Obsahová náplň školního webu

Vydáno:

V předchozím dílu našeho seriálu o školním PR jsme řešili koncepční a technické aspekty webových stránek školy, dnes se podíváme na to, čím je „nakrmit“.

Obsahová náplň školního webu
Mgr.
Miroslav
Hřebecký
 
lektor školského managementu, manažer vzdělávání a služeb EDUin, o. p. s.
Webová prezentace školy je dnes jedním z hlavních nástrojů propagace školy, internet používá skoro každý, respektive v segmentu žáků a jejich rodičů snad úplně každý. Mobilní internet vše ještě více zrychluje, zkracuje vzdálenosti a zjednodušuje dostupnost informací, takže mnozí rodiče již hledají informace o dění ve škole především na síti, případně je to pro ně platforma, kde s píděním se po informacích začínají.
Minule jsem zmiňoval osobnost Ondřeje Neumajera, kterého mnozí znáte jako velkého popularizátora informačních a komunikačních technologií ve školství. Jeho odborný záběr je velmi široký, mimo jiné je autorem knihy
Budujeme školní web
a této problematice se věnuje i jako lektor. Co však chci v souvislosti s O. Neumajerem doporučit především, je jím sestavený nástroj nazvaný Autoevaluační asistent školního webu, který vystavuje na svých osobních stránkách. Každý si zde zdarma může porovnat obsah svého školního webu se žádoucí praxí. Najdete ho na adrese:
Pojďme se podívat na školní weby především z pozice zákazníků. Nahlížejme je jejich očima a vycházejme stále z předpokladu, že vidí školní realitu jinak než my zaměstnanci škol. Učitelé i vedení školy trpí „skleníkovým efektem“ - znají školu detailně zevnitř, ale uniká jim, co všechno o nich nevědí lidé zvenku. Web je třeba sestavit především pro „druhou stranu“, pro naše zákazníky.
Položte si v úvodu klíčovou otázku: co hledáte na webu cizí školy, jestliže se chcete podívat, co je daná škola zač? Po čem pátráte nejdříve, na co se nezapomenete kouknout, podle čeho si především vytváříte svůj názor?
Zkuste si to klidně v praxi - vybavte si název nějakého menšího městečka na druhém konci republiky. Třeba toho, kde jste byli letos v létě o prázdninách. Nebo naopak nějakého, kde jste zaručeně ještě nikdy nebyli. Máte? A nyní si pomocí internetového vyhledávače najděte stránky místní školy. To je vaše testovací plocha, o této školní instituci zatím nevíte nejspíše zhola nic. A úkol? Snažte se co nejdříve si vytvořit názor, jak kvalitní a zajímavá ta škola je. Pozorujte se, případně si klidně i pište,
co na webu hledáte a v jakém pořadí klikáte na jednotlivé položky
v menu školního webu. Vězte, že ostatní na vašich stránkách postupují obdobně. Profesionálové ze školství se v některých bodech budou od laiků samozřejmě lišit, ale rozhodně ne tolik, jak možná chcete namítat. Aktuální informace, akce pro děti a fotografie zajímají každého.
Velmi často připomínám v našem seriálu tzv. haló efekt. Je skutečně klíčový pro tvorbu názoru a doporučuji ho nepodceňovat. Kde se tvoří při prohlížení školního webu? Na jeho úvodní stránce, tzv.
homepage!
Co obsahuje ta vaše úvodní stránka? Udělá na návštěvníka dobrý dojem? Opravdu? Ověřovali jste si to? Není to tak těžké. Poptejte se pár lidí, nejlépe těch, kteří uvidí stránky poprvé. Ptejte se uchazečů na dnech otevřených dveří. Položte i konkrétní otázku, co si z vaší školní homepage vybaví, co jim utkvělo v paměti.
Pro snadnou a rychlou orientaci v obsahu stránek je klíčové logické a přehledné menu. Tomu by měl odpovídat i navazující obsah jednotlivých částí. Texty by neměly být příliš dlouhé. Nejdůležitější ale je, aby se jedno téma nacházelo na jednom místě a informace nebyly útržkovitě rozesety napříč celým webem. Tohle všechno řeší
jasná strukturovanost a dobrá navigace.
