Paradoxy pedagogického lídra aneb Kdo zvedne štít?

Je příjemné vidět, kdo všechno už používá termín pedagogický lídr. Původní upozornění formulované ve zprávě McKinsey & Company o nutnosti proměny práce ředitele se v roce 2010 nějak ztrácelo. Později přišla Santiagova zpráva, hodně rozvířilo vody mezinárodní šetření TALIS a následné aktivity ČŠI, které přijaly rétoriku pedagogického vedení tak opravdově, že byla kompletně a celostně vetknuta do kritérií kvalitní školy; zdánlivě do oblasti č. 2, Pedagogické vedení, ale ke svému uspokojení nacházím autentické prvky pedagogického vedení ve všech šesti oblastech, což je vynikající. Pedagogické vedení je základ vzdělávací organizace i vzdělávání jako takového a ředitel školy musí být na tuto oblast špičkově připravený. Proto stojí za připomenutí např. program Vzdělávací lídr, který byl přichystán právě pod vedením ČŠI. Tato organizace je stále silnějším hráčem na poli českého vzdělávání (je to patrné i z vytvářených strategií), ale samozřejmě není sama, má svoji jasně vymezenou roli.