Cílem článku je doplnit informace o novele zákona o pedagogických pracovnících publikované v Řízení školy č. 2/2016 výkladem výjimek z pravidel uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a příklady použití přechodných ustanovení.
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialista na školskou problematiku
Příklady použití speciálních pravidel stanovených zákonem o pedagogických pracovnících
Připomeňme, že zákon o pedagogických pracovnících vymezuje dvě „přísnější“ speciální pravidla uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků:
1)
pravidlo spojující minimální dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) a pravidlo „třikrát a dost“ (§ 23a odst. 2),
2)
pravidlo tříleté maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka (§ 23a odst. 3).
Na základě uvedených pravidel (bez použití možných výjimek) lze týmiž smluvními stranami (tj. školou jako zaměstnavatelem a určitým pedagogickým pracovníkem) uzavřít pracovní poměr na dobu určitou např. takto:
12 měsíců + 12 měsíců + 12 měsíců = 36 měsíců
| pravidlo nejvýše dvou opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou | dodrženo | dvě opakování |
| pravidlo minimální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) | dodrženo | každý pracovní poměr trvá právě 12 měsíců |
| pravidlo maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání ani jednoho pracovního poměru nepřekračuje dobu 3 let |
| pravidlo celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | v součtu doby trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou nepřesáhnou ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky |
18 měsíců + 18 měsíců = 36 měsíců
| pravidlo nejvýše dvou opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou | dodrženo | Jedno opakování |
| pravidlo minimální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) | dodrženo | každý pracovní poměr trvá déle než 12 měsíců |
| pravidlo maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání ani jednoho pracovního poměru nepřekračuje dobu 3 let |
| pravidlo celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | v součtu doby trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou nepřesáhnou ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky |
20 měsíců + 16 měsíců = 36 měsíců
| pravidlo nejvýše dvou opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou | dodrženo | Jedno opakování |
| pravidlo minimální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) | dodrženo | každý pracovní poměr trvá déle než 12 měsíců |
| pravidlo maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání ani jednoho pracovního poměru nepřekračuje dobu 3 let |
| pravidlo celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | v součtu doby trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou nepřesáhnou ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky |
36 měsíců
| pravidlo nejvýše dvou opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou | dodrženo | bez opakování |
| pravidlo minimální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) | dodrženo | každý pracovní poměr trvá déle než 12 měsíců |
| pravidlo maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání pracovního poměru činí právě maximální dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou, tj. 3 roky |
| pravidlo celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání jedhono pracovního poměru na dobu určitou současně představuje maximální celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou, tj. 3 roky |
Po vyčerpání možností, které vymezují speciální pravidla uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, je nutné:
a)
s daným pedagogickým pracovníkem uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou, nebo
b)
s daným pedagogickým pracovníkem spolupráci ukončit; vyčkat okamžiku, kdy od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplyne doba 3 let, a teprve poté uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou (§ 39 odst. 2 zákoníku práce), nebo
c)
uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s jiným pedagogickým pracovníkem.
Nerespektování speciálních pravidel daných zákonem o pedagogických pracovnících uveďme na příkladu uzavření pracovního poměru na dobu určitou s odborně nekvalifikovaným pedagogickým pracovníkem. V případě tohoto pedagogického pracovníka se přímo ze zákona nepoužije pravidlo spojující minimální dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) a pravidlo „třikrát a dost“ (§ 23a odst. 2). V příkladu se předpokládá použití pouze těchto výjimek.
10 měsíců + 10 měsíců + 10 měsíců + 10 měsíců = 40 měsíců
| pravidlo nejvýše dvou opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou | ve vztahu k odborně nekvalifikovanému pedagogickému pracovníkovi se použije výjimka dobu uzavření pracovního poměru na dobu určitou lze opakovat více než dvakrát |
Tři opakování |
| pravidlo minimální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (12 měsíců) | ve vztahu k odborně nekvalifikovanému pedagogickému pracovníkovi se použije výjimka lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou na dobu kratší než 12 měsíců |
každý pracovní poměr trvá 10 měsíců |
| pravidlo maximální doby trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | dodrženo | doba trvání ani jednoho pracovního poměru nepřekračuje dobu 3 let |
| pravidlo celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (3 roky) | přímo v zákoně není obsažena výjimka z pravidla celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pravidlo není dodrženo |
v součtu doby trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou přesáhnou ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky |
Nerespektování pravidla tříleté celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou může být také důsledkem toho, že se při uzavírání dalšího pracovního poměru na dobu určitou nebudou brát v potaz přechodná ustanovení. Aplikaci přechodných ustanovení je věnován text uvedený dále.
