Předpoklady pro činnost středního managementu školy

Vydáno:

V minulých dvou kapitolách o středním managementu školy jsem se soustředila na jeho vymezení a krátce jsem nahlédla do historie. Dnešní, třetí část bude vyhrazena předpokladům, které jsou nutné pro činnost středního managementu školy. Bez těchto předpokladů by nemohla aktivní činnost středního managementu probíhat a byl by pouhou formální složkou v řízení školy.

Předpoklady pro činnost středního managementu školy
Mgr.
Irena
Lhotková
Ph. D.
Centrum školského managementu, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; ředitelka ZŠ Bohumila Hrabala
Pro lepší orientaci si
předpoklady
můžeme rozdělit na
vnější a vnitřní. Vnější předpoklady
kopírují chápání školy jako instituce, tedy to,
co je škole dovoleno legislativou nebo směrnicemi zřizovatele. Vnitřní předpoklady
vznikají ve škole jako organizaci – jedná se především o
styl vedení ředitele školy a motivaci středního managementu.
Základním právním předpisem, který vymezuje pravomoci ředitele školy, je zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), který v § 164 odst. 1 uvádí:
1) Ředitel školy a školského zařízení
a)
rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak,
b)
odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3,
c)
odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb,
v § 165 pak:
(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále
a)
stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení,
Tyto dva paragrafy tedy dávají
řediteli možnost ustanovit metodické orgány – předmětové komise a metodická sdružení a do jejich čela jmenovat vedoucí, kteří představují střední management školy.
Dalším určujícím předpisem je zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, který staví ředitele školy do role zaměstnavatele. Z této pozice (a jak mu to zároveň umožňuje školský zákon) stanoví vnitřním předpisem – obvykle nazvaným
organizační řád školy
organizační strukturu řízení školy
a v ní zakotví postavení středního managementu.
„Pod pojmem organizační struktura rozumíme systém prvků organizace a vztahů mezi nimi. Jednotlivé prvky struktury zobrazují útvary organizace.“
1)Tato organizační struktura tvoří rámec pro zabezpečení práce, je nezbytná pro odstranění neurčitostí v systému vedení (určuje, kdo je komu odpovědný) a zároveň je podkladem pro stanovení příplatků za vedení. Střední management školy je mezičlánkem mezi vedením školy (ředitelem a zástupcem ředitele) a jednotlivými učiteli. Ve školách se většinou v organizační struktuře uvádí na stejné horizontální úrovni jako ostatní učitelé.
Tato organizační struktura je využívána z důvodu snížení počtu stupňů řízení. Kdyby byl střední management zařazen mezi zástupce ředitele a učitele, zvýšil by se stupeň řízení a s tím i příplatek za vedení.Pokud však zůstane na stejné úrovni, může mu ředitel přiznat příplatek za vedení mimo organizační strukturu podle zákoníku práce.
Pokud ředitel školy využije tohoto paragrafu, je nutné určit oblasti činností, které bude střední management organizovat, řídit a kontrolovat.
Od vnějších předpokladů přejdu k předpokladům vnitřním. Zde se jedná o dva základní předpoklady:
styl vedení ředitele školy a motivaci středního managementu k výkonu jeho činnosti.
Co znamená
styl vedení?
Autoři opisují styl vedení souslovím jednání s lidmi: Styl vedení „... predstavuje jeho celkový sposob jednania s ludmi a ich ovplyvňovania...“2)
Styly vedení mohou být rozděleny podle různých hledisek, různé faktory je také ovlivňují, a proto vedoucí pracovníci neuplatňují pouze jeden styl vedení.
Důležitou roli sehrávají aktéři vedení (vedoucí i podřízení pracovníci), záleží na okamžité situaci, hlavně její závažnosti. Neboť
„tak, jako neexistuje jen jedna správná vyučovací metoda, tak neexistuje jen jeden správný styl řízení.“
3)
Uvádím základní rozdělení stylů podle účasti pracovníků na vedení: styl autoritativní (autoritářský), demokratický (participativní, konzultační, delegativní) a liberální (volná uzda). Pokud ředitel uplatňuje autoritativní styl, jeho vedení je založeno na příkazech. Ředitel sám rozhoduje o všem, mnohé činnosti i sám vykonává, což odůvodňuje svou konečnou odpovědností. Tento styl potlačuje účast pracovníků ve vedení i jejich rozvoj a je odůvodnitelný pouze v krizových situacích nebo v případě naléhavé změny, která je podřízenými odmítána.
Podle posledních výzkumů nejvíce převládá na školách styl demokratický. Ředitel při něm konzultuje svá rozhodnutí a přejímá návrhy ostatních, čímž podporuje angažovanost a iniciativu podřízených, ale zároveň je i motivuje.Zároveň předává některé své pravomoci (a současně i odpovědnost) na své spolupracovníky.
Třetím stylem vedení je styl liberální, který znamená „volnou uzdu“ pro podřízené bez předání konkrétní odpovědnosti.Tento styl je ve školách používán výjimečně, uplatňuje se pouze v rámci výuky – obsah učiva je dán školním vzdělávacím programem, ale volba metod (pokud odpovídají právě školnímu vzdělávacímu programu) je většinou záležitostí každého vyučujícího.
Z výše uvedených popisů jednotlivých stylů vedení je zřejmé, že pro činnost středního managementu školy je nutný demokratický styl vedení, který umožňuje převzetí odpovědnosti a pravomocí (podrobněji v příštím čísle). Ideální by zcela určitě byl i styl liberální, ale vzhledem ke konečné odpovědnosti ředitele školy i časté neochotě a strachu středního managementu školy z odpovědnosti, není uplatňován.
Druhým vnitřním předpokladem pro aktivní činnost středního managementu školy je jeho
motivace. Motivace středního managementu školy je nutná, neboť i když je ředitel školy ochoten odpovědnost a pravomoci předat, střední management není vždy ochoten je přijmout.
Motivace znamená určité působení na člověka a jeho vedení k žádoucí činnosti.
Důležité je, aby toto působení bylo pro člověka přijatelné a aby motivace nepřerostla v manipulaci, tj. kdy se jedná pouze o zájem organizace a nikoliv o zájem pracovníka.
Pracovní motivaceje spojená s výkonem pracovní činnosti a znamená působit na jednání a chování pracovníků tak, aby bylo v souladu s cíli organizace. O motivaci rozhodují tři motivační faktory –
„osobnost člověka, podmínky, v nichž žije a aktuální situace, ve které se právě nachází.“
4)Motivační faktor
osobnost člověka
představuje podněty, souhrnně nazývané motivační založení nebo motivační profil, které pracovník preferuje a které vyvolávají jeho žádoucí chování.
Jedná se o podněty, které se téměř nemění, utváří se s vývojem osobnosti od nejútlejšího věku a které by měl vedoucí pracovník znát. Znalost motivačního založení pracovníka usnadňuje vedoucímu pracovníkovi motivování, a tím dosahování cílů organizace. Zároveň je však nutné zdůraznit, že poznat motivační založení je velmi obtížné a vyžaduje značnou emoční inteligenci ředitele školy.
Jako východisko pro
motivaci v oblasti podmínek
lze použít
Maslowovu pyramidu potřeb
(1959) převedenou na oblast pracovní motivace. Jednotlivá patra pyramidy – potřeby člověka – lze konkretizovat následovně:
 
