Pět nejlepších otázek, díky kterým lze mezi dětmi poznat leadera

Vydáno:

Ve Spojených státech jsou vůdčí schopnosti (leadership ability) jednou z dimenzí definice nadaného dítěte, kterou vyhlásila federální vláda již roku 1972. V našem nepravidelném seriálu věnovaném dětskému leadershipu (ŘŠ 2/2017, Speciál MŠ 1/2017) jsme uvedli, že i v českém kulturním kontextu je důležité na děti nazírat jako na leadery a tyto schopnosti v nich rozvíjet.

 

Pět nejlepších otázek, díky kterým lze mezi dětmi poznat leadera
PhDr.
Jan
Voda,
Ph.D.,
katedra primární pedagogiky, PedF UK; ředitel školy
Vzdělávání ve školách má odpovídat na rozvojové potřeby a potenciality každého jedince. Pokud uznáme leadership za jednu z oblastí, v nichž může žák dosahovat specifického nadání, je úkolem učitelů takové žáky vyhledávat a poskytovat jim adekvátní příležitosti k růstu. K tomu potřebujeme v první řadě vhodné 
nástroje pro screening
(doslova prosévání) a 
diagnostiku
takto nadaných dětí, jednak odpovídající kurikulární programy. Na základě provedené rešerše můžeme konstatovat, že pedagogický výzkum v této oblasti dosud příliš nepokročil.
V roce 1996 zpracovali badatelé Oakland a Oakland z floridské a birminghamské univerzity přehled a srovnání všech komerčně dostupných standardizovaných metrik pro zjišťování leadershipu u dětí, mládeže a dospělých. Z celkového počtu jedenácti diagnostických nástrojů byl jen jediný (LSI - Leadership Skills Inventory;1)Karnes, Chauvin, 1985) navržen specificky pro děti a mládež od 4. do 12. ročníku. Ze zbylých deseti nástrojů čtyři měří nadání v celé jeho šíři a leadership je pouze jednou z podkategorií. Dalších pět z nich je určeno primárně dospělým a jeden měří vůdčí dovednosti respondentů v rozpětí od 9. třídy (přibližně 15 let) do neohraničené dospělosti. Autoři vyjadřují překvapení nad tak nízkým počtem vhodných nástrojů, který nekoresponduje s důležitostí, již leadershipu nadaných dětí přiřkla federální a státní legislativa. Rozčarovaní jsou rovněž ze zastaralosti těchto nástrojů a z malého vzorku populace, na kterém byly nástroje standardizovány (v průměru 2500), a s despektem se rovněž vyjadřují o uživatelských manuálech k testům, které hodnotí jako nekonzistentní a nedostatečně průkazné.
O deset let později zpracovali Shaunessy a Karnes (2004) obdobnou rešerši, přičemž diagnostické nástroje zahrnuté do analýzy rozčlenili na
1. pozorovací škály pro učitele, rodiče a ostatní, kdo znají dobře testované dítě, a
2. nástroje založené na sebehodnocení dítěte.
Ve studii jsou zájemcům k dispozici rovněž tabulky s přehledy dostupných produktů, ale i tito autoři konstatují, že tvorba nástrojů pro screening a diagnostiku nadaných dětí je dosud ve fázi vývoje a je potřeba prioritně zvýšit úsilí při vytváření a ověřování těchto nástrojů ve vzdělávání nadaných dětí.
Tréninkový program KidLead
V naší práci na katedře primární pedagogiky PedF UK jsme se zabývali hledáním aktuálně dostupných diagnostických nástrojů dětského leadershipu. Při tomto šetření nás na internetu zaujal dotazník SIS (Social Influence Survey), publikovaný na webových stránkách americké organizace 
KidLead (www.kidlead.com
). Zakladatelem a výkonným ředitelem této neziskové vzdělávací instituce je
dr.
Alan Nelson, specialista na dětský leadership. Má doktorát z leadershipu na univerzitě San Diego v Kalifornii, je autorem 14 knih a více než 200 odborných článků.
Programy 
LeadNow
(pro děti ve věku 10-13 let) a 
LeadWell
(14-18 let) představují 
padesátihodinový výcvik
, který se soustředí na 
rozvoj 16 složek
, z nichž polovinu představují charakterové vlastnosti a polovinu kompetence či dovednosti. Oblast charakteru se dále člení na složky hodnotové a složky postojové, v oblasti kompetencí jsou čtyři složky vztahové a čtyři spojené s rozhodováním.