Při promýšlení použití pravidla tříleté celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou si s velkou pravděpodobností vybavíme dvě situace:
a)
uzavírání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem, který zastupuje pedagogického pracovníka na mateřské nebo rodičovské dovolené,
b)
uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, který vznikne v době „přípravného týdne“, např. od 24.8.2016.
Pro případ „zástupu“ pedagogického pracovníka na mateřské nebo rodičovské dovolené je nutné zdůraznit, že takového pedagogického pracovníka je obvykle nutné zastoupit na dobu delší než 3 roky.
Pokud vznikne pracovní poměr1) na dobu určitou v době „přípravného týdne“ (např. 24.8.2016), započítává se samozřejmě i doba „přípravného týdne“ do doby trvání daného pracovního poměru na dobu určitou a následně i do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Nemělo by proto docházet k situacím, kdy bude celková tříletá doba trvání pracovního poměru na dobu určitou překročena o doby „přípravných týdnů“.
Možnost použití výjimek ze speciálních pravidel
Jak je známo, ustanovení § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících výslovně omezuje uplatnění speciálního pravidla spojujícího minimální dobu trvání jednoho pracovního poměru na dobu určitou a maximálně dvojího opakování. V zákoně toto omezení najdeme jako definici případů sjednání pracovního poměru na dobu určitou, na které se dané speciální pravidlo nevztahuje. Jedná se o tyto případy:
a)
případ, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně pedagogického pracovníka, nebo
b)
případ, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem, který není odborně kvalifikován.
Tím výčet výjimek výslovně stanovených zákonem o pedagogických pracovnících končí.
Je otázkou právního výkladu, zda lze speciální pravidla uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků prolomit pouze výjimkami výslovně definovanými v § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících, nebo lze uvedená speciální pravidla prolomit i výjimkami sjednanými s odborovou organizací nebo stanovenými zaměstnavatelem vnitřním předpisem v souladu s § 39 odst. 4 zákoníku práce.
Z „logiky věci“ projevující se v tom, že zákonodárce speciálně vyčleňuje pedagogické pracovníky a speciálními pravidly je při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou „více chrání“, lze usoudit, že ve vztahu k pedagogickým pracovníkům lze použít pouze ty výjimky, které jsou vymezeny přímo v zákoně o pedagogických pracovnících.
Z důvodové zprávy novely zákona o pedagogických pracovnících však lze dovodit, že ve vztahu k výše komentovaným speciálním pravidlům upravujícím uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků zůstává nedotčena možnost sjednání odchylek na základě dohody zaměstnavatele s odborovou organizací za podmínek § 39 odst. 4 zákoníku práce.2) Jinými slovy, z důvodové zprávy lze dovodit, že i vůči speciálním pravidlům uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou pedagogických pracovníků lze s odborovou organizací sjednat nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele stanovit „jiný postup“, „výjimku“. K tomu výkladu, podle kterého lze vedle zákonem o pedagogických pracovnících stanovených výjimek sjednat nebo stanovit výjimky v souladu s § 39 odst. 4 zákoníku práce, se kloní autorka článku.
Při případném sjednání nebo stanovení takové výjimky zaměstnavatel musí důkladně zvážit, zda budou splněny všechny podmínky sjednání nebo stanovení „jiného postupu“, „výjimky“.
Pro úplnost připomeňme celé znění § 39 odst. 4 zákoníku práce.
§ 39 odst. 4 zákoníku práce
Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací upraví
a)
bližší vymezení těchto důvodů,
b)
pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
c)
okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,
d)
dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první.
Autorka článku si je vědoma, že při posuzování možnosti výjimek ze speciálních pravidel uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků existují různé právní názory. Pokud se ředitelé škol a školských zařízení chtějí vyhnout případným komplikacím vyplývajícím z různých právních výkladů, nepochybí, pokud budou do doby, kdy se k dané otázce vyjádří MŠMT, používat pouze výjimky výslovně zakotvené v zákoně o pedagogických pracovnících.
Jak používat přechodná ustanovení?
Novela zákona o pedagogických pracovnících (která je účinná od 12.1.2016) obsahuje tzv. přechodná ustanovení. Obecně přechodná ustanovení slouží k tomu, aby upravila „přechod“ od „staré“ právní úpravy k „nové“ právní úpravě. Jinak řečeno: v přechodných ustanoveních se upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům vzniklým podle dosavadní právní úpravy.
