Patří kamerové systémy do škol?

Průběh konference potvrdil předpoklad organizátorů, že na téma kamerových systémů a ochrany osobních údajů ve školách je nanejvýš žádoucí otevřít širší diskusi, zvýšit informovanost a poukázat na problémy, které z přehlížení tohoto problému mohou do budoucna vzniknout. V tomto případě neexistují jednoduchá a jednoznačná doporučení, legislativa řeší problém jen částečně a povědomí pedagogické veřejnosti o této problematice je nedostatečné.

Patří kamerové systémy do škol?
Mgr.
Renáta
Zajíčková
ředitelka Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů Praha
Mgr.
Naďa
Eretová
odpovědná redaktorka – oblast školství, Wolters Kluwer ČR, a. s.
Následky neuvážených rozhodnutí však mohou být dalekosáhlé, v průběhu diskuse byl zmíněn příklad Anglie, která může sloužit jako negativní vzor. To, že problematika mnohé ředitele a ředitelky škol zajímá, dokládal také značný počet ohlasů – zkušeností - dotazů, které přišly do redakce ještě před konáním konference. Zajímavé bylo, že většina z nich byla ze škol mateřských– snad proto, že ony jsou tou první vzdělávací institucí, se kterou se rodič setkává a ještě má chuť a energii vyjadřovat se k věcem, které se vzděláváním jeho dětí souvisí, a proto musí řešit mnohem častěji např. požadavky rodičů na online přenos průběhu celého dne.
Ale i ostatní typy škol se s ochranou osobních údajů v různých souvislostech setkávají a musí řešit nejeden problém. Ostatně tato konference nebyla rozhodně první ani jedinou na toto téma. V květnu 2010 uspořádalo Gymnázium mezinárodních a veřejných vztahů Praha konferenci na téma Kyberšikana a ochrana osobních údajů. Hlavní pozornost ale byla tehdy upřena na problematiku kyberšikany, ochranou osobních údajů se řečníci zabývali pouze okrajově. Protože toto téma je stále téma velmi aktuální a možná ve školách neprávem podceňované, bylo rozhodnuto věnovat se tomuto tématu zvlášť. Proto gymnázium společně s nakladatelstvím Wolters Kluwer ČR, a. s. (vydavatel Řízení školy) uspořádaly tuto konferenci.
Téma ochrany osobních údajůbylo rozšířeno o problematiku, která souvisí se stále častějším jevem, a to se zaváděním kamerových systémů do prostorů škol. Konference se i tentokrát konala v reprezentativních prostorách, kterými byla Rezidence primátora na Mariánském náměstí, záštitu nad konferencí převzal primátor hl. města Prahy doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
Již výběr řečníků potvrdil, že jak téma ochrany osobních údajů, tak téma kamerových systémů ve školách jsou témata velmi široká, že se hluboce dotýkají lidské svobody, že se jedná především o etický problém. Proto byl program konference rozdělen do dvou bloků.
První mapoval legislativu, reflektoval zkušenosti ze školské praxe. Zahajovací, úvodní slovo měl RNDr. Igor Němec, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů. Apeloval na uvědomění si významu soukromí v životě člověka, na nedozírné následky, které by měla hrozící totální ztráta soukromí a úlohu školy v tomto procesu. Mgr. Aleš Pořízkaz registračního oddělení stejného úřadu shrnul poznatky z praxe tohoto oddělení, uvedl zajímavé konkrétní příklady a své vystoupení doplnil i statistickými daty. PaedDr. Jan Mikáč ve svém věcném a praxí podloženém příspěvku okomentoval stav ochrany osobních údajů na školácha upozornil na problémy, které se s největší pravděpodobností škol v budoucnu dotknou.
Z hlavních myšlenek a doporučení bychom chtěly zdůraznit povinnost dodržet tři zásady, jejichž naplnění patří mezi nezbytné podmínky při zavedení kamerového systému. První z nich je povinnost zaregistrovat instalaci kamerového systému na registračním oddělení Úřadu na ochranu osobních údajů, druhou zásadou je přesné pojmenování účelu, který vedl k rozhodnutí zavést kamery do prostor školy. V podstatě jediným legitimním důvodem pro instalaci kamer je ochrana majetku a bezpečnost dětí, důvod jako prevence šikany nebo zajištění větší kázně není obhajitelný, neboť účinnějších nástrojů pro minimalizaci šikany a udržení kázně má škola k dispozici více, nehledě na to, že kamerami se např. problém šikany nevyřeší, šikana se pouze přesune na jiné místo.