Důležité je, aby menu bylo napříč celým webem konzistentní, nejlépe úplně stejné, aby návštěvník věděl, že je stále na stejném webu a mohl jím jednoduše procházet. Komu má web sloužit především? Kdo je nejdůležitějším návštěvníkem? A kdo nejčastějším? Na své si musí přijít jak zájemci o studium a jejich rodiče, tak stávající zákazníci - žáci a opět i jejich rodiče. Nezapomínejme ale ani na partnery, zřizovatele a místní veřejnost. A v neposlední řadě jsou tu i zaměstnanci školy, pro něž můžeme zřídit
intranet
- zabezpečenou interní část, v níž můžeme moderním způsobem sdílet neveřejné informace.
Vždy je třeba pravidelně sledovat
návštěvnost stránek
(včetně jednotlivých sekcí) a operativně upravovat obsah a případně atraktivitu podle aktuálních potřeb školy (např. sekce
Pro zájemce o studium
v době náborové kampaně před zápisy nebo přijímacími zkouškami). Využíváme k tomu
nástroje webové analytiky
např. v předchozím čísle časopisu zmíněný bezplatný
Google Analytics.
Internet je nejrychlejší médium, takže již z podstaty by měly webové stránky školy obsahovat ty
nejaktuálnější informace.
Za poslední roky se v tomto ohledu technologie velmi posunuly a dnes nám mnoho platforem umožňuje pomocí přímého propojení zobrazovat vždy aktuální online obsah, z nejčastějších věcí jmenujme např.
suplování
(Bakaláři),
kalendář akcí
(Google) nebo jídelníček (Barda SW). Rozhodně doporučuji preferovat hned od počátku tuto automatickou cestu propisování novinek (resp. propojení či odkazování) před ručním přepisováním. Technologie se neustále vylepšují a jsou jednodušší, ušetříte si tak do budoucna mnoho práce a udržíte obsah webu aktuální, což je jednou ze základních podmínek vysoké návštěvnosti.
Do úvodní obrazovky můžete zahrnout i widgety,důvěrně známé ze smartphonů, malé nástroje, které v podobě ikony či malého rámečku můžete vložit přímo na web, a nabídnout tak uživatelům nějakou příjemnou a užitečnou službu. To slovo
užitečnou
bych si dovolil zdůraznit, mějme stále na paměti, že jde o školní stránky a obsah by měl být se školou pevně spojen. Občas se tvůrci webů z řad žáků nebo externistů nechávají unést. Supervize někoho z vedení školy je na místě a nelze ospravedlnit existenci nějakého widgetu pouze tím, že „zkrátka je a navíc zdarma“.
Takovým typickým příkladem zbytečného widgetu je třeba aktuální počasí v místě školy. To je sice dobré znát, ale asi kvůli tomu nebudu klikat zrovna na školní web, ve většině malých sídel se spíše podívám z okna. Podobně bývají často k vidění datum a čas, případně kdo má dnes svátek. Kdybychom widgety nechali pouze na žácích, asi bychom potkávali na školních webech i program televize, výsledky sportovních zápasů nebo kurzy akcií. Co však doporučit určitě mohu, je
RSS kanál na odběr novinek
(např. FeedBurner nebo Grazr) nebo ikony usnadňující sdílení na sociálních sítích (Widgetbox, Clearspring). Přínosné mohou být i ankety, často je však možné vidět spíše snahu o využití za každou cenu - pamatujme, že kdo chce dostat dobrou odpověď, musí umět položit dobrý dotaz. Stále je klíčová otázka, k čemu mi anketa vlastně má sloužit a jak naložím s výsledkem. Shrnuto a podtrženo: widgety mohou být přínosem, ale dvakrát měřte - zabírají drahocenné místo na homepage.
Zajímavé je i srovnání, jak se na té které škole
podílejí na obsahu školního webu žáci.
Nemám teď ani tak na mysli správu webových stránek, jako spíše náplň stránek - příspěvky, práce žáků, sekce žákovského parlamentu nebo školního časopisu. Posledních dvou zmíněných částí si osobně cením velmi vysoko. Každý, kdo někdy zkusil podněcovat dlouhodobě zájem žáků natolik, aby udrželi funkční a aktuální takovouto rubriku, ví, jak je to náročné. Přitom to nejvíce vypovídá o kvalitě pedagogické práce, o schopnosti vyvolat v dětech vnitřní motivaci a ochotu udělat pro školu něco navíc, nejčastěji ve svém volném čase. Zde se jednoznačně odděluje zrno od plev.
