Ačkoli je aritmetický průměr pro vytvoření určité představy o platové úrovni svým způsobem nejméně vhodnou charakteristikou, v oblasti školství zůstává jeho výpočet jedinou spolehlivou cestou, jak tuto problematiku popsat a dlouhodobě sledovat. Pro stanovení vhodnějšího mediánu platů nejsou totiž k dispozici všechny potřebné údaje, a pokud se dnes tato hodnota někde objevuje, je nejčastěji založena na dopočtech úvazků v platové sféře a odhadu provedeném ze vzorku údajů ve mzdové sféře.
Průměrné platy pracovníků ve školství
Ing.
Václav
Jelen,
ředitel odboru školské statistiky, analýz a informační strategie, MŠMT
Nevýhodou průměrného platu je obecně skutečnost, že je zkreslen krajními hodnotami. Čím extrémnější jsou tyto hodnoty, tím větší je zkreslení. Nejinak je tomu tedy i u průměrného platu pracovníků ve školství.
Platy ředitelů a ostatních vedoucích pracovníků jej navyšují, naopak platy nepedagogických pracovníků, které bývají obvykle nižší, zase snižují. Výsledný mix hodnot pak vede k takové průměrné hodnotě, ve které se ve skutečnosti pozná jen málokdo.1)
Je zapotřebí si ale uvědomit, že průměrný plat v celé ekonomice, který za rok 2016 odpovídal 27 589 Kč, také není o extrémní platy očištěn, a právě díky této vlastnosti můžeme hodnoty vzájemně srovnávat.
Průměrný měsíční nominální plat / průměrná měsíční nominální mzda (dále jen plat) pracovníků ve školství2) dosáhl v roce 2016 26 523 Kč (nárůst o 1 034 Kč oproti roku 2015). V případě regionálního školství odpovídal celkově 24 814 Kč (nárůst o 1 177 Kč oproti roku 2015), ale v rámci jednotlivých druhů škol, resp. typů školských zařízení, samozřejmě varioval. Kupříkladu v mateřských školách činil 22 256 Kč, v základních školách 26 785 Kč a ve středních školách 27 760 Kč.3) Vývoj platů v regionálním školství zachycuje graf 1.
Graf 1: Vývoj průměrného platu v regionálním školství v letech 2012-2016
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
Průměrný plat pedagogických pracovníků v organizacích veřejného zřizovatele4) v roce 2016 činil 28 556 Kč, tj. o 1 375 Kč více než v předchozím roce. V případě subjektů, jejichž zřizovatelem je soukromník nebo církev, odpovídal průměrný plat pedagogických pracovníků hodnotě 26 556 Kč, byl tedy o 751 Kč vyšší než v roce 2015. Ve skupině platů pedagogických pracovníků jsou zahrnuty platy učitelů, pedagogů v zařízeních pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, vychovatelů, speciálních pedagogů, psychologů, pedagogů volného času, asistentů pedagoga, trenérů a vedoucích pedagogických pracovníků. Pohled na rozdíly mezi průměrnými platy pedagogických pracovníků vybraných druhů škol přináší graf 2. Data za organizace veřejných zřizovatelů umožňují za jistých omezení5) i pohled na platy pedagogických pracovníků očištěné o vedoucí pracovníky. Toto srovnání pak demonstruje graf 3.
Graf 2: Průměrný plat pedagogických pracovníků v regionálním školství v roce 2016 - vybrané druhy škol /3/
Zdroj dat: MŠMT
Graf 3: Vývoj průměrného platu pedagogických pracovníků v regionálním školství u organizací veřejného zřizovatele v letech 2012-2016 /5/
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
Nejsledovanější kategorií pedagogických pracovníků v regionálním školství jsou učitelé, kteří v roce 2016 pobírali v průměru nominální plat/mzdu 29 487 Kč6), což oproti roku 2015 představovalo nárůst, a to o 1 518 Kč. I zde jsou průměrné platy učitelů v jednotlivých druzích škol značně rozptýlené, mateřské školy charakterizuje hodnota 25 262 Kč, základní školy 30 509 Kč a střední školy 31 092 Kč;3) s výjimkou mateřských škol a středisek praktického vyučování se však všechny pohybují nad celorepublikovým průměrem. Vývoj platů učitelů ukazují grafy 4 a 5.