Třetí zásadou je stanovení režimu popisující provozování systému, tedy existence vnitřní směrnice(kým, kdy a jak budou nahraná data vyhodnocována), k tomu patří i souhlas všech zainteresovaných osob, tedy zletilých žáků nebo zákonných zástupců nezletilých žáků, učitelů apod. Dozvěděli jsme se také, jakou dobu je možné nahraná data uchovávat. Bylo velikým překvapením, že pouze 24 hodin. Přestože neexistuje metodika zpracovaná MŠMT k ochraně osobních údajů a k zavedení kamerového systému, je potřebných podkladů a materiálů na webových stránkách Úřadu na ochranu osobních údajů(dále jen „ÚOOÚ“) dost, vše je popsáno jasně a srozumitelně. Doporučení všem ředitelům škol zní:seznámit se s těmito dokumenty.
Jiný úhel pohledu na osobní údaje a kamerový systém přinesly příspěvky psychologů a pedagogů. Zdůraznily
potřebu důvěrného klimatu, vnitřní motivace jedince k dodržování morálky, zpochybnily efektivitu a účinnost vnějšího dohledu, také koexistenci vzdělávání a represe. Zejména
docent Vacek
z královéhradecké univerzity velmi výmluvně objasnil, která opatření k cíli vychovat slušného člověka rozhodně nevedou. Jeho poznámka:
„Nedělejme z výchovně-vzdělávacích ústavů ústavy nápravně-výchovné!“
vzbudila značný ohlas v diskusi.
Okruh řečníků byl ale značně rozmanitý. Pozváni byli také pedagogové a samotní žáci, kteří jsou právě nejvíce ohroženou skupinou při řešení této otázky. Velmi cennou zkušenost se zaváděním kamer do škol přinesla Kateřina Kejřová, bývalá studentka gymnázia, kde rozhodnutí instalovat kamery do všech prostor školy, tedy do tříd, chodeb, kabinetů atd. rozpoutalo odpor studentů, jejich rodičů i učitelů a vzbudili zájem médií o tuto problematiku. Pozvání ale i přijala ředitelka Gymnázia Educanet, Mgr. Veronika Bartošová, která pro změnu sdělila své dobré zkušenosti se zavedením kamer v konkrétních prostorách školy a její vystoupení bylo v kontrastu k již zmíněnému příspěvku studentky gymnázia. O významu spolupráce školy s rodiči pohovořila Kateřina Kubešová, manažerka projektu Rodiče vítáni, který se snaží pomoci najít společnou řeč oběma stranám, škole i rodičům.
Závěrečné slovo patřilo psycholožce Lence Krejčové. Nejen okomentovala, čemu kamery nepomohou a čemu (možná) pomohou, ale přinesla i trochu jiný pohled na využití kamery ve škole.
Všechny okruhy otázek, které zazněly na konferenci, budou reflektovány na odborných seminářích, na toto téma se připravuje kulatý stůl.
Závěrem je potřeba říci, že konferenci zhodnotili všichni panelisté i hosté jako velmi užitečnou, přínosnou a podnětnou. U většiny přítomných konference splnila očekávání, byl oceněn především výběr řečníků, také organizace a zajištění konference bylo kladně ohodnoceno. Výmluvným důkazem je i to, že všichni přítomní zůstali do konce konference, což nebývá obvyklé.
Chtěly bychom touto cestou poděkovat celému organizačnímu týmu, také studentkám a studentům Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů, kteří se ujali rolí hostesek a svoji roli zvládli na výbornou.
Konference opět potvrdila nutnost zabývat se i nadále tématy, které přímo nesouvisí s výukou, týkají se více výchovy a klimatu školního prostředí, a právě tím jsou dnes velmi aktuální.