Pojďme se blíže podívat na některé možné části obsahu.
KONTAKTY
Jde o jednu z nejčastěji využívaných částí webu. Naplňuje hlavní smysl internetu jako komunikačního média. Měly by být rozcestníkem - ke škole jako k instituci, k jejímu vedení, k jednotlivým složkám, k družině, jídelně apod., samozřejmě i k jednotlivým zaměstnancům. Rozhodně ale ne k jednotlivým žákům - pozor na
ochranu osobních údajů
i
zásady kyberbezpečnosti.
Co se týče komunikačních platforem, ideální je, když je web v tomto směru co nejsdílnější a pokrývá jich co nejvíce. Na úrovni školy jde o celý oficiální název školy, plnou poštovní adresu, telefon i oficiální e-mail. U
korespondenční adresy
je vhodné uvést i plné jméno ředitele školy včetně titulu, velmi často je téměř detektivkou vypátrat, komu adresovat oficiální dopis. Nezapomínáme i na další potřebné identifikátory a kontaktní údaje -
datovou schránku, IČ
nebo RED IZO. Vhodné je uvést i název a kontakt na zřizovatele školy. Využívá-li škola i
sociální sítě
, tak adresy profilů tam (Facebook, Twitter, G+...).
Povinnému zveřejňování informací dálkovým přístupem se věnuje právní rozbor v Řízení školy č. 7/2012, autorů M. Puškinové a M. Bendy (najdete v online archivu časopisu na www.rizeniskoly.cz).
Škola by měla být maximálně otevřená k veřejnosti. Kdo to myslí s komunikací se zákazníky upřímně, zveřejní nejen pevnou linku a centrální e-mail, ale i osobní maily, případně i mobily členů vedení školy. Ty školy, které si zakládají na komunikaci s rodiči, dnes zcela běžně uvádějí i e-mailové kontakty na všechny vyučující. Takovou praxi lze jen vítat, je dobré ještě zaměstnancům stanovit vnitřním předpisem, jak často mají poštu kontrolovat. Zde se někdy vyskytne třecí plocha mezi rodiči a školou, která vzniká odlišným očekáváním možností této komunikace. Ne každý rodič si uvědomí, že učitel musí obsloužit mnoho kontaktů najednou. Jindy problém nastane na druhé straně barikády a musí zasáhnout velmi razantně vedení školy a některým učitelům zaspavším dobu vysvětlit, že
komunikace se zákazníky také patří k výkonu pedagogické profese.
Zdá se, že e-mailová pošta je asi nejvhodnějším komunikačním prostředkem ke sdílení informací mezi rodiči a učiteli, pokud pochopitelně nepočítáme osobní kontakt. Pro většinu případů je e-mail praktičtější než telefon. Ať už volá rodič na mobil nebo na pevnou linku do kabinetu, pokud pedagog učí, stejně mu hovor nemůže přijmout. E-mail proti tomu se sdělením počká na adresáta do doby, kdy se tomu může věnovat. A pro většinu komunikovaných záležitostí je postačující i rychlost odezvy druhé strany. V neposlední řadě pro e-maily hovoří i jejich protokolace, kdy jsme schopni proběhlou komunikaci doložit.
Většina škol umožňuje i kontaktování učitelů po telefonu. Starší budovy mají z dob telefonní slávy ještě vnitřní rozvody linek, a je možné tak přepojovat hovory do jednotlivých kabinetů. V takovém případě je vhodné u kontaktů zveřejnit nejen čísla telefonních linek (případně u každého jména celé číslo s provolbou), ale i rozpis časů přestávek, kdy je doporučeno volat. Alternativou jsou „pevné mobily“ - přístroje vypadající jako klasický přístroj, obsahující však uvnitř SIM kartu a připojené pouze k napájecímu zdroji. Ty mohou být začleněny do školní smlouvy s operátorem a nacházet se v kabinetech, ale být v případě potřeby přenositelné i jinam, např. na poradu.
