Profily zaměstnanců na webových stránkách školy

Školy proto v některých případech umisťují na své webové stránky profily jednotlivých pedagogů, aby prohloubily informovanost rodičů, celé veřejnosti, a v důsledku toho i prestiž školy. Součástí profilů obvykle bývají informace o vzdělání pedagoga, podrobnosti o jeho praxi, zájmy, případně i fotografie. Zdaleka ne u všech pedagogů se však tato praxe setkává s pochopením, neboť zastávají názor, že se jedná

Podle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), může správce zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat, je-li naplněna některá z podmínek upravených písm. a) až písm. g) téhož paragrafu, např. podle písm. f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Podle § 10 zákona o ochraně osobních údajů dbá správce a zpracovatel při zpracování osobních údajů, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.

Zaměstnavatel může, pokud je to potřebné pro plnění jeho úkolů a zvláštní zákon nestanoví jinak, sdělit, případně i zveřejnit bez souhlasu zaměstnance ty osobní údaje, které se týkají výlučně jeho a zjevně nevypovídají o jeho soukromém životě. Jedná se především o jméno a příjmení zaměstnance, jeho akademický titul, funkční zařazení a údaje s ním spjaté (např. vzdělání, praxe) a kontaktní údaje na jeho pracoviště.

Zaměstnanec v pracovním poměru těžko může očekávat, že bude pracovat zcela anonymně, pokud zaměstnavatel má zájem, aby tomu tak nebylo. V žádném případě tímto způsobem nebude zasaženo do soukromé sféry zaměstnance, která má výrazně jiný charakter. I když i zaměstnanec má v rámci pracovního poměru právo na jistou míru soukromí, neznamená to, že má současně také právo na absolutní anonymitu.

Zároveň ale musí respektovat zákaz zásahu do soukromí. Tedy nesmí např. uvádět soukromý telefon zaměstnance, pokud ten k tomu nedal souhlas. Tento závěr nepřímo podporuje i názor Úřadu pro ochranu osobních údajů uveřejněný na jeho internetových stránkách, ze kterého plyne, že zaměstnavatel je oprávněn sdělovat ty osobní údaje zaměstnance, které se týkají výlučně jeho pracovních aktivit a zjevně nevypovídají o jeho soukromém životě. V textu je výslovně uvedeno: ¹⁾

Povolání učitele školy lze přirovnat k osobě veřejně činné ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů. Je zřejmé, že zveřejnění jeho jména, příjmení a nabytého vzdělání na webu školy, případně v souvislosti s elektronickou prezentací školy, je postupem, k němuž souhlas subjektu údajů není nezbytný.

Z uvedeného vyplývá, že zpřístupnění jména, příjmení, pracovního zařazení a informace o kvalifikaci zaměstnance školy je v souladu s uvedenými právními předpisy, včetně ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, které umožňuje správci zpracovávat osobní údaje mj. veřejně činných osob ve vymezeném rozsahu i bez jejich souhlasu.

Pokud jde o kvalifikaci zaměstnance, je nutné vyjít z ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož může být pedagogickým pracovníkem ten, kdo splňuje mimo jiné předpoklad, že má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává. Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků upravuje § 6 až 22 citovaného zákona. Podle § 29 odst. 2 téhož zákona je kariérní stupeň určen popisem činností, odbornou kvalifikací, popřípadě dalšími kvalifikačními předpoklady a systémem hodnocení, které musí pedagogický pracovník plnit, aby tyto činnosti mohl vykonávat. V případě pedagogického pracovníka vyplývá z výše uvedeného, že naplnění kvalifikačních předpokladů je nezbytné pro výkon povolání. Jejich zveřejněním nebo zpřístupněním bez souhlasu subjektu údajů v tomto případě není porušen zákon o ochraně osobních údajů.

O jinou situaci se jedná v případě fotografie pedagogických pracovníků, kterou může správce (škola) zveřejnit pouze se souhlasem subjektu údajů. Žádný právní předpis neumožňuje školám zveřejňovat fotografie svých zaměstnanců na internetu. Takovéto zpracování osobních údajů by bylo možné jen se souhlasem subjektu údajů, tedy zaměstnanců. Podle ustanovení § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů je souhlasem svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Podle § 5 odst. 4 téhož zákona musí subjekt údajů být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. V případě vymáhání souhlasu např. hrozbou rozvázání pracovního poměru by tento mohl být prohlášen za neplatný právní akt.

Obdobné je možno říct i o zveřejňování zájmů a koníčků jednotlivých pedagogů. Tyto informace jsou již čistě soukromé.

V této situaci je nutné kromě zákona o ochraně osobních údajů zohlednit i ustanovení § 86 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který říká, že Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

Pokud tedy chtějí ředitelé škol zveřejňovat profily svých zaměstnanců, musí vážit, jaké informace veřejnosti poskytnout a jaké již nikoli. Na druhou stranu zaměstnanci nemohou trvat na naprosté anonymitě.