KidLead
Vstupním testem do výcviku a zároveň metrikou pro měření přidané hodnoty po absolvování celého tréninkového programu (vyjádřené rozdílem výsledků z testu před ukončením kurzu a po něm) je Nelsonův autorský, nestandardizovaný dotazník. Tento dotazník již vyplnilo několik tisíc dětí.
Dotazník sociálního vlivu (SIS)
Dotazník 
Social Influence Survey 
(dále SIS) byl - podle informací na stránkách KidLead - navržen tak, aby identifikoval pozorovatelné ukazatele vedení (leadershipu) u dětí a dospívajících ve věku 6-18 let. Jeho účelem je pomoci v dětech 
rozpoznat potenciál leadera
, který by jinak mohl být přehlédnut nebo chybně posouzen.
Na otázky týkající se diagnostikovaného dítěte odpovídají dospělí. Spolehlivost výsledků SIS závisí na osobě, která posuzuje chování dítěte v reálném sociálním prostředí. Touto osobou může být rodič, příbuzný, učitel, trenér, soused, skautský vedoucí atd. Dotazník sestává z 25 otázek s výběrem odpovědi na pětistupňové (kvaziintervalové) škále. Všechny otázky musejí být zodpovězeny.
V dotazníku nejsou správné nebo chybné odpovědi. Respondent má vybrat tu odpověď, která nejlépe vystihuje diagnostikované dítě. První rozhodnutí, uvádí autor, je zpravidla správné. Pokud se nedokážete rozhodnout, zvolte možnost „nejsem si jistý“.
V pokynech k vyplnění je speciálně upozorňováno na to, že učitelé často zaměňují akademické dovednosti s vedením (leadership). V dotazníku je třeba se soustředit výhradně na sociální dovednosti a schopnost zaměřit ostatní na dosažení společného cíle. Rodiče se zase často snaží projektovat do dětí svá přání - je nutné zůstat objektivní a posuzovat pouze pozorované sociální chování.
Podíváme-li se pečlivě na všech 25 otázek SIS, zjistíme, že je lze roztřídit do dvou skupin. První skupina představuje vlastnosti či 
osobnostní rysy 
dítěte - rozhodnost, sebedůvěra, soupeřivost, silná vůle, samostatnost aj. Druhou skupinu tvoří otázky na 
pozorovatelné chování 
dítěte v určité situaci: Když vstoupí jiným do hovoru..., upoutává pozornost..., přichází s novými nápady...
Oficiální verze dotazníku (v angličtině) je k dispozici na stránkách KidLead2), dotazník v češtině, který jsme adaptovali pro české prostředí a náš výzkum, je k dispozici zde3). České provedení dotazníku jsme podrobili kritické analýze s cílem ověřit, zda má SIS skutečně potenciál rozlišit dítě s dispozicemi leadera od ostatních vrstevníků.
Analýza dotazníku SIS
Základním požadavkem na jakýkoli výzkumný nástroj je schopnost poskytnout v odpovídajícím množství objektivní data o zkoumaném jevu. Jako nejdůležitější vlastnost kvalitního výzkumného nástroje se uvádí tzv.
validita
(platnost) -
„schopnost nástroje zjišťovat, co zjišťovat má“
(Gavora, 2010). Měříme skutečně to, o čem se domníváme, že měříme? (V daném případě - měří soubor 25 otázek SIS skutečně leadership dítěte?) Rozlišujeme několik druhů validity a nás ve vztahu k SIS zajímala tzv.
konstruktová validita
, která zjišťuje, nakolik daná technika skutečně měří určitou reálnou charakteristiku, určitý psychologický konstrukt (dětský leadership). O konstruktové validitě lze hovořit tehdy, když měřený konstrukt empiricky vykazuje takové vztahy s dalšími proměnnými, jaké jsou předpokládány teorií (Pelikán, 1998). SIS zavádí proměnnou „sociální status ve skupině“, která může nabývat hodnot „vysoký-nízký“. Přitom je stanovena
hypotéza
, že děti s nízkým skóre ze souboru 25 škálových otázek mají vysoký status oproti dětem, které byly hodnoceny na těchto škálách vyšší hodnotou.
