Školy se mění na místa, kde se ve jménu lepšího učení i spokojenosti žáků neustále a trvale učí celé týmy dospělých. Klíčovou rolí pedagogických lídrů je podporovat to, aby v jejich škole efektivní profesní učící se komunita fungovala. V programu Ředitel naživo hledáme společně s dvojicemi lídrů ze škol, jak na to v každodenní praxi.
Častěji než kdy dříve vídáme ve třídách během vyučování dva dospělé, někdy i více. V tomto ohledu se naše profese v posledních letech prudce proměnila. Párovou výuku nebo spolupráci s asistentem učitele, nikoli žáka, si již vyzkoušel snad každý učitel. Mnozí pracují v páru několikrát v týdnu nebo i denně. Učitelství přestává být izolovanou profesí.
Nejde jen o to, jaké možnosti vnáší do výuky a učení dětí přítomnost většího počtu dospělých přímo ve výuce. Stejně důležité je, co se děje před vyučováním a po něm, když se na plánování hodin i na její reflexi podílí více než jedna hlava. Plány výuky v takovém případě dávají větší šanci na to, že povedou k zapojení dětí do učení a k lepším výsledkům. Reflexe hodiny může vzít v úvahu více informací díky tomu, že ji sledují dva páry očí a uší. Navíc – a možná především – se skrze společný dialog při přípravě i reflexi výuky učitelé sami hodně učí.
Není to ale všechno.
Další vzdělávání učitelů
se stále častěji odehrává jinak, než jak tomu bylo ještě před pár lety. Nehovoříme o mentoringu či koučinku. Máme na mysli především učící se skupiny pedagogů, jinak nazývané také
komunity profesního učení
, formativní skupiny apod. Učitelé se jejich prostřednictvím neučí tomu, co vymyslel nebo odzkoušel někdo jiný. Místo toho společně vyvíjejí řešení situací,s nimiž se potýkají v každodenní výuce. To, na co spojením sil přijdou, také hned vyzkoušejí a ověří – opravdu se nám povedlo vyhmátnout to, co právě naše žáky více zapojí do učení? Funguje to pro ty nejpotřebnější děti? Sk