Šetření PISA probíhá od roku 2000 ve tříletých cyklech. Je zaměřeno na tři oblasti funkční gramotnosti (přírodovědná, matematická, čtenářská) a v každém cyklu je jedné z nich věnována hlavní pozornost. V testování PISA 2015, které proběhlo v českých školách na jaře roku 2015, byla hlavní testovanou oblastí přírodovědná gramotnost a další oblastí šetření byla schopnost týmového řešení problému. Výsledky této části budou k dispozici ke konci roku 2017.
Základem projektu PISA je šetření ve všech členských zemí OECD. Spolu s nimi se do PISA zapojují i ostatní země nebo ekonomické regiony. Cyklu PISA 2015 se jich účastnilo 72. Do tohoto šetření bylo v České republice zapojeno přes 6 500 žáků v 345 školách. Respondenty dotazníkového šetření, které k výsledkům testů přidává další užitečné informace, byli žáci. U nich bylo zjišťováno rodinné zázemí, jejich názory a postoje týkající se podmínek a průběhu vzdělávání. Další dotazovanou skupinou byli ředitelé zapojených škol, kteří poskytovali informace o škole obecně, o postupech hodnocení, o vedení školy a pedagogů, o atmosféře ve škole. Cenné informace o pedagogických postupech, odborné kvalifikaci a dalším vzdělávání, názorech a postojích týkajících se školy a jejím klimatu poskytlo v dotaznících téměř 6 000 pedagogů. V České republice je garantem a realizátorem šetření PISA Česká školní inspekce.
Výsledky žáků v přírodovědné gramotnosti
Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska. Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.
Podle svých výsledků jsou žáci zařazeni do šesti gramotnostních úrovní. Obrázek 1 ukazuje, že od roku 2006 se podíl českých patnáctiletých žáků s nedostatečnou úrovní přírodovědné gramotnosti zvýšil o 5 % a podíl českých žáků ve dvou nejvyšších gramotnostních úrovních se o 4 % snížil. Pod druhou úrovní, kterou PISA považuje za základní, je pětina českých žáků.
Na obrázku 2 je uveden graf, který zobrazuje výsledky vybraných zemí na dílčích škálách, jejichž žáci mají lepší výsledky než čeští žáci. Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 nižších výsledků ve všech sledovaných druzích škol a nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost týkající se metod a postupů přípravy přírodovědných pokusů, ověřování hypotéz, vyhodnocení výsledků (v PISA označováno jako procedurální a epistemická znalost). Dovednost rozpoznávat přírodovědné jevy, nabízet a hodnotit jejich vysvětlení zvládli čeští žáci lépe (v PISA označováno jako dovednost vysvětlovat jevy vědecky), ovšem hůře vyhodnocovali a navrhovali přírodovědný výzkum. Analyzovat a vyhodnocovat různé podoby dat, tvrzení a důkazů zvládali průměrně (v PISA označováno jako dovednost vědecky interpretovat data a důkazy). Z výsledků šetření PISA se ukazuje, že čeští žáci se v rámci přírodovědných předmětů pouze v omezené míře setkávají s výukou zahrnující experimentování a badatelskou činnost.
Pokračování komentářů k výsledkům mezinárodního šetření PISA 2015 bude k dispozici v příštím (březnovém) vydání časopisu Řízení školy.
Matematická a čtenářská gramotnost
Dalšími testovanými oblastmi PISA 2015 byly matematická a čtenářská gramotnost. Vývoj výsledků v těchto oblastech bude možné podrobněji analyzovat až po dalších cyklech PISA. Výsledky PISA 2015 nicméně ukázaly, že od posledních cyklů, ve kterých byly matematická a čtenářská gramotnost hlavními testovanými oblastmi (v roce 2012 matematická gramotnost, v roce 2009 čtenářská gramotnost), nedošlo ke statisticky významným rozdílům ve výsledcích českých žáků.
V PISA 2015 žáci z České republiky dosáhli v matematické gramotnosti výsledku 492 bodů, což je srovnatelný výsledek s průměrem zemí OECD. Srovnatelný výsledek měli žáci z Vietnamu, Ruské federace, Švédska, Austrálie, Francie, Velké Británie, Portugalska, Itálie a Islandu. V oblasti matematické gramotnosti se mezi hlavními šetřeními v roce 2003 a 2012 průměrný výsledek českých žáků statisticky významně zhoršil o 17 bodů. Mezi roky 2012 a 2015 se dále mírně zhoršil o 7 bodů, ale už statisticky nevýznamně. Česká republika zůstala stejně jako v roce 2012 na úrovni průměru zemí OECD.
V testu čtenářské gramotnosti byli v PISA 2015 čeští žáci s počtem 487 bodů mírně pod průměrem zemí OECD a dosáhli výsledků srovnatelných se žáky v Ruské federaci, Číně, Švýcarsku, Lotyšsku, Chorvatsku, Vietnamu, Rakousku, Itálii, Islandu, Lucembursku, Izraeli a Argentině. Výsledek českých žáků lze sledovat a porovnávat mezi dvěma cykly hlavního šetření. Mezi roky 2000 a 2009 se průměrný výsledek českých žáků statisticky významně zhoršil o 13 bodů. Mezi roky 2009 a 2015 se výsledek českých žáků zlepšil o 9 bodů, avšak statisticky nevýznamně. Česká republika zůstala stejně jako v roce 2009 pod průměrem zemí OECD.
Tabulka Průměrné výsledky českých žáků v PISA (v bodech)
Hodnoty z hlavních šetření jsou zvýrazněny tučně.