určitých dnů v týdnu a do směn rozvržena jak přímá pedagogická činnost, tak práce související s přímou pedagogickou činností. Písemný rozvrh týdenní pracovní doby obvykle není součástí pracovní smlouvy a vypracovává jej zaměstnavatel jako samostatný dokument. V tomto případě zaměstnavatel písemný rozvrh týdenní pracovní doby zaměstnanci sděluje, zaměstnanec s ním nevyslovuje souhlas.3)
Dle ustanovení § 230 odst. 3 zákoníku práce se „účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“.4) Odsud plyne, že v rámci pracovní doby pedagogického pracovníka se účast na školení, kterým si prohlubuje kvalifikaci, považuje za výkon práce, a to práce související s přímou pedagogickou činností. Obvykle bývá uvedena v pracovní náplni jako jedna z činností, které pedagogický pracovník vykonává v rámci prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Také pracovní náplň obvykle není součástí pracovní smlouvy a vypracovává jej zaměstnavatel jako samostatný dokument. V tomto případě zaměstnavatel pracovní náplň zaměstnanci sděluje, zaměstnanec s ní nevyslovuje souhlas.5)
Jako shrnutí lze uvést, že jestliže zaměstnavatel v době prázdnin ve škole zorganizuje školení pro pedagogické pracovníky, kterými si pedagogičtí pracovníci prohlubují kvalifikaci, a toto školení se koná v jeho pracovní době, pedagogický pracovník je povinen se školení zúčastnit. Účast na uvedeném školení se považuje za výkon práce a za tento výkon práce mu přísluší mzda nebo plat.
Povinná účast pedagogického pracovníka na školení, kterým si prohlubuje kvalifikaci, v době jeho pracovní směny byla výše vyvozována zejména ze skutečnosti specifické pro pedagogického pracovníka: účast na tomto školení je pro pedagogického pracovníka výkonem práce - práce související s přímou pedagogickou činností. Dále lze povinnost zaměstnance (nejen pedagogického pracovníka) účastnit se školení, kterým si prohlubuje kvalifikaci, podpořit obecným pravidlem zakotveným v ustanovení § 230 odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnanec je povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby.“
Pracovní cesta a oprávnění vyslat zaměstnance na pracovní cestu
Jak je známo, dle § 42 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) „se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce“.
Předpokládejme, že ředitel školy promýšlí školení pedagogických pracovníků, které proběhne mimo sjednané místo výkonu práce (sjednané v pracovní smlouvě). Např. sjednaným místem výkonu práce je Brno a školení má probíhat ve Valticích.
Jak již bylo uvedeno výše, dle § 230 odst. 3 zákoníku práce se účast na školení nebo jiných formách přípravy anebo studiu za účelem prohloubení kvalifikace považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.
Závěr vyplývající z ustanovení zákoníku práce je jednoduchý: jestliže zaměstnavatel vysílá pedagogické zaměstnance k výkonu práce (na školení, kterým si prohlubují kvalifikaci) mimo sjednané místo výkonu práce, jedná se o pracovní cestu.
Připomeňme, že dle § 42 odst. 1 zákoníku práce „zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním“. Uvedená dohoda je typicky obsažena v pracovní smlouvě, může však být obsažena ve speciální dohodě odlišné od pracovní smlouvy.
Zaměstnavatel musí současně sledovat, zda je splněna další podmínka, a to podmínka souhlasu zaměstnanců uvedených v § 240 zákoníku práce.
§ 240 zákoníku práce
(1) Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
Souhlas zakotvený v § 240 zákoníku práce není totožný s „generální“ dohodou uvedenou v § 42 odst. 1 zákoníku práce:
-
Dohoda podle § 42 odst. 1 zákoníku práce je uzavírána „do budoucna“, má zajistit, aby žádný zaměstnanec nebyl nucen k vykonání pracovní cesty, pokud by uvedená dohoda nebyla uzavřena.
-
Vychází se z předpokladu, že situace zaměstnance se mohla v průběhu pracovního poměru zásadním způsobem změnit (např. zaměstnankyně otěhotněla), některé zaměstnance (uvedené v § 240 zákoníku práce) je proto nutné z pracovněprávního hlediska více chránit. Nehledě na uzavřenou „generální dohodu“ podle § 42 odst. 1 zákoníku práce se v případě zaměstnanců vymezených v § 240 zákoníku práce vždy vyžaduje explicitní souhlas s vysláním na pracovní cestu mimo obvod obce jejich pracoviště nebo bydliště.
Dohoda dle § 42 odst. 1 zákoníku práce i souhlas dle § 240 zákoníku práce nemusí být písemně, z důvodu prokazatelnosti je však písemná forma vhodná.
Náhradní volno, cestovní náhrady
Předmětem častých dotazů je např. poskytování náhradního volna za dobu trvání pracovní cesty. V této souvislosti je nutné si připomenout, že zaměstnanci se poskytuje náhradní volno za práci přesčas (§ 114 a § 127 zákoníku práce) nebo za práci ve svátek (§ 115, § 135 zákoníku práce). Většinou se předpokládaná „výjezdní akce“ nekoná ve svátek, a proto je nutné vyřešit otázku, zda zaměstnanec na pracovní cestě vykoná práci přesčas.
V závislosti na podmínkách konání pracovní cesty zaměstnanci náleží cestovní náhrady (typicky náhrady jízdních výdajů, výdajů za ubytování, stravné).
SHRNUTÍ
-
Škola povinně zajišťuje BOZ žáků základní školy a střední školy svými zaměstnanci, v případě žáků základní školy však vždy nejméně jedním pedagogickým pracovníkem.
-
Zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, může zajišťovat BOZ žáků, pouze pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. Musí být o výkonu dohledu nad žáky řádně poučen.
-
Školení, kterým si pedagogický zaměstnanec prohlubuje kvalifikaci, spadá do prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Pokud v době prázdnin zaměstnavatel pedagogickému pracovníkovi neurčil čerpání dovolené nebo volna na samostudium, zaměstnanec je povinen se školení zúčastnit. Aby zaměstnavatel nemusel měnit písemný rozvrh týdenní pracovní doby, je účelné, aby doba školení byla zahrnuta do běžné doby pracovní směny pedagogických pracovníků v daném dni.
-
Jestliže školení probíhá mimo sjednané místo výkonu práce, jedná se o pracovní cestu se všemi důsledky vyplývajícími ze zákoníku práce.