My se ptáme, zda otázky použité v SIS dobře třídí děti do dvou skupin -
vysoký vs. nízký status
. Jednou z možností, jak ověřovat konstruktovou validitu nástroje, je expertní posouzení - experti se vyjádří, do jaké míry výzkumný nástroj odpovídá danému konstruktu. V našem výzkumu jsme jako experty využili 50 učitelek na 1. stupni základní školy (zastoupení 1. až 5. ročníku bylo přibližně rovnoměrné). Předpokládali jsme, že coby třídní učitelky, vyučující ve své třídě denně po dobu minimálně 8 měsíců, budou dostatečně způsobilé provést kvalifikovaný výběr jednoho dítěte, které v jejich třídě požívá vysokého sociálního statusu, a jednoho, kterému naopak přisuzují nízký sociální status. Máme za to, že není v silách žádného individuálního badatele, aby provedl takový výběr samostatně, i když připouštíme, že míra individuálního porozumění konstruktu „sociální status“ může být u jednotlivých učitelek odlišná. Přesto jsme přesvědčeni, že je v možnostech učitelky odlišit míru „vysoký-nízký“ i v případě intuitivního porozumění tomuto pojmu.
Dotazník byl jednotlivým učitelkám distribuován prostřednictvím studentek třetího ročníku Pedagogické fakulty UK v rámci kurzu Pedagogický výzkum4). Učitelky vyplňovaly papírovou verzi dotazníku a vyjadřovaly se prostřednictvím
2 x 25 otázek
SIS o každém z dvojice dětí (s vysokým a nízkým statusem) na
pětistupňové škále
(1 = vysoká míra zastoupení znaku, 5 = nízká nebo žádná míra zastoupení znaku, 0 = nevím). Studentky jejich odpovědi přepsaly do elektronické verze Google Forms, následně byly výsledky sloučeny do společné databáze a vyneseny do sloupcových grafů. Šedivé sloupce vyjadřují odpovědi k žákům s vysokým statusem, modré reprezentují žáky s nízkým statusem. Zastoupení chlapců ve výzkumném vzorku bylo 60 %.
Položky dotazníku z hlediska míry informačního zisku
V ideálním případě by byly hodnoty pro obě skupiny žáků (s vysokým a nízkým statusem) distribuovány na ose x grafu do krajních poloh 1 a 5, resp. vlevo a vpravo. V případě, že daná položka SIS rozlišuje dobře, můžeme - vzhledem k jemnosti pětistupňové škály - předpokládat, že žáci s vysokým statusem budou většinově rozprostřeni na hodnotách 1-3, zatímco žáci s nízkým statusem se budou umisťovat na hodnotách 3-5. Výsledek má tedy podobu dvou protikladně sešikmených datových řad.
Příklad položky, která třídí dobře (viz níže): Položka č. 14, sebedůvěra v náročných situacích. (0 = nejsem si jistý/á, 1 = vysoká a realistická, 5 = nedostatek sebedůvěry.)
Datové řady u těch položek SIS, které děti s vysokým a nízkým sociálním statusem nerozlišují, se v grafu naopak překrývají (viz graf níže). Příkladem takové položky je otázka 17, optimismus. (0 = nejsem si jistý/á, 1 = pozitivní. 5 = pesimistický/á.)
Abychom nemuseli všechny položky SIS vyhodnocovat takto vizuálně, vyjádřili jsme pro každou položku dotazníku míru tzv. informačního zisku.5)
Informační zisk 
(information gain) je mírou, která nám říká, jak důležitý je konkrétní znak při třídění daného souboru na dvě čisté podskupiny. Míra informačního zisku je vyjádřena v intervalu 0 až 1. Čím vyšší je hodnota, tím je rozlišovací (třídicí) schopnost otázky větší. Jak si stojí jednotlivé položky SIS z hlediska informačního zisku, nám ukazuje níže umístěná tabulka.
Z ní je patrné, že v našem výzkumu děti nejlépe rozlišuje do skupin s vysokým a nízkým statusem otázka 12, 
rozhodnost
. Jinými slovy, dětem s vysokým sociálním statusem, těm, které považujeme za leadery, je vlastní rozhodnost. Naopak optimismus, na který se dotazuje otázka 17, prakticky vůbec rozlišovacím znakem leadera není, touto vlastností disponují obě skupiny.
Nelze pochopitelně přesně stanovit, kde v našem seznamu udělat tlustou čáru oddělující lepší a méně dobré otázky. Nabízelo by se vzít v úvahu např. pouze položky s informačním ziskem 0,3 a výše. Těch by pak bylo 13. Nebo jen prvních pět... Záleží v podstatě na tom, jaké číslo se komu líbí a s jakou přesností chceme dětské leadery charakterizovat. V druhém případě bychom řekli, že 
dětský leader (včetně žen) je sebejistý/á při rozhodování, vrstevníci ho/ji často následují a dokáže ostatní vést ke společnému cíli. Když vstoupí jiným do hovoru, ostatní naslouchají a jeho/její názor je často přesvědčí.
