Před, při a po zápisu do ZŠ

Dítě očekává, že bude úspěšné, stejně tak rodiče chtějí mít úspěšného potomka. Základní otázkou je, co pro to můžeme společně udělat. („i bez ní“ v případě nefunkčních rodin) by měla umět pomoci každému dítěti/žákovi „najít“ a podporovat jeho směřování k individuálnímu pokroku.

Na každé dítě působí (dale jen „MŠ“) do ZŠ odlišně. Záleží na jeho osobnosti, jeho dosavadním vývoji a jeho schopnostech adaptovat se na nové prostředí a novou roli žáka. Jak tento přechod proběhne primárně závisí na rodinném prostředí, respektive rodinných příslušnících, kteří se na něm podílejí. Rodiče se často obávají, více než dítě samotné, neúspěchu, obávají se zklamání či svého „selhání“. Zvykají si na novou roli – roli rodiče žáka ZŠ, což s sebou nese nové požadavky. Nezanedbatelnou roli hraje samozřejmě – její klima, filozofie, přístup pedagogů, osobnost učitele 1. třídy.

Pro úspěšný start docházky je klíčové období před nástupem do ZŠ. Proto v současné době stále více škol pracuje na co největší (od spolupráce a účasti na společných akcích po sdílení významných informací). Je společnou snahou, aby pro dítě byl vstup do školy příjemným pokračovaním jeho cesty vedoucí k celoživotnímu vzdělávání, nikoliv šokem, ze kterého se bude dalších devět let vzpamatovávat.

Při práci s předškolákem a následně školákem lze rozlišit několik posloupných fází z pohledu ZŠ:

Škola v tomto období poskytuje rodičům potřebné informace, nejčastěji na webových stránkách školy, pořádá dny otevřených dveří, zintenzivňuje spolupráci s MŠ. Od září do června vzniká prostor pro spolupráci mezi MŠ a ZŠ například prostřednictvím společných setkání, prohlídky školy za doprovodu budoucích spolužáků, motivačních her v odborných učebnách, tělocvičně, společný jarmark, spolupráce s knihovnou apod. Pro předškoláky mohou být navíc připraveny či otevřená výuka, kterých se účastní společně s rodiči. V rámci těchto setkání se mohou děti seznámit s metodickými přístupy, formami výuky, výukovými materiály a dalšími specifiky školy. Řada škol, které se profilují jako otevřené, nabízí možnost nahlédnout do vyučování neomezeně, nikoli jen ve stanovených termínech.

V této fázi, která pokračuje po zápisu do ZŠ, ve spolupráci s MŠ (případně s odborným pracovištěm) se škola snaží a poté (nejlépe společně s rodinou – procvičování atd.), a tím předejít možnému pozdějšímu vzniku specifických poruch učení a chování. Tato forma je často realizována prostřednictvím edukativně stimulačních skupin. Náplň je vytvářena s učitelkami MŠ a 1. třídy, speciálním pedagogem, školním psychologem a logopedkou. Program má dvě fáze – první před zápisem (září-leden) je realizovaná zejména v rámci MŠ, druhá po zápisu (únor-červen) probíhá v MŠ i ZŠ (více viz třetí bod – práce po zápisu).

Intenzivní spolupráce připravuje děti / budoucí žáky zážitkovou formou na nové prostředí, učitele a spolužáky. Cílem je, aby se dítě / budoucí žák cítil při zápisu do ZŠ bezpečně, aby vstupoval do prostředí, které měl možnost již poznat.

Zápis do ZŠ je v současnosti poměrně často organizován formou příběhu, pohádky, která zábavnou formou děti připravené na školní docházku z hlediska školní zralosti a připravenosti, děti, pro které je vhodný odklad, a děti, které s dopomocí (rodičů, MŠ a ZŠ) mohou svůj „handicap“ dohnat a bezpečně do školy vstoupit. Od zápisu k prvnímu dni školní docházky je relativně dost času na to, aby organismus dítěte „dozrál“. Velký posun ve vývoji je patrný zejména u dětí, které šesti let dosahují v letních měsících, tedy krátce před nástupem do 1. třídy.

Rodiče se účastní zápisu společně s dětmi, ale do plnění připravovaných úkolů nezasahují. Dítě by mělo prokázat bez pomoci rodičů. Ti se stávají pouze pasivními pozorovateli a průvodci dítěte.

Rodiče při této příležitosti také získávají další informace, například o školní připravenosti, zralosti, odkladu začátku školní docházky, předčasného zahájení školní docházky apod.

Škola rovněž informuje rodiče o zjištěných nedostatcích, upozorňuje, jak a na čem je potřeba s dítětem před nástupem do školy pracovat, případně nabízí od edukativně stimulačních skupin, přes individuální podporu po doporučení specializovaných poradenských zařízení.

Práce po zápisu přímo navazuje na předchozí výše zmíněné fáze. Je rozčleněna na dvě části – první část je zaměřena na setkání všech budoucích žáků první třídy. Při specifických se seznamují s prostředím školy, s učiteli a socializují se v prostředí budoucích spolužáků.

Druhá část je orientována na děti/žáky, kteří potřebují podporu. Ve školách často probíhá program edukativně stimulačních skupin.Tento program je v odpoledních hodinách, aby byla zajištěna nezbytná účast rodičů. V podmínkách ZŠ Deblín je to pět dílen jednou měsíčně skupinově a v případě další potřeby individuálně v domluvených termínech.

Důraz je kladen na to, aby se dítě ve škole cítilo v bezpečí a těšilo se na společné příjemně strávené chvíle (pozitivní motivace). Rodičům setkávání přináší nové zkušenosti, podněty a náměty, které mohou aplikovat v domácím prostředí. Zároveň vidí schopnosti, dovednosti a možnosti svého dítěte nejen při samostatné práci, ale především při práci v kolektivu ostatních dětí. Učitelé poznávají komunikaci a výchovné přístupy jednotlivých rodičů. V neposlední řadě se navazuje pocit důvěry a partnerství. Komunikace v případě potřeby probíhá i v období letních prázdnin.

Velmi významná je adaptační fáze, kdy již žáci zažívají každodenní školní docházku. Tato fáze stojí na citlivém individuálním přístupu ke každému žákovi. Základem je vnitřní motivace, která by měla směřovat k radosti a těšení se do školy, na to, co nového se bude ve škole odehrávat. Velká pozornost je věnována prvnímu školnímu týdnu, kdy jsou s prvňáčky prováděny různé adaptační hry, absolvují prohlídku školy, seznamují se s jednotlivými vyučujícími. K příznivé adaptaci může přispět například propojení žáků 1. a 9. ročníku.

V ZŠ Deblín se žáci budoucího 9. ročníku připravují na příchod svých spolužáků již na konci předchozího školního roku, v první školní den prvňáčky přivítají, předají jim dárky (pro každé dítě specifické tričko se jménem a označením prvňáčka) a následně deváťáci začínají figurovat jako patroni či průvodci nebo „ochránci“ prvňáčků. V průběhu roku mají několik společných akcí a na jeho konci se zase žáci prvního ročníku slavnostně loučí se svými staršími kamarády-patrony.