Pro přehlednost zopakujme přechodná ustanovení obsažená v novele zákona o pedagogických pracovnících:
1)
Na pracovní poměr pedagogického pracovníka na dobu určitou, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahují dosavadní právní předpisy.
2)
Na právní jednání týkající se doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka a jeho změny učiněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; dosavadní sjednaná doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou podle § 23a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka neuplynula doba 3 let.
Co znamená první bod přechodných ustanovení? Na základě prvního bodu přechodných ustanovení můžeme např. konstatovat: Pracovní poměr uzavřený s pedagogickým pracovníkem od 1.9.2015 do 30.6.2016 (10 měsíců) nebo od 1.1.2016 do 30.6.2016 (6 měsíců) je z právního hlediska v pořádku, protože byl sjednán v souladu s tehdy platnou právní úpravou nezakazující uzavírání pracovní poměr na dobu určitou na dobu kratší než 12 měsíců.
Co znamená druhý bod přechodných ustanovení? Na základě druhého bodu přechodných ustanovení lze dovodit: Jestliže byl pracovní poměr na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem sjednán od 1.9.2015 do 30.6.2016 (tj. ještě před nabytím účinnosti novely zákona o pedagogických pracovnících) a následně by 12.1.2016 a později (tj. počínaje dnem nabytí účinnosti novely zákona o pedagogických pracovnících) zaměstnavatel a pedagogický pracovník chtěli prodloužit dobu trvání tohoto pracovního poměru na dobu určitou nebo chtěli uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou, pak se uvedené prodloužení nebo uzavření dalšího pracovního poměru na dobu určitou již musí řídit novými speciálními pravidly stanovenými novelou zákona o pedagogických pracovnících (tj. § 23a zákona o pedagogických pracovnících).
Dále z druhého bodu přechodných ustanovení plyne, že dříve, než zaměstnavatel po 12.1.2016 opět uzavře s určitým pedagogickým pracovníkem pracovní poměr na dobu určitou, musí posoudit dobu trvání předcházejícího pracovního poměru (nebo předcházejících pracovních poměrů). Přitom musí brát v potaz všechny pracovní poměry na dobu určitou, od jejichž skončení neuplynula doba 3 let. Nejlépe je demonstrovat toto posouzení na příkladech.
PŘÍKLAD
-
S určitým pedagogickým pracovníkem byl sjednán pouze jeden pracovní poměr na dobu určitou, a to od 1. 9. 2015 do 30. 6. 2016 (10 měsíců).
-
Škola a pedagogický pracovník plánují od 1.9.2016 vznik dalšího (druhého) pracovního poměru na dobu určitou, případně následně ještě jednoho (třetího) pracovního poměru na dobu určitou.
-
Od skončení prvního pracovního poměru na dobu určitou neuplynula doba 3 let.
-
Z uvedeného důvodu se doba trvání dosavadního pracovního poměru na dobu určitou (10 měsíců) započítává do tříleté celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
Znamená to, že s tímto pedagogickým pracovníkem lze ještě dvakrát uzavřít pracovní poměr na dobu určitou (opakovat uzavření pracovního poměru na dobu určitou lze ještě dvakrát), ale součet dob trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou nesmí překročit dobu 3 let.
-
Kombinace uzavření jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou by mohla vypadat takto: V pořadí druhý pracovní poměr na dobu určitou (první opakování) bude sjednán od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017 (12 měsíců). V pořadí třetí pracovní poměr na dobu určitou (druhé opakování) bude sjednán od 1. 9. 2017 do 31. 10. 2018 (14 měsíců). Souhrn dob trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou (10 měsíců + + 12 měsíců + 14 měsíců) činí 36 měsíců, tj. právě maximální celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou.
PŘÍKLAD
-
S určitým pedagogickým pracovníkem byly v minulosti sjednány dva pracovní poměry na dobu určitou, a to od 1. 9. 2014 do 30. 6. 2015 (10 měsíců) a od 1. 9. 2015 do 30. 6. 2016 (10 měsíců).
-
Dále škola a pedagogický pracovník plánují vznik v pořadí třetího pracovního poměru na dobu určitou, a to od 1. 9. 2016.
