Novela zákona o pedagogických pracovnících

Vydáno:

Novela zákona o pedagogických pracovnících účinná od 12.1.2016 (zákon č. 379/2015 Sb.) mění zákon v části Získávání odborné kvalifikace pedagogických pracovníků a do hlavy III vkládá nový § 23a Pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka. Cílem článku je komentář k uvedeným změnám.

Novela zákona o pedagogických pracovnících
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph. D.,
specialista na školskou problematiku
ZÍSKÁVÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE
Novela rozšiřuje výčet způsobů, kterými lze získat odbornou kvalifikaci některých pedagogických pracovníků. Pomyslným „leitmotivem“ této části novely je výuka předmětů uměleckého zaměření nebo aktivity uměleckého zaměření.
Jak je známo, v rámcových vzdělávacích programech jsou jako vzdělávací obory nebo doplňující vzdělávací obory zařazeny předměty uměleckého zaměření. Pro uvedené předměty však nejsou na českých vysokých školách, s výjimkou uměleckých vysokých škol, připravováni učitelé.
Na vysokých uměleckých školách (Akademii múzických umění v Praze a Janáčkově akademii múzických umění v Brně) existují umělecko-pedagogické obory, jejichž smyslem není vychovávat výkonné umělce, ale připravovat pedagogy pro umělecky zaměřené předměty na základních, středních, středních odborných, vyšších odborných a základních uměleckých školách a pedagogy volného času pro aktivity s uměleckým zaměřením a na využívání uměleckých postupů v procesu výchovy a vzdělávání.
Umělecko-pedagogické studijní obory na uměleckých vysokých školách jsou akreditovány v oblasti umění, ale jako obory zaměřené na výkon učitelské profese.
Novela zákona o pedagogických pracovnících odstranila situaci, kdy zákon nerespektoval pedagogické vzdělávání pro obory akreditované v oblasti umění, a rozšířila možnosti získání odborné kvalifikace:
-
učitele prvního stupně základní školy,
-
učitele druhého stupně základní školy,
-
učitele střední školy,
-
učitele uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři,
-
učitele vyšší odborné školy,
-
pedagoga volného času.
Z logiky věci je zřejmé, jaký způsob získání odborné kvalifikace byl do zákona o pedagogických pracovních doplněn - vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření. Pro přehlednost a ucelenou představu o novelizované podobě této části zákona o pedagogických pracovnících je však dále uvedeno celé znění nové pasáže zákona o pedagogických pracovnících.
Podle nového ustanovení § 7 odst. 1 písm. f) zákona o pedagogických pracovnících učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu.
Do § 8 zákona o pedagogických pracovnících Učitel druhého stupně základní školy se novelou vkládá nový odstavec 3: Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření.
Stejně tak § 9 zákona o pedagogických pracovnících Učitel střední školy je novelou rozšířen o nový odstavec 8: Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření.
Znění § 10 zákona o pedagogických pracovnících Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři je doplněno o nové ustanovení § 10 odst. 1 písm. e): Učitel uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření.
Do § 11 zákona o pedagogických pracovnících Učitel vyšší odborné školy se novelou vkládá nový odstavec 4: Učitel předmětů uměleckého zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření.
Text § 17 zákona o pedagogických pracovnících Pedagog volného času se také rozšiřuje o nový odstavec, a to odstavec 3: Pedagog volného času pro aktivity zájmového vzdělávání odpovídající uměleckému zaměření získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření.
PRACOVNÍ POMĚR NA DOBU URČITOU PEDAGOGICKÉHO PRACOVNÍKA
Obecná pravidla uzavírání pracovního poměru na dobu určitou jsou stanovena § 39 zákoníku práce. Cílem novely zákona o pedagogických pracovnících bylo vymezit speciální pravidla pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky.
Konkrétně to znamená, že do zákona o pedagogických pracovnících byl vložen nový § 23a, který upravuje pouze odchylky od obecné úpravy uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Negativně vyjádřeno, nový § 23a zákona o pedagogických pracovnících nepřebírá obecná ustanovení zákoníku práce, která zůstávají nedotčena a vztahují se i na pedagogické pracovníky. Z důvodu právní jistoty však § 23a zákona o pedagogických pracovnících obsahuje obecné ustanovení, podle kterého se na pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka vztahuje zákoník práce, nestanoví-li zákon o pedagogických pracovnících jinak (viz § 23a odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících).
Uvedená kombinace obecné úpravy (§ 39 zákoníku práce) a odchylek od uvedené obecné právní úpravy (§ 23a zákona o pedagogických pracovnících) pro ředitele škol a školských zařízení představuje větší nároky na správnou aplikaci pravidel při sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou pedagogických pracovníků. Ponechává na ředitelích škol a školských zařízení, aby správně určili, co se při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem použije z obecné úpravy a co z obecné úpravy použít nelze, neboť to speciální úprava zákona o pedagogických pracovnících vylučuje.