1 Dle § 127 odst. 1 zákoníku práce „dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.“
2 Pro úplnost dodejme, že ve vztahu k době seznámení s rozvržením pracovní doby existuje pro pedagogické pracovníky speciální úprava (která se používá přednostně před zákoníkem práce). Uvedená speciální úprava je obsažena v § 3 odst. 4 vyhlášky č. 263/2007 Sb.: „Je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem; v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti mu to oznámí zpravidla 3 dny předem.“
3 Pokud by byl písemný rozvrh týdenní pracovní doby součástí pracovní smlouvy, pak s ním souhlasí zaměstnanec (a musel by souhlasit i s jeho změnou).
4 Aby nedošlo k nežádoucímu ztotožnění odlišných právních institutů, doplňuji, že je nutné odlišovat školení, kterým si zaměstnanec prohlubuje kvalifikaci, a školení, kterým si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci. Dle § 231 odst. 1 zákoníku práce se zvýšením kvalifikace rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Dle § 205 zákoníku práce účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.
5 Pracovní náplň musí samozřejmě obsahovat činnosti, které jsou v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě.
6 Dle § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce platí: „Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.“

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Školský zákon a jeho vyhlášky
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách - nejčastější situace
Co dělat, když škole přijde poškozené zboží?
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Policie ve škole
V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Změna pracovního poměru
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Školy a cestování žáků: školní zájezdy
Volba ZŠ a postup v případě neshody rodičů
Školský rejstřík
Založení pracovního poměru jmenováním – zástupce ředitele
Přístupnost školního webu podle litery zákona
Metodické komentáře k zákonu Lex Ukrajina 2
Způsob poskytování poradenských služeb školským poradenským zařízením
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Zákoník práce
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče

Zákony

561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
262/2006 Sb. zákoník práce

Vyhlášky

48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky