Nadcházející doba přípravného týdne a začátku nového školního roku je dobou, ve které získávají konečnou podobu nejrůznější plány a jsou vydávány ředitelem školy.
Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Mgr. et PhDr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
Cílem článku je připomenout:
povinnosti ředitele školy související s plánem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen „plán DVPP“), které plynou ze zákona,
činnosti, které zákon přímo nepředepisuje, avšak souvisí s působením ředitele školy jako manažera, který hospodárně, efektivně a účelně nakládá s finančními prostředky školy.
Plán je obvykle aktualizován na přelomu dvou školních roků v návaznosti na to, jak se daří (resp. nedaří) plnit dlouhodobé cíle DVPP. Vypracování plánu pro školní rok 2014/2015 může být mimo jiné ovlivněno tím, jak bude naplánováno studium ke splnění kvalifikačních předpokladů.
V článku jsou uvedeny odkazy na následující právní předpisy:
zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění,
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,
vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, v platném znění.
POVINNOST VYDAT PLÁN DVPP
Plán DVPP je povinným plánem veřejné školy, tj. školy zřízené ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí. Ustanovení § 24 odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících výslovně uvádí povinnost ředitele veřejné školy organizovat další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání.
POSTUP PŘED VYDÁNÍM PLÁNU DVPP
Postup ředitele školy před vydáním plánu je zákonem upraven pouze ve vztahu k odborové organizaci, a to tak, že vydání plánu předchází
projednání s odborovou organizací
(§ 24 odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících). Jak je známo, projednání není totožné s udělením souhlasu.Dále je vhodné do směrnice zapracovat další interní postupy školy předcházející vydání plánu – např. termíny předkládání návrhů na DVPP, projednání návrhů na DVPP v předmětových komisích, v pedagogické radě, projednání plánu se správcem rozpočtu školy. Tím bude splněn požadavek zákona –
při stanovení plánu přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám a rozpočtu školy
(§ 24 odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících).Formy, druhy DVPP a vlastní předmět DVPP (co pedagogové studují, v jakém tématu jsou proškoleni) mohou být ovlivněny i doporučeními ČŠI nebo MŠMT. Jako příklad lze uvést:
Dokument České školní inspekce Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014, ve kterém se v části 4 Personální podmínky uvádí:
„Škola/školské zařízení vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školní systém DVPP prioritně podporuje realizaci ŠVP, u všech PP zejména podporuje zlepšení informační gramotnosti a schopnosti komunikace v CJ, osvojení metod hodnocení, možnost rozšíření specializací PP (např. výchovný poradce, koordinátor ICT, koordinátor ŠVP, speciální pedagog, školní metodik prevence).“
1)Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních, č. j. MSMT–22294/2013-1 (Věstník MŠMT č. 8/2013), který uvádí, že
„škola má vyškoleného alespoň jednoho odborníka pro koordinaci a následně i pro řešení šikany (zpravidla školní metodik prevence, dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.) ... škola má zpracovaný plán dalšího vzdělávání pedagogů, zejména pracovníka pověřeného řešením šikany (zpravidla školního metodika prevence) a třídních učitelů v prevenci šikanování.“
Metodický pokyn MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ze dne 28. října 2008, čj. 16745/2008-22 (Věstník MŠMT č. 3/2009), který uvádí:
„Vedení škol se doporučuje zaměřit se zejména na: zvyšování odborné úrovně koordinátora včetně využití možnosti specializačního studia a umožnění účasti na dalších vzdělávacích akcích týkajících se EVVO, ... podporu vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků v oblasti EVVO a její zahrnutí do plánu dalšího vzdělávání.“
OBSAH PLÁNU DVPP
Žádný
právní předpis neupravuje
obsah plánu. Záleží pouze na řediteli školy, v jakém časovém horizontu a jak podrobně plán pojme. Je evidentní, že při zpracování plánu je vhodné brát v potaz minimálně dvě hlediska:dosahování cílů, které jsou pro školu vytyčeny (tj. dlouhodobých cílů činnosti školy uskutečňovaných i prostřednictvím vzdělávání pedagogických pracovníků),
komunikaci se zaměstnanci (zejména informování o zásadách, podle kterých jsou určovány druhy a formy vzdělávání, vybírána témata školení; informování o možnosti nebo povinnosti se vzdělávat, vliv druhů studia na odměňování atd.).
Teprve závěrem v plánu formulovaných priorit, zásad a úkolů by měl být
chronologický přehled školení, seminářů
atd., kterých se mají pedagogové zúčastnit v průběhu daného školního roku. Typicky je tento přehled uveden v příloze plánu.Možný obsah plánu
lze shrnout do následujících bodů:cíle DVPP v návaznosti na dlouhodobé cíle činnosti školy,
cíle DVPP konkretizované na jednotlivé školní roky,
přehled DVPP na jeden školní rok,
zásady zajišťování DVPP,
základní informace o prohlubování a zvyšování kvalifikace, povinnosti zaměstnance prohlubovat kvalifikaci, možnosti zaměstnance zvyšovat si kvalifikaci,
základní informace o možnosti uzavřít kvalifikační dohodu,
zásady čerpání samostudia.