Speciální úprava obsažená v zákoně o pedagogických pracovnících
Odchylky zákona o pedagogických pracovnících (speciální ustanovení) od obecné úpravy vymezené § 39 zákoníku práce jsou následující:
a)
určení minimální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (§ 23a odst. 2),
b)
stanovení maximální celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami (§ 23a odst. 3),
c)
zákonem stanovené případy, kdy se neuplatní minimální doba trvání pracovního poměru na dobu určitou a maximální počet opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (§ 23a odst. 4).
Minimální doba trvání pracovního poměru na dobu určitou a počet opakování
Podle § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát.
Jak je známo, zákoník práce minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou nestanoví. Novela zákona o pedagogických pracovnících zavádí speciální pravidlo vymezující spodní, minimální hranici doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka. Tato doba činí nejméně 12 kalendářních měsíců. Tím zákon o pedagogických pracovnících zpřísňuje podmínky sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou s pedagogickými pracovníky ve srovnání s obecnou úpravou zákoníku práce.
Pravidlo opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka (nejvýše dvakrát ode dne vzniku prvního pracovního poměru) vyplývá z § 39 odst. 2 zákoníku práce.
Maximální celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou
Obecné pravidlo stanovující maximální celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami vyplývá z § 39 odst. 2 zákoníku práce: Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Jinak řečeno, maximální doba trvání každého jednotlivého pracovního poměru na dobu určitou nesmí být delší než 3 roky a celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvní stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 9 let.
Nad rámec zákoníku práce novela zákona o pedagogických pracovnících zpřísňuje, tj. zkracuje, celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami. Dle § 23a odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících celková doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout ode dne vzniku prvního pracovního poměru 3 roky.
Výjimky z pravidla
Ustanovení § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících zakotvuje zákonem stanovené případy, kdy se (a to přímo ze zákona) neuplatní pravidlo minimální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou a maximálního počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou:
Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem:
a)
jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka nebo
b)
který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7.
První výjimka se logicky vztahuje k pedagogickým pracovníkům, se kterými byl pracovní poměr na dobu určitou sjednán jako náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka. Překážky v práci na straně zaměstnance zákoník práce vymezuje ustanoveními § 191 až 205. Náhrada za dočasně nepřítomného pedagogického pracovníka na dobu překážek v práci na straně tohoto pracovníka je v praxi škol a školských zařízení obvykle náhradou za pedagogického pracovníka čerpajícího mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo náhradou za pedagogického pracovníka v dočasné pracovní neschopnosti.
Dále je evidentní, že nelze po zaměstnavateli požadovat, aby s odborně nekvalifikovaným pedagogickým pracovníkem uzavřel pracovní poměr na dobu určitou na dobu minimálně 12 měsíců, jestliže podle § 22 odst. 6 zákona o pedagogických pracovnících je povinen (při splnění dalších podmínek) zajišťovat výchovu a vzdělávání pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pouze po nezbytnou dobu. Proto je druhá výjimka vztažena k situaci, kdy byl pracovní poměr na dobu určitou uzavřen s pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace.
Výše uvedený text ustanovení § 23a odst. 4 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících publikovaný ve Sbírce zákonů uvádí, že se ustanovení odstavce 2 nevztahuje na případy, kdy byla doba trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednána s pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace podle § 22 odst. 7. Avšak od 1.5.2015 je nezbytná doba, po kterou může právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zajišťovat výchovu a vzdělávání (při splnění dalších podmínek) pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, stanovena § 22 odst. 6 zákona o pedagogických pracovnících.
Jak již bylo uvedeno, zákon o pedagogických pracovnících případy zakotvenými v § 23a odst. 4 výslovně stanoví, kdy se neuplatní pravidlo sjednání pracovního poměru na minimální dobu (nejméně na dobu 12 měsíců) a pravidlo maximálního počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou (ode dne vzniku prvního pracovního poměru nejvýše dvakrát). Uvedené výjimky jsou výjimky zákonné, a proto není nutné je zapracovávat do vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo činit předmětem dohody s odborovou organizací.
„Sankční“ ustanovení
Ustanovení § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících zakotvuje pomyslné „sankční“ ustanovení: Sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, mohou zaměstnavatel i pedagogický pracovník uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.
Tím zákon o pedagogických pracovnících přebírá obecnou úpravu § 39 odst. 5 zákoníku práce.
Ze znění § 39 odst. 5 zákoníku práce nebo § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících mohou někteří zaměstnavatelé nesprávně vyvodit, že pedagogický pracovník (resp. zaměstnanec) musí své písemné oznámení doprovodit žalobou k soudu ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Odsud mohou mylně dovozovat, že pokud tak neučiní, důsledky vymezené § 23a odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících (resp. § 39 odst. 5 zákoníku práce) nenastanou a pracovní poměr skončil.
Smysl zákona o pedagogických pracovnících (stejně tak zákoníku práce) je však jiný. Pokud budou splněny dotčené podmínky (tj. sjedná-li zaměstnavatel s pedagogickým pracovníkem dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s odstavci 2 až 4, a oznámil-li pedagogický pracovník před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával), vychází zákon o pedagogických pracovnících ze zákonné domněnky, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou, který trvá. Je proto na zaměstnavateli, aby podal v uvedené lhůtě žalobu, a tím zabránil účinkům zákonné domněnky a dosáhl toho, že pracovní poměr skutečně skončil uplynutím doby.1)
Přechodná ustanovení
Novela zákona o pedagogických pracovnících obsahuje dvě přechodná ustanovení.
Podle prvního přechodného ustanovení se na pracovní poměr pedagogického pracovníka na dobu určitou, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahují dosavadní právní předpisy (čl. II bod 1 zákona č. 379/2015 Sb.). To znamená, že pokud před 12. lednem 2016 vznikl pracovní poměr na dobu určitou pedagogického pracovníka, vztahuje se na tento pracovní poměr zákon o pedagogických pracovnících ve znění účinném do 11. ledna 2016.
Podle druhého přechodného ustanovení se na právní jednání týkající se doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka a jeho změny učiněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; dosavadní sjednaná doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se započítává do celkové doby trvání pracovního poměru na dobu určitou podle § 23a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka neuplynula doba 3 let.
ZÁVĚR
Obecně platí, že novela zákona o pedagogických pracovnících zpřísňuje podmínky uzavírání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickými pracovníky tím, že zakotvuje minimální dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou (nejméně 12 měsíců) a současně maximální celkovou dobu trvání pracovního poměru na dobu určitou sjednaného mezi týmiž smluvními stranami (nejvýše 3 roky).
Výjimky z pravidla minimální doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka a maximálního počtu opakování doby trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka vymezuje § 23a odst. 4 zákona o pedagogických pracovnících.
1) V tomto smyslu se vyjádřil Nejvyšší soud České republiky, a to ve svém rozsudku ze dne 11.8.2009, sp. zn. 21 Cdo 2923/2008.

Související dokumenty

Pracovní situace

Akreditace vzdělávacích programů v systému DVPP
Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Školský zákon a jeho vyhlášky
Poskytování školního stravování z pohledu zákazu diskriminace
Souhlas se zpracováním osobních údajů ve školách - nejčastější situace
Co dělat, když škole přijde poškozené zboží?
Co dělat, když škole nepřijde zboží, které si objednala?
Policie ve škole
V jakých případech může škola odmítnout či odložit pomoc Policii ČR
Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem v souvislostech
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Změna pracovního poměru
Informace k možnostem zaměstnávání ukrajinských občanů na pozici pedagogického pracovníka
Co udělat s učitelem podporujícím Putina nebo šířícím proruské dezinformace?
Cestovní náhrady
Má mít pedagog postavení úřední osoby dle trestního zákoníku?
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Komunita praxe a její role v profesním učení učitelů
Spolupráce pedagogických pracovníků

Poradna

Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Přespočetné hodiny
Jmenování ředitele
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy

Zákony

563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů