Pražští učitelé do roka dostanou nová centra kolegiální podpory "CIV"

Hlavní město Praha si je při naplňování vizí dokumentu Krajského akčního plánu vzdělávání hlavního města Prahy (KAP)¹⁾vědomo nutnosti vytvořit lepší podmínky pro umožnění síťování učitelů, a to nejen napříč školami různých zřizovatelů, ale i napříč školami různých vzdělávacích stupňů; vždyť o neprůchodnosti mezi jednotlivými vzdělávacími stupni jako o jednom z rizik se zmiňuje i Strategie 2020. Kde chybí komunikace mezi jednotlivými aktéry, tam podmínky pro průchodnost nikdy nebudou nastaveny. Proto na září 2018 připravujeme spuštění ambiciózního projektu pro pražské učitele, takzvaných Center interaktivního vzdělávání (CIV). Na celkem patnácti školách v metropoli vzniknou specializované a moderně vybavené učebny. upřesnila při představování záměru v červnu radní hlavního města pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková (ČSSD).

Centra budou fungovat jako zázemí pro společné sdílení znalostí a zkušeností mezi pedagogy základních, středních i vysokých škol, vědeckými pracovišti a dalšími subjekty působícími na poli vzdělávání v našem hlavním městě. Zároveň budou v těchto centrech pedagogové společně hledat metody, kterými lze co nejefektivněji zapojovat do výuky moderní technologie a využívat je, a to zejména v oblasti rozvoje matematické a čtenářské gramotnosti, podnikavosti, výuky odborných předmětů, cizích jazyků a přírodních věd. Centra umístěná v ZUŠ a speciálních školách se pak budou primárně zaměřovat na síťování učitelů základní škol a hledání cest pro efektivní realizování inkluze v jejich třídách, a to podporou žáků a studentů jak nadaných, tak s SVP.

Zároveň jsme si vědomi, že v takovémto projektu nejde pouze o zabezpečení vybavenosti a že souběžně s ním musí být zajištěna i dostatečná personální podpora, a tak jí byla při přípravě projektu věnována velká pozornost: dodala při červnovém představení záměru radní Ropková.

Už v rámci práce na dokumentu KAP se ukazovalo, že mezi největší rizika rozvoje a zkvalitňování vzdělávání na území hl. m. Prahy patří zastaralé a nedostačující vybavení škol moderními vzdělávacími pomůckami a technologiemi. Oproti ostatním krajům se zde velmi citelně projevuje, že EU neumožňovala pražským školám do loňského roku čerpat finanční prostředky na kvalitní a moderní vybavení k výuce. Jedním z problémů, na které se narazilo při přípravě dokumentu pro střední školy, bylo mimo jiné i malé povědomí vedení středních škol nejen o aktuální nabídce moderních technologií, které by bylo možné pro vzdělávání využívat, ale také o způsobech, jakými je do výuky efektivně začleňovat. Projevila se i jedna z velkých slabin státních škol, a to jejich neschopnost veřejně sdílet své projekty, kvalitní vzdělávací programy a dosažené úspěchy. Proto byl už na podzim loňského roku v rámci KAP realizován poznávací autobus pro pražské ředitele středních škol po lídrovských školách ostatních krajů, kde měli nejen možnost seznámit se s moderními technologiemi a způsobem, jakým jsou technologie ve středoškolském prostředí využívány, ale měli také možnost diskutovat s řediteli těchto škol o tom, jak své školy efektivně zapojují do dotačních výzev.

Také pro projekt CIV vznikl v rámci jeho přípravy pro implementaci KAP přípravný tým, vedený ředitelem VOŠ a SPŠ elektrotechnické Ing. M. Kodadem. Oproti týmu pro polytechnická hnízda se za jedním stolem sešli se zástupcem zřizovatele a Hospodářské komory HMP ředitelé z různých typů středních škol. Součástí příprav byla návštěva nejen zajímavých moderních učeben v Česku, ale i největší výstavy vzdělávacích technologií v Evropě BETT 2017, která se uskutečnila letos v lednu v Londýně. Poté už následovala půlroční práce týmu na tvorbě podoby učeben a aktivit určených pro tento projekt tak, aby poskytl pražským učitelům co největší užitek.

