Povinný předškolní rok: příliš mnoho "ale"

Vydáno:

V české společnosti jsou nepochybně děti, kterým by významně pomohlo, kdyby se jim dostalo ze strany školského a dalšího podpůrného systému nadstandardní pozornosti a péče. Kolik jich přesně je, nevíme. Podle kvalifikovaného odhadu ČŠI je jich 4-5 %, přesné statistiky však neexistují. Situaci sociálně deprivovaných dětí totiž nikdo systematicky nemonitoruje, a tak záleží, jaké faktory vlastně vezmeme do úvahy při posuzování aktuálního stavu.

Povinný předškolní rok: příliš mnoho „ale“
Mgr.
Bohumil
Kartous
Ph. D.
vedoucí komunikace EDUin, o. p. s.
Můžeme tedy zákonitě dojít k mnohem vyšším číslům. MŠMT navrhuje povinný rok předškolní docházky, a to právě kvůli dětem, které potřebují pomoc při adaptaci. Stanovit takovou povinnost plošně ale nemá smysl, shoduje se odborná veřejnost. Postihne totiž i ty rodiny, jejichž děti přehnanou péči státu nepotřebují. Nebo je to jinak? Vždyť drtivá většina dětí stejně do mateřských škol dochází, takže k reálné změně nedojde. Ne na všem se diskutující na posledním
Kulatém stole SKAV
shodli.
Aula ZŠ Vodičkova v Praze, kde se tradičně kulaté stoly odehrávají, byla 19. 2. zcela zaplněná. Téma povinného roku předškolního vzdělávání, který plánuje MŠMT legislativně zavést, přitáhlo především publikum z pedagogických kruhů, zejména pak z mateřských škol.
 
Proč by měla být zavedena tato nová povinnost?
 
Co tím vyřešíme?
 
V čem může být toto opatření rizikové?
 
A případně pro koho?
 
Za jakých podmínek by mohlo být takové opatření účinné?
 
Jakou podporu nabídneme rodinám k tomu, aby všechny děti od raného věku mohly získat přístup ke vzdělávání?
 