Další možností je VOIP - internetová telefonie, jejímž protagonistou je například virtuální operátor FAYN. Vrcholem nabídky telefonních služeb ve škole jsou služební mobilní telefony. Možná
mobil pro každého učitele
někomu zní jako hudba budoucnosti, ale současný konkurenční boj o zákazníky mezi mobilními operátory stlačil ceny natolik nízko, že by mnozí ředitelé byli překvapeni, kdyby zjistili, za jakých podmínek jim nabídne operátor (např. nějaký virtuální, který využívá sítě jednoho z velké trojky) SIM kartu pro každého učitele s VPN (často je volání mezi firemními čísly zcela zdarma a neomezené). Při využití komplexních služeb včetně datových (např. připojení školy k internetu) nemusí nutně dojít k nějakým drastickým nárůstům nákladů proti stávající praxi mnoha pevných linek různě po kabinetech, družinách a jídelnách, z nichž se nekontrolovaně volá kamkoliv.
Smysl má také zeptat se u zřizovatele, zda neorganizuje nějaké
hromadné poptávkové řízení
na telekomunikační služby, kde by spojilo své síly více organizací se svojí radnicí. Hromadné slevy při několika desítkách až stovkách čísel najednou už každému operátorovi stojí za zpracování velkorysé nabídky na míru a následně je ochoten rozúčtovávat služby jednotlivým organizacím na zvláštní faktury.
Někdy se vedení škol může setkat i s odporem zaměstnanců zveřejňovat jejich kontaktní údaje. Pokud někdo používá soukromý e-mail nebo mobil, je zveřejnění čistě na jeho libovůli a opravdu ho nelze nijak nutit. I publikování portrétních fotografií je při výslovném nesouhlasu zaměstnance sporné. Co je však bez diskuze v mezích zákona, je zveřejnění služebních kontaktních údajů, které zaměstnanci umožňují docilovat pracovních cílů. Tady legislativa hovoří zcela jasně:
„Zaměstnavatel může, pokud je to potřeba k plnění pracovních úkolů, bez souhlasu zaměstnance sdělit jeho jméno a příjmení, titul, funkční zařazení, telefon, adresu pracoviště, e-mail“
.1)
Problematice ochrany osobních údajů ve webových profilech zaměstnanců se podrobně věnuje článek E. Janečkové v Řízení školy č. 6/2014 (najdete v online archivu časopisu na www.rizeniskoly.cz).
Součástí kontaktních údajů bývá i
mapka okolí školy
(dnes pochopitelně interaktivní - zoomovatelná). Popíšeme polohu školy pomocí
GPS souřadnic
a pro návštěvníky bez navigací i slovním popisem přístupu pomocí prostředků hromadné dopravy i automobilem. V malých sídlech naopak návštěvníci uvítají vypsání
klíčových autobusových nebo vlakových spojů.
Tam, kde škola sestává z více samostatných budov, přehledně rozčleníme adresy, popisy přístupů i kontakty a pro jistotu to doprovodíme jasnými ilustračními fotografiemi jednotlivých objektů, aby se i neznalý návštěvník bezproblémově zorientoval.
JEDINEČNOST ŠKOLY
Každý by chtěl chodit do té NEJ školy. A každá škola mnohá NEJ naplňuje. Jen ne každá o tom dává zákazníkům vědět. Nechci se opakovat, zalistujte si ve starších dílech seriálu. Každopádně by se měla někde objevit charakteristika školy, její vize, metody práce, zkrátka vše, čím se odlišuje od konkurence. Nositelem vize by mělo být vedení školy a je nadmíru vhodné, když dotyčnou část webu prezentuje. Může se tak dít například formou osobnějšího textu, jehož součástí může být i představení členů vedení školy - čím menší neznámou postavy pro čtenáře jsou, tím lépe jsou podávané informace přijímány.
V dalších pasážích můžeme být konkrétnější - celkový počet žáků, počet tříd, výčet oborů, nabídka volitelných předmětů a mimoškolních aktivit. Podrobně bychom měli rodičům i žákům představit
školní vzdělávací program
. Nestačí se omezit na pár vět a vyvěšení učebního plánu, charakterizovat je třeba i výchovné a vzdělávací strategie nebo pravidla pro hodnocení výkonu žáků. Často bývá součástí představení i text o
historii školy
s čtenářsky velmi vděčnými dobovými fotografiemi.
