Program OECD pro mezinárodní hodnocení žáků - PISA 2015

Vydáno:

Ideální podoba účinného školského systému je cílem všech poskytovatelů vzdělávání na celém světě. Její hledání a snahy o její prosazování jsou nezbytným a přirozeným procesem, avšak v posledních desetiletích jsou až příliš překotné. Poskytovatelé vzdělávání se musí vypořádat jak se ztrátou tradiční funkce školy, tak i s mohutným a rychlým rozvojem ve všech dalších oblastech lidského konání.

Program OECD pro mezinárodní hodnocení žáků – PISA 2015
RNDr.
Jana
Palečková
 
národní koordinátorka šetření PISA
Mgr.
Radek
Blažek
 
Česká školní inspekce
Školy, zřizovatelé, orgány státní správy a v neposlední řadě odborná pedagogická veřejnost v České republice také vnímají stále intenzivněji potřebu smysluplných kvalitativních změn ve vzdělávání. Tyto proměny českého školství byly formálně určeny zavedením rámcových a školních vzdělávacích programů a prakticky jsou uskutečňované každodenní činností ve školách.
Cíl nastoupené cesty je jednoduchý a prostý –
kvalitní a účinné školství.
Ke stanovení správných kroků vedoucích k jeho rychlému dosažení jsou potřeba
nástroje pro přesné a objektivní hodnocení skutečného stavu.
Z toho důvodu se mnohé školy zabývají
autoevaluací
a hledají vlastní cestu ke kvalitě.1) Jsou schopné určit indikátory2)a získávat data o stavu a výsledcích vzdělávání. Tyto údaje však mají vesměs
charakter relativních hodnot
a školy nutně hledají
možnosti porovnání a dobrý pevný referenční bod.
(Např. počet dělených hodin třídy je 11. Je to hodně, nebo málo?) Podobnými problémy souvisejícími s porovnáváním údajů při evaluaci školského systému se také zabývají instituce zabezpečující poskytování vzdělávání na národní úrovni. Proto je velmi výhodné
stanovit měřítka hodnot
a mít
srovnatelná data z dostatečně dlouhé, souvislé časové řady.
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR i na základě výše uvedených důvodů schválilo, že se Česká republika zapojí do dalšího cyklu
mezinárodního projektu OECD PISA
(Programme for International Student Assessment), jehož příprav a realizace se účastní již od roku 1997. Právě externí hodnocení tohoto typu poskytuje důležitý a cenný srovnávací materiál k vážné odborné debatě nad strategií vzdělávání pro další roky.3)
Nový cyklus projektu
PISA 2015
je realizován mezinárodním konsorciem, které je řízeno Sekretariátem OECD a organizací Educational Testing Service (USA), jeho dalšími členy jsou DIPFF (Německo), WESTAT (USA) a Pearson (Velká Británie).
OECD stanovila za nejdůležitější úkol programu PISA opakovaně zjišťovat
výsledky vzdělávání patnáctiletých žáků
zúčastněných zemí ve třech funkčních gramotnostech:4) čtenářské, matematické a přírodovědné.Věk testovaných žáků je stanoven na 15 let, protože ve většině zemí OECD se tito respondenti nacházejí na konci povinné školní docházky. Projekt byl zahájen prvním šetřením v uvedených třech oblastech v roce 2000 a byl zaměřen hlavně na čtenářskou gramotnost. Další sběry dat se pravidelně konají každé tři roky, přičemž v devítiletých cyklech se podrobněji zabývají vždy jednou z uvedených gramotností. Součástí jednotlivých cyklů bývají i další tematická šetření.
V roce 2015 je hlavní sledovanou oblastí PISA přírodovědná gramotnost, která je doplněna
tematickým šetřením gramotnosti žáků v oblasti týmového řešení problémů.
Hlavním záměrem programu je poskytovat jednotlivým zemím dostatek podstatných
informací o úspěšnosti a efektivitě vzdělávacích systémů a umožnit mezinárodní porovnání výsledků vzdělávání
patnáctiletých žáků. Díky pravidelnému a metodicky stejnému provedení šetření je možné mapovat nejen
aktuální situaci
vzdělávacích výsledků žáků, ale i jejich
vývoj v čase.
Koncepční rámec projektu PISA 2015, který tvoří teoretický základ pro hodnocení přírodovědné gramotnosti, je již několik let připravován mezinárodní odbornou veřejností. Pro účely výzkumu je stanovena definice přírodovědné gramotnosti:
Definice přírodovědné gramotnosti PISA 2015
Přírodovědná gramotnost
je schopnost přemýšlet a jednat jako aktivní občan ve všech věcech souvisejících s přírodními vědami a jejich principy.
Přírodovědně gramotný člověk
je schopen a ochoten zapojit se do věcné debaty o přírodních vědách a technologiích, k čemuž musí mít následující kompetence:5)
 