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I 
I otázka I I informační zisk I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 12 I Rozhodnost I 0,54 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 5 I Následují ho jeho vrstevníci? (ve třídě, na I 0,52 I
I I hřišti...) I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 25 I Schopnost vést ostatní ke společnému cíli I 0,51 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 13 I Když vstoupí jiným do rozhovoru... I 0,44 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 1 I Schopnost přesvědčit druhé, získat je na svoji I 0,44 I
I I stranu I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 14 I Sebedůvěra v náročných situacích I 0,39 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 22 I Konflikty a konfrontační situace I 0,36 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 18 I Upoutávání pozornosti I 0,36 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 6 I Tendence rozkazovat (říkat ostatním, co mají I 0,35 I
I I dělat) I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 23 I Soupeřivost I 0,34 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 20 I Riskuje? I 0,34 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 11 I Vyjednávání dohod a kompromisů I 0,34 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 19 I Vyzařuje přesvědčení "to dokážu"? I 0,31 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 8 I Přichází s novými nápady (projekty) a zapojuje I 0,24 I
I I do nich druhé? I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 3 I Silná vůle (umíněnost) I 0,22 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 10 I Pokud potřebujete odejít ze třídy, je I 0,22 I
I I pravděpodobné, že byste mu dal/a třídu na I I
I I starost? I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 7 I Drží se svých názorů, i když je ostatní I 0,21 I
I I nepřijímají? I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 24 I Řešení problémů I 0,20 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 9 I Samostatnost I 0,20 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 15 I Ambice I 0,19 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 4 I Když má odpovědnost, chová se jako dospělý/á? I 0,19 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 21 I Pravidla, která nedávají smysl nebo jsou I 0,18 I
I I nespravedlivá... I I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 2 I Soustředěnost na cíl (úkol) I 0,11 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 16 I Mezi mladšími dětmi... I 0,10 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
I ot. 17 I Optimismus I 0,09 I
I--------I-------------------------------------------------I-----------------I
V tomto šetření si však neklademe za úkol podat vyčerpávající definici dětského leadershipu. Vzhledem k limitovanému vzorku 100 dětí se jedná spíše o sondu, která naznačuje některé zajímavé skutečnosti, například že silná vůle, samostatnost, ambice, soustředěnost na cíl či optimismus nejsou podle našeho výzkumu výhradní doménou dětských leaderů, ale vyskytují se i u dětí s nízkým statusem ve třídě. To je v zásadě dobrá zpráva, neboť se jedná o hodnotné osobnostní charakteristiky, které má smysl rozvíjet u všech dětí bez rozdílu.
Připouštíme, že v metodice našeho výzkumu je více diskutabilních momentů, a tak zůstávají otázky dětského leadershipu i v závěru tohoto seriálu otevřené. Koneckonců, jak trefně podotkl James McGregor Burns:
„Leadership je jedním z nejvíce sledovaných a nejméně pochopených jevů na světě“
(Burns, 2012, s. 4).
ZDROJE
-
BURNS, J. G.
Leadership.
New York: Open Road Integrated Media, 2012. ISBN 978-1-453245-17-0.
-
NELSON, A. E.
How to Bring Out the Leader in Your Child
. California: LeadYoung Training System, 2013. ISBN: 978-1482504521.
-
OAKLAND, T., OAKLAND, CH. a B. FALKENBERG. Assessment of Leadership in Children, Youth and Adults.
Gifted Child Quarterly.
1996, roč. 40, č. 3, s. 138-146.
-
SHAUNESSY, E. a F. KARNES. Instruments for Measuring Leadership in Children and Youth.
Gifted Child Today.
2004, roč. 27, č. 1, s. 42-47. Dostupné z: http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ682654.pdf
1 Dotazník LSI sestává ze 125 položek a měří leadership v devíti oblastech.
2 Dostupné z: http://leadyoungtraining.com/free-assessment/social-influence-survey-ages-6-18/
3 Dostupné z: https://goo.gl/forms/QPY8gVUitUnfLihz2
4 Za spolupráci při realizaci výzkumu děkuji kolegovi na katedře Mgr. Jaroslavu Pěničkovi.
5 Výpočet informačního zisku provedl datový analytik Adam Blascik z firmy Pricewaterhouse Coopers.