Jako první ze série článků o současném stavu péče o kognitivně nadané žáky v ČR přinášíme informaci o nedávno přijaté nové koncepci, která přináší některé výrazné změny do této oblasti. V dalších dílech se budeme věnovat konkrétním aktivitám na podporu nadaných a jejich možným přínosům pro školu, učitele, žáka.
Novinky v péči o talenty
Mgr.
Vojtěch
Tutr
metodik specialista pro podporu talentovaných
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Péče o nadané a talentované děti a žáky
se dostává do pozornosti rezortu vzdělávání v ČR minimálně od roku 2004, kdy se kromě platnosti novely školského zákona a vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, zpracovává Koncepce péče o nadané žáky ve školských poradenských zařízeních na období 2004-2008
.
V těchto dokumentech byla poprvé legislativně vymezena skupina mimořádně nadaných a jejich diagnostikou byly pověřeny pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra.Na tento vývoj navázala příprava Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009-2013, na které se podílela širší skupina tvořená ze zástupců MŠMT, VÚP, NIDV, NÚOV, NIDM, IPPP, Mensy ČR a Společnosti pro talent a nadání. Jako
hlavní cíle
koncepce stanovila:zkvalitnit diagnostiku dětí a žáků s nadáním
ve školním a školském prostředí,zajistit
podporu rozvoje nadání
v rámci formálního vzdělávání i ve volném čase,nabídnout
podporu pedagogickým pracovníkům
v jejich profesní přípravě na práci v oblasti vzdělávání nadaných,zprostředkovat veřejnosti
dostatek informací
o systému péče o nadané,realizovat
výzkumy a rozvíjet mezinárodní spolupráci
v oblasti péče o nadané.Přes dílčí posuny ve vymezených oblastech se nepodařilo odstranit roztříštěnost aktivit jednotlivých subjektů podílejících se na péči o nadané - nebyl vytvořen skutečný systém péče o nadané a mimořádně nadané děti a žáky.1)Na vytvoření takového systému se tedy soustředí nová
(dále jen „Koncepce 2014-2020“).
Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014-2020
NOVÁ KONCEPCE
Záměrem, kterému má Koncepce 2014-2020 přispět a který je zmiňován i v předchozích dokumentech,2)
je vytvoření vzdělávacího systému, „který stimuluje maximální rozvoj a plné využití potenciálu všech žáků včetně rozvoje jejich tvořivosti, a to již od předškolního věku, přičemž tato podpora je dlouhodobá, systematická, zahrnuje oblasti formálního, zájmového i neformálního vzdělávání“.3)
Koncepce 2014-2020
se tedy zaprvé nesoustředí pouze na oblast nadaných a mimořádně nadaných dětí a žáků, ale na rozvoj potenciálu co nejširšího okruhu žáků ve vzdělávacím procesu. Zadruhé zahrnuje do péče o tyto osoby různé aktéry mimo školu a poradenská zařízení, a předpokládá tak
vytvoření skutečného systému, kde jednotlivé prvky vzájemně spolupracují.
S uvedeným souvisí posun terminologie, kterou
Koncepce 2014-2020
užívá. Nehovoří již pouze o identifikaci a podpoře žáků mimořádně nadaných, ale o rozvoji a uplatnění nadání dětí, žáků a studentů. Nadále se tedy při vytváření specifických podmínek pro rozvoj nadaných nemusí jednat pouze o úzkou skupinu žáků, kteří jsou do ní zařazeni na základě potvrzení vydaného poradenským zařízením. To bylo jedno z úskalí například při získávání finanční podpory na rozvoj podmínek pro nadané na školách a následném vykazování potřebného počtu podpořených osob. V tomto bodě má
Koncepce 2014-2020
v ideálním případě
vytvořit podmínky pro maximalizaci potenciálu každého dítěte
a nikoli jen pro vybrané jedince.Jedním z hlavních cílů dokumentu je vytvoření a další rozvíjení otevřeného koordinovaného mezirezortního systému podpory nadání a péče o nadané, který by měl zajišťovat:
Kontinuální systematickou podporu identifikace, rozvoje a uplatnění nadání
(zejména tvořivosti) v kontextu harmonického vývoje celé osobnosti napříč všemi vzdělávacími stupni, v oblasti školních i volnočasových aktivit a v praxi, která bude zabezpečena na úrovni personální (zvláště setkávání, komunikace a spolupráce) i materiální. Jde tedy o identifikaci nejen v poradenských zařízeních, ale také o nominaci experty, rodiči, vrstevníky, identifikaci na prokázaných výsledcích apod. K tomuto učinily krok již prováděcí předpisy pro projekty podpořené z ESF v minulých letech, které jako nadané uznávaly ty děti, které dostanou doporučení ředitele školy na základě studijních či mimostudijních výsledků.Aktivní vyhledávání a vytváření příležitostí k identifikaci, rozvoji a uplatnění nadání.