Vysvětlovat jevy vědecky
Rozpoznávat, nabízet a hodnotit vysvětlení různorodých přírodních jevů a technologií.
 
Vyhodnocovat a navrhovat přírodovědný výzkum
 
Popisovat a hodnotit přírodovědná zkoumání a navrhovat vědeckovýzkumné otázky.
 
Vědecky interpretovat data a důkazy
 
Analyzovat a vyhodnocovat různé podoby dat, tvrzení a důkazů a vyvozovat odpovídající vědecké závěry.
Teoretický základ koncepčního rámce PISA vychází z revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů a pro vystižení podstatných aspektů přírodovědného vzdělávání byly vybrány znalosti v obsahové, procedurální a epistemické dimenzi.
Obsahovou znalostí
se rozumí znalost základních teorií a principů vědy a znalost obsahu přírodovědných oblastí,
procedurální znalostí
je označena znalost běžných postupů a strategií používaných při vědeckém zkoumání a
epistemickou znalostí
znalost postupů ověřování a zdůvodňování vědeckých informací a tvrzení při procesech vědeckého objevování. Velký důraz se klade na to, aby
znalosti odpovídaly znalostní vývojové úrovni
patnáctiletých žáků, měly
význam pro skutečné životní situace
a představovaly
významné přírodovědecké poznatky nebo zásadní, trvale platné principy.
Jsou stanovené pouze tři úrovně poznávacího procesu, a to podle množství žákem zvládnutých kroků postupu. Konstrukce tří v definici jednoznačně definovaných dovedností, tří znalostí a tří úrovní je účelná pro metodicky správné sestavení otázek, úloh a testů zkoumajících přírodovědnou gramotnost žáka.
Z důvodu rozdílného pojetí výuky přírodovědných předmětů v jednotlivých zemích a z důvodu velkého rozsahu učiva jsou pro potřeby šetření PISA 2015 definovány tři přírodovědné oblasti:
Fyzikální systémy, Živé systémy a Systémy Země a vesmíru.
Z nich jsou dále vybrána témata Zdraví a nemoci, Přírodní zdroje, Kvalita životního prostředí, Ohrožení přírodního prostředí, Další pozoruhodné oblasti vědy a techniky, a to s přihlédnutím k jejich zakotvení v
kontextu osobním, místním/ /národním a globálním.
Hodnocení
postojů žáků
k přírodním vědám a jejich problematice je nedílnou součástí projektu PISA 2015. Je zjišťován zájem o vědu a techniku, povědomí o životním prostředí a vědecký přístup k problému.Tyto postoje jsou považovány za základ pro přírodovědnou gramotnost a jsou zjišťovány prostřednictvím otázek v žákovském dotazníku.
V České republice bude šetření PISA 2015 realizováno s využitím počítačových technologií. V rámci přírodovědného testu budou počítače využity k popisům a simulacím přírodovědných jevů, ke shromažďování, třídění a zobrazování získaných dat, k vyhodnocování pokusů a k tvorbě vědeckých závěrů. Při tematickém šetření hodnocení gramotnosti v oblasti
týmového řešení problémů
se žák uvede do problémové situace a v prostředí připomínajícím sociální sítě se k němu připojí virtuální spolupracovníci. Hodnotí se schopnost a míra součinnosti žáka při řešení situace. Pro žáky, učitele a ředitele škol jsou připravené individuální dotazníky také v elektronické podobě.
Každému hlavnímu sběru dat předchází pilotní šetření, jehož hlavním úkolem je ověřit správnou funkčnost testových nástrojů určených pro hlavní šetření a všech organizačních procedur spojených se sběrem dat. To proběhne ve vybraných školách v jarních měsících roku 2014.
Výsledků z hlavního sběru dat PISA 2015 se sice dočkáme až v roce 2016, kdy budou zveřejněny v mezinárodní a v národní zprávě, avšak už nyní lze využívat zveřejněná data z předchozích šetření. Odbornou pedagogickou veřejnost jistě zaujme možnost seznámit se jak s výsledky, tak s koncepcí a metodikou tohoto kvalitního evaluačního nástroje, který se pro ni může stát inspirací k dalším podnětným otázkám.
PISA 2015 navazuje na šetření, které proběhlo v roce 2012 (PISA 2012) a jehož výsledky budou zveřejněny v prosinci 2013. Šetření PISA 2012 je součástí projektů Kompetence I a Kompetence III, které jsou spolufinancovány Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
1 Projekt
Cesta ke kvalitě
byl národní projekt MŠMT s plným názvem „Autoevaluace - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení“. Projekt partnersky realizoval Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Národní institut pro další vzdělávání. Poskytl školám nezbytnou teoretickou podporu a kvalitní metodické nástroje pro proces
autoevaluace.
2
Indikátor (ukazatel)
je jev, proces, prvek či jiná veličina, která umožňuje
poznat efektivitu zvolených forem naplňování cílů a záměrů pomocí evaluačních procesů
(http://slovnik.evaluacninastroje.cz/;viewId=ByAttachedGroups).
3 Například k přípravě Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.
4
Funkčně gramotný člověk
je takový, který
může být zapojen do všech aktivit
, v nichž je pro
efektivní fungování v jeho skupině a komunitě
vyžadována gramotnost, a také do těch, které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního a komunitního rozvoje (UNESCO, 1978).
5 Pro vymezení pojmu a zároveň zpřesnění a usnadnění zkoumání funkční gramotnosti jedince je výhodné nejdříve stanovit „kompetence“ (ve smyslu, čeho je ideální funkčně gramotný člověk schopen, co dovede).