Moderní je pojmout představení školy formou FAQ - často kladených otázek, kde za každou školou položenou otázkou následuje výstižná a objektivní odpověď.
ORGANIZACE ŠKOLNÍHO ROKU A DENNÍ CHOD
Tato část slouží k častým návštěvám především žákům a rodičům a hlavní požadavky na ni jsou přehlednost a aktuálnost. Zásadou je, že
udržujeme stejnou strukturu obsahu
a nestěhujeme neustále mezi sebou jednotlivé části s cílem zmást a setřást soupeře. Souhrnně by měl být vyvěšen
plán organizace školního roku
s nejdůležitějšími termíny, jasně specifikovanými prázdninami a dalšími dny volna, s
termíny třídních schůzek
a dalších setkání s rodiči, jakož i ty největší akce, které se týkají celých ročníků nebo celé školy (slavnosti, plesy, zájezdy...). Samostatnými položkami bývají tradiční atributy školy -
rozpis suplování, rozvrhy hodin
jednotlivých tříd, někde i rozvrhy učeben. U rozlehlejších a členitějších budov to může být i plánek školy.
Vedle toho je ideálním řešením interaktivní kalendář, který umožňuje různé druhy zobrazení (denní, týdenní, měsíční, roční, agendu), a obsahuje u jednotlivých akcí i
organizační podrobnosti
(čas a místo srazu, co s sebou, pedagogický doprovod, nezbytné kontakty, cena plus kdy a kam zaplatit atd.). Za takové řešení se jednoznačně přimlouvám, ale zdůrazňuji ještě jednou potřebu soustředit na toto místo všechny žádoucí informace a udržovat je aktuální.
Neustále roste počet škol, které na internetu zveřejňují i
průběh a výsledky vzdělávání
jednotlivých žáků. To vše pochopitelně v důvěrném režimu zabezpečeném zadáním unikátního hesla přiděleného každému zákonnému zástupci i žákovi. Trendem je nezůstat pouze u elektronických žákovských knížek, ale zavádět e-třídní knihy, kde se rodič dozví i přehled docházky nebo obsah probrané látky. Je vhodné, aby u vstupu do této zabezpečené sekce byly i informace o tom, kde a jak získat přístupové údaje nebo jak se správně přihlásit a odhlásit.
FOTOGALERIE
Fotografie jsou výrazným kořením webu a v digitální době se nikdo nemůže vymlouvat na nemožnost jejich pořizování. Pro děti jsou informací na webu dalece nejžádanější. I dospělí se ale řídí heslem, že „foto napoví“. Zejména maminky rády brousí na stránkách školy a věští z podobizen vyučujících, jací asi budou. Berme to jako fakt, zkrátka se jako lidé odmítáme vzdát intuice a v ní hraje obrazová složka velmi důležitou roli. Z technického hlediska je důležité zajistit, aby byly v rozumné velikosti, co se týče na jedné straně použitelnosti, na straně druhé i skladovatelnosti. Vzájemnými odkazy je dobré je prolinkovat nejen ke vztahujícím se článkům, ale samostatně je řadit i v sekci
Fotogalerie.
Spolu s pokrokem digitálních technologií se čím dál častěji můžeme namísto fotek setkávat s hýbajícími se obrázky. I
videa
patří setříděná do galerií. U nich je ještě více než u fotografií potřeba dbát na přiměřenou velikost, technickou i obsahovou kvalitu a univerzální formát. Buďte nemilosrdní ve výběru - nepovedenou fotku je mnohem jednodušší přeskočit, než se prokousat nesestříhaným třesoucím se videem plným plonkových pasáží, kde přibližovací zoom kličkuje sem a tam jako zajíc před muškou myslivce. Pro publikování videosekvencí doporučuji využívat servery typu
YouTube
nebo Vimeo. Kromě úspory datového prostoru to škole může v případě skutečně vyvedeného videa udělat reklamu i bez návštěv školních stránek.
INFORMACE PRO ZÁJEMCE O STUDIUM
Tato část je důležitá zejména s ohledem na budoucnost. Kontinuitu nových žáků potřebuje každá škola. Ne každý je však schopen na to myslet v každodenním tanci operativy, která se na vás hrne ze všech stran. Tuto sekci proto svěřte
pracovníkovi zodpovídajícímu za nábor
a předem s ním projděte harmonogram klíčových bodů a termínů. Pak je třeba si ještě dát do diáře upomínku a před startem horké fáze náborové kampaně vše zkontrolovat nezávislýma očima.