Základní otázkou, před kterou byl přípravný tým postaven, bylo, jakou by měl mít prostor ke společnému setkávání, sdílení a objevování nových výzev podobu: Zda využít odborných učeben specificky zaměřených a vybavených na podporu matematické a čtenářské gramotnosti, podnikavosti, výuky odborných předmětů, cizích jazyků a přírodních věd, nebo učebny pojmout jako multifunkční prostor k otevřenému bádání. Po dlouhých diskusích zvítězila myšlenka vytvořit učebny, které budou umožňovat spíše podporovat a rozvíjet tvůrčí myšlení a schopnosti učitelů, a vytvořit jim tak zázemí pro hledání nových vzdělávacích cest. Proto bylo rozhodnuto, že pro centra umístěná na středních školách budou navrženy čtyři učebny s rozdílnými moderními technologiemi a učitelé si budou moci sami vyzkoušet všechny technologie a navrhnout, jaké technologie lze pro které předměty efektivně využít. Od začátku se tedy očekává, že v nich pro určitý předmět vzniknou a budou moci být odzkoušeny různé způsoby výuky na různých typech technologií. Je možné očekávat, že pro určitý předmět budou odzkoušeny různé technologie v různých centrech. Učitelé z ostatních škol si tak navíc budou moci vybrat a odzkoušet tu metodu nebo technologii, která jim bude nejvíce vyhovovat, ještě před jejím plánovaným pořízením do jejich školy.

Dalším důležitým aspektem pro pojetí CIV, na kterém se shodl celý přípravný tým, bylo, že je nutné, aby byly učebny jakožto centra kolegiálního setkávání a společného sdílení vytvořeny jako kompaktní celek. Kromě technologií by měly být vybaveny vhodným nábytkem a pozornost bude věnována i renovacím podlahových krytin, osvětlení, oknům i stěnám, aby tak byly odstraněny všechny potenciální rušivé prvky v učebně.

Učebny přinesou zcela nové pojetí pracoviště učitele a prezentačního prostoru, což učitelům bude umožňovat volit si z mnoha metod, jak žáky efektivně vzdělávat. Pracoviště učitele bude standardně vybaveno nejen počítačem, ale i druhým displejem k přehledu o činnosti žákovských zařízení, vizualizérem a tiskárnou. Všechna učitelská zařízení by pak měla být pro přestávku jednoduše uzamykatelná do katedry. Pro výuku bude mít pedagog v prezentačním prostoru k dispozici dvě prezentační plochy, ale i popisovací tabuli umožňující zapsaný text nejen přenést do PDF, ale současně jej i během výuky přes webové rozhraní sdílet s jakýmkoliv zařízením.

První učebnou bude . Zřejmě jedinou nevýhodou s ohledem na její vybavení zůstane, že ji o přestávkách nelze dát k dispozici žákům. Učebna by učiteli měla umožnit výuku v 3D realitě, proto bude vybavena 3D žákovskými pracovišti a 3D tiskárnami. Prezentační prostor bude v této učebně vybaven velkou interaktivní tabulí, velkou digitální tabulí a menším interaktivním displejem na boční nebo zadní stěně třídy. Pracoviště pedagoga bude vybaveno učitelskou katedrou s 3D učitelským zařízením a dalším displejem, vizualizérem a tiskárnou. Katedra bude doplněna o zkrácenou demonstrační katedru se třemi 3D tiskárnami. Žákovský prostor bude vybaven lavicemi v jednomístném nebo dvoumístném provedení a židlemi pro 30 žáků, stejně jako 15 kusy 3D žákovských zařízení. Při navrhování rozmístění se vycházelo ze zkušenosti škol, podle kterých lze výuku s takto odbornými žákovskými zařízeními předpokládat spíše v rámci dělení tříd, neboť při případné výuce celé třídy je efektivnější, když na složitějších zařízeních pracují žáci týmově ve skupinách. Nedílnou součástí vybavení celé třídy pak bude i vybavení skříňovou sestavou pro ukládání učebního materiálu.