-
Protože od skončení obou dříve uzavřených pracovních poměrů neuplynula doba 3 let, musí se doba trvání obou uvedených pracovních poměrů na dobu určitou započítat do maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
Znamená to, že se souhrn dob trvání prvního a druhého pracovního poměru na dobu určitou (tj. doba 20 měsíců) započte do tříleté maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
V důsledku tohoto započtení z tříleté celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou „zbývá“ ještě 16 měsíců a na dobu až 16 měsíců lze od 1. 9. 2016 uzavřít v pořadí třetí pracovní poměr na dobu určitou. Maximální celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou je zachována (10 měsíců + 10 měsíců + 16 měsíců Z 36 měsíců).
PŘÍKLAD
-
S určitým pedagogickým pracovníkem byly v minulosti sjednány dva pracovní poměry na dobu určitou, a to od 1. 2. 2014 do 30. 6. 2015 (17 měsíců) a od 1. 9. 2015 do 30. 6. 2016 (10 měsíců).
-
Dále škola a pedagogický pracovník plánují vznik v pořadí třetího pracovního poměru na dobu určitou, a to od 1. 9. 2016.
-
Protože od skončení obou dříve uzavřených pracovních poměrů neuplynula doba 3 let, musí se doba trvání obou uvedených pracovních poměrů na dobu určitou započítat do maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
Znamená to, že se souhrn dob trvání prvního a druhého pracovního poměru na dobu určitou (tj. doba 27 měsíců) započte do tříleté maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
V důsledku tohoto započtení z tříleté celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou „zbývá“ pouze 9 měsíců. Pokud se na pedagogického pracovníka nevztahuje výjimka, v důsledku které s ním lze uzavřít pracovní poměr na dobu kratší než 12 měsíců, nelze s ním další (v pořadí třetí) pracovní poměr uzavřít. Při uzavření v pořadí třetího pracovního poměru na dobu určitou na dobu 12 měsíců by byla překročena celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou o 3 měsíce (17 měsíců + 10 měsíců + 12 měsíců Z 39 měsíců).
PŘÍKLAD
-
Pokud byl s pedagogickým pracovníkem sjednán pouze jeden pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2013 do 31. 8. 2016 (tj. 3 roky), pak od 1. 9. 2016 s ním nelze podruhé sjednat pracovní poměr na dobu určitou.
-
Důvody jsou následující: od skončení uvedeného pracovního poměru na dobu určitou neuplynula doba 3 let, doba trvání již uzavřeného pracovního poměru na dobu určitou se musí započítat do tříleté maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru (od 1. 9. 2013 do 31. 8. 2016) činí 3 roky, a tím je „vyčerpána“ tříletá maximální celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou.
ZÁVĚR
-
Při uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou pedagogických pracovníků je nutné současně sledovat dodržení pravidla minimální doby trvání jednoho pracovního poměru (nejméně 12 měsíců) a pravidla celkové doby trvání pracovního poměru (nejvýše 3 roky).
-
Před uzavřením pracovních poměrů na dobu určitou již podle novelizovaného znění zákona o pedagogických pracovnících nelze zapomenout na přechodná ustanovení zákona a je nutné posoudit dobu trvání předcházejícího pracovního poměru (nebo předcházejících pracovních poměrů). Musí se brát v potaz všechny pracovní poměry na dobu určitou, od jejichž skončení neuplynula doba 3 let, a započítat dobu jejich trvání do celkové maximální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.
-
Speciální pravidla uzavírání pracovního poměru na dobu určitou pedagogických pracovníků se vztahují pouze na uzavírání pracovního poměru. Nevztahují se na uzavírání dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
1 Dle § 36 zákoníku práce pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance.
2 Část důvodové zprávy komentující uplatnění speciálních výjimek vymezených § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících je uzavřena textem: V ostatních případech pak není dotčena možnost sjednání odchylek na základě dohody zaměstnavatele s odborovou organizací za podmínek § 39 odst. 4 zákoníku práce. Stejně tak se v důvodové zprávě v souvislosti s výběrem varianty upravující výjimky z pravidla minimální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou uvádí: V rámci variant věcného řešení odchylek z pravidla minimálního trvání pracovního poměru byla zvolena varianta 3.2, tj. kombinace zákonných výjimek a možnost zaměstnavatelů stanovit další případy v dohodě s odborovou organizací (popř. vnitřním předpisem) za vymezených podmínek (dle obecné úpravy zákoníku práce). Viz Důvodová zpráva k zákonu č. 379/2015 Sb., změna zákona o pedagogických pracovnících. [online]. [cit. 2016-03-03]. ASPI.