K tomuto bodu je v koncepci uvedena potřeba zařadit nadané žáky do žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dále upravit školskou legislativu tak, aby bylo možno vzdělávání na vyšším stupni školy formou „hostování“, což má význam zejména u nadaných, kteří v důsledku individuálního vzdělávacího plánu nemají po skončení vyšších ročníků na daném stupni školy odpovídající náročnost.Systematickou podporu rozvoje odborných kompetencí a vzájemné spolupráce
všech aktérů podílejících se na rozvoji nadání a péči o nadané.Poskytování zpětné vazby
o (potřebných) změnách systému, které by měly být reflektovány v právních předpisech vztahujících se k oblasti podpory rozvoje nadání a péče o nadané.Mezinárodní spolupráci, realizaci výzkumů a zveřejňování relevantních informací
z oblasti nadání a péče o nadané.Průběžné monitorování a evaluaci systému, zejména aktivit pro nadané a jejich přínosů pro rozvoj nadaných i rozvoj nadání dětí, žáků a studentů obecně.
K realizaci těchto cílů
Koncepce 2014-2020
navrhuje
základní strukturu mezirezortního systému podpory nadání a péče o nadané.
V něm by měly
spolupracovat všechny složky, které se o rozvoj nadání starají
- školy, poradenská zařízení, zájmové organizace, nestátní neziskové organizace i jednotlivci působící jako dobrovolníci pro některou z organizací. Systém dále počítá se zapojením vysokých škol a dalších spolupracujících subjektů, např. ministerstva kromě MŠMT.Systém by se měl koordinovat na krajské úrovni, tedy tam, kde vznikají rozhodnutí dávající konkrétní podobu realizaci vzdělávání a kde se zároveň nachází řada koordinačních uzlů existujících sítí - např. koordinátorů pedagogickopsychologických poraden pro nadání.
Mezi důležité úkoly v oblasti odborných kompetencí a vzájemné spolupráce těch, kdo se na rozvoji nadání a péče o nadané podílejí, řadí
Koncepce 2014-2020
požadavek na povinnou i volitelnou součást přípravy budoucích pedagogů, psychologů a speciálních pedagogů.Tu by měli získat v oblasti identifikace, rozvoje a uplatnění nadání včetně tvořivosti tak, aby byli schopni podporovat a rozvíjet nadání žáků ve svém oboru a dále se v této oblasti vzdělávat. Dále se mají do požadavků na pedagogické profese v připravovaném kariérním řádu začlenit i znalosti a dovednosti související s podporou rozvoje nadání a se vzděláváním nadaných a do vzdělávání ředitelů (funkční studium) začlenit i témata organizace vzdělávání nadaných.Realizace
Systému podpory nadání
je v
Koncepci 2014-2020
rozvržena do tří fází tzv. postupného zavádění. Pověřenou organizací je v tomto případě Národní institut pro další vzdělávání (NIDV), který po sloučení s bývalým Národním institutem dětí a mládeže nyní spojuje ve své činnosti jak péči o vzdělávání pedagogů, tak i navrhování, vytváření a realizaci aktivit pro podporu nadání. NIDV organizuje některé vědomostní soutěže (olympiády) a projekt Talent, který využívá online komunikaci a vytváří inovativní aktivity pro ověření a rozvoj nadání.V prvním období do 30. června 2015 se bude
Koncepce 2014-2020
zavádět v krajích Plzeňském a Královéhradeckém. Hlavními výstupy první etapy postupného zavádění budou fungující modely Krajské sítě podpory nadání, které budou s podporou NIDV poskytovat v daném regionu pestrou nabídku aktivit pro kognitivně nadané a podporu pedagogů s využitím regionálních kapacit a zdrojů. Do konce roku 2016 by se měly sítě vytvořit i ve všech zbývajících krajích.1)Viz kapitola 2.
Koncepce 2014-2020: Zhodnocení plnění Koncepce péče o mimořádně nadané děti a žáky pro období let 2009 -2013
(s. 9).2) Národní program reforem České republiky 2013 a Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020.
3) Koncepce 2014-2020 (s. 11).