Druhá učebna je pracovně pojmenována jako a bude založena na práci žáků s vlastním PC. V tomto případě je proto potřeba PC s kvalitním výkonem a displej s dobrým rozlišením. Ačkoliv není naším cílem přilepovat jednotlivým učebnám nějaké „nálepky“ zaměření, lze předpokládat, že do nich budou jako první směřovat učitelé, v jejichž předmětech se objevují např. grafické práce, technické výkresy, jazyková výuka apod.

Prezentační prostor v této učebně bude také vybaven velkou interaktivní tabulí, velkou digitální tabulí a menším interaktivním displejem, umístěným na boční nebo zadní stěně. Pracoviště pedagoga pak bude nabízet učitelskou katedru se dvěma displeji, pevným PC, sluchátky s mikrofonem, webkamerou, vizualizérem a tiskárnou. Žákovský prostor bude opět koncipován pro 30 žáků a bude vybaven lavicemi s integrovanými pevnými PC a zajíždějícími displeji s dostatečným rozlišením. Každý žák bude mít k dispozici i sluchátka s mikrofonem a webkameru. Nebude chybět ani skříňová sestava pro ukládání učebního materiálu.

U třetí učebny, pojmenované jako , byl důraz kladen na to, aby výuka mohla probíhat i mimo samotný prostor učebny. Koncipována byla jako velká centrální učebna podporující skupinové učení. Pro tyto třídy jsou jako žákovská zařízení navržena buď NTB, nebo tablety v počtu 30 kusů dle výběru školy. Prezentační prostor bude - stejně jako u dvou předchozích učeben - reprezentován velkou interaktivní tabulí, velkou digitální tabulí a menším interaktivním displejem umístěným na boční nebo zadní stěnu. Pracoviště pedagoga bude obsahovat učitelskou katedru se dvěma zajíždějícími monitory, učitelským PC, vizualizérem a tiskárnou, doplněnou o prezenční demonstrační katedru s 3D tiskárnou, a bude vybaveno rozvodem vody a elektřiny a přípravou pro instalaci plynové bomby. Žákovský prostor pak bude vybaven třemi - až pěti místnými žákovskými stoly (tzv. ostrůvky) s úložným prostorem a rozvodem energií a židlemi pro 30 žáků. Jak již bylo zmíněno, jako žákovská zařízení budou do těchto učeben dodány NTB nebo tablety v pojízdných dobíjecích kufrech v počtu 3 x 10 a kufříkové sety s různými připojitelnými sondami a zařízeními pro různá měření a bádání. V učebně by neměla chybět ani skříňová sestava.

Poslední, čtvrtou učebnou pak bude  . Jejím cílem bude umožnit školám virtuálně se propojovat a spolupracovat s jinými školami a subjekty a pracovat s neomezeným prezentačním prostorem. Koncepce vybavení učebny pak bude umožňovat využívat tuto učebnu buď jako třídu pro běžnou výuku 30 žáků, nebo jako konferenční místnost pro 50 účastníků. Prezentační prostor bude proto vybaven technologií umožňující celoplošnou projekci na stěnu, otočnou, dálkově ovladatelnou webovou kamerou, velkou digitální tabulí umístěnou na boční nebo zadní stěně a digitálním displejem umístěným na pojezdu. Pracoviště pedagoga pak bude obsahovat učitelskou katedru se dvěma zajíždějícími monitory, učitelským PC, přenosným mikrofonem, vizualizérem a tiskárnou. Žákovský prostor bude vybaven 15 dvoumístnými a stohovatelnými lavicemi a 50 stohovatelnými židlemi; pro 20 židlí bude v učebně speciální úložná skříň a učebna bude mít k dispozici i skříňovou sestavu pro ukládání učebního materiálu. Žáci pak budou mít v této učebně možnost využít k práci 15 přenosných počítačů v provedení .