Související dokumenty

Pracovní situace

Aktualizace školního řádu základní školy na základě právních předpisů (2020/2022)
Metodika k hodnocení žáků v základních školách dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Metodika k hodnocení žáků ve středních školách a konzervatořích dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Metodika k hodnocení studentů ve vyšších odborných školách dle zákona Lex Ukrajina ve školním roce 2021/2022
Úvod do formativního hodnocení
Formativní hodnocení v praxi učitele
Učící se komunity učitelů
Hodnocení žáka omluveného z důvodu odmítání testování, ochrany dýchacích cest
Zpracovávání osobních údajů v podobě výsledků vzdělávání
Může škola požadovat peníze za opotřebení učebnic?
Podmínky hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení
Mimoškolní akce školy – účastníci akce
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Neshody při žádosti o odklad povinné školní docházky
Přijímání ke vzdělávání cizinců, vzdělávání cizinců, ukončování vzdělávání cizinců
Vzdělávání dětí, žáků, studentů z Ukrajiny
Dohled a BOZ
Komisionální zkouška žáka střední školy
Školy a cestování žáků - varianty organizace akce
Procvičování, domácí úkoly

Poradna

Výuka plavání a omluvenky
Výuka Aj
Problémy ve třídě
Počet žáků ve třídě
Poplatky za ŠD při rotační výuce
Nehodnocení
Žák v zahraničí
Náhrada druhého cizího jazyka
Poskytnutí informací třetí osobě
Rozsah a obsah hodnocení žáka
Odpovědnost školy za škodu - odpověď na dotaz
Dozor při odvozu do nemocnice - odborná poradna, odpověď na dotaz
Hodnocení v náhradním termínu
Hodnocení za 1. pololetí - nehodnocen