Graf 4: Vývoj průměrného platu učitelů6) v regionálním školství v letech 2012-2016
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
Graf 5: Vývoj průměrného platu učitelů3),6) vybraných druhů škol v regionálním školství v letech 2012-2016
Zdroj dat: MŠMT
Pro vytvoření jisté orientační představy o průměrných platech učitelů v regionálním školství očištěných o platy řídících pracovníků lze využít údaje z Informačního systému o platech (ISP). Vypovídací hodnotu však mají tyto údaje pouze v případě průměrných platů učitelů ve veřejných školách.7) Rozdíl mezi průměrným platem učitelů zahrnujícím řídící pracovníky a průměrným platem nezahrnujícím řídící pracovníky odpovídal podle ISP v roce 2016 obecně 1 557 Kč. U mateřských škol pak představoval tento rozdíl 964 Kč, u základních škol 1 704 Kč a u společné skupiny zahrnující střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy 1 377 Kč.8)
Kategorií, na kterou se mnohdy neoprávněně zapomíná, jsou nepedagogičtí pracovníci. Pod tímto termínem si je možné představit technickohospodářské, provozní, obchodně provozní a další nepedagogické pracovníky. Průměrný plat nepedagogických pracovníků v organizacích veřejného zřizovatele4) činil v roce 2016 16 253 Kč, tj. o 723 Kč více než v předchozím roce. V případě subjektů, kde je zřizovatelem soukromník nebo církev, odpovídal průměrný plat nepedagogických pracovníků hodnotě 18 940 Kč, tedy hodnotě o 604 Kč vyšší než v roce 2015. Pohled na rozdíly mezi průměrnými platy nepedagogických pracovníků vybraných druhů škol přináší graf 6. Data za organizace veřejných zřizovatelů umožňují za jistých omezení5 i pohled na platy nepedagogických pracovníků očištěné o vedoucí pracovníky. Toto srovnání pak demonstruje graf 7.
Přestože se asi nikdo nikdy neubrání srovnávání svého příjmu s příslušnou hodnotou průměrného platu, je závěrem nutné zdůraznit, a to především vzhledem ke skutečnostem uvedeným v samotném úvodu článku, že údaje o průměrném platu je třeba chápat zejména jako informace o obecné platové úrovni, jejích změnách v čase a její relaci k jiným průměrným veličinám. Neoddiskutovatelným faktem nicméně zůstává, že ve srovnání s ostatními zeměmi v rámci OECD setrvávají platy v českém školství, a to především platy učitelů, na konci pomyslného žebříčku. Jako drobný pozitivní signál je v tomto ohledu možné vnímat trend, že se meziroční tempo růstu průměrných platů pracovníků ve školství v posledních letech zvyšuje (za posledních čtyři roky se více než zosminásobilo, a to z 0,6 % na téměř 5,0 % - viz tabulku 1). Nezbývá tedy než doufat, že budou investice do této oblasti v následujících letech růst daleko rychlejším tempem, ale to už přirozeně není tématem statistiky.9)
Graf 6: Průměrný plat nepedagogických pracovníků v regionálním školství v roce 20163
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
Graf 7: Vývoj průměrného platu nepedagogických pracovníků v regionálním školství u organizací veřejného zřizovatele v letech 2012-20165
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
Tabulka: Tempo míry růstu průměrných platů pracovníků školství v letech 2013-2016
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Průměrný plat / mzda I Meziroční tempo růstu I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I I 2013 I 2014 I 2015 I 2016 I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I ČR I -0,1 % I 2,9 % I 3,2 % I 3,7 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Pracovníci v regionálním školství I 0,6 % I 1,6 % I 2,3 % I 5,0 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I PP RgŠ vč. vedoucích pracovníků (veřejný I 0,7 % I 1,5 % I 2,2 % I 5,2 % I
I zřizovatel) 5)
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I PP RgŠ bez vedoucích pracovníků (veřejný I 0,5 % I 1,5 % I 2,2 % I 5,1 % I
I zřizovatel) 5)