Přípravný tým se také věnoval možným rizikům, která by mohla ohrožovat funkčnost těchto učeben, a proto navrhl všechna centra ještě doplnit o , který bude obsahovat řešení pro dostatečné ukládání dat v podobě výkonného serveru, rozvodu datových kabelů do všech čtyř učeben a jejich vybavení i wi-fi routery pro bezproblémové fungování mobilních žákovských zařízení.

V rámci KAP, jehož cílem je zároveň podpora předškolního a základního vzdělávání v regionu, bylo rozhodnuto, že v rámci této podpory vzniknou s důrazem na hledání efektivního vzdělávání dětí jak s nadáním, tak se SVP a možností jejich vzdělávání v heterogenních třídách tato centra ve dvou ZUŠ a ve dvou speciálních školách. Ty budou vybaveny po jedné třídě, a to pomocí několika výše popsaných moderních technologií. Bude využito vysoké odbornosti pedagogů těchto škol, kteří pak budou podporovat a sdílet své poznatky s učiteli z běžných škol a pomáhat jim využívat moderní technologie v rámci inkluze pro práci buď s nadanými dětmi, nebo dětmi s SVP.

bude umožňovat výuku buď ve velké učebně, dvou malých učebnách, nebo v hnízdech k individuálnímu vzdělávání. Cílem bude umožnit hledat metody pro výuku heterogenní třídy, při níž bude technologické vybavení učebny umožňovat učiteli v rámci jednoho prostoru rozmanitými způsoby rozvíjet různorodá nadání dětí.

Prezentační prostor v této učebně tak bude vybaven velkou interaktivní tabulí a velkou digitální tabulí včetně kvalitního ozvučení a otočné, dálkově ovladatelné webové kamery. Pracoviště pedagoga bude opratřeno učitelskou katedrou se dvěma zajíždějícími monitory, učitelským PC, přenosným mikrofonem, vizualizérem a tiskárnou, doplněnou o demonstrační katedru s digitálním klavírem. Žákovský prostor bude rozdělen do čtyř zón. Ve stacionární zóně budou umístěny jednomístné lavice a židle pro 12 žáků s pevnými integrovanými PC. Mobilní žákovská zóna bude vybavena jednomístnými lavicemi a židlemi pro osm žáků, doplněnými o tablety s odnímatelnou klávesnicí a sluchátky s mikrofonem. Třetí zónou, situovanou doprostřed učebny, pak bude prostor pro práci s 3D HoloLens zařízeními. Čtvrtá zóna poskytne prostor pro individuální výuku, ve kterém bude současně umístěno mobilní nahrávací hnízdo. Učebna bude doplněna o nezbytnou skříňovou sestavu pro ukládání učebního materiálu.

která bude umístěna do speciálních škol, bude stejně jako u ZUŠ umožňovat výuku buď v jedné velké učebně, ve dvou malých učebnách, nebo v hnízdu pro individuální vzdělávání. Cílem této učebny je opět umožnit hledat vhodné metody výuky pro heterogenní třídy, jejíž součástí budou i žáci s SVP. Technologické vybavení učebny bude učiteli umožňovat rozvíjet dovednosti všech žáků dle jejich potřeb.

