Zkvalitnit pohybový a výživový režim žáků na 1. stupni základních škol měl za cíl edukační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nazvaný „Pohyb a výživa“. Ve školním roce 2014/2015 jej na 33 pilotních školách ověřil tým odborníků vedených Národním ústavem pro vzdělávání (NÚV). Ředitelé a učitelé ocenili novou metodiku, žáci byli rovněž spokojeni. Většina ředitelů pilotních škol bude v realizaci programu pokračovat i po jeho skončení, a to v plném rozsahu.
Program „Pohyb a výživa“ se školám osvědčil, teď v něm chtějí pokračovat samy
PhDr.
Markéta
Růžičková,
NÚV
Obezita v dětství = problémy s nadváhou v dospělosti
Zhruba 20% dětí a mladistvých v Evropě trpí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadváhou, třetina z nich je obézních. Pokud se obezita neřeší v dětském věku, osm z deseti těchto dětí s ní bude bojovat i v dospělosti. S nadváhou přímo souvisejí vážné nemoci, např. cukrovka nebo nemoci srdce a cévního oběhu.
Spojitost mezi pravidelnou pohybovou aktivitou a normální tělesnou hmotností je nepochybná. Proto je nutné již v útlém věku vést děti ke zdravému životnímu stylu, v němž má pohyb své pevné místo. „Je třeba propojit školní tělesnou výchovu s dalšími pohybovými aktivitami v režimu dne, a to ve škole i mimo ni,“ říká Jan Tupý z NÚV, hlavní manažer programu „Pohyb a výživa“.
Zvýšit pohyb žáků ve škole až na jednu hodinu denně - ano
Program „Pohyb a výživa“ objasňoval dětem prostřednictvím tzv. pyramidy pohybu a pyramidy výživy priority v jejich denním režimu. Kromě poznatků o správném stravování a nezbytnosti pohybu se téměř 5 700 zapojených žáků z 1. až 5. ročníků snažilo jak pohyb, tak zdravou výživu posílit ve školních aktivitách i doma.
Pyramida pohybu pro děti: Znázorňuje různé druhy pohybu, různou námahu (patra pyramidy) a optimální dobu trvání jedné „pohybové porce“. Porce jsou znázorněny jako kostky, ze kterých je pyramida sestavena. Jedna porce pohybu trvá asi 15 až 30 minut (pro děti - nejméně jako velká přestávka).
Pyramida výživy pro děti s tzv. zákeřnou kostkou: Znázorňuje skupiny potravin a nápojů, které patří do stravy dětí každý den. Porce jsou znázorněny jako kostky, ze kterých je pyramida sestavena (např.: denně si dám nejméně sedm porcí tekutin a sním pět porcí ovoce a zeleniny). Potraviny a nápoje obsahující mnoho cukru, tuku, soli a dalších přídatných látek (sladkosti, limonády, chipsy, smažené pokrmy apod.) řadíme do tzv. zákeřných kostek. Přijatelná konzumace zákeřných kostek je jedna porce denně.
Do ověřování byly kromě 255 třídních učitelů zapojeny také vychovatelky školních družin a vedoucí školních jídelen se svým personálem. Realizaci programu pomáhali usměrňovat lektoři - odborní poradci pro oblast pohybu a odborní poradci pro oblast výživy. Program hodnotili ředitelé průběžně při komunikaci s řídícím týmem pokusného ověřování a při komunikaci s lektory. Své názory vyjádřili také v závěrečném dotazníku, kde program zhodnotilo všech 33 ředitelů pilotních škol.
Vedle inovativních prvků v tělesné výchově zařazovaly školy učení spojené s pohybem, pohybem vyplněné přestávky nebo nabízely pohybové aktivity v rámci školních družin, a to jak ráno, tak odpoledne. „Program,Pohyb a výživa’, tak jak je navržen, umožňuje zvýšit objem pohybové aktivity žáků během času, který tráví ve škole, až na jednu hodinu denně,“ říká hlavní koordinátor programu Vladislav Mužík z Pedagogické fakulty MU Brno.
Školám se také dařilo zařazovat - dle potřeb žáků - pravidelné tělovýchovné chvilky. Své místo ve školách si na zhruba 2/3 škol našla krátká ranní cvičení před výukou. Školy se soustředily i na zřizování nových, pohybově zaměřených kroužků a dalších zájmových pohybových aktivit. S úspěchem se setkalo i pořádání turnajů a soutěží školních družin, a to při využití školních tělocvičen, hřišť, zahrad apod.
Na druhou stranu se v oblasti pohybu nedařilo zřizovat nepovinné předměty s tělovýchovným zaměřením ani zavést 3. vyučovací hodinu tělesné výchovy.
