Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Zdroj: www.mvcr.cz

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Částka: 51/2016 Sbírky zákonů

Datum účinnosti: 1. října 2016

Nová právní úprava má přispět např. ke snížení délky zadávání veřejných zakázek, snížení administrativní náročnosti zadávacích řízení nebo zvýšení míry využití kritéria ekonomické výhodnosti. Z rozsáhlé nové právní úpravy vybíráme pouze ustanovení vymezující veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč. Zákon zrušuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Zdroj: www.msmt.cz

MŠMT vydalo dokument Organizace školního roku 2017/2018 v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích.

MŠMT podalo informace o způsobu podávání a vyřizování žádostí o přezkoumání výsledku hodnocení didaktického testu konaného v rámci společné části maturitní zkoušky v jarním zkušebním období 2016. Žádost je třeba podat nejpozději do 4. června 2016.

MŠMT zveřejnilo Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury, který bude platný od školního roku 2017/2018. V souladu s těmito požadavky budou koncipovány zkoušky a dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané po 1. lednu 2018.

MŠMT vydalo Doporučení k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání. Doporučení je určeno zejména ředitelům středních a vyšších odborných škol a zaměstnavatelům. Součástí Doporučení je vzor Smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování.

MŠMT vydalo seznam oborů vzdělání, k jejichž zápisu do oborového seznamu v jiné škole v rejstříku škol a školských zařízení je nutná dohoda v rámci Asociace krajů ČR. Zájemci o rozšíření vzdělávací nabídky škol o obory uvedené v tomto seznamu musí v rámci rejstříkového řízení k žádosti o zápis změny v rejstříku škol a školských zařízení doložit odůvodněné stanovisko Asociace krajů ČR.

MŠMT informuje o vyhlášení pátého dodatku k pokusnému ověřování oborů, ve kterých lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou podle vybraných rámcových vzdělávacích programů oborů středního vzdělání kategorie stupně dosaženého vzdělání L a H ve vybraných středních školách. MŠMT zveřejnilo rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2016 a rozdělení závazných ukazatelů mezi jednotlivé školské úseky.

Zdroj: www.csicr.cz

ČŠI zveřejnila Informační bulletin 2016 - duben. Bulletin mimo jiné obsahuje články: Pohled ČŠI na placené kroužky v mateřských školách, Aktualizace hodnoticích kritérií, Vzdělávání v bezpečnostních tématech, Rizikové jevy ve školách na základě zjištění ČŠI, Jak řešit školní šikanování.

ČŠI v návaznosti na Stanovisko k poskytování nebo organizování placených kroužků v mateřských školách uvádí, že nezakazuje plavání ani další nadstandardní aktivity v MŠ. Musí však být organizovány v souladu s českým právním řádem.

Ve Stanovisku ČŠI k úpravám ŠVP dle schváleného RVP ZV se ČŠI vyjadřuje ke způsobům zapracování minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů vzdělávání žáků s LMP do ŠVP. Ze tří způsobů uvedených v dokumentu Úpravy ŠVP podle RVP ZV [1) rozpracují se do obsahů vzdělávacích oblastí ročníků přímo v ŠVP, nebo 2) v kapitole Charakteristika ŠVP škola popíše způsob, kterým využije minimální doporučenou úroveň pro úpravy očekávaných výstupů, nebo 3) uvedou se v kapitole Charakteristika ŠVP jen jako odkaz na RVP ZV] ČŠI preferuje „minimalistickou“ variantu, kdy se minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů vzdělávání žáků s LMP uvedou v kapitole Charakteristika ŠVP jen jako odkaz na RVP ZV. Bližší vymezení je opodstatněné provádět až v návaznosti na znalost vzdělávacích potřeb konkrétního žáka.

Dále ČŠI upřesňuje postup, pokud by škola nerozpracovala minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů vzdělávání žáků s LMP v ŠVP vůbec (ani jedním ze tří uvedených způsobů). Tehdy by šlo o nedodržení pokynů MŠMT stanovených v infobalíčku ke společnému vzdělávání, nikoli o pochybení ve vztahu k upravenému RVP ZV nebo ke znění citovaného opatření. Šlo by tedy o zcela formální pochybení bez věcného dopadu na vzdělávaného (i vzhledem k tomu, že dle výkladu MŠMT je dostačující jen pouhý odkaz na RVP), neboť rozhodující je rozpracování dle individuálních vzdělávacích potřeb konkrétního žáka. ČŠI proto při inspekční činnosti nebude posuzovat způsob zapracování minimální doporučené úrovně pro úpravy očekávaných výstupů vzdělávání žáků s LMP do ŠVP a v případě absence takového zapracování nebude konstatovat porušení právních předpisů. Bude se zaměřovat až na úpravu v případě konkrétního žáka.

Zdroj: www.nuv.cz

Newsletter Vzdělávání se zaměřuje na nový projekt Podpora krajského akčního plánování (P-KAP).

Zdroj: www.nssoud.cz

Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku 5 As 65/2015-52 ze dne 21. dubna 2016 zabýval povinností školy zabezpečit výuku nepovinného předmětu náboženství, a to v souvislosti s tím, že základní škola ve druhém pololetí školního roku zrušila nepovinný předmět náboženství Církve římskokatolické a nahradila jej jiným nepovinným předmětem.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru: Pokud se ve veřejné škole přihlásilo alespoň 7 žáků v daném školním roce k výuce náboženství církve a náboženské společnosti k tomu oprávněné, pak těmto žákům vzniklo právo, aby jim škola výuku tohoto náboženství zabezpečila. Pokud ji nezabezpečí, půjde o nezákonný zásah, leda by škola prokázala, že ji nemohla zabezpečit z důvodů, které nemohla ovlivnit, buď proto, že byly zcela nezávislé na vůli (například náhlé úmrtí či pracovní neschopnost vyučujícího), nebo že byly způsobeny neochotou nebo nemožností na straně církve nebo náboženské společnosti.

Současně Nejvyšší správní soud konstatoval, že v případě základní školy nenastaly důvody nezávislé na vůli. Dále Nejvyšší správní soud uvedl, že i pokud by z nějakých důvodů nebylo možné ve spolupráci s konkrétní učitelkou pokračovat, pak bylo na žalované (tj. škole), aby vyučujícího včas zajistila. „Včas“ přitom neznamená „poté, co byla výuka ukončena“.