Prezentační prostor v této učebně můžeme rozdělit do dvou zón. V první bude umístěna velká interaktivní tabule a velká digitální tabule. V druhé zóně pak bude mít učitel k dispozici menší interaktivní displej na mobilním pojezdu. K ovládání obou prezenčních zón bude učiteli mimo jiné sloužit pojízdná učitelská katedra se dvěma zajíždějícími monitory, učitelským PC, přenosným mikrofonem, vizualizérem a tiskárnou. Žákovský prostor bude v učebně rozdělen do tří zón. První zóna bude vybavena čtyřmi čtyřmístnými žákovskými stoly s úložným prostorem a rozvodem energií, židlemi pro 16 žáků a čtyřmi žákovskými zařízeními typu . Druhá zóna pak bude tvořena jednomístnými lavicemi a židlemi pro 14 žáků. Třetí zóna bude uzpůsobena pro individuální výuku hnízdem vybaveným 3D žákovským zařízením a 3D tiskárnou a určeným pro práci jednoho žáka s jedním učitelem nebo asistentem. I tato učebna bude doplněna o nezbytnou skříňovou sestavu.

Výzva na implementaci KAP byla vyhlášena 12. června 2017 a samotná realizace projektu se plánuje na tři roky.

První fáze (v tomto školním roce) bude po schválení projektové žádosti MŠMT obsahovat vybudování center CIV a zaškolení až 100 učitelů, kteří se stanou jejich prvními uživateli a zároveň i prvními průkopníky, již budou následně s technologiemi aktivně pracovat a hledat jejich vhodné zapojování do jednotlivých předmětů.

Ve druhé fázi, která je naplánována na školní rok 2018-2019, by mělo být ze 100 učitelů vybráno 30, kteří budou proškoleni na lektory IT technologií. V této fázi se centra CIV zaměří na hledání efektivního zapojování IT do jednotlivých předmětů. Každý měsíc se budou lektoři setkávat k výměně a sdílení informací. Každý z „učitelů průkopníků“ se navíc během tohoto roku minimálně dvakrát zúčastní jako host nějaké konference, workshopu, odborného setkání nebo praxe u výrobce vzdělávacích obsahů k využití IT při vzdělávání. Stejně tak každý z nich k závěru školního roku zpracuje zprávu o své aktivitě, poznatcích a plánu svého zaměření na konkrétní techniku do výuky minimálně jednoho předmětu.

V závěrečné, třetí fázi, realizované ve školním roce 2019-2020, bude probíhat intenzivní sdílení poznatků a zkušeností center CIV se zástupci dalších vzdělávacích organizací na území hl. m. Prahy, jejich zřizovateli a dalšími zájemci a odborníky vstupujícími do vzdělávacího prostoru. Každý měsíc proběhne minimálně jedno setkání v centrech CIV k výměně a sdílení informací. Každé centrum navíc v této fázi zrealizuje minimálně jednou workshop pro další pedagogy mimo vlastní školu, dvakrát otevřenou hodinu pro jinou školu a aspoň jeden zástupce z každého centra aktivně vystoupí na nějaké odborné skupině KAP nebo MAP, konferenci, workshopu, odborném setkání nebo praxi, kde bude prezentovat své zkušenosti se zaváděním IT do výuky. Na závěr celého projektu budou „učiteli průkopníky“ zpracovány metodické manuály k využití konkrétních technologií ve výuce minimálně jednoho předmětu.

Projekt Center interaktivního vzdělávání bude mít oporu a podporu v připravovaném jednotném školském portálu tzv. Map otevřených škol, který bude umožňovat nejen veřejnosti rychlejší orientaci v nabídce kvalitního vzdělávání a volnočasových aktivit, jejich prezentaci, řízení a hodnocení kvality škol, propojování škol, učitelů a žáků navzájem, podněcování nových partnerství a vzájemné sdílení znalostí. Tam také budou dostupné i veškeré informace o průběhu realizace a výstupech center kolegiální podpory v oblasti efektivního využívání moderních technologií pro výuku v pražských školách. Věřím, že projekt tohoto nového školského portálu vám ještě v letošním roce budeme mít možnost představit na stránkách některého z dalších vydání Řízení školy.