V těchto místech školního webu máme ještě více na paměti, že lidé zvenku neznají realitu školy, a co nejvíce vysvětlujeme a ověřujeme si na externistech, že je vše pochopitelné laikům. Vyhýbáme se odborným výrazům, případně ty nezbytné vysvětlujeme v závorce nebo uvádíme slovníček pojmů. Ke slovu může přijít i názornost -vedle ilustrativních fotek z výuky a školních akcí to bývají fotky budovy. V poslední době je módou je pojímat interaktivně jako
virtuální prohlídku školou.
Uchazeče zajímá počet přijímaných žáků, podmínky přijetí, potřebné formuláře a detailní návod co, jak a kdy je třeba udělat, vyplnit a podat. Patří sem pochopitelně i pozvánka na dny otevřených dveří, jejich přesné termíny i náplň. Školy, které se nemají za co stydět, zvou zájemce do běžné výuky, i to je potřeba organizačně vymezit a uvést způsob přihlášení se. V této sekci můžeme využít zájmu a motivace uchazečů a požádat je o zadání e-mailu, na který jim následně můžeme posílat informace. Vždy je nutné, aby šel odběr zrušit.
SEKCE KE STAŽENÍ
Download
umožňující uživatelům stáhnout si nabízené dokumenty je velmi praktická záležitost, díky které si šikovné školy dokážou ulehčit práci. Umístit bychom sem měli jednak všemožné
předvyplněné formuláře
(přihláška ke studiu, přihláška ke stravování, žádost o uvolnění nebo stipendium, potvrzení o návštěvě školy apod.), nabízí se i umístění aktuálních informací a seznamu věcí ke škole v přírodě nebo lyžařskému zájezdu. Na tomto místě může škola plnit i svoji informační povinnost a vyvěsit
výroční zprávy
nebo
školní řád.
Další sekce webových prezentací se škola od školy většinou liší. Někde samostatně soustřeďují na jedno místo žákovské práce, jinde se prezentují jednotlivé třídy, ročníky nebo obory. Na jiných školách je tomu naopak a samostatně najdete podstránky jednotlivých
předmětových sekcí
nebo třeba stránky školní knihovny. Vždy je výhodné osamostatnit
školní jídelnu
- je to přece jen jasně ohraničený samostatný svět a dotazy směřované k němu jsou odlišitelné od zbytku školy, takže to přehlednosti a pochopitelnosti určitě pomůže.
Správný školní web by se měl tvářit dostatečně vstřícně a komunikativně. Na příslušných místech
umět poradit nezkušenému
- kdy je vhodné volat do školy učitelům, kdy a jak často se mění rozpis suplování, jak se přihlásit a odhlásit z intranetu. Je ideální, když umožňuje prostřednictvím
RSS kanálu
odebírat novinky webu, případně si přes školní stránky zaregistrovat odběr novinek nebo newsletteru e-mailem. Vždy pamatujme na symetrii -pokud se někde mohu zaregistrovat k odběru, musí tam jít i zrušení možnosti odebírat.
Správou pověřme nejen webmastera, ten se postará především o technickou stránku věci, ale i obsahového redaktora, PR manažera, či jak si ho nazvete. Nedělá dobrotu, když se o obsah i technické řešení stará jedna osoba - skloubit obě natolik odlišné složky dohromady je úkol hodný supermana. Dbejme i na
standardizaci
-používejme ustálené formáty, tedy např. JPEG u fotografií nebo PDF u dokumentů. Pokud chcete po lidech něco vyplňovat, spíše než vyvěšovat na web dokument ve Wordu zvažte, zda není praktičtější nalinkovat čtenářům formulář Google dokumentů, kam vám vyplní oni sami jednoduše a rychle požadované údaje. Odpadnou jim starosti s doručováním nazpět po dětech nebo skenování a mailování a na vaší straně zase náročné administrativní zpracování.

1) http://www.pravoit.cz/article/uvedeni-jmen-zamestnancu-na-firemnich-strankach-vs-ochrana-osobnich-udaju