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I PP RgŠ (zřizovatel soukromník/církev) I 0,6 % I -0,1 % I 2,4 % I 2,9 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé RgŠ I 0,6 % I 1,7 % I 2,6 % I 5,4 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé MŠ I 0,3 % I 1,4 % I 1,6 % I 4,9 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé ZŠ I 1,2 % I 1,9 % I 3,0 % I 5,8 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé SŠ I 0,7 % I 2,0 % I 2,9 % I 5,4 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé KON I 0,2 % I 2,7 % I 3,6 % I 4,6 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I Učitelé VOŠ I 0,7 % I 2,0 % I 1,2 % I 4,7 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I NPP RgŠ vč. vedoucích pracovníků I 1,4 % I 2,4 % I 2,2 % I 5,0 % I
I (veřejný zřizovatel) 5)
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I NPP RgŠ bez vedoucích pracovníků I 1,2 % I 2,3 % I 2,1 % I 5,1 % I
I (veřejný zřizovatel) 5)
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
I NPP RgŠ (zřizovatel soukromník/církev) I 2,1 % I -1,5 % I 1,8 % I 3,3 % I
I------------------------------------------I--------I--------I-------I-------I
Zdroj dat: MŠMT, ČSÚ
1 Speciálně u průměrných platů zahrnujících široké spektrum profesí existuje jistý předpoklad, že na jeho výši nedosáhnou až dvě třetiny příslušných osob.
2 Není-li uvedeno jinak, vycházejí všechny hodnoty z výkazu P1-04 o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství. Tento výkaz přináší údaje o průměrných přepočtených počtech zaměstnanců a o celkových objemech prostředků vyplacených na mzdách a platech. Na jeho základě je možno určit průměrný plat pracovníků ve školství jako celku i u vybraných kategorií pracovníků (pedagogové/nepedagogové, učitelé, asistenti apod.). Struktura dat ale neumožňuje rozlišit například učitele ředitele a učitele neředitele,
všechny údaje jsou
tedy,
pokud není výslovně uvedeno jinak, včetně vedoucích pracovníků
(tj. ředitelů, zástupců ředitele a vedoucích pracovníků). Rovněž se jedná, není-li uvedeno jinak, o hodnoty vypočtené za organizace všech zřizovatelů (tj. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraj, obec, svazek obcí, soukromník a církev). Průměrné platy nezahrnují ostatní platby za provedenou práci (OPPP) a ostatní osobní náklady (OON). Všechny údaje jsou uváděny bez státní správy ve školství.3 Tyto údaje jsou očištěny o vyšší platy zaměstnanců ve školách pro děti/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a ve školách pro studenty se zdravotním postižením.
4 Jedná se o pracovníky škol a školských zařízení, jejichž zřizovatelem jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kraje, obce a svazky obcí.
5 Z důvodu charakteru srovnávaných dat je vycházeno z průměrných platů zahrnujících pouze mzdové prostředky ze státního rozpočtu (kapitola 333-MŠMT) včetně ESF. Nejsou zde tedy zahrnuty jiné zdroje financování.
6 Včetně řídících pracovníků, tj. ředitelů, zástupců ředitele a vedoucích pracovníků (struktura dat výkazu P1-04 neumožňuje jejich vyčlenění, viz poznámka č. 2) . Údaje nezahrnují platy učitelů odborného výcviku.
7 ISP nezahrnuje údaje o mzdách v soukromých a církevních školách a školských zařízeních. Mzdy učitelů v těchto organizacích jsou v průměru nižší nežli platy učitelů v organizacích veřejných zřizovatelů.
8 Zdroj dat ISP umožňuje rovněž genderový a věkový pohled na výši průměrných platů ve veřejném školství. Obecně zde aktuálně platí, že plat žen odpovídá ve veřejném regionálním školství v průměru zhruba 85 % výše platu mužů, plat učitelek pak v průměru 95 % výše platu učitelů. Více viz na http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/genderova-problematika-zamestnancu-ve-skolstvi
9 Podrobnější informace o platové/mzdové úrovni pracovníků ve školství jsou dostupné na adrese http://www.msmt.cz/vzdelavani/ skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/zamestnanci-a-mzdove-prostredky-ve-skolstvi