 
Jaká opatření se v současné situaci nabízejí?
O těchto otázkách přišli diskutovat
Irena Borkovcová
(Jihomoravský inspektorát ČŠI),
Peter Dráľ
(Chceme vedieť viac, Slovensko),
Daniel Hůle
 (Demografické informační centrum),
Markéta Literová
(SKAV, Step by Step ČR),
Václav Mertin
(Filozofická fakulta UK) a
Blanka Zámečníková
(MŠ Chodov u Karlových Varů).
Daniel Hůle a Irena Borkovcová během debaty zdůraznili, že opatření, kterým chce ministerstvo školství zlepšit adaptabilitu dětí na požadavky školy, se týká relativně malého procenta dětí. Paní Borkovcová však připustila, že údaj o 4 až 5 % je pouze kvalifikovaným odhadem, nikoliv statisticky doložitelným číslem. ČŠI ani žádná jiná instituce v ČR podobné informace nemá. Daniel Hůle upozornil, že pokud by taková evidence vznikla, neměla by být sestavována jen podle etnického klíče. Uvedl také, že
v ČR nenavštěvuje mateřskou školu zhruba 9 % dětí.
Mezi nimi jsou v zásadě dvě skupiny: děti ze socioekonomicky slabého prostředí, jejichž rodiče si často neuvědomují, že tím své děti významně handicapují, a pak děti rodičů z náboženských komunit. Ti mají o výchově a vzdělávání dětí jiné představy. Právě pro ně by pravděpodobně byla zákonná povinnost problematická.
Plošné zavedení odmítl i dětský psycholog Václav Mertin, který se postavil i proti povinné docházce do školy. Jak zdůraznil, neodmítá povinné vzdělávání, pouze představu, že jediným místem, kde lze vzdělání získat, je škola. Dle jeho názoru také poslední rok v mateřské škole nemusí zdaleka naplnit očekávání v tom, že zanedbaným dětem pomůže. Jednak proto, že se jedná o relativně krátkou dobu, a jednak proto, že
hlavní těžiště rozvoje je v rodině.
Daniel Hůle v souvislosti s posledním rokem předškolního vzdělávání nadnesl, zda se jedná o optimální prodloužení školní docházky. Podle statistik totiž dosahovaly významně
vyšší míry úspěšného ukončení SŠ ty generace, jejichž povinná školní docházka zasahovala i středoškolské období.
Předškolní vzdělávání jako vysoce
důležitý předpoklad budoucího úspěchu ve vzdělávání i socializaci
obhajovala Blanka Zámečníková, učitelka, která má ve třídě 17 dětí ze sociálně slabého prostředí. Pro její argument hovoří i řada výzkumů na toto téma. Paní Zámečníková nicméně připouští, že práce s těmito dětmi má svá úskalí, přičemž nejdůležitější je
navázání pravidelné komunikace a důvěry s rodiči.
Podle jejího vlastního průzkumu je většina učitelů na takovou práci připravena, nicméně zhruba 30 % oslovených se do ní zapojit nechce.
Markéta Literová uvedla příklad belgické mateřské školy, která pracuje s dětmi z různorodých komunit, a přesto dokáže problémy z toho vyplývající zvládat. Odmítá plošnou povinnost a jako nejdůležitější vidí
stimulaci rodičů
k tomu, aby děti do předškolního vzdělávání zapojili, např. prostřednictvím systému sociální podpory. Právě tímto způsobem motivují rodiče k předškolnímu vzdělávání v Belgii, dodala paní Literová.
Peter Dráľ z iniciativy Chceme vedieť viac, která má podobné cíle jako kampaň Česko mluví o vzdělávání, seznámil publikum se situací na Slovensku. V roce 2013 byl slovenským parlamentem projednáván podobný návrh. Počítal s
80 povinnými hodinami měsíčně a s možností domácího vzdělávání.
Současná vláda jej však shodila ze stolu z finančních důvodů. Pan Dráľ také odmítl plošné řešení a vyjádřil názor, podporovaný i dalšími panelisty, že efektivní je práce s těmi, kteří podporu potřebují. Uvedl příklad úspěšného dlouhodobého projektu přímo ve vyloučené lokalitě, díky němuž se podařilo během 8 let výrazně zvýšit dokončení základního vzdělání místních dětí (z 0 na 60 %), tři děti pokračovaly na střední, a jedno dokonce na vysoké škole. Projekt byl však ukončen kvůli nepřízni majority žijící v obci. Po ukončení projektu se situace ve vyloučené lokalitě vrátila velmi rychle do původního stavu.
Současný
návrh na zavedení povinného roku předškolního vzdělávání
vyvolává mnohá „ale“, shodli se panelisté. Důležitou neznámou zůstává
konkrétní návrh na realizaci
této povinnosti ze strany MŠMT. Není jasné, jakým způsobem bude tato povinnost konkrétně stanovena (zda počtem hodin strávených v MŠ jako v případě slovenského návrhu nebo nějakým jiným způsobem). Není jasné, zda bude umožněna
alternativa domácího vzdělávání
a za jakých podmínek. Není jasné, jak a zda bude nastavena
vymahatelnost
této povinnosti. Není jasné, jak chce MŠMT podpořit mateřské školy, které budou vzhledem ke své spádové oblasti zatíženy větším počtem dětí se sociálním handicapem. Není jasné, jaký bude postoj majoritní společnosti, když víme, že řada rodičů si nepřeje, aby jejich dítě chodilo do školy s dětmi romskými. Jak uvedl Filip Rameš (Open Society Fund) v závěrečné diskuzi, pro majoritní společnost by tato povinnost neměla být přítěží, pokud už dnes drtivá většina dětí MŠ navštěvuje. Podle dosavadních zkušeností jsou
předsudky žáků a rodičů
na školách, které navštěvují Romové, menší než na těch, kde zkušenosti s Romy žáci a rodiče nemají.
Panelisté se shodli na tom, že je třeba hledat cestu, jak
podpořit sociálně zanedbané děti
v tom, aby uspěly při adaptaci na povinnou školní docházku. Předpokládají ale, že tato podpora bude založena zejména na
indikaci potřebných rodin
(např. prostřednictvím sítě pediatrů), na podpoře dětí přímo v rodinách a terénní práci, která zajistí vzájemnou důvěru a ochotu rodičů svěřovat děti do předškolní péče, a to už v co možná
nejranějším věku
. Je také nutné, aby byla poskytnuta náležitá
podpora učitelkám a učitelům v mateřských školách
a aby byli
připravováni na práci s rozmanitým spektrem dětí už během studia.
Jak je ale z výše uvedeného výčtu nároků patrné, nic z toho nebude jednoduché. Neexistuje například žádná snaha provázat agendu ministerstev školství a sociálních věcí a pokusit se najít způsob, jak stimulovat zájem rodičů těch dětí, které by předškolní péči nejvíce potřebovaly. Podobně nefunguje ani spolupráce se zřizovateli škol. Za těchto podmínek se jeví plošné zavedení povinnosti jako sporný, nicméně reálně proveditelný krok.

Související dokumenty

Pracovní situace

Vzdělávání dětí, žáků, studentů z Ukrajiny
Návrat dítěte do MŠ po nemoci
Zápis k povinné školní docházce (do prvního ročníku základního vzdělávání)
Neočkované dítě v mateřské škole
Dohled v předškolním vzdělávání
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Ukončení individuálního vzdělávání dítěte
Prominutí, snížení úplaty za předškolní vzdělávání
Správní řízení ve druhém stupni
Možnost vzdělávat se současně ve více mateřských školách
Opakování ročníku po splnění povinné školní docházky
Školní řád MŠ - směrnice a komentář
Žáci plnící povinnou školní docházku v zahraničí
Evidenční list dítěte nepřijatého k předškolnímu vzdělávání
Odpovědnost pedagogů MŠ podle aktuální právní úpravy
Zkušební pobyt dítěte při přijetí do mateřské školy
Doporučení MŠMT pro mateřské školy k problematice pozdního vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu
Některé problémy spojené s pořádáním „školky v přírodě“
Spolupráce školy s obecním úřadem, informování jiné základní školy, informování OSPOD
Šablony od A do Z

Poradna

Akce v mateřské škole přes noc
Nástup dětí do MŠ a ZŠ a pojištění ve školním roce 2023/2024
Ochranné pomůcky učitelky MŠ při stravování
Školení hygienického minima
Dobrovolnická práce
Jmenování ředitelky
Vychovatelka ŠD
Ukončení pracovního poměru
Pobyt žáka v zahraničí
Míra vzdělávací povinnosti
Zdravotní průkaz
Lesní školka
Provoz MŠ
Pobyt v zahraničí dítěte
Sloučení škol
Zápis do MŠ
Předpoklad odborné kvalifikace pro pedagogickou činnost
Přijímací řízení - předčasné podávání žádostí
Počet dětí ve třídě MŠ II
Počet dětí ve třídě