fyzické
(pracovní podmínky);
 
jistoty
( jistota práce, podpora ze strany zaměstnavatele);
 
sociální
(ztotožnění se s organizací, vztahy mezi pracovníky, práce v týmu);
 
úcta
(uznání za vykonanou práci, přidělení odpovědnosti);
 
seberealizace
(možnost vlastních pracovních postupů, růst v rámci organizace).
U středního managementu školy se v oblasti motivace bude jednat o poslední dvě patra Maslowovy pyramidy, úctu a seberealizaci. Úcta je prvotně uskutečňována jmenováním učitele do funkce středního managementu školy, což znamená vyjádření důvěry v jeho schopnosti a následné přidělení odpovědností a pravomocí. Dále se jedná o zpětnou vazbu od nadřízeného, tedy ředitele školy (pochvala a poděkování za dosažené cíle, ocenění silných stránek) a v ideálním případě i o sebereflexi středního managementu. Nejvyšším stupněm motivační pyramidy je seberealizace. Pokud se střední management školy dostane na tuto úroveň, úkolem ředitele je dopřát mu samostatnost a pouze v případě potřeby usměrňovat jeho kreativitu.
Posledním motivačním faktorem je aktuální situace, ve které se člověk nachází, neboť
„člověk není stroj, který můžeme nastavit na stálý výkon.“
5)V konkrétní aktuální situaci hrají především role zdravotní stav člověka a emoce, včetně jejich zvládání. Ředitel by neměl tomuto poslednímu motivačnímu faktoru věnovat velkou pozornost – jedná se o aktuální situaci a z ní vyplývající aktuální chování člověka. Ale nelze opomenout fakt, že právě emoce vyvolávají celou řadu konfliktů, které působí negativně v oblasti vedení lidí.
Pokud shrneme
předpoklady pro činnost středního managementu školy, zjistíme, že
ovlivnitelné jsou ty, které se dotýkají osobnosti ředitele školy a středního managementu.
Potvrzuje se tak skutečnost, že lidé jsou rozhodujícím faktorem každé organizace i strůjci jejího úspěchu.
Milé kolegyně a kolegové, držím palce, aby to tak bylo i u vás a těším se na příští setkání se středním managementem.
LITERATURA:
 
EGER, L. Řízení školy při zavádění školního vzdělávacího programu. Plzeň: Nakladatelství Fraus, 2006. ISBN 80-7238-583-6.
 
PISOŇOVÁ, M. Leadership jako súčasť manažérskych funkcií: Teória a prax riadenia ziskových a neziskových organizácií.Nitra: Univerzita Konstantina Filozofa v Nitre, Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-8094-335-6.
 
PLAMÍNEK, J. Tajemství motivace: Jak zařídit, aby pro vás lidé rádi pracovali. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1991-7.
 
ŠTĚPÁNEK, F. Řízení školy: Na pomoc ředitelům škol a učitelům.Brno: SIGNET, s. r. o, 1993. ISBN 80-900605-1-X.
 
Zákon č. 561/2004 Sb. (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 – [cit. 2008-08-19]. Dostupný na www.mvcr.cz.
 
Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006 – [cit. 2008-08-15]. Dostupný na www.mvcr.cz.
1 EGER, L.,
Řízení školy při zavádění školního vzdělávacího programu
, s. 89
2 PISOŇOVÁ, M.,
Leadership jako súčasť manažérskych funkcií: Teória a prax riadenia ziskových a neziskových organizácií
, s. 103
3 ŠTĚPÁNEK, F.,
Řízení školy: Na pomoc ředitelům škol a učitelům
, s. 7
4 PLAMÍNEK, J.,
Tajemství motivace: Jak zařídit, aby pro vás lidé rádi pracovali
, s.11
5 PLAMÍNEK, J.,
Tajemství motivace: Jak zařídit, aby pro vás lidé rádi pracovali
, s.93