Bez výsledku zůstal i záměr organizovat testování tělesné zdatnosti žáků, ukázalo se, že současné testové baterie nejsou zcela vhodné pro 1. stupeň ZŠ. Nedařila se ani pravidelná integrovaná terénní výuka se začleněním pohybových aktivit (vycházky), která narážela na personální zajištění při větším počtu žáků v terénu. Také jen okrajově se podařilo rozšířit spolupráci s místními tělovýchovnými organizacemi.
Kuchařky a vedoucí školních jídelen projekt nadchl a strhnul
V oblasti výživy se podařilo všechny školy zapojit do projektu „Ovoce a zelenina do škol“. Všechny také začlenily učivo o výživě do výuky všech ročníků 1. stupně. Většině škol se rovněž dařilo dbát více na pitný režim žáků, a to především na pití čisté vody, vody s citronem, bylinkami nebo mírně slazeného čaje.
Školní jídelny zase obohacovaly jídelníček dětí ovocem, zeleninou a snažily se zvýšit pestrost nabízených pokrmů. Naprostá většina vedoucích školních jídelen program „Pohyb a výživa“ uvítala, ztotožnila se s jeho obsahem a hodlá v nastolených pozitivních změnách pokračovat i nadále. Oproti výchozímu stavu se dařilo v pilotních školách více propagovat školní stravování a zlepšit spolupráci školní jídelny s vedením školy. Podařilo se také zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny, zlepšit pestrost jídelníčků dle Pyramidy výživy pro děti a zavést vhodný pitný režim. Zcela kladně byla hodnocena spolupráce s lektorkami pro výživu, většina vedoucích školních jídelen by přitom uvítala tuto spolupráci i nadále. Pouze částečně se dařila spolupráce jídelen s rodiči žáků, bez odezvy zůstala nabídka dopoledních nebo odpoledních svačin pro žáky.
Samostatnou kapitolou jsou školní bufety a automaty, respektive bufety a automaty na půdě škol. „Tam, kde na školách fungovaly bufety nebo automaty, se podařilo zčásti změnit sortiment, bohužel jen tři školy automaty plně zrušily,“ potvrzuje Vladislav Mužík.
Žáci ocenili program průměrnou známkou 1 minus, více je ovlivnilo téma výživa
Programu „Pohyb a výživa“ se zúčastnilo téměř 5 700 žáků pilotních škol, 4 789 z nich program kompletně absolvovalo a vyhodnotilo. Nejvíce byli zastoupeni žáci 1. ročníků (1 111 žáků), nejméně žáci 5. ročníků (771 žáků). Průměrné hodnocení programu žáky bylo jednoznačně pozitivní: škála hodnocení se od 1. do 5. třídy pohybuje od 1,28 po 1,94 - čili průměrná známka 1 minus.
Od uvedeného počtu 4 789 žáků byly získány tzv. evaluační listy, které byly součástí pracovních sešitů pro žáky.
Vyplněné úkoly vztahující se k pohybovému a výživovému režimu žáků dovolily posoudit, jakým způsobem program ovlivnil pohybovou a výživovou gramotnost žáků včetně jejich pohybového a výživového režimu i chování. Lze konstatovat, že program „Pohyb a výživa“ zřetelněji ovlivnil výživu dětí než jejich pohybový režim.
Spokojeni byli i rodiče. Součástí evaluačních listů pro žáky byla také hodnotící anketa pro rodiče žáků, v níž se otevřeným způsobem vyjadřovali, jak program „Pohyb a výživa“ ovlivnil celkový pohybový a výživový režim dítěte a zda program ovlivnil také pohybový a výživový režim celé rodiny. Téměř 50 % rodičů konstatovalo, že měl program pozitivní vliv na výživu jejich dítěte.
Pohyb a výživové chování dětí ovlivňuje celou populaci
Program „Pohyb a výživa“ ověřoval, jakým způsobem je možné zkvalitnit pohybový a výživový režim dětí. Denní režim školáků významně ovlivňuje především rodina a škola, ale i veřejnost. „Pokud se podaří společným úsilím školy, rodiny i veřejnosti zlepšit pohybové a výživové chování dětí, můžeme v dohledné době očekávat zlepšení zdravotního stavu celé populace,“ uzavírá Jan Tupý z NÚV.
Kompletní výsledky pokusného ověřování lze nalézt na stránkách NÚV (http://www.nuv.cz/uploads/Pohyb_a_ vyziva_VYSLEDKY.pdf) anebo na stránkách Metodického portálu rvp.cz: http://pav.rvp.cz/.