PROHLUBOVÁNÍ KVALIFIKACE, ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE
Jak uvádí zákon o pedagogických pracovnících,
pedagogický pracovník je povinen si prohlubovat odbornou kvalifikaci
a může si zvyšovat odbornou kvalifikaci (§ 24 odst. 2 a odst. 3).Prohlubování kvalifikace (obnova, udržování, doplňování kvalifikace) se obvykle uskutečňuje jako
průběžné vzdělávání
(§ 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., v platném znění), tj. v podobě kurzů, seminářů atd. Doba strávená na takovém kurzu nebo semináři se posuzuje jako výkon práce (§ 230 odst. 3 zákoníku práce) a za tuto dobu zaměstnanci náleží plat. Jinak řečeno, účast na kurzu, kterým si pedagog prohlubuje kvalifikaci, není překážkou v práci. Tento fakt je nutné brát v potaz při řešení otázky proplacení, nebo neproplacení „přespočetných hodin“.Zvyšování kvalifikace
je dle § 24 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících (a dle § 231 zákoníku práce) i získání nebo rozšíření kvalifikace.Zvyšováním kvalifikace je získání odborné kvalifikace odborně nekvalifikovaného pedagogického pracovníka. Vyjádřeno pomocí jiné terminologie a v širším kontextu: pedagog si zvyšuje kvalifikaci, jestliže určitým studiem získává předpoklady stanovené právními předpisy, nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, a toto studium je v souladu s potřebou zaměstnavatele (§ 205 zákoníku práce).
Např. v případě odborně kvalifikované vychovatelky školní družiny (která má sjednáno v pracovní smlouvě jako druh práce vychovatelka školní družiny), jež má zájem studovat učitelství pro 1. stupeň základní školy, není splněna již první podmínka uvedená v § 205 zákoníku práce. Nejedná se o studium, kterým zaměstnanec získá předpoklady stanovené právními předpisy,
nezbytné pro řádný výkon sjednané práce
(zaměstnankyně má sjednanou jinou práci než učitel 1. stupně základní školy).V případě, že se jedná např. o vychovatelku školní družiny, která není odborně kvalifikovaná, je první podmínka (sjednaná práce) splněna. Současně však musí být splněna i druhá podmínka, toto
studium musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele.
Z definice zvyšování kvalifikace a druhů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (§ 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb., v platném znění) lze dovodit, že zvýšením kvalifikace je také
studium ke splnění kvalifikačních předpokladů
(např. studium k rozšíření odborné kvalifikace dle § 6 vyhlášky č. 317/2005 Sb., v platném znění) a
studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů
(např. studium pro výchovné poradce dle § 8 vyhlášky č. 317/2005 Sb., v platném znění).Zvyšování kvalifikace je dle § 205 zákoníku práce překážkou v práci na straně zaměstnance. Za dobu strávenou zvyšováním kvalifikace náleží zaměstnanci náhrada platu. Pokud se bude řešit otázka proplácení „přespočetných hodin“, je nutné vycházet z již uvedené skutečnosti, že zvyšování kvalifikace je překážkou v práci na straně zaměstnance, proto se tato doba posuzuje jako výkon práce [§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících].2)
Kvalifikační dohoda
Kvalifikační dohodu3)obvykle uzavírají zaměstnavatel a zaměstnanec
v případě, že si zaměstnanec bude zvyšovat kvalifikaci
(§ 234 odst. 1 zákoníku práce). Méně často je tato dohoda uzavírána za účelem prohlubování kvalifikace (§ 234 odst. 2 zákoníku práce).Jedná se o dohodu, se kterou musí souhlasit obě strany. Jinými slovy, pokud zaměstnavatel dospěje k závěru, že pro školu není účelné dohodu uzavřít, nemůže si ji zaměstnanec na zaměstnavateli vynutit.
