Příspěvková organizace s právní subjektivitou. V časopise Řízení školy č. 12/2009 odpovídá PhDr. Jiří Valenta kladně na dotaz č. 1312, zda si ředitel základní školy může vyplatit odměnu k životnímu výročí 65 let nebo odměnu k prvnímu odchodu do starobního důchodu bez souhlasu zřizovatele. PaedDr. Jan Mikáč, poradenské služby ve školství, který také v časopise Řízení školy přispívá do Poradny, na podobný dotaz odpovídá na svém webu dne 24. 10. 2010 takto: „Plat ředitelky školy a jeho jednotlivé složky stanovuje zřizovatel – obecně ten, kdo ředitelku na pracovní místo ředitelky školy jmenoval – viz § 122 zákoníku práce. Sama si tedy odměnu určit nemůžete.“ Co je tedy správně?
Odměny pro ředitele školy
David
Borovec
SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY:
*
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
V určitém kontextu mohou být správné obě odpovědi. Pro posouzení správnosti odpovědí je totiž nutné znát důvod, na základě kterého je odměna vyplácena.
Nejprve si můžeme uvést situaci, kdy bude odměna přiznávána v souladu s ustanovením § 134 zákoníku práce, dle kterého může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu.
Je právně významné, že odměnu z tohoto důvodu klasifikujeme jako nenárokovou složku platu, což znamená, že by se na přiznání odměny řediteli školy vztahovalo ustanovení § 122 odst. 2 zákoníku práce. Na základě tohoto ustanovení určuje vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Vzhledem k tomu, že neexistuje zvláštní úprava, která by předmětné ustanovení ve vztahu k ředitelům škol měnila, tak platí, že o platu, a tedy i o odměně jako složce platu, rozhoduje zřizovatel školy jako orgán ustanovující ředitele školy.
Dále pak rozlišujeme situaci, kdy bude odměna poskytnuta podle ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce. Důvodem pro poskytnutí odměny na základě tohoto ustanovení může být zejména:
*
dovršení 50 let věku,
*
první skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
*
nabytí nároku na starobní důchod,
*
poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidace nebo odstraňování jejich následků případně jiných mimořádných událostí, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
V této souvislosti je důležité poznamenat, že se nejedná o taxativní (úplný) výčet, tedy zaměstnavatel je oprávněn přiznat zaměstnanci odměnu i z jiného důvodu.
Čím se tedy odlišuje tato odměna přiznaná na základě § 224 odst. 2 zákoníku práce od odměny udělené v souladu s § 134 zákoníku práce?
Rozdíl můžeme spatřovat v povaze odměny. Zatímco odměnu podle ustanovení § 134 zákoníku práce označujeme za složku platu, tak odměna dle ustanovení § 224 odst. 2 zákoníku práce není složkou platu, protože má povahu jiného plnění poskytovaného zaměstnanci v souvislosti s pracovním poměrem.
Tento rozdíl má rovněž dopad na aplikaci ustanovení § 122 odst. 2 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že odměna poskytnutá zaměstnanci podle § 224 odst. 2 zákoníku práce nemá povahu složky platu, tak se toto ustanovení v dané situaci neaplikuje a odměnu z tohoto titulu by tak vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele (řediteli školy), neurčoval orgán, který jej na pracovní místo ustanovil (zřizovatel školy).