Přijímání a adaptace zaměstnanců

Vydáno:

Přijímání a adaptace zaměstnanců jsou personální činnosti související s obsazováním volných pracovních míst a zahrnující formální i neformální procedury spojené s uzavřením pracovněprávního vztahu s vybraným uchazečem o zaměstnání a odborným zapracováním a sociálním začleněním přijatého zaměstnance v novém zaměstnání.

Přijímání a adaptace zaměstnanců
Ing.
Martin
Šikýř
Ph. D.
odborný asistent, katedra personalistiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze
Přijímání a adaptace zaměstnanců navazují na získávání a výběr zaměstnanců, kdy jsme nejprve prostřednictvím smysluplně formulované a uveřejněné nabídky zaměstnání oslovili a přilákali určitý počet vhodných uchazečů o zaměstnání (viz Řízení školy č. 4/2013) a následně jsme prostřednictvím účelně zvolených kritérií a metod výběru zaměstnanců rozhodli o přijetí pravděpodobně nejvhodnějšího uchazeče o zaměstnání, který splnil
stanovené požadavky pro výkon práce
na volném pracovním místě a akceptoval předloženou nabídku zaměstnání (viz Řízení školy č. 5 a 6/2013).
PŘIJÍMÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Přijímání zaměstnanců zahrnuje formální procedury spojené s uzavřením pracovněprávního vztahu s vybraným uchazečem o zaměstnání.
Pracovněprávní vztahy
vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce).
Zaměstnancem
může být pouze fyzická osoba, která dosáhla 15 let věku (je způsobilá jako zaměstnanec mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti) a ukončila povinnou školní docházku (§ 6zákoníku práce).
Zaměstnavatelem
může být právnická nebo fyzická osoba (§ 7 zákoníku práce).
Závislou prací
je práce, která je vykonávána osobně zaměstnancem pro zaměstnavatele, ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle pokynů zaměstnavatele (§ 2 odst. 1 zákoníku práce). Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě (§ 2odst. 2 zákoníku práce). Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy.
Základními pracovněprávními vztahy
jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, to znamená dohodou o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (§ 3 zákoníku práce).
Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru (§ 74odst. 1 zákoníku práce), ovšem je věcí zaměstnavatele, zda plnění svých úkolů zajistí zaměstnanci v pracovním poměru, nebo zaměstnanci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, rozhoduje předpokládaný rozsah práce. Zaměstnanec v
pracovním poměru
může vykonávat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 79 zákoníku práce), popřípadě kratší pracovní doby (§ 80 zákoníku práce). Zaměstnanec na základě
dohody o pracovní činnosti
může vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, a to za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (§ 76 zákoníku práce). Zaměstnanec na základě
dohody o provedení práce
může vykonávat práci v rozsahu nepřekračujícím 300 hodin v kalendářním roce (§ 75 zákoníku práce). Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§ 34b odst. 2 zákoníku práce).
Ředitel školy jako zaměstnavatel obsazuje volná pracovní místa a zabezpečuje výkon závislé práce vlastními zaměstnanci v základních pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, to znamená v pracovním poměru, na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody o provedení práce.
Pedagogický pracovník
musí být zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení (§ 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících).
Nepedagogický pracovník
může být i dočasně přiděleným zaměstnancem agentury práce (§ 307a až 309 zákoníku práce), popřípadě dočasně přiděleným zaměstnancem jiného zaměstnavatele (§ 43a zákoníku práce).
Pracovní poměr, jakožto nejčastěji užívaný základní pracovněprávní vztah určený pro výkon závislé práce, se zakládá pracovní smlouvou
mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak (§ 33odst. 1 zákoníku práce), a vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako
den nástupu do práce
(§ 36 zákoníku práce). V případech stanovených zákonem se pracovní poměr zakládá
jmenováním
na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3 zákoníku práce) a vzniká dnem, který byl uveden jako
den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance
(§ 36 zákoníku práce). Pro pracovní poměr založený jmenováním platí ustanovení o pracovním poměru sjednaném pracovní smlouvou (§ 38 odst. 2 zákoníku práce).
Pracovní smlouva
musí obsahovat
druh práce, místo výkonu práce a den nástupu