Jednou z povinností zaměstnance, ke které se na základě kvalifikační dohody zavazuje, je
povinnost nahradit zaměstnavateli vynaložené náklady
na zvýšení kvalifikace, pokud nesetrvá u zaměstnavatele po stanovenou dobu. Tento závazek platí i v případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr před zvýšením nebo prohloubením kvalifikace (§ 234 odst. 1 zákoníku práce). Uvedená zákonná úprava je kogentní, nelze se od ní odchýlit. To mimo jiné znamená, že v kvalifikační dohodě nelze se zaměstnancem dohodnout povinnost zaměstnance nahradit zaměstnavateli vynaložené náklady na zvýšení kvalifikace, pokud zaměstnanec předčasně ukončí vzdělávání vedoucí ke zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a nerozváže se zaměstnavatelem pracovní poměr. Jinými slovy, po zaměstnanci nelze požadovat náhradu nákladů na zvýšení kvalifikace, pokud dále trvá jeho pracovní poměr vůči zaměstnavateli.ZÁSADY ČERPÁNÍ SAMOSTUDIA
DVPP je realizováno také jako samostudium [§ 24 odst. 4 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících]. Samostudium uskutečňované ve dnech volna je z pracovněprávního hlediska překážka v práci na straně zaměstnance (§ 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících). Ve dnech volna zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci. To znamená, že zaměstnavatel nemůže v rámci samostudia pedagogickému pracovníkovi ukládat úkoly spojené se samostudiem, ani následně splnění těchto úkolů kontrolovat. Předmět a způsob studia určuje zaměstnanec. Proto
prostřednictvím samostudia nelze plánovat dosažení cílů v oblasti DVPP.
Smysluplné je však v plánu DVPP uvést:
kterým zaměstnancům přísluší samostudium
(samostudium přísluší pouze pedagogickým pracovníkům v pracovním poměru, nikoli pedagogům pracujícím na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti),„relativní nárok“ na samostudium
(podle § 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících dny volna pedagogovi přísluší, nebrání-li tomu vážné provozní důvody a nebrání-li tomu účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání, kterým se kvalifikace prohlubuje nebo zvyšuje; „relativní nárok“ na dny volna k samostudiu zaniká k 31. 8., pokud dny volna nebyly vyčerpány),výklad zaměstnavatele, na základě kterého vypočítává
počet dnů volna na samostudium
4) (buď použití dvojího postupného krácení na základě délky trvání pracovního poměru a na základě výše úvazku, nebo krácení provedené samostatně podle délky trvání pracovního poměru a samostatně podle výše úvazku, přičemž zaměstnavatel provede krácení podle toho faktoru, který převáží5)),povinnost zaměstnavatele poskytovat dny volna na samostudium
pouze v celých dnech.
Pro mnohé pedagogy je citlivou otázkou, jaký je
vztah čerpání dovolené a samostudia
a jaký má samostudium vliv na proplácení tzv. přespočetných hodin. Ve zkratce lze uvést, že:žádný právní předpis nestanoví, zda má přednost čerpání dovolené nebo čerpání dnů volna na samostudium; je
v kompetenci ředitele školy stanovit provozní podmínky
školy a následně vyhodnotit, zda v návaznosti na ně určí čerpání dnů volna na samostudium,volno na samostudium je překážkou v práci na straně zaměstnance, za dobu čerpání tohoto volna zaměstnanci přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu (§ 24 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících); pokud se bude řešit otázka proplácení „přespočetných hodin“, je nutné vycházet z již uvedené skutečnosti, že zvyšování kvalifikace je překážkou v práci na straně zaměstnance, proto se tato doba posuzuje jako výkon práce [§ 348 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, § 23 odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících].
ZÁVĚR
Plán DVPP je povinným plánem veřejných škol a povinně musí být projednán s odborovou organizací.
Přehled konkrétního studia, školení, seminářů v daném školním roce vyplývá ze školou vytyčených cílů.
Na organizační i finanční zajištění DVPP má vliv správné zařazení institucionálního vzdělávání do kategorie „prohlubování kvalifikace“ a „zvyšování kvalifikace“.
V plánu DVPP nelze upravit předmět nebo způsob samostudia. V plánu je vhodné zaznamenat zásady poskytování dnů volna na samostudium.
1) Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2013/2014. Dostupné z: http://www.csicr.cz/cz/DOKUMENTY/Kriteria-hodnoceni
2) Článek o proplácení přespočetných hodin byl publikován v Řízení školy č. 3/2013.
3) Článek D. Borovce speciálně věnovaný kvalifikační dohodě byl publikován v Řízení školy č. 1/2011.
I když existují dva základní právní výklady „krácení“ dnů volna na samostudium, oba dva vycházejí pouze ze skutečností uvedených v zákoně o pedagogických pracovnících (doba trvání pracovního poměru, výše úvazku). Další skutečnosti, na základě kterých by byl počet dnů volna na samostudium krácen, nelze zavádět. Např. nelze krátit počet dnů volna na samostudium v závislosti na délce pracovní neschopnosti pedagoga v daném školním roce.
Tento výklad a způsob výpočtu dnů volna na samostudium je podrobněji vysvětlen J. Valentou v odpovědi na dotaz uveřejněný v Řízení školy v č. 7/2013, s. 30.