Pracovní smlouva

Vydáno:

S uchazečkou na pracovní pozici učitelka domluvil ředitel den nástupu pondělí 21. 1. 2013 s tím, že smlouva bude podepsána tento den ráno před nástupem do práce. Na víkend (19.-20. 1.) byla uchazečce předána potřebná dokumentace k prostudování (podklady pro smlouvu, náplň práce, školní řád, organizační řád). V pondělí ráno oznámila zmíněná uchazečka nemoc dítěte, min. 14denní (pracovní smlouva ani nic jiného podepsáno nebylo). Během tohoto dne se naskytla možnost přijetí vhodnější uchazečky. Zůstává pro ředitele změnou rozhodnutí přijmout jinou pracovní sílu nějaká povinnost vůči první uchazečce (z předběžného ústního jednání), nebo vzniká nebezpečí porušení některého pracovněprávního předpisu?

Pracovní smlouva
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
 
§ 20, 34 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění p. p.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), vyžaduje pro platné sjednání pracovní smlouvy
písemnou formu
. Podle § 34 odst. 4 musí být pracovní smlouva uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní. Podle nového znění § 20 ZP účinného od 1. 1. 2012 je
ústně sjednaná pracovní smlouva neplatná.
Podle odstavce 1 uvedeného ustanovení je právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní.
Z obsahu dotazu lze vyvodit, že byly učiněny kroky požadované zákonem před uzavřením pracovního poměru (§ 30 a 31 ZP), byl dohodnut den nástupu do práce a předpokládám, že také druh práce a místo výkonu práce. Podle § 20 odst. 2 ZP nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (§ 3) učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon (tj. písemně), je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním. Jestliže byly podstatné náležitosti pracovní smlouvy sjednány jen ústně a zaměstnankyně nezačala na základě ústního ujednání pracovat, je ústně sjednaná pracovní smlouva
neplatná
a pracovní poměr nevznikl.
Jednání zaměstnavatele by bylo možné za určitých okolností považovat za příslib zaměstnání. Pokud nebyl dán písemně, zaměstnankyně patrně nebude moci prokázat, že tento příslib, pokud jde o uzavření pracovní smlouvy, byl dán. Musela by prokázat, že v rámci příslibu zaměstnání byly dohodnuty
podstatné náležitosti pracovní smlouvy.
Jestliže by se jí to podařilo, mohla by se domáhat určovací žalobou u příslušného soudu svého práva na náhradu škody, která byla tímto jednáním způsobena. Škodou by byl nárok na mzdu, kterou by zaměstnankyně obdržela v případě uzavření slíbené pracovní smlouvy. Náhradu škody by bylo nutné uplatnit podle občanského zákoníku.
Bez ohledu na morální stránku dané záležitosti, o níž lze mít důvodné pochybnosti, lze předpokládat, že by zaměstnankyně v soudním sporu patrně neuspěla. Tuto okolnost však nelze přesně posoudit bez znalosti konkrétních podmínek, za nichž jednání o uzavření pracovní smlouvy probíhalo.