do práce (§ 34 odst. 1 zákoníku práce). Mimo předepsané náležitosti může pracovní smlouva obsahovat další ujednání, na kterých mají smluvní strany zájem a která nejsou v rozporu s právními předpisy, například ujednání o zkušební době (§ 35 zákoníku práce), o pracovním poměru na dobu určitou (§ 39 zákoníku práce), o kratší pracovní době (§ 80 zákoníku práce) a podobně. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit vybraného uchazeče o zaměstnání s právy a povinnostmi, které vyplývají z pracovní smlouvy, s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, stejně jako s povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů (§ 31 zákoníku práce). Pracovní smlouva musí být uzavřena
písemně
(§ 34 odst. 4 zákoníku práce). Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy (§ 34 odst. 5 zákoníku práce).
Při nástupu do práce
musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem, s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy (§ 37 odst. 5 zákoníku práce).
Od vzniku pracovního poměru
zaměstnavatel a zaměstnanec plní stanovené povinnosti vyplývající z pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen
přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit zaměstnanci za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů zaměstnance, dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem [§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce].
Zaměstnanec je povinen
podle pokynů zaměstnavatele vykonávat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru [§ 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce].
ADAPTACE ZAMĚSTNANCŮ
Adaptace zaměstnanců, popřípadě orientace zaměstnanců, zahrnuje formální i neformální procedury spojené s odborným zapracováním a sociálním začleněním přijatého zaměstnance v novém zaměstnání. Adaptovaný zaměstnanec by měl být připraven vykonávat požadovanou práci. Adaptace zaměstnanců probíhá formálně i neformálně.
Formální adaptace
se uskutečňuje
systematicky cestou adaptačního programu pod vedením odpovědného vedoucího zaměstnance
nebo pověřeného zaměstnance, zpravidla zkušeného spolupracovníka.
Neformální adaptace
probíhá spontánně pod vlivem sociálního okolí, zejména spolupracovníků.
Odborné zapracování
znamená přivyknutí nového zaměstnance na podmínky a požadavky pracovního místa a školy tak, aby mohl co možná nejrychleji vykonávat sjednanou práci a dosáhl požadovaných výsledků práce a chování.
Odborné zapracování
zabezpečuje ředitel školy
nebo zkušený spolupracovník pomocí různých
metod vzdělávání
nového zaměstnance na pracovišti při výkonu práce (instruktáž při výkonu práce, asistování, pověření úkolem, rotace práce, pracovní porady a podobně) a/nebo mimo pracoviště (seminář, prezentace, simulace, případová studie, e-learning a podobně).
Sociální začlenění
znamená přivyknutí nového zaměstnance na sociální vztahy, překonání počáteční nejistoty, pocitu neznámého a vyvolání příznivého vztahu k práci ve škole. Sociální začlenění zabezpečuje ředitel školy za podpory ostatních zaměstnanců školy, spolupracovníků nového zaměstnance, vytvářením a udržováním optimálních pracovních vztahů ve škole.
Adaptace formou adaptačního programu začíná
dnem nástupu
nového zaměstnance do práce a končí rozhodnutím ředitele školy, například uplynutím sjednané zkušební doby, kdy má být nový zaměstnanec připraven vykonávat sjednanou práci v souladu s požadavky školy.
Důležitým úkolem ředitele školy v průběhu adaptace zaměstnanců je
rozpoznat skutečné schopnosti a odhalit skutečnou motivaci
nového zaměstnance a plně využít jeho potenciál. Nedílnou součástí adaptace nového zaměstnance je neformální a formální hodnocení adaptačního programu ze strany ředitele školy.
Neformální hodnocení
se uplatňuje podle potřeby během adaptačního programu, kdy ředitel školy řídí a vede nového zaměstnance k dosažení dohodnutých pracovních a rozvojových cílů. Směřuje k včasnému zjištění odchylek od požadovaného výkonu nového zaměstnance a stanovení způsobu jejich nápravy.
Formální hodnocení
se uskutečňuje na konci adaptačního programu, například na konci zkušební doby, kdy shrnuje průběh a výsledky adaptačního programu a vytváří předpoklady pro uzavření dohody o pracovním výkonu a rozvoji zaměstnance v následujícím období.
Správnou adaptací nového zaměstnance si ředitel školy vytváří předpoklady pro následné úspěšné řízení a vedení zaměstnance k dosažení požadovaných výsledků práce a chování.
POUŽITÉ A DOPORUČENÉ ZDROJE
 
CHLÁDKOVÁ, A., BUKOVJAN, P.
Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy.
3., rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 504 s. ISBN 978-80-7357-726-1.
 
KOUBEK, J. Personální práce v malých a středních firmách. 4., aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3823-9.
 
ŠIKÝŘ, M., BOROVEC, D., LHOTKOVÁ, I. Personalistika v řízení školy. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2012. 200 s. ISBN 978-